epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 11. 2015
    ID: 99588upozornění pro uživatele

    Vymezení trestní odpovědnosti právnické osoby dle § 8 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob

    Zákon 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“) s sebou přinesl především bouřlivou teoretickou debatu o jeho základních principech a o tom, zda vůbec může být právnická osoba trestně odpovědná s ohledem na zásadu odpovědnosti za zavinění. Od data účinnosti ZoTOPO však již uplynul nějaký čas, debaty o základních principech zákona se přesunuly čistě do roviny akademické a namísto toho je třeba věnovat pozornost fungování a uplatňování jednotlivých ustanovení v praxi.

     
     KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
     
    Vymezení trestného činu spáchaného právnickou osobou

    Jedním z ustanovení, jejichž aplikace může (a v praxi se tak i skutečně děje) činit zejména orgánům činným v trestním řízení obtíže, je § 8 odst. 1 ZoTOPO, který vymezuje, které protiprávní činy lze považovat za trestné činy spáchané právnickou osobou.

    Konkrétně se v tomto ustanovení uvádí, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednala-li tak některá z dále uvedených osob (statutární orgán nebo jeho člen, osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost, zaměstnanec apod.). Jedná se tedy o vymezení značně široké, které v praxi může paradoxně vést k ohrožení právnické osoby trestním stíháním i v takových případech, kdy je účelnost trestního stíhání přinejmenším sporná, popř. je trestní stíhání proti právnické osobě z logiky věci zjevně nežádoucí.

    Problematické případy trestního stíhání právnické osoby

    Typicky lze uvést příklad, kdy pachatel jedná jménem nebo v rámci činnosti právnické osoby, přičemž poškozenou z tohoto jednání je sama právnická osoba, a to ať už výlučně či je jednou z několika poškozených.

    Pokud např. řídící zaměstnanec (pro vyloučení pochybnosti o přičitatelnosti jednání dle § 8 odst. 2 písm. b) ZoTOPO, obdobně se však může týkat i ostatních zaměstnanců právnických osob) banky či jiné finanční instituce spravující úvěrové smlouvy úmyslně umožní spřízněné osobě získat úvěr na podkladě falšovaných dokumentů, dopustí se v nějaké formě účastenství na trestném činu úvěrového podvodu dle § 211 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „TZ“), z něhož bude jediným poškozeným právě jeho zaměstnavatel - právnická osoba. V takovém případě patrně žádný orgán činný v trestním řízení nepřistoupí k absurdnímu trestnímu stíhání této právnické osoby, byť to čistě gramatický výklad § 8 ZoTOPO nevylučuje.

    Široké vymezení trestní odpovědnosti právnické osoby však může začít činit významnější obtíže, pokud je kromě právnické osoby poškozena i osoba či osoby další.

    Pokud zůstaneme u výše popsaného příkladu úvěrového podvodu, avšak řídící zaměstnanec finanční instituce je zároveň srozuměn s tím, že takto získané finanční prostředky budou s ním spřízněnou osobou, které byl podvodným způsobem poskytnut úvěr, použity ke spáchání jiné trestné činnosti (např. lichvy dle § 218 TZ) vůči třetí osobě, mohl se takový zaměstnanec v jednočinném souběhu podílet v rámci činnosti právnické osoby jednak na trestném činu úvěrového podvodu proti bance a zároveň na dalším trestném činu, z něhož byla poškozena další osoba či osoby.

    V tomto případě se již může úvaha některých policejních orgánů či státních zástupců ubírat tím směrem, že se řídící zaměstnanec dopustil trestného činu jménem nebo v rámci činnosti právnické osoby, poškozeny tímto jednáním byly další osoby a je tedy na místě uplatnění trestní odpovědnosti právnické osoby, nehledě na to, že tato právnická osoba byla jednáním svého řídícího zaměstnance rovněž sama poškozena a jedná se tedy o exces tohoto zaměstnance.

    Za problematické však lze v důsledku vágní formulace znaku „v rámci její činnosti“ považovat i případy, kdy právnická osoba není jednáním osoby uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) – d) ZoTOPO poškozena (poškozenou je toliko třetí osoba), avšak tento trestný čin jí nepřinese ani jakýkoliv prospěch, nebo se její činnosti fakticky nedotkne. Nedokonalost právní úpravy lze dobře dokumentovat na skutkových podstatách trestných činů, které nejsou pro právnické osoby právě typické - např. na skutkové podstatě trestného činu znásilnění dle § 185 TZ, která je rovněž zahrnuta do katalogu trestných činů, kterých se může právnická osoba dopustit. Byť má zřejmě zařazení tohoto trestného činu do katalogu dle § 7 ZoTOPO směřovat k potírání trestné činnosti organizovaných zločineckých skupin, nelze v tomto směru předpokládat úspěch, neboť tyto skupiny zpravidla nefungují na bázi běžných obchodních korporací, jejichž trestní postih by mohl být skutečně účinný. Paradoxně je tak třeba spíše se zabývat možným dopadem na běžné korporace zabývající se legální činností.

    Pokud si např. úvěrový pracovník finanční instituce sjedná obchodní schůzku s klientkou ve své kanceláři, dojde k vyjednání podmínek úvěru, ovšem následně během jednání úvěrový pracovník klientku znásilní, je z logiky věci zřejmé, že není důvod pro to, aby za tento trestný čin nesla trestní odpovědnost právnická osoba. Pokud však připustíme, že k činu došlo v rámci činnosti právnické osoby (při poskytování služeb, které jsou předmětem její činnosti), čemuž gramatický vyklad § 8 odst. 1 ZoTOPO nasvědčuje, mohla by i v tomto případě přicházet trestní odpovědnost právnické osoby do úvahy.

    Vzhledem k tomu, že gramatický výklad ZoTOPO v důsledku širokého vymezení trestní odpovědnosti právnické osoby eventuální trestní postih právnické osoby ve shora uvedených příkladech zcela nevylučuje, je třeba se zabývat tím, zda je trestní stíhání právnické osoby v obdobných případech žádoucí, potažmo zda je šíře trestní odpovědnosti právnické osoby použitá zákonodárcem pro praxi vhodná.

    Znak „v rámci její činnosti“ a možnosti omezení trestní odpovědnosti právnických osob

    Protože negativní důsledky zejména extenzivního (resp. dle mého názoru spíše adekvátního) výkladu znaku „v rámci její činnosti“ dle § 8 odst. 1 ZoTOPO jsou v některých případech zjevné, uvádí komentářová literatura, že je tento znak třeba vykládat restriktivně.

    „Trestný čin je spáchán v rámci činnosti právnické osoby, pokud souvisí s předmětem její činnosti nebo podnikání (účelem její existence), který je zpravidla vymezen v právním předpise, zřizovací listině, stanovách, ale i v příslušném rejstříku (obchodním apod.). Někdy se v té souvislosti uvádí, že jde o čin v rámci provozu právnické osoby, čímž se chce vyjádřit, že byl spáchán v souvislosti s poskytováním služeb, s výrobní, obchodní či jinou činností právnické osoby (např. je-li čin spáchán v rámci činnosti právnické osoby, která se zabývá poskytováním služeb, pak v rámci takové činnosti je čin spáchán nejen při vlastním poskytování např. oprav silničních vozidel, ale i při opatřování náhradních dílů, likvidaci vyměněných náhradních dílů, použitých technických kapalin a jiných odpadů, uzavírání s tím souvisejících smluv, včetně úvěrových a pojistných smluv apod., vedení účetních knih a dokladů, pojistné, personální a jiné dokumentace atd.).“[1]

    „Nezáleží na tom, zda z protiprávního činu spáchaného v rámci její činnosti má právnická osoba nějaký prospěch či nějakou výhodu, tedy na tom, zda je takový čin spáchán v jejím zájmu. Přesto však je třeba upozornit na to, že znak „v rámci její činnosti“ je třeba vykládat restriktivně a z hlediska smyslu a účelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Neuplatí se zde širší výklad, a proto se pod něj nezařazuje např. jednání pokladníka či jiného zaměstnance, který v rámci své činnosti v právnické osobě se dopustí podvodu vůči jiné osobě, na základě něhož dojde k jeho vlastnímu obohacení jako fyzické osoby. Nepatří sem ani jednání člena statutárního orgánu, který přijme v rámci činnosti právnické osoby úplatek za to, že způsobí, že právnická osoba, v rámci jejíž činnosti jednal, nesplní svůj závazek, a v důsledku toho bude muset zaplatit smluvní pokutu. Taková jednání jistě nemohou zakládat trestní odpovědnost dotčené právnické osoby.“[2]

    Ani z komentáře k předmětnému ustanovení tedy není zřejmé, proč by nemohla být trestní odpovědnost právnické osoby omezena na případy, kdy je trestný čin spáchán v jejím zájmu nebo k jejímu prospěchu, když právě v případech osob páchajících trestnou činnost v rámci činnosti právnické osoby výhradně k svému vlastnímu prospěchu je trestní odpovědnost právnické osoby v důsledku restriktivního výkladu tohoto znaku vyloučena (např. pokladník či jiný zaměstnanec, který se jako fyzická osoba podvodem obohatí na úkor jiné osoby, jak uvádí komentář).

    Na jiném místě citovaného komentáře se uvádí, že omezení trestní odpovědnosti právnických osob navázáním na znak prospěchu právnické osoby nemusí být vždy dostačující, neboť nikoli ve všech případech má z trestného činu právnická osoba prospěch, když naopak může být jen způsobena jinému škoda. Zde je ovšem třeba se zamyslet, zda vůbec je možnost uplatnění trestní odpovědnosti právnické osoby v takových případech nezbytná a jaký účel má možnost trestního postihu právnických osob vlastně mít.

    Nelze předpokládat, že by cílem ZoTOPO měl být automatický plošný trestní postih právnických osob za delikty fyzických osob, kterých se dopustí v souvislosti s činností právnické osoby bez dalšího. Takový postup by vedl k absurdním důsledkům nastíněným výše v tomto článku. K trestnímu postihu právnických osob by mělo docházet jen ve skutečně odůvodněných případech, kdy lze předpokládat, že předmětná trestná činnost skutečně plyne z činnosti právnické osoby (nejedná se o exces zaměstnance či jiné fyzické osoby podílející se na činnosti právnické osoby) a její trestní postih tak bude skutečně sloužit k ochraně společnosti před další trestnou činností. V drtivé většině případů se proto bude jednat o jednání, jehož účelem je prospěch (nikoliv nutně majetkový) dotčené právnické osoby. Navíc je třeba mít na mysli, že trestním postihem právnické osoby dochází zpravidla k zásahu do práv zaměstnanců právnické osoby a dalších osob, které se na předmětné trestné činnosti nijak nepodílely, a v tomto kontextu je třeba k trestnímu postihu právnických osob přistupovat a využívat jej citlivě. 

    Bohužel však ZoTOPO neobsahuje účinný korektiv, který by právnické osoby před těmito nežádoucími důsledky příliš širokého vymezení trestní odpovědnosti právnických osob chránil. Takovým korektivem by mohlo být např. (ale jistě nikoliv výlučně) výše naznačené navázání trestní odpovědnosti právnické osoby na prospěch (majetkový i nemajetkový), který právnická osoba v důsledku trestné činnosti získala či mohla získat. Mám přitom za to, že situace, kdy je přičitatelným trestným činem způsobena třetí osobě toliko škoda, aniž by měl takový čin vést k prospěchu právnické osoby, a zároveň nepostačuje postih právnické osoby dle civilních či správních předpisů, je v praxi zcela výjimečná a nejedná se tak o relevantní důvod pro odmítnutí této koncepce zúžení rozsahu trestní odpovědnosti právnické osoby.

    Závěr

    Za současného znění zákona a absenci relevantní judikatury právnickým osobám nezbývá, než vhodným nastavením vnitřních pravidel minimalizovat riziko přičitatelnosti případné trestné činnosti svých řadových zaměstnanců dle § 8 odst. 2 písm. b) ZoTOPO a spoléhat na zdravý rozum orgánů činných v trestním řízení a na to, že budou ZoTOPO interpretovat v souladu s jeho účelem a se zásadou ultima ratio. Právě stále rostoucí počet případů řešených dle tohoto zákona však otevírá prostor pro excesy orgánů činných v trestním řízení, nebo ještě hůře pro libovůli a vedení šikanózních trestních stíhání proti právnickým osobám.


    JUDr. Jiří Richter,
    advokátní koncipient


    KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 00  Praha 4

    Tel.: +420 221 412 611
    Fax: +420 222 254 030
    e-mail: ksd.law@ksd.cz

    Právnická firma roku 2015

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Šámal, P. a kol.: Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 194
    [2] Šámal, P. a kol.: Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 194


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jiří Richter ( KŠD LEGAL )
    26. 11. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.