trestní právo

Odposlech telekomunikačního hovoru je možný buď v trestním řízení nebo mimo trestní řízení. Mimo trestní řízení umožňuje odposlech zákon o bezpečností informační službě a zákon o vojenském obraném zpravodajství. O podmínkách, za jakých lze uskutečnit odposlech telefonních hovorů se dozvíte z dnešního článku.

Každý z nás jistě někdy v dětství obdržel dopis, který začínal slovy: opiš tento dopis pětkrát, šestkrát nebo i vícekrát a rozešli jej svým přátelům. Dále v dopise byl obsažen příkaz poslat něco osobě, která je na prvním místě v seznamu adres uvedených na konci dopisu.

Situace v oblasti uznání potřeb nejen materiálních, ale i duchovních se od roku 1989 stabilizovala již natolik, že duchovní vykonávající své poslání v zařízeních určených k výkonu vazby jsou jevem, nad kterým by se jen málokdo dnes pozastavil. Jaká je však skutečná zákonná úprava v této oblasti?

Význam svědka a jeho výpovědi pro trestní řízení je zcela zřejmý. Proto zákon 141/1961 Sb., trestní řád ve svém ustanovení § 97 ukládá obecnou povinnost, že každý je povinen se na předvolání dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní…

Velká novela zákona 141/1961 Sb., trestního řádu poznamenala i tzv. řízení proti uprchlému jako speciální způsob trestního řízení, který lze konat jednak proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině, ale také proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení tím, že se skrývá.

V současné době se málokdy setkáme s pyramidovou hrou ve své čisté podobě, kdy nový člen struktury prostě jen složí vstupní poplatek, který je poté bez skrupulí přerozdělen mezi členy systému, kteří se nacházejí na vyšší úrovni pyramidy, a dále pak jen doufá, že se najde dostatečné množství dalších nových členů, z jejichž vstupních poplatků bude…

Ochranné léčení je vedle ochranné výchovy a zabrání věci jedním z ochranných opatření jako specifického následku trestného činu nebo i činu jinak trestného. Podle zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, je ve třech případech soudu obligatorně uloženo, aby uložil ochranné opatření.

Institut podmíněného propuštění z trestu odnětí svobody spočívá v tom, že po výkonu zákonem stanovené části trestu odnětí svobody může být odsouzený propuštěn, pokud splní i další podmínky, které jsou trestním zákonem předpokládány a které signalizují, že účelu trestu již bylo dosaženi i bez toho, aby byl vykonán celý trest odnětí…

Ochranné léčení je vedle ochranné výchovy a zabrání věci jedním z ochranných opatření jako specifického následku trestného činu nebo i činu jinak trestného. Podle zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, je ve třech případech soudu obligatorně uloženo, aby uložil ochranné opatření. Jde o případy upuštění od potrestání u pachatele, který spáchal…

Trest odnětí svobody na doživotí je jedním ze dvou výjimečných trestů, které trestní zákon stanoví. Doživotní trest lze uložit pouze za taxativně vymezené trestné činy.

V souladu se zákonem 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, je odsouzenému uložena řada povinností, které je povinen plnit. Jednou ze základních povinnosti odsouzeného je i povinnost pracovat, pokud byl zařazen do práce a je k práci zdravotně způsobilý.

Ve zvláštní části zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, se nachází několik skutkových podstat, spjatých s alkoholem. Dvě z nich nalezneme v Hlavě páté upravující Trestné činy hrubě narušující občanské soužití. Třetí skutkovou podstatu obsahuje hlava následující, která se zabývá Trestnými činy proti rodině a…

Definici deliktu trvajícího v trestním zákoně (zákon 140/1961 Sb.) nenalezneme. Za trvající trestný čin se považuje takový trestný čin, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav a ten i poté udržuje, nebo trestným činem protiprávní stav (bez jeho vyvolání) udržuje.

Trestní zákon (zákon 140/1961 Sb.) ve svém ustanovení § 89 odst. 3 uvádí definici pokračování v trestném činu. Pod tímto pojmem rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v…

Novela trestního zákona, která vstoupila v účinnost od 1. ledna 2002, přinesla změny také v úpravě podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody. Podmíněné odsouzení spočívá v tom, že soud vynese trest odnětí svobody a jeho výkon odloží na zkušební dobu, která může být stanovena na jeden rok až pět let.

S pojmem dobrovolnosti se v obecné části zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, lze setkat v několika ustanoveních. Termín dobrovolnost se vyskytuje především v těch ustanoveních, která souvisejí nebo upravují okolnosti způsobující zánik trestnosti činu.

V případě napadení člověka psem není otázka možné odpovědnosti majitele, za tuto událost vždy jednoznačná a v úvahu připadá posouzení více variant odpovědnosti.

Uplynutím promlčecí doby, která je stanovena různě podle trestní sazby pro daný trestný čin (3 až 20 let), zaniká v trestním právu trestnost činu. Institut promlčení pramení z přesvědčení, že pokud pachatel trestného činu během promlčecí doby nespáchal další trestný čin, pak přestává být pro společnost…

Podle Ústavy České republiky může být prezident republiky stíhán pouze pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) rozhoduje soud. Takovéto zařazení však nemusí být konečné. Je totiž připuštěno, aby soud během výkonu trestu odnětí svobody rozhodl o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.