trestní právo

Trest odnětí svobody na doživotí je jedním ze dvou výjimečných trestů, které trestní zákon stanoví. Doživotní trest lze uložit pouze za taxativně vymezené trestné činy.

V souladu se zákonem 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, je odsouzenému uložena řada povinností, které je povinen plnit. Jednou ze základních povinnosti odsouzeného je i povinnost pracovat, pokud byl zařazen do práce a je k práci zdravotně způsobilý.

Ve zvláštní části zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, se nachází několik skutkových podstat, spjatých s alkoholem. Dvě z nich nalezneme v Hlavě páté upravující Trestné činy hrubě narušující občanské soužití. Třetí skutkovou podstatu obsahuje hlava následující, která se zabývá Trestnými činy proti rodině a…

Definici deliktu trvajícího v trestním zákoně (zákon 140/1961 Sb.) nenalezneme. Za trvající trestný čin se považuje takový trestný čin, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav a ten i poté udržuje, nebo trestným činem protiprávní stav (bez jeho vyvolání) udržuje.

Trestní zákon (zákon 140/1961 Sb.) ve svém ustanovení § 89 odst. 3 uvádí definici pokračování v trestném činu. Pod tímto pojmem rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v…

Novela trestního zákona, která vstoupila v účinnost od 1. ledna 2002, přinesla změny také v úpravě podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody. Podmíněné odsouzení spočívá v tom, že soud vynese trest odnětí svobody a jeho výkon odloží na zkušební dobu, která může být stanovena na jeden rok až pět let.

S pojmem dobrovolnosti se v obecné části zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, lze setkat v několika ustanoveních. Termín dobrovolnost se vyskytuje především v těch ustanoveních, která souvisejí nebo upravují okolnosti způsobující zánik trestnosti činu.

V případě napadení člověka psem není otázka možné odpovědnosti majitele, za tuto událost vždy jednoznačná a v úvahu připadá posouzení více variant odpovědnosti.

Uplynutím promlčecí doby, která je stanovena různě podle trestní sazby pro daný trestný čin (3 až 20 let), zaniká v trestním právu trestnost činu. Institut promlčení pramení z přesvědčení, že pokud pachatel trestného činu během promlčecí doby nespáchal další trestný čin, pak přestává být pro společnost…

Podle Ústavy České republiky může být prezident republiky stíhán pouze pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) rozhoduje soud. Takovéto zařazení však nemusí být konečné. Je totiž připuštěno, aby soud během výkonu trestu odnětí svobody rozhodl o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.

Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.

Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě.

Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu.

Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.

Působností normy rozumíme vymezení okruhu vztahů, na něž daná norma dopadá. Osobní působnost trestního zákona je pak vymezení okruhu osob, vůči kterým tento zákon působí.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice. Anglosaské právo tento problém nepociťuje jako aktuální vzhledem ke skutečnosti, že kolektivní odpovědnost má v anglosaském systému práva dlouhou tradici a v této době nelze…

Trest propadnutí věci a trest propadnutí majetku jsou dva tresty z katalogu trestů, které soud může dle trestního zákona (zákon 140/1961 Sb.) za spáchaný trestný čin uložit. Podle dikce ustanovení § 55 trestního zákona může soud trest propadnutí věci uložit ve čtyřech vymezených případech. Soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo…

Jak krádež, tak i zpronevěra patří mezi majetkové trestné činy. Oba tyto trestné činy jsou spáchány přisvojením si cizí věci. Základním momentem, který tyto dva trestné činy odlišuje, je skutečnost, že trestný čin krádeže je spáchán přisvojením si cizí věci zmocněním, zatímco při trestném činu zpronevěry si pachatel přisvojí cizí věc, která mu…