epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
5. 6. 2003
ID: 21743upozornění pro uživatele

Skutek, pokračování v trestném činu a rozhodnutí zakládající překážku věci rozhodnuté při aplikaci principu ne bis in idem

Nelze pojmout do skutku, o němž soud rozhoduje v hlavním líčení ty dílčí útoky, které nebyly uvedeny v žalobním návrhu, ale které soud dokazováním v hlavním líčení zjistil, ani když jinak tvoří jeden skutek a jeden pokračující trestný čin. Toto procesněprávní pojetí skutku u pokračování v trestném činu má pak odraz v trestním zákoně, a to ve zvláštním způsobu ukládání trestu za pokračování v trestném činu podle § 37a

Skutek, pokračování v trestném činu

Koncepce skutku a totožnosti skutku u pokračování v trestném činu vykazuje určité zvláštnosti. Pokračování v trestném činu, jakožto jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, tvoří z hlediska hmotného práva jeden trestný čin a jeden skutek. V procesním právu to již tak zcela neplatí. Pokračování v trestném činu v zásadě stále tvoří v procesním právu jeden skutek (v rámci § 12 odst. 11 TŘ – viz níže), avšak je umožněno oddělené projednávání dílčích útoků pokračování, aniž by bylo nutno vyčkávat kompletního objasnění všech v úvahu přicházejících útoků, které tvoří pokračování, anebo aniž by v případě, že dojde k pravomocnému rozhodnutí o části pokračujícího trestného činu a je třeba rozhodnout i o zbytku, bylo nutné zrušit předchozí pravomocné rozhodnutí v řízení o některém z mimořádných opravných prostředků.

Ustanovení § 12 odst. 11 TŘ stanoví, že mezníkem, který ukončuje skutek při pokračujícím jednání, tedy jeden pokračující trestný čin odděluje od dalšího, který naplňuje znaky takového trestného činu, je sdělení obvinění. Rozhodující je okamžik, kdy podezřelému bylo obvinění skutečně sděleno (zákonodárce používá pojem sdělení obvinění, ačkoli jinak je pro tento okamžik používán pojem zahájení trestního stíhání, jehož obsahem je sdělení obvinění – § 160 TŘ). Za okamžik rozdělení skutku je tedy třeba považovat až okamžik doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému, nikoli tedy např. okamžik, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání písemně vyhotoveno nebo nabylo právní moci. Bylo-li ve věci konáno zkrácené přípravné řízení, neukončuje skutek sdělení podezřelému na počátku jeho výslechu, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v něm spatřován (§ 179b odst. 3 TŘ). Tento úkon nemá povahu sdělení obvinění. Za sdělení obvinění je možno považovat pouze úkon spočívající v zahájení trestního stíhání, neboť od této doby je podezřelý stíhán jako obviněný. Trestní stíhání je zahájeno doručením návrhu na potrestání soudu, avšak z hlediska § 12 odst. 11 TŘ je rozhodujícím okamžikem rozdělení skutku až doručení návrhu na potrestání obviněnému (okamžik, kdy je podezřelému skutečně obvinění sděleno).[1] Podle § 12 odst. 12 TŘ se skutkem rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak. Dále podle ustanovení § 11 odst. 2 TŘ pokud se důvod nepřípustnosti trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 TŘ týká jen některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu konalo trestní stíhání. Pravomocné rozhodnutí ve věci ohledně některých dílčích útoků téhož pokračujícího trestného činu tedy nebrání tomu, aby byl týž obviněný trestně stíhán za další útoky stejného pokračujícího trestného činu. Proto také musí být ohledně každého dílčího útoku pokračujícího trestného činu zahájeno trestní stíhání, tento útok pak musí být uveden v žalobním návrhu. Nelze pojmout do skutku, o němž soud rozhoduje v hlavním líčení ty dílčí útoky, které nebyly uvedeny v žalobním návrhu, ale které soud dokazováním v hlavním líčení zjistil, ani když jinak tvoří jeden skutek a jeden pokračující trestný čin. Toto procesněprávní pojetí skutku u pokračování v trestném činu má pak odraz v trestním zákoně, a to ve zvláštním způsobu ukládání trestu za pokračování v trestném činu podle § 37a. Jde o případy, kdy nejsou všechny dílčí útoky projednávány společně v jednom řízení nebo soud z jiných důvodů rozhodoval o části pokračujícího trestného činu později než o dříve projednaných útocích téhož trestného činu. Pak soud ukládá společný trest za celý souhrn útoků pokračujícího trestného činu (ovšem v rámci § 12 odst. 11 TŘ).

Podle úpravy před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. soud svým rozhodnutím rozhodl o všech útocích pokračujícího trestného činu, byť byl žalován jen jeden dílčí útok pokračujícího trestného činu, samozřejmě v rámci daném sdělením obvinění pro pokračující trestný čin, přičemž před vložením ustanovení § 12 odst. 11 do trestního řádu (tj. do 31.12.1993) teorie a praxe uznávaly za mezník štěpící pokračování do dvou skutků vyhlášení rozsudku, za podmínky, že nabude právní moci. Tímto rozhodnutím tedy vytvořil překážku věci rozhodnuté pro další nově zjištěné dílčí útoky spadající do rozsouzeného skutku. K zachování totožnosti skutku tedy stačilo, pokud bylo vyneseno rozhodnutí jen o některých dílčích útocích pokračování v trestném činu.

Trestné činy trvající a hromadné jsou považovány za jeden skutek a jeden trestný čin, v těchto případech nelze použít analogie pokračování v trestném činu (trestní řád se zmiňuje výslovně jen o pokračování, analogie by byla v neprospěch obviněného). V rozhodnutí soudu tedy může některá část skutku oproti žalobnímu návrhu či sdělení obvinění odpadnout, nebo naopak přibýt, ovšem v rámci daném ustanovením § 12 odst. 11 TŘ. Soud vždy rozhodne o skutku celém. Pravomocné rozhodnutí ve věci ohledně některé části téhož trvajícího nebo hromadného trestného činu brání tomu, aby byl týž obviněný trestně stíhán za další část stejného trvajícího nebo hromadného trestného činu.

Rozhodnutí zakládající překážku věci rozhodnuté

Aby se uplatnila zásada ne bis in idem, tedy aby bylo vyloučeno další trestní stíhání téhož obviněného pro týž skutek, je třeba, aby o tomto skutku tohoto obviněného bylo vydáno rozhodnutí, které znamená konečné vyřízení této trestní věci, a toto rozhodnutí nabude právní moci.

Výčet takových rozhodnutí znamenajících konečné vyřízení trestní věci je obsažen v § 11 TŘ. Jsou to rozsudek; trestní příkaz (podle § 314e odst. 3 TŘ má povahu odsuzujícího rozsudku); usnesení o zastavení trestního stíhání, a to soudu nebo státního zástupce (před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. vyšetřovatele); usnesení soudu nebo státního zástupce o schválení narovnání (podle § 311 odst. 1 TŘ je součástí rozhodnutí o schválení narovnání výrok o zastavení trestního stíhání); usnesení soudu nebo státního zástupce (před novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. vyšetřovatele) o postoupení věci s podezřením, že skutek je přestupkem, jiným správním deliktem nebo kárným proviněním; a usnesení soudu nebo státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání, když podle § 308 odst. 3 TŘ účinky zastavení trestního stíhání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) TŘ nastávají právní mocí rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil nebo uplynutím lhůty jednoho roku od uplynutí zkušební doby, v níž bez viny obviněného nebylo učiněno rozhodnutí, že se obviněný osvědčil nebo že se v trestním stíhání pokračuje. V trestním stíhání obviněného se tedy pokračuje jen tehdy, jestliže tento nevyhoví podmínkám uloženým při podmíněném zastavení trestního stíhání. Takže s výjimkou právní situace jednoznačně vymezené v § 308 TŘ (tedy chování obviněného po právní moci rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání), má toto rozhodnutí od své právní moci fakticky stejný význam z hlediska překážky věci rozhodnuté jako každé jiné rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. Usnesením o podmíněném zastavení trestního stíhání je po jeho právní moci vyřešena věc s výjimkou určité zákonem přesně vymezené situace konečně a závazně a nemůže být v tomto rozsahu předmětem nového projednání v jiném procesu, nebude-li v předepsaném řízení zrušeno.[2] Před novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb. bylo ve výčtu rozhodnutí zakládajících překážku věci rozhodnuté (§ 11 TŘ) uvedeno pravomocné rozhodnutí jiného orgánu oprávněného ke stíhání trestných činů. Šlo o případy kázeňského vyřízení skutku jako trestného činu příslušným velitelem nebo náčelníkem podle dříve platného ustanovení § 294 TZ (toto znění § 294 TZ bylo zrušeno k 1.1.1992). Tedy i takové rozhodnutí tvoří stále překážku věci rozhodnuté.

Naopak není vyloučeno nové stíhání téže osoby pro týž skutek jako pro trestný čin, bylo-li o skutku pravomocně rozhodnuto příslušným orgánem jako o přestupku, kázeňsky nebo kárně, aniž byla věc předtím tomuto orgánu postoupena (§§ 172 odst. 2 písm. b), 223 odst. 2 TŘ). Takové rozhodnutí příslušného orgánu netvoří překážku věci rozhodnuté pro trestní řízení.

 



[1] P. Šámal, V. Král, J. Baxa, F. Púry: Trestní řád, komentář, díl I., C.H.Beck , 4.vydání 2002, str. 114

[2] K. Hasch: Některé otázky související s podmíněným zastavením trestního stíhání a schválením narovnání jako překážky věci rozhodnuté podle § 11 odst. 1 písm. f) TŘ, Trestní právo 3/96, str. 18



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Mgr. Hedvika Slavíková
5. 6. 2003
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Trestněprávní odpovědnost – 2. díl seriálu
  • „Nešvary“ rekognice
  • Za útok zvířete hrozí kriminál
  • Compliance programy a trestní odpovědnost právnických osob dle nové metodiky státních zástupců 1 SL 113/2020
  • Psychologie v právu: Psychologické profilování – novodobé věštění nebo účinný nástroj nápomocný vyšetřování?
  • Neurčitá solární legislativa roku 2010: Jak ji (ne)využít při obhajobě?
  • Trestání krádeží spáchaných v nouzovém stavu
  • Možnosti vyvinění pomocí compliance programu
  • Krátce ke svědecké výpovědi jako důkazu v trestním řízení
  • Správní právo trestní: Diference mezi trvajícím a pokračujícím přestupkem. Nad jedním otazníkem z praxe
  • Trestní odpovědnost zombie

Související produkty

Online kurzy

  • Trestní odpovědnost právnických osob (TOPO)
  • Compliance program jako prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
  • Spravedlivý proces v trestním řízení
  • Prevence trestní odpovědnosti právnických osob
  • Právnické osoby a trestní odpovědnost
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Robert Kabát
Mgr. Robert Kabát
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Na co se zaměřoval úřad pro ochranu osobních údajů při své kontrolní činnosti v roce 2020?
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Telička do Vídně, možnost uzavření kapitoly životní prostředí
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů