epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 12. 2002
    ID: 20192upozornění pro uživatele

    Trestný čin poškozování cizích práv

    Individuálním objektem trestného činu poškozování cizích práv jsou různá práva nemajetkového charakteru, příslušejících jednotlivci, fyzické, právnické osobě, včetně státu. Povahu práv, která jsou předmětem ochrany určuje způsob jednání popsaný ve skutkové podstatě tohoto trestného činu, který můžeme stručně vystihnout jako „nemajetkový podvod“.

    Popis specifických znaků skutkové podstaty trestného činu poškozování cizích práv nalezneme v § 209, systematicky zařazeném v hlavě V. zvláštní části trestního zákona. Hlava V. zahrnuje trestné činy hrubě narušující občanské soužití. Systematické rozčlenění zvláštní části trestního zákona do jednotlivých hlav se řídí povahou chráněného společenského zájmu, k jehož ochraně slouží.
    Za chráněný společenský zájem (druhový objekt) dle V. hlavy zákon označuje občanské soužití. Pojem občanské soužití je ovšem neurčitý a vágní. Stěží nalezneme v trestním zákoně trestný čin, který by nesloužil k ochraně „občanského soužití“. Trestné činy obsažené v V. hlavě slouží k ochraně různých společenských zájmů. Některé chrání veřejný pořádek, jiné mravnost, čest, další pak život, majetek…
    Individuálním objektem trestného činu poškozování cizích práv jsou různá práva nemajetkového charakteru, příslušejících jednotlivci, fyzické, právnické osobě, včetně státu. Povahu práv, která jsou předmětem ochrany určuje způsob jednání popsaný ve skutkové podstatě tohoto trestného činu, který můžeme stručně vystihnout jako „nemajetkový podvod“.
    Objektivní stránka jakéhokoliv trestného činu obsahuje jednání pachatele, následek a příčinnou souvislost mezi jednáním a následkem. Výše uvedené znaky objektivní stránky trestného činu označujeme jako obligatorní, neboť jich je k naplnění skutkové podstaty trestného činu třeba vždy. Naproti tomu místo jednání, čas, způsob jednání řádíme k znakům fakultativním. Jsou-li však fakultativní znaky ve skutkové podstatě určitého trestného činu zahrnuty, musí být jednáním pachatele naplněny, máme-li následně dospět k závěru, že byl tento trestný čin spáchán.
    Jednáním rozumíme projev vůle pachatele navenek. Jednání tedy v sobě obsahuje složku vnitřní (vůli), složku vnější (projev vůle) a úzké sepětí mezi vůlí a jejím projevem. Základními formami jednání jsou konání a zdržení se konání (opomenutí). Konání se projevuje jako volní pohyb, zatímco podstatou opomenutí je zdržení se chování. Opomenutí je ve smyslu § 89 odst. 2 TZ trestné, pokud se pachatel zdrží takového konání, k němuž byl podle okolností a svých poměrů povinen.
    Následek je ohrožení či porušení společenského zájmu chráněného trestním zákonem. U trestného činu poškozování cizích práv je následkem vážná újma nemajetkové povahy, bližší vymezení tohoto pojmu viz. níže.
    Příčinná souvislost spojuje oba výše uvedené znaky obligatorní stránky skutkové podstaty trestného činu. Při zjišťování zda je naplněn znak příčinné souvislosti uplatňujeme dvě zásady.
    1. zásada uměle izolace jevů, kde zjišťujeme zda následek popsaný ve skutkové podstatě nastal právě v důsledku jednání rovněž popsaného ve skutkové podstatě téhož trestného činu. Druhou alternativu pak představuje situace, kdy následek by bez jednání popsaného ve skutkové podstatě sice nastal, ale podstatně jinak co do povahy a rozsahu škodlivého zásahu, než nastal konkrétně.
    2. zásada gradace příčinné souvislosti pak hodnotí do jaké míry se pachatel přičinil o spáchání trestného činu, tedy které okolnosti, vedle jeho jednání se podílely na následku trestného činu, a nakolik jsou tyto „vedlejší“ okolnosti v daném případě relevantní pro způsobení následku.
    Charakteristické znaky příčiny tak i následku jsou ve skutkové podstatě trestného činu uvedeny ve zvláštní části trestního takříkajíc vedle sebe. Oba zmíněné komponenty trestného činu však musíme posuzovat s přihlédnutím k obecné části trestního zákona. Jednání následek i příčinná souvislost musí být zahrnuty v subjektivní stránce trestného činu, zavinění pachatele. Trestný čin poškozování cizích práv vyžaduje úmyslné zavinění.
    Objektivní stránka trestného činu poškozování cizích práv je pak v § 209/1 TZ popsána následovně:
    1. Pachatel tím, že někoho uvede v omyl nebo
    - využije něčího omylu (příčina)
    2. jinému způsobí vážnou újmu na jeho právech
    V § 209/2 je obsažena kvalifikovaná skutková podstata, jenž stíhá přísněji osobu, která se dopustí trestného činu v odstavci 1 jako veřejný činitel (89/9 TZ)
    Právy se zde rozumí jakákoliv práva nemajetková jednotlivce, v oblasti vztahů rodinných, pracovních apod. Pro posouzení zda jde o vážnou újmu na právech, je nutno posoudit se zřetelem na intenzitu újmy a charakter škodlivých následků, zda jde o následek odstranitelný či neodstranitelný.
    Podvodné jednání, tedy uvedení někoho v omyl či využití něčího omylu může směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.
    Omyl představuje rozpor mezi představou oběti a skutečností. Oběť ani konkrétní představu o určité skutečnosti mít nemusí, stačí tu povšechná představa, že se není čeho obávat.
    Uvedení v omyl je pak pachatelovo jednání, kterým předstírá okolnosti, které nejsou v souladu se skutečným stavem věcí. Uvedení v omyl může být spácháno konáním, opomenutím i konkludentním jednáním.
    Pachatel může uvádět v omyl i pomocí lsti. Není to však nezbytnou podmínkou, stačí uvedení nepravdivé informace.
    Při využití omylu jiného pachatel sám omyl nevyvolal, avšak po poznání tohoto omylu jednal tak, že jinému způsobil vážnou újmu na právech. Není přitom podmínkou, aby pachatel jiného v omylu utvrzoval, nebo aby ztěžoval odhalení jeho omylu.
    Uvést v omyl lze pouze člověka, nikoliv automat.
    Judikatura spatřuje naplnění skutkové podstaty trestného činu poškozování cizích práv např. v jednání pachatele, který využije omylu poškozené, spočívajícího v tom, že jej při ošetření v nemocnici považovala za lékaře a z tohoto důvodu strpěla z jeho strany osahávání na nahém těle a posléze i uvnitř přirození ( Rt 56/1996). Dále např. podvodné jednání spočívající ve falešném puncování zlata, vylákání vývozního povolení fingovanou darovací smlouvou.
    V praxi jsem se osobně setkal, že jako trestný čin poškozování cizích práv bylo kvalifikováno jednání pachatele spočívající v podání trestního oznámení na neznámého pachatele pro trestný čin krádeže peněžní částky, když se později v trestním řízení ukázalo, že pachatel zmíněnou částku utratil a této skutečnosti si při podání trestního oznámení byl vědom. V daném případě však orgán činný v trestním řízení patrně pochybil, neboť naplnění skutkové podstaty trestného činu poškozování cizích práv vyžaduje reálné vážné újmy na právech jiného nikoli pouze újmy hypotetické, potenciální.
    De lege ferenda se uvažuje o vypuštění tohoto trestného činu ze zvláštní části trestního zákona pro přílišnou obecnost a vágnost popisu jeho skutkové podstaty.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Antonín Novák
    5. 12. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.