trestní právo

Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.

Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě.

Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu.

Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.

Působností normy rozumíme vymezení okruhu vztahů, na něž daná norma dopadá. Osobní působnost trestního zákona je pak vymezení okruhu osob, vůči kterým tento zákon působí.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice.

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice. Anglosaské právo tento problém nepociťuje jako aktuální vzhledem ke skutečnosti, že kolektivní odpovědnost má v anglosaském systému práva dlouhou tradici a v této době nelze…

Trest propadnutí věci a trest propadnutí majetku jsou dva tresty z katalogu trestů, které soud může dle trestního zákona (zákon 140/1961 Sb.) za spáchaný trestný čin uložit. Podle dikce ustanovení § 55 trestního zákona může soud trest propadnutí věci uložit ve čtyřech vymezených případech. Soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo…

Jak krádež, tak i zpronevěra patří mezi majetkové trestné činy. Oba tyto trestné činy jsou spáchány přisvojením si cizí věci. Základním momentem, který tyto dva trestné činy odlišuje, je skutečnost, že trestný čin krádeže je spáchán přisvojením si cizí věci zmocněním, zatímco při trestném činu zpronevěry si pachatel přisvojí cizí věc, která mu…

Do oddílu II. Hlavy 8 zvláštní části trestního zákona (zákon 140/1961 Sb.) jsou zařazeny trestné činy, které jsou spojeny společným druhovým objektem, kterým je lidská důstojnost. Do tohoto oddílu zákonodárce zařadil čtyři trestné činy, a to znásilnění, pohlavní zneužívání, soulož mezi příbuznými a obchodování se ženami. Je otázkou, zda-li by…

Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Z této definice, která je uvedena v ustanovení § 3 trestního zákona (zákon 140/1961 Sb.) jasně vyplývá, že aby čin mohl být označen jako trestný, musí splňovat dvě podmínky. V prvé řadě je to podmínka nebezpečnosti činu pro společnost, která se označuje…

Páchání úmyslného trestného činu, je samo o sobě velmi složitý proces. Komplikovanost procesu spáchání trestného činu se projevuje především tím, že jsou stanovena určitá vývojová stádia trestného činu, kterými jsou příprava, pokus a dokonání trestného činu.

Výčet druhů trestů, kterými trestní zákon disponuje a které mohou být soudem uloženy, je možno nalézt v ustanovení § 27 v obecné části trestního zákona. Katalog druhů trestů obsahuje trest odnětí svobody, trest obecně prospěšných prací, trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest zákazu činnosti, trest…

Mnohým z nás se jistě stalo, že někde něco našli. Ztracenou knihu, bundu, peněženku, šperk nebo cokoliv jiného, protože ztratit se dá v podstatě jakákoliv movitá věc. Podle povahy věci nejeden nálezce propadne pokušení si nalezenou věc ponechat. V okamžiku, kdy jde o peněženku nabitou pětitisícovkami, šperk vysoké hodnoty či koženou bundu bratru…

Přestože v České republice neexistuje systematická evidence výskytu kriminality páchané na dětech a mladistvých, z údajů Policie České republiky vyplývá, že ročně se stane obětí trestné činnosti přes tři tisíce osob mladších 15 let. Z toho téměř dva tisíce skutků tvoří násilná trestná činnost a přes tisíc skutků mravnostní…

O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) rozhoduje soud. Takovéto zařazení však nemusí být konečné. Je totiž připuštěno, aby soud během výkonu trestu odnětí svobody rozhodl o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.

Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.

Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě. Zákonodárce proto v souladu se zásadou humánnosti zakotvil v trestním zákoně institut, který umožňuje zánik negativních důsledků trestu.

Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu. Jde o výraz snahy o to, aby každému pachateli byl uložen ten nejvhodnější trest, který by splnil účel, jež je od něj obecně očekáván.

Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.