Zájmová sdružení občanů v trestním řízení

Spolupráce se zájmovými sdruženími občanů byla novelou trestního řádu, která vstoupila v účinnost k 1.1.2002, velmi výrazně poznamenána. Došlo k významnému omezení spolupráce s těmito zájmovými sdruženími občanů. Zájmová sdružení občanů mají podle platné právní úpravy možnost účastnit se trestního řízení v podstatě až v té části, která následuje po právní moci rozhodnutí. Účast zájmových sdružení občanů v rámci rozhodování již trestní řád nepřipouští.

Za zájmová sdružení občanů trestní řád považuje odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a hnutí, církve, náboženských společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely. Zájmová sdružení občanů mohou podle § 3 trestního řádu působit při zamezování a předcházení trestné činnosti způsobem uvedeným v trestním řádu.

Zájmová sdružení občanů mohou spolupůsobit při výchově osob, u nichž soud rozhodl o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, nebo jejichž trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, u podmíněně odsouzených, podmíněně odsouzených k trestu odnětí svobody s dohledem a podmíněně propuštěných. Zájmová sdružení občanů též pomáhají vytvářet podmínky, aby odsouzený žil po vykonání trestu řádným životem.

Ustanovení § 6 trestního řádu upravuje možnosti převzetí záruka zájmového sdružení občanů. Toto převzetí záruky může být nabídnuto za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, dále za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno pod potrestání s dohledem, nebo kterému byl uložen trest odnětí svobody, jehož výkon byl odložen na zkušební dobu, také u podmíněně odsouzeného k trestu odnětí svobody s dohledem.

Zájmové sdružení občanů může nabídnout převzetí záruky také za dovršení nápravy odsouzeného, který vykonává trest odnětí svobody, trest zákazu činnosti nebo trest zákazu pobytu. V těchto případech je zájmové sdružení občanu podle trestního řádu oprávněno navrhnout podmíněné propuštění odsouzeného z trestu odnětí svobody nebo podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu. Pro získání podkladů pro takovou žádost se může zájmové sdružení občanů informovat o chování odsouzeného a o dosavadním průběhu výkonu trestu. K informování je však zapotřebí souhlasu odsouzeného.

Zájmové sdružení občanů může také navrhnout, aby vazba u obviněného byla nahrazena jeho zárukou. Podle § 73 trestního řádu může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, je-li dán důvod útěkové nebo předstižné vazby a jestliže zájmové sdružení občanů nabídne převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a pokud orgán rozhodující o vazbě považuje tuto záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji. Zájmové sdružení občanů je oprávněno také podávat za odsouzeného žádost o udělení milosti a o zahlazení odsouzeného.

Trestní řád obecně vymezuje též povinnosti zájmového sdružení občanů, pokud převzalo záruku. V takovém případě je zájmové sdružení občanů povinno působit na obviněného nebo odsouzeného, aby žil řádným životem, a k tomu přijmout potřebná opatření. Zájmové sdružení občanů musí dbát také na to, aby nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz