epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Veřejné zakázky aktuálně
5. 12. 2001
ID: 15492upozornění pro uživatele

Otázky kolem policejní provokace a institutu agenta - provokatéra

Policejní provokace je založena na institutu agenta – provokatéra, který vlastní aktivní činností působí na jinou osobu, podněcuje ji a svádí ke spáchání trestného činu zejména tím, že pro jeho páchání nebo dokončení vytváří předpoklady a podmínky, a to s cílem pachatele udat či získat jeho doznání.

Policejní provokace je založena na institutu agenta – provokatéra, který vlastní aktivní činností působí na jinou osobu, podněcuje ji a svádí ke spáchání trestného činu zejména tím, že pro jeho páchání nebo dokončení vytváří předpoklady a podmínky, a to s cílem pachatele udat či získat jeho doznání. V praxi se většinou jedná o situace, kdy orgán policie o určité osobě pojme podezření, že by tato osoba mohla za jistých okolností spáchat trestný čin, a proto jí skrze nastrčenou osobu tj. agenta – provokatéra, vytváří podmínky příznivé pro spáchání tohoto trestného činu příp. pro jeho dokončení.

V našem právním řádu respektive v oblasti norem trestního práva nenalezneme žádná ustanovení, která by výše nastíněný postup policejních složek nějakým způsobem upravovala. Při hodnocení trestnosti trestného činu spáchaného na základě policejní provokace a vůbec při řešení otázky přípustnosti policejní provokace v našem trestním řízení je tak zapotřebí obrátit svou pozornost jednak na Listinu základních práv a svobod a dále také na Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod.

V Listině základních práv a svobod v článku 8 odst. 2 je zakotvena jedna ze základních ústavněprávních zásad demokratického a právního státu, a sice že nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. V souladu s Listinou základních práv a svobod a jejího článku 39 je dále potřeba uvést, že jednání fyzické osoby je nutno považovat za trestný čin, jen jestliže je za takové označeno zákonem.

Česká republika je vázána i Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, která ve svém článku 8 zakotvuje právo na spravedlivý proces, podle kterého má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Evropský soud pro lidská práva se vyjádřil k výkladu tohoto článku i v souvislosti s policejní provokací. Z jeho stanoviska vyplývá, že ke spáchání trestného činu, který byl vyvolán zásahem policistů nemůže dojít, a také že použití agenta – provokatéra je v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod a případné použití tohoto institutu by znamenalo porušení práva na spravedlivý proces garantovaného zmiňovanou Úmluvou.
V současné době existuje v naší republice pouze minimální judikatura, jež se zabývá otázkou přípustnosti policejní provokace a trestnosti činů vyprovokovaných policií. K dané problematice se vyjadřuje nález Ústavního soudu ze dne 22.6. 2000 vydaný pod sp. Zn. III ÚS 597/99. Ústavní soud konstatoval, že český právní řád inkriminovaný postup policejních složek neupravuje a ani jej nezná, což je přirozené a samozřejmé, protože v demokratické společnosti a v právním státě musí být takový postup policie vyloučen, a pokud je takovým způsobem policií postupováno, je nutně takový postup označit nejen za protizákonný, ale i protiústavní.

Ústavní soud došel k názoru, že by bylo nepřípustným porušením článku 39 Listiny základních práva svobod a článku 7 odst 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (Nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem.), jestliže jednání státu (policie) se stává součástí skutkového děje, celé posloupnosti úkonů, z nichž se trestní jednání skládá. Je tedy nepřípustný takový zásah státu do skutkového děje, jenž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, jehož důsledkem je trestní kvalifikace tohoto jednání.

Z uvedeného tedy vyplývá, že není možné, aby se policejní orgán podílel na dotváření skutkového děje, jež zakládá trestný čin či dokonce, aby tento skutkový děj vytvářel. Případné trestné stíhání za trestný čin, jehož spáchání bylo vyprovokováno policií, je pak protiústavní a nezákonné, protože není v souladu s trestním řádem, jež stanoví, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem který stanoví trestní řád. Pachatel trestného činu, který byl spáchán na základě policejní provokace, je beztrestný. Spáchaný trestný čin totiž postrádá jeden ze základních znaků, protože chybí materiální stránka trestného činu, kterou je nebezpečnost činu pro společnost.

Někteří teoretici se domnívají, že aktér provokace se dopouští jím vyprovokovaného trestného činu jako nepřímý pachatel. Osobu vyprovokovanou totiž zneužívá jako živého nástroje. Provokace tak vylučuje trestnost činu vyprovokované osoby, která by za něj neměla být odpovědná.

Je proto nutné, aby tam, kde stát zasahuje do soukromí občanů nebo kde jeho úředníci nevystupují zřetelně a vždy proti páchání trestné činnosti, ale předstírají, že jsou s ní srozuměni, byla taková činnost podřízena velmi přísně kontrole jiných nezávislých orgánů. Z tohoto hlediska je důležité upozornit, že naše právní úprava obsahuje ustanovení, které se týkají skrytého agenta, a to agenta – kontrolora. Tato úprava je od ledna příštího roku nově včleněna do trestního řádu. Podle těchto ustanovení je použití agenta jedním z operativně pátracích prostředků, které je přípustné, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Je však samozřejmě bezpodmínečné, aby agent - kontrolor při svém úkolu dodržoval stanovené zákonné meze své činnosti.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Gabriela Molnárová
5. 12. 2001
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Extrémní rozpor jako dovolací důvod v trestních věcech
  • Exekuce na obhajné vůči státu
  • Překonání bezpečnostního opatření (hesla) k účtu FACEBOOK coby trestný čin
  • Exhibicionismus jako trestný čin výtržnictví dle ustanovení § 358 trestního zákoníku
  • Vybrané problémy spojené s otázkou náhrady za promeškaný čas obhájce a zmocněnce v trestním řízení
  • Nouzový stav není okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby již kvůli gramatickému výkladu příslušných ustanovení
  • Novinky v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob & compliance – I. díl
  • Žaloby – naděje pro české akcionáře GameStopu?
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Trestněprávní odpovědnost – 2. díl seriálu
  • „Nešvary“ rekognice
  • Za útok zvířete hrozí kriminál

Související produkty

Online kurzy

  • Trestní odpovědnost právnických osob (TOPO)
  • Compliance program jako prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
  • Spravedlivý proces v trestním řízení
  • Prevence trestní odpovědnosti právnických osob
  • Právnické osoby a trestní odpovědnost
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Robert Kabát
Mgr. Robert Kabát
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • O konceptu nejlepšího zájmu dítěte
  • Zákon o evidenci skutečných majitelů
  • Zákaz zcizení a zatížení nemovité věci
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vytýkací dopis aneb nástroj zaměstnavatelů k podávání výpovědí?
  • Extrémní rozpor jako dovolací důvod v trestních věcech
  • Pracovněprávní důsledky odmítnutí zaměstnance podrobit se testu na Covid-19
  • Náhradní výživné v insolvenčním řízení
  • Testování na pracovišti znamená další povinnosti zaměstnavatelů podle GDPR
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Extrémní rozpor jako dovolací důvod v trestních věcech
  • Zákon o evidenci skutečných majitelů
  • Určení ceny akcií v rámci dědického řízení
  • Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office
  • Pracovněprávní důsledky odmítnutí zaměstnance podrobit se testu na Covid-19
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Exekuce na obhajné vůči státu
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Předmět vydržení vlastnického práva

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

Postup ředitele školy při stanovení rozsahu a obsahu komisionální zkoušky podle § 69 odst. 9 školského zákona a podle § 6 odst. 4 školského zákona není výkonem státní správy ve...

Předávání osob, zatýkací rozkaz (exkluzivně pro předplatitele)

Udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nebezpečí vážné újmy hrozící dané osobě v jejím domovském...

Směnka (exkluzivně pro předplatitele)

Nedostatek právní subjektivity výstavce vlastní směnky není sám o sobě důvodem neplatnosti (směnečného) závazku výstavce z důvodu vady formy.

Trestní příkaz (exkluzivně pro předplatitele)

Jakkoli je třeba za okamžik rozhodnutí (z formálního hlediska) považovat okamžik, respektive datum vydání trestního příkazu, je pro posouzení toho, co je pouhou písařskou chybou nebo...

Vypořádání vnosu ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů (exkluzivně pro předplatitele)

Při vypořádání vnosu ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů jde o to nahradit, oč byl společný majetek ochuzen, nikoliv o odčerpání toho, oč se manžel v...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů