Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.

Ministr spravedlnosti může zřídit věznici i v jiném objektu, než který je ve správě Vězeňské služby, pokud s tím vlastník takového objektu souhlasí a uzavře smlouvu o zřízení věcného břemene. Objekt, ve kterém je věznice zřízena, spravuje a provozuje vlastník objektu na základě smlouvy uzavřené s Vězeňskou službou. Vězeňská služba však odpovídá za střežení, zacházení s odsouzenými a dodržování zákonných podmínek výkonu trestu.

Může nastat situace, že zdravotní stav odsouzeného vyžaduje takovou zdravotní péči, kterou není možno zajistit ve zdravotnickém zařízení Vězeňské služby a výkon trestu nelze přerušit. Pak se trest na nezbytně nutnou dobu vykonává ve zdravotnickém zařízení mimo objekty spravované Vězeňskou službou. Střežení odsouzeného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice. Zvýšené náklady, které zdravotnickému zařízení v souvislosti s výkonem trestu odsouzeného v tomto zařízení vzniknou, je povinna uhradit Vězeňská služba.

            Trest u mladistvých, kteří nepřekročili 18. rok svého věku, se vykonává odděleně od ostatních odsouzených, a to ve věznicích nebo zvláštních odděleních pro mladistvé s uplatňováním vnitřní diferenciace.

            V České republice existují čtyři základní typy věznic. Jejich členění vyplývá ze způsobu vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti. Rozlišujeme věznice s dohledem, věznice s dozorem, věznice s ostrahou a věznice se zvýšenou ostrahou. Vedle základních typů věznic se zřizují ještě zvláštní věznice pro mladistvé. V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu.

            O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu, rozhoduje v souladu s trestním zákonem soud. Do věznice s dohledem zařadí soud zpravidla toho pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. Do věznice s dozorem je zařazen zpravidla ten pachatel, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující dva roky a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin.

Do věznice s ostrahou zařadí soud zpravidla pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a dále pachatele, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a nebyl zařazen  do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo s dozorem. Do věznice se zvýšenou ostrahou zařazuje soud zpravidla takového pachatele, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, kterému byl uložen trest odnětí svobody jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi, kterému byl za zvlášť závažný trestný čin uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.

Odsouzený je povinen nastoupit výkon trestu ve věznici, kterou určil soud ve výzvě k nástupu trestu. Z důležitých důvodů však může odsouzeného k nástupu výkonu trestu přijmout i jiná věznice.