epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 12. 2003
    ID: 22127upozornění pro uživatele

    Zásada ne bis in idem a pokračování v trestném činu (judikatura)

    Soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu, nemůže rozhodovat o jiném skutku v obžalobě neuvedeném, ale také je povinen vyčerpat obžalobu v celé její šíři a rozhodnout o žalovaném skutku v celém rozsahu. Jestliže tento skutek zakládá pokračování v trestném činu, pak se musí rozhodnutí soudu o podané obžalobě týkat všech dílčích útoků, které tvoří pokračování v trestném činu.

    Největší počet judikátů vztahujících se k zásadě ne bis in idem lze nalézt v souvislosti s pokračováním v trestném činu. V současné době jde již o překonanou problematiku vzhledem ke změně trestního řádu provedenou zákonem 265/2001 Sb. Koncepce skutku u pokračování v trestném činu byla před zmíněnou novelou jiná. Pokračování v trestném činu tvořilo z hlediska hmotného i procesního práva jeden skutek, a to do sdělení obvinění; pokud pachatel spáchal další útoky, které by s útoky spáchanými před sdělením obvinění tvořily pokračování v trestném činu, šlo o nový skutek. Pokud tedy soud pravomocně rozhodl byť i jen o části takového skutku, rozhodl o skutku celém a nové trestní stíhání pro jinou část skutku bylo vyloučeno pro nepřípustnost podle § 11 TŘ. Judikatura k tomuto tématu je bohatá právě kvůli této staré koncepci, neboť je častým jevem, že orgány činné v trestním řízení zjistí jen některý či jen některé dílčí útoky pokračování v trestném činu. Také kvalifikace, že jde právě o pokračování v trestném činu, může být obtížná a ne příliš zjevná. Tak se může stát, že pachatel je pravomocně odsouzen jen za nepatrnou část skutku a pak vyjde najevo, že jeho trestná činnost je rozsáhlejší a již ho za ni nelze postihnout, protože by se jednalo o porušení jeho základního práva nebýt stíhán dvakrát pro totéž. Jsou tu tedy naproti sobě tradiční pojetí pokračování v trestném činu jako jednoho skutku (zájem na právní jistotě) a zájem na postižení celé trestné činnosti pachatele. Posledně uvedený zájem v současné době zřejmě zastínil předchozí a proto došlo k zmíněné novelizaci. Zájem státu na spravedlivém potrestání pachatelů tedy zjevně převýšil prospěch pachatele z nedokonalého odhalování jeho trestné činnosti. Z hlediska státu je nová koncepce ospravedlnitelná, zvláště když si uvědomíme, že i zproštění obžaloby obviněného ohledně jednoho dílčího útoku zabránilo jeho potrestání za mezitím zjištěnou rozsáhlou trestnou činnost, která tvořila s rozhodnutou věcí jeden skutek.

    Základní judikáty
    V Nejvyšším soudem projednávané věci pod sp. zn. 5 Tz 105/98 bylo obviněnému dne 24.4.1996 sděleno obvinění pro skutek spáchaný dne 4.2.1996, v němž byl spatřován trestný čin podvodu. V hlavním líčení dne 10.2.1998 Okresní soud ve V. přečetl zprávy Policie ČR, že proti obviněnému je vedeno trestní stíhání pro rozsáhlou majetkovou trestnou činnost kvalifikovanou jak trestný čin podvodu, aniž by zkoumal, zda projednávaný skutek není pokračováním a aniž by si vyžádal příslušné spisy Policie ČR. Podle těchto zpráv byl obviněný stíhán pro dalších devět útoků, které měl spáchat v období od 26.1.1996 do 23.4.1996. Přesto Okresní soud ve V. dne 10.2.1998 uznal obviněného vinným uvedenou trestnou činností spáchanou dne 4.2.1996. Proti tomuto rozsudku byla podána stížnost pro porušení zákona, v níž se namítá, že útok, pro nějž byl obviněný pravomocně odsouzen, je jen dílčí součástí pokračujícího skutku, což soud nezkoumal. Tento rozsudek, týkající se jen jednoho z útoků, vytvořil překážku věci rozhodnuté, soud takto rozhodl o skutku celém, takže další trestní stíhání obviněného pro příslušný skutek se stalo nepřípustným. Soud byl povinen věc vrátit státnímu zástupci k došetření k řádnému objasnění věci. Nejvyšší soud se ztotožnil s těmito závěry, souhlasil s tím, že se může jednat o dílčí útoky jednoho a téhož skutku ve smyslu § 89 odst. 3 TZ, o němž musí být rozhodnuto jedním rozhodnutím soudu. Překážka pro takové posouzení v podobě sdělení obvinění ve smyslu § 12 odst. 11 TŘ zde nevznikla, protože obvinění bylo ve všech uvedených případech sděleno až poté, co měly být všechny jednotlivé dílčí útoky spáchány.
    Soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu, nemůže rozhodovat o jiném skutku v obžalobě neuvedeném, ale také je povinen vyčerpat obžalobu v celé její šíři a rozhodnout o žalovaném skutku v celém rozsahu. Jestliže tento skutek zakládá pokračování v trestném činu, pak se musí rozhodnutí soudu o podané obžalobě týkat všech dílčích útoků, které tvoří pokračování v trestném činu. To platí bez ohledu na skutečnost, zda i další část pokračující trestné činnosti je uvedena v popisu skutku v projednávané obžalobě nebo v obžalobě jiné, anebo sice není uvedena v žádné z nich, ale vyplývá z důkazů, které jsou k dispozici.
    V rozsudku sp. zn. 3 Tz 87/2000 Nejvyšší soud na základě stížnosti pro porušení zákona zrušil usnesení vyšetřovatele o zastavení trestního stíhání obviněných pro trestný čin poškozování cizí věci, jehož se měli dopustit tím, že ve dnech 19.–20.10.1998 v L. nastříkali sprejem nápisy na boky odstavených železničních vagónů. Vyšetřovatel trestní stíhání zastavil, aniž by vzal v úvahu, že obvinění byli trestně stíháni též pro další dílčí útok pokračování v trestném činu poškozování cizí věci, jehož se měli dopustit 21.10.1998 v T., kdy spreji postříkali zdi určitých domů. Pokud tedy vyšetřovatel zastavil trestní stíhání pro část tohoto skutku, rozhodl ve skutečnosti o skutku celém a pro další trestní stíhání obviněných za jednání spáchané v T. vytvořil překážku rei iudicatae. Nejvyšší soud vyšetřovateli přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V případě, že dospěje k závěru, že není prokázáno, že by obvinění spáchali tu část skutku, jež je obsažena v napadeném zrušeném usnesení, nebude trestní stíhání ohledně ní zastavovat, nýbrž při skončení vyšetřování ji pouze pomine.
    O jediném skutku, který tvoří pokračování v trestném činu, nelze rozhodnout více způsoby, např. jednak odsuzujícím rozsudkem a jednak výrokem o vrácení věci k došetření (NS ČSR sp. zn. 3 Tz 9/86).

    Novela trestního řádu provedená zákonem 292/1993 Sb. účinná od 1.1.1994 stanovila, že mezníkem štěpícím pokračování v trestném činu do dvou skutků je sdělení obvinění. Do té doby byl za hranici, která přetrhuje totožnost skutku u pokračujícího, trvajícího, hromadného a soustavně páchaného trestného činu nebo přečinu, považován jiný okamžik.
    Tímto okamžikem je podle R 18/72 vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, který se stal pravomocným. U pokračování v trestném činu je tedy možné obviněného stíhat za další část činnosti, která vyšla mezitím najevo, ale byla spáchána před vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně, který se stal pravomocným a který se týká jiné části téže pokračující trestné činnosti, jen pod tou podmínkou, že pravomocný rozsudek o této druhé části pokračující trestné činnosti byl zrušen v řízení o mimořádném opravném prostředku. Jinak trestnímu stíhání brání překážka věci rozhodnuté (§ 11 odst. 1 písm. f) TŘ).
    Podle R 26/77 je touto hranicí přetrhující skutek vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudu prvého stupně, který se musí stát pravomocným. Vyhlášení zprošťujícího rozsudku považuje za okamžik přetrhující jednotu skutku u pokračující trestné činnosti R 17/83. Totéž stanoví R 27/86 a rozhodnutí NS ČR sp. zn. 4 To 11/88, podle něhož je takovým mezníkem tedy jak odsuzující, tak zprošťující rozsudek a konečně i usnesení o zastavení trestního stíhání. Stejně R 28/89.

    Souhlas ve smyslu § 163a TŘ ohledně stíhání dílčího útoku
    R 37/99 stanoví, že jestliže stran jednoho dílčího útoku pokračujícího trestného činu nebyl dán poškozenou osobou souhlas k trestnímu stíhání obviněného ve smyslu § 163a TŘ, nelze pro tento dílčí útok trestní stíhání zastavit, neboť tím by došlo k zastavení trestního stíhání pro celý skutek. Správný postup je takový, že podle stadia řízení není dílčí skutek do sdělení obvinění, obžaloby či rozsudku vůbec pojat, anebo je z nich vypuštěn.

    NS ČR sp. zn. 11 Tz 294/2001
    Tento rozsudek je zajímavý tím, že v něm Nejvyšší soud pojednává o možnosti aplikace novelizovaných ustanovení o pokračování v trestném činu na dílčí útoky pokračování, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto před nabytím účinnosti novely TŘ provedené zákonem 265/2001 Sb. Nejvyšší soud zde na základě stížnosti pro porušení zákona projednával porušení zásady ne bis in idem a porušení pravidel o ukládání souhrnného trestu.
    Obviněný byl v různých trestních řízeních stíhán za dílčí útoky pokračování v trestném činu krádeže. Dne 15.11.1996 bylo obviněnému sděleno obvinění pro dílčí útok pokračování v trestném činu krádeže spáchaný dne 15.11.1996, za což byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu ve F.-M. z 5.3.1997 sp. zn. 4 T 36/97, s právní mocí dne 12.12.1997. Obviněnému bylo dále dne 31.1.1997 sděleno obvinění pro dílčí útoky spáchané dne 12.11.1996 a 3.12.1996, za které byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu ve F.-M. z 23.4.1998 sp. zn. 2 T 69/97, s právní mocí dne 6.1.1999. (Okresní soud pochybil, když odsoudil obviněného za dílčí útok spáchaný dne 12.11.1996, neboť tím znovu odsoudil obviněného za tentýž skutek, toto rozhodnutí však Nejvyšší soud nepřezkoumával, protože stížnost pro porušení zákona toto rozhodnutí nenapadala.) Tímto rozsudkem ze dne 23.4.1998 byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve F.-M. ze dne 5.3.1997 a obviněnému byl uložen souhrnný trest. Dne 13.5.1998 bylo obviněnému sděleno obvinění pro dílčí útok pokračování v trestném činu krádeže spáchaný dne 10.12.1996, za který byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v O. ze dne 4.12.1998 sp. zn. 6 T 111/98, s právní mocí dne 9.3.1999. Tímto rozsudkem byl současně zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve F.-M. ze dne 5.3.1997 sp. zn. 4 T 36/97. Proti tomuto rozsudku podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného, neboť podle jeho názoru Okresní soud pochybil při ukládání souhrnného trestu, když jiným rozsudkem (Okresního soudu ve F.-M. z 23.4.1998 sp. zn. 2 T 69/97) byl již výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve F.-M. ze dne 5.3.1997 sp. zn. 4 T 36/97 zrušen. Okresní soud podle jeho názoru také pochybil, když rozhodl o dílčím útoku pokračování v trestném činu ze dne 10.12.1996, neboť mu v tom bránila překážka věci rozhodnuté. Posuzovaný útok (ze dne 10.12.1996) je totiž součástí skutku, ohledně něhož bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve F.-M. z 23.4.1998 sp. zn. 2 T 69/97. Tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o celém skutku, a tím vznikla překážka rei iudicatae. Nejvyšší soud shledal porušení zákona, zároveň však konstatuje, že v době, kdy Okresní soud v O. učinil napadené rozhodnutí, tj. dne 4.12.1998, však ještě neexistovalo pravomocné rozhodnutí ohledně části pokračující trestné činnosti. Tato překážka věci rozhodnuté vznikla až později, 6.1.1999. Z tohoto pohledu tedy nepřisvědčil stížnosti pro porušení zákona v tom, že Okresní soud v O. v době rozhodování nerespektoval ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) TŘ a porušil tak zásadu ne bis in idem. Vytkl mu však, že si neopatřil dostatečné podklady k posouzení, zda projednávaná činnost není součástí pokračujícího trestného činu a zda jsou splněny předpoklady k ukládání souhrnného trestu. Nejvyšší soud vyslovil porušení zákona a zrušil napadený rozsudek. Nejvyšší soud dále zvážil postup ve věci s ohledem na novelu TŘ provedenou zákonem 265/2001 Sb. Poznamenává, že rozsudkem Okresního soudu ve F.-M. z 23.4.1998 vznikla před 1.1.2002 překážka věci rozhodnuté. Je tedy podle jeho názoru třeba posoudit, zda ustanovení § 11 odst. 2 TŘ účinné od 1.1.2002 lze vztáhnout i na případy, kdy o části pokračujícího trestného činu bylo pravomocně rozhodnuto před 1.1.2002. Všechny dílčí útoky pokračujícího trestného činu, pokud tomu nebrání ustanovení § 12 odst. 11 TŘ, představují jediný trestný čin. Tento závěr nedoznal změny ani po 1.1.2002. Útoky pokračujícího trestného činu byly do 31.12.2001 bezvýjimečně pokládány za jediný skutek. Teprve od 1.1.2002 s ohledem na znění § 12 odst. 12 TŘ lze za samostatný skutek pokládat též dílčí útok pokračujícího trestného činu. V projednávané věci bylo o jednom z útoků rozhodnuto rozsudkem, který nabyl právní moci před 1.1.2002, zatímco druhý dílčí útok se v důsledku zrušení Nejvyšším soudem nachází v procesním stádiu, kdy u soudu byla státním zastupitelstvím podána obžaloba. Do 31.12.2001 byl rozsah principu ne bis in idem vymezen v zásadě tak, že došlo-li k pravomocnému meritornímu rozhodnutí o dílčím útoku pokračujícího trestného činu, bylo vyloučeno konat trestní stíhání o zbylé části tohoto pokračujícího trestného činu (kromě případu zrušení tohoto rozhodnutí v řízení o mimořádných opravných prostředcích). Nyní ustanovení § 11 odst. 2 TŘ vymezuje u pokračující trestné činnosti dosah zásady ne bis in idem jinak, a to tak, že se neuplatní ve vztahu k pravomocným meritorním rozhodnutím týkajícím se některého z dílčích útoků takové trestné činnosti (tedy došlo k jejímu zúžení). Podle názoru Nejvyššího soudu se tyto účinky ustanovení § 11 odst. 2 TŘ mohou vztahovat jen na meritorní rozhodnutí o některém dílčím útoku, který nabyl či nabude právní moci po 1.1.2002. S ohledem na princip právní jistoty nelze ustanovení § 11 odst. 2 TŘ aplikovat zpětně, tj. na rozhodnutí zakládající překážku věci rozhodnuté ohledně některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, která nabyla právní moci před 1.1.2002. Ustanovení TŘ týkající se pokračování v trestném činu mají i významné hmotněprávní důsledky, ve spojení s § 89 odst. 3 TZ vymezují pojem pokračování v trestném činu. Podle TZ platí, že pozdější zákon lze použít pouze tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. Není tomu tak. Nejvyšší soud tedy zastavil trestní stíhání obviněného pro dílčí útok spáchaný dne 10.12.1996, a to z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. f) TŘ.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Hedvika Slavíková
    8. 12. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.