epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 7. 2006
    ID: 41798upozornění pro uživatele

    Vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví

    Česká republika, byť s měsíčním zpožděním, dostála jednomu ze svých závazků a implementovala Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2004/48/ES, o vymáhání práv duševního vlastnictví. Stalo se tak zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví), který nabyl účinnosti 26. 5. 2006.

     

    Někdy jsou užívány termíny vynutitelnost práv nebo dodržování práv nebo prosazování práv nebo ohrožení práv. Pro smysl a účel zde uvedených právních předpisů lze jejich obsah považovat za ekvivalentní s termínem vymahatelnost práv.

    Uvedený zákon není jediným, který implementoval tuto Směrnici. Jak už název napovídá, zákon se týká v něm vymezených předmětů průmyslového vlastnictví. Druhým právním předpisem implementujícím obsah Směrnice na české právní prostředí je zákon č. 216/2006 Sb., kterým se mění zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, což ve své celistvosti v sobě zahrnuje právě pojem duševní vlastnictví. Tento zákon nabyl účinnosti dne 22. 5. 2006. Mezi jím změněné předpisy patří mimo jiné i občanský soudní řád, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, který lze považovat za třetí právní předpis, na jehož základě jsou v rovině občanskoprávní upravena práva vlastníků/majitelů práv duševního vlastnictví, popřípadě jiných oprávněných osob v případě porušení jejich práv.

    Je samozřejmé, že před existencí zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví zde neexistovalo právní vakuum. Smyslem a účelem tohoto zákona je sjednocení, preciznější a konzistentní úprava institutů ovlivňujících vymahatelnost práv dosud roztříštěná v zákonech týkajících se ochrany vynálezů, průmyslových vzorů, užitných vzorů, topografií polovodičových výrobků, označení původu a zeměpisných označení, ochranných známek (průmyslová práva). Ochrana proti porušování autorských práv zůstává i nadále upravena autorským zákonem (autorská práva, práva související, práva pořizovatele databází a průmyslová práva tvoří společně práva duševního vlastnictví); procesní ustanovení jsou obsahem občanského soudního řádu. V těchto českých zákonech byla již zapracována hmotně právní ustanovení a ustanovení upravující postavení vlastníků/majitelů práv duševního vlastnictví a jejich procesní oprávnění stanovené Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS), publikované pod č. 191/1995 Sb. Dohoda TRIPS, zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, autorský zákon, občanský soudní řád, jakož i ostatní mezinárodní smlouvy se vzájemně doplňují a měly by tvořit ucelený právní základ pro předmětnou oblast.

    K vymáhání práv z průmyslového vlastnictví podle předmětného zákona může dojít nejenom v případě jejich porušení, ale postačující pro vymahatelnost je i jejich ohrožení.

    Oprávněné osoby

    Originárně svědčí právo vymáhat dodržování průmyslových práv vlastníku/majiteli tohoto (průmyslového) práva. Odvozeně pak náleží licenciátu, jenž tak může učinit svým jménem a na svůj účet se souhlasem vlastníka/majitele nebo v případě nečinnosti vlastníka/majitele po marném uplynutí měsíční lhůty od doručení oznámení licenciáta o porušování práv. Konečně jsou oprávněnými osobami profesní organizace ochrany práv, které jsou řádně uznávány jako organizace oprávněné zastupovat vlastníky/majitele práv.

    Oprávněným osobám je i nadále přiznáno právo na informace, jehož úkolem by mělo být výrazné posílení oprávněné osoby v boji proti porušování jejích práv. Toto lze uplatnit vůči třetí osobě, která v obchodním měřítku držela zboží porušující právo nebo užívala služby porušující právo nebo poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo nebo byla těmito osobami označena jako účastník na výrobě, skladování, zpracování nebo distribuci zboží či poskytování služeb. Lze dovodit, že povinnost informovat se nebude vztahovat na spotřebitele jednajícího v dobré víře. Nejsou-li informace poskytnuty dobrovolně, lze se jich domáhat i soudně. Je ovšem nutno podotknout, že právo na tyto informace není absolutní, kdy zůstávají nedotčena práva podle zvláštních předpisů (povinnost mlčenlivosti apod.). Zákon dále uvádí obsah informací.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Opatření k nápravě

    K základním právům vlastníka/majitele při porušování nebo ohrožování jeho průmyslového práva patří zdržovací žaloba. Uposlechnutí soudního zákazu lze vynucovat opětovným ukládáním pokut.

    Odstraňovací žaloba pak spočívá zejména ve stažení výrobků z obchodních kanálů, kdy je možná dohoda mezi vlastníkem/majitelem a porušovatelem; trvalým odstraněním z obchodních kanálů nebo zničením výrobků, kdy dohoda mezi vlastníkem/majitelem a porušovatelem nepřichází v úvahu; stažení, odstranění nebo zničení materiálů, nástrojů a zařízení určených nebo používaných k porušování nebo ohrožování práv průmyslového vlastnictví. Rovněž právo na zničení není absolutní, soud v taxativně uvedených případech zničení nenařídí. Nově se zavádí možnost alternativního opatření k nápravě, kdy soud může na návrh porušovatele práv nekonajícího tak ani z nedbalosti nahradit shora uvedená opatření finančním vyrovnáním oprávněné osobě.

    Nový zákon svým způsobem určuje a usnadňuje stanovení a vydání škody a bezdůvodného obohacení získaného porušovatelem v důsledku porušení nebo ohrožení práva. Oprávněná osoba má na výběr požadovat a soud může stanovit plnou náhradu škody a bezdůvodného obohacení nebo paušální částkou ve dvou výších s ohledem na okolnost, zda porušovatel věděl, že porušuje průmyslové právo (minimálně dvojnásobek obvyklých licenčních poplatků), nebo zda to nevěděl ani nemohl vědět (ve výši obvyklých licenčních poplatků). Soud vždy přihlédne ke všem odpovídajícím okolnostem případu. Uvedené principy se vztahují i na přiměřené zadostiučinění spočívající v peněžitém plnění.

    I nadále existuje právo oprávněné osoby zvítězivší ve sporu na soudem přiznané uveřejnění rozsudku na náklady neúspěšného porušovatele.

    Reklama
    Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026
    Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026
    11.8.2026 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Ostatní prostředky ochrany průmyslového vlastnictví

    Pro úplnost je nutno dodat, že předmětný zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví není osamoceným právním předpisem, na jehož základě se lze bránit proti porušování průmyslových práv. Kromě uvedené tzv. ochrany absolutní lze paralelně uplatnit i ochranu relativní, kterou je například ochrana proti nekalé soutěži podle ustanovení obchodního zákoníku.

    Úmyslné porušení práv k průmyslovému vlastnictví je trestný čin ve smyslu trestního zákona  a v trestně právním řízení může soud uložit trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci.

    Další možný veřejnoprávní postih je přestupkové řízení podle přestupkového zákona v případě, že protiprávní jednání nedosahuje intenzity trestného činu, zde z hlediska zavinění postačuje i nedbalost. Za přestupek porušování průmyslových práv mohou obecní úřady uložit pokutu až do výše 15 000 Kč, trest propadnutí věci a za určitých okolností i trest zákazu činnosti.

    Je posílena i úloha celních úřadů ve smyslu zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu, a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví (protipirátský zákon). Celní úřady na základě vlastníka/majitele práv přijímají opatření proti padělkům či nedovoleným napodobeninám, které zejména zahrnují zajištění tohoto zboží až jeho zničení (na základě rozhodnutí soudu). Postup podle tohoto zákona samozřejmě nebrání vlastníku/majiteli práv k průmyslovému vlastnictví uplatňovat svoje práva vůči porušovateli na základě shora uvedených právních předpisů.

    V neposlední řadě lze, byť odvozeně, chránit práva k průmyslovému vlastnictví prostřednictvím spotřebitelského práva, tj. zákona o ochraně spotřebitele. Tento dává dosti široké  možnosti České obchodní inspekci, Státní zemědělské a potravinářské inspekci a živnostenským úřadům. Podnět k zahájení řízení a přijetí příslušných opatření podle tohoto zákona může podat každá osoba, která prokáže zájem na zamezení podnikání zasahujícího do práva duševního vlastnictví. Podle tohoto zákona lze uložit kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků nebo jejich zničení.

     

    Oldřich Trojan
    Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři

     

     

     

     

     

     

     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Oldřich Trojan
    13. 7. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • Uznání a výkon cizího obchodního rozhodčího nálezu v České republice
    • Reforma nařízení EU 261/2004: Co znamená pro letecké dopravce?
    • Compliance ve firmě: Proč nestojí jen na Compliance Officerovi
    • Jak se bránit hromadné žalobě?
    • Návrh zákona o státních zaměstnancích – modernizace nebo oslabení státní služby?
    • Byznys a paragrafy, díl 38: Vyloučení společníka ze společnosti s ručením omezeným
    • Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) – nová éra regulace obalů v Evropské unii
    • Kdy kupní smlouva na nemovitost neobstojí před katastrem: pozor nejen na kupní cenu
    • Elektronické hlasování v SVJ: Brzdí zákonodárce digitalizaci záměrně?
    • Právní aspekty terapie psychedeliky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 11.08.2026Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.8.2026
    • 12.08.2026ChatGPT od A do Z v právní praxi 2026 (online - živé vysílání) - 12.8.2026
    • 18.08.2026Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 18.8.2026
    • 25.08.2026Praktické využití AI nástrojů při analýze a tvorbě smluv (online - živé vysílání) - 25.8.2026
    • 01.09.2026Praktické využití AI nástrojů při práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 1.9.2026

    Online kurzy

    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 01.10.2026Trestní právo daňové - 1.10.2026
    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • AI pro právníky a poradce
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Odůvodnění rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • Rekordní pokuta pro TEMU a nový celní režim pro levné zásilky ze zemí mimo EU
    • Prodloužení zkušební doby ze zákona po flexinovele
    • 10 otázek pro … Martina Šípa
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Aktuální judikatura NSS ve věci veřejných zakázek: pět rozhodnutí s dopadem na praxi zadavatelů i dodavatelů
    • ESOP, phantom shares či přímá účast: Jak dnes v Česku nastavit zaměstnaneckou účast ve společnosti?
    • Rekordní pokuta pro TEMU a nový celní režim pro levné zásilky ze zemí mimo EU
    • Zbraňová amnestie v praxi: kdy (ne)může vydání zbraně vést k zániku trestní odpovědnosti?
    • Aktuální judikatura NSS ve věci veřejných zakázek: pět rozhodnutí s dopadem na praxi zadavatelů i dodavatelů
    • Transparentní odměňování: Mají zaměstnavatelé důvod obávat se nových pravidel?
    • Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) a g) zákoníku práce a jejich aplikační rozdíly – 1. díl
    • Obvyklé hospodaření po zahájení insolvenčního řízení: hranice přípustného jednání podle § 111 insolvenčního zákona
    • Compliance ve firmě: Proč nestojí jen na Compliance Officerovi
    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce. Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. f) a g) zákoníku práce a jejich aplikační rozdíly – 1. díl
    • Okamžité zrušení pracovního poměru učiněné z „opatrnosti“ zaměstnavatele ve světle judikatury Nejvyššího soudu
    • Proměna definice závislé práce a konec postihování pracovníků: Analýza dopadů připravovaného zákona o platformové práci
    • Notářský zápis s přímou vykonatelností ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu
    • AML - od zákona č. 253/2008 Sb. k AMLR: co konkrétně musí česká povinná osoba změnit do roku 2027
    • Presumpce neviny

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

    Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení...

    Dobrá víra (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě, že Nejvyšší soud opomíjí své vlastní závěry vyslovené dříve v totožných či obdobných věcech a arbitrárně změní svůj náhled na skutečnost, která přímo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li...

    Nevypořádání se s návrhem na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU dovolacím soudem

    Pokud se Nejvyšší soud vůbec nezabývá podáním účastníka řízení, poruší tím jeho právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.