Prohlášení viny v odvolacím řízení
Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 264/2021, ze dne 28. 4. 2021 zabýval otázkou, v jaké fázi soudního řízení je možné ještě uplatnit nový institut tzv. prohlášení viny. Vzhledem k tomu, že se jedná z hlediska obhajoby o institut, který má potenciál širokého využití, je vhodné s těmito judikaturními závěry seznámit odbornou právní obec.
Právní věta předmětného rozhodnutí by se dala formulovat následovně:
„Smyslu a účelu zakotvení institutu prohlášení viny odpovídá, aby obviněný prohlášení, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě podle § 206c odst. 1 tr. ř., zásadně učinil v hlavním líčení po přednesení obžaloby do zahájení dokazování. Nelze ale vyloučit prohlášení viny i kdykoliv v průběhu hlavního líčení, poněvadž žádné ustanovení trestního řádu nestanoví časový mezník, v němž je nutno takové prohlášení učinit. Je výlučně na soudu, aby s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran rozhodl o tom, zda toto prohlášení viny obviněným přijímá, nebo zda prohlášení viny nepřijme. Obviněnému výjimečně nelze bránit ani v tom, aby učinil prohlášení podle § 206c odst. 1 tr. ř. až v odvolacím řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu, že prohlášení viny přijme, přichází v úvahu zejména[1] za situace, byl-li rozsudek soudu prvního stupně vyhlášen ještě před nabytím účinnosti zákona 333/2020 Sb., zatímco odvolací soud rozhoduje již za jeho účinnosti.“
Nejvyšší soud tak nepřisvědčil dovolání nejvyššího státního zástupce, který argumentoval, že prohlášení viny v odvolacím řízení není (vůbec) možné, neboť to odporuje účelu tohoto institutu.
S názorem Nejvyššího soudu lze souhlasit. Trestní řád totiž (dle mého soudu zcela správně) nefixuje okamžik, kdy lze nejpozději k prohlášení viny překročit. Vše tak bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V konečné instanci je to právě soud, který by měl po zvážení těchto okolností, posoudit, zdali prohlášení viny obviněného přijme či nikoliv. Takový postup má oporu v § 206c odst. 5 trestního řádu, který stanoví: „Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.“
JUDr. Vladimír Janošek,
advokát
trvale spolupracující s
Plzeňská 3350/18
150 00 Praha 5 – Smíchov
Tel.: +420 731 773 563
e-mail: janosek@arws.cz
________________________________
[1] Nejvyšší soud v rozhodnutí jako další případ takové výjimky zmiňuje řízení proti uprchlému.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
