trestní právo

Některé procesní otázky trestní odpovědnosti právnických osob

Od nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákona“), už sice uplynulo půldruhého roku, ale praktické zkušenosti s ním jsou stále minimální. Přístup orgánů činných v trestním řízení k aplikaci příslušných procesních postupů se současně může navzájem velmi lišit, protože chybí…

K zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, nabyl účinnosti k 1.1.2012. Přijetí této normy bylo vyvoláno zejména mezinárodním tlakem na Českou republiku, která tak naplnila požadavky, které vycházejí především z jejího členství v Evropské unii.

Amnestie tak trochu jinak, aneb může odsouzený doplatit na amnestii?

Téma amnestie, a konkrétně amnestie presidenta republiky ze dne 1.1.2013, vyhlášená pod č. 1/2013 Sb., byla na začátku roku, a tak trochu stále je, mediálně poměrně zajímavým tématem, byť s argumentací neustále omílanou různými laiky i odborníky. Společenský konsenzus je v této otázce nastaven poměrně negativně a prezident republiky našel jen…

Rizika „bývalých“ fyzických osob

Zdá se být poměrně pravděpodobné, že počet všech dosud publikovaných názorů, týkajících se (stále ještě relativně nové) trestní odpovědnosti právnických osob, již v České republice přesáhl počet těch případů, kdy jsou zde tyto právnické osoby fakticky stíhány. Nicméně, po vzoru ostatních států, lze snad přece jenom očekávat, že se tento (ne)poměr…

Uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody ve světle novely a úprava zajištění nároku na náhradu škody v trestním řízení

Dne 1. září 2012 nabyla účinnosti poslední významná novela trestního řádu provedená zákonem č. 193/2012 Sb., který do českého právního řádu vnesl institut tzv. dohody o vině a trestu. Zavedení tohoto institutu se dotklo také postavení poškozeného v trestním řízení, zejména pokud jde o jeho právo uplatnit nárok na náhradu škody, která mu byla…

Compliance opatření v obchodní společnosti

Od nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), a zejména § 8 tohoto zákona, se stále častěji setkáváme s pojmem compliance. Co však znamená pojem compliance, který se obvykle do češtiny nepřekládá? A jaká opatření by měla být podle TOPO zavedena, aby společnosti zamezily své…

Účel trestu

Jaký je účel trestu? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a mění se v čase. Na tuto otázku je možné nahlížet nejen z pohledu práva, ale taktéž z pohledu filozofického, sociologického či jak nám je v poslední době předváděno politického a ekonomického. Spojitost ekonomického či politického rozhodnutí a účelu trestu je patrná z novelou trestního…

Novinky v trestním právu, které by neměly zůstat nepovšimnuty

Od 1. ledna 2012 došlo zákonem č. 459/2011 Sb. k poměrně rozsáhlé novelizaci trestního řádu, která dále pokračovala ještě v roce letošním, a to zákonem č. 193/2012 Sb. účinném od 1. září 2012. Konečně velmi významnou byla též novela č. 390/2012 Sb., jež novelizovala je dni 1. října 2012 poměrně významně kromě trestního řádu též trestní zákoník.

Trestní právo v EU

Čas od času probleskne médii zpráva o tom, že nějaký český občan je trestně stíhán v jiném státě tamními orgány. Někdy se jedná o vcelku kuriózní trestné činy jako je třeba špionáž, jindy pak o „běžnou“ trestnou činnost, avšak občas i o velmi závažné zločiny. Je tedy jistě užitečné mít alespoň základní ponětí o trestním právu v Evropě, pro…

Trestní odpovědnost obchodních společností v „roce jedna“ z pohledu Compliance

Zásadní změna v dosavadním pojetí právní odpovědnosti obchodních společností v České republice, kterou s sebou s účinností od 1. ledna 2012 přineslo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, vstoupila do druhého roku své existence. Je tedy zcela na místě se ohlédnout zpět a pokusit se krátce zhodnotit, zda a v jakých konkrétních…

Jak je to s nároky poškozených v trestním řízení po jejich zastavení v důsledku amnestie prezidenta republiky

Bezprostředně po vyhlášení amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 2013 vzedmula se vlna vášnivého odporu proti této amnestii z řad občanů a nejhlasitěji pak z řad těch, kteří vystupovali jako poškození v některých dlouhotrvajících trestních řízeních, u kterých se očekává aplikace článku II. a tedy zastavení trestního…

Právní rizika fiktivních příhozů na internetových aukcích

V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.

Veřejné zakázky v zákrutech trestního a správního práva

Na úvod spolu s P.Šámalem připomeňme, že nejdůležitější funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, a to především prostřednictvím postihu trestných činů, za které lze považovat výhradně ty protiprávní činy, které trestní zákoník označuje za trestné a jejichž znaky jsou uvedeny v tomto zákoníku (srov. § 13 odst. 1 TrZ). Dále…

Problém s přestupky – k čemu je nevynutitelný zákon?

Rád bych se zamyslel na jedním problémem, který ve svých důsledcích ztrpčuje život mnoha lidem v České republice. Nyní platí, že můžete, přiměřeným způsobem, zadržet pachatele trestného činu do příjezdu policie – viz příslušné ustanovení dnešního trestního řádu: "Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně…

Záruka za dovršení nápravy odsouzeného při žádosti o podmíněné propuštění

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody můžeme zjednodušeně pojímat, jako institut spočívající v tom, že osoba vykonávající trest odnětí svobody je podmíněně propuštěná z výkonu tohoto trestu ještě před jeho celým výkonem, a to pod podmínkou, že povede ve zkušební době řádný život, příp. splní též další…

Dohoda o vině a trestu

Trestní řád byl s účinností od 1.9.2012 novelizován zákonem č. 293/2012. Tato novelizace do českého trestního práva přinesla nový institut – dohodu o vině a trestu.

Koluzní důvod vazby

Trestní řád, z.č.141/1961 Sb. (dále jen tr. řád) v ustanovení § 67 uvádí tři druhy vazebních důvodů. Jedná se o vazební důvod dle § 67 písm. a) tr. řádu[1], tedy důvod vazby útěkové, § 67 písm. c) tr. řádu[2], tedy důvod vazby předstižné a konečně téma mého dnešního článku tedy důvod vazby koluzní obsažený v ustanovení § 67 písm. b) tr. řádu.

Použitelnost záznamů pořízených soukromou osobou v rámci trestního řízení

Na sklonku srpna bylo možné zaregistrovat v médiích alespoň zatímní rozuzlení případu údajného uplácení v souvislosti s činností Státního fondu životního prostředí.[1] Ve věci vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 zprošťující rozsudek. Pro účely tohoto článku je zejména podstatný argument soudu, který nepřipustil jeden z důkazů, a to nahrávky pořízené…

K trestněprávní odpovědnosti právnických osob za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon proti praní špinavých peněz“) již dávno není žádným novem. Přesto se stále ještě jedná o předpis opomíjený a i mezi velkými korporacemi ne příliš doceňovaný. Souvisí to nejen s obecným nevědomím o tom, že jsou nositeli…

Ctrl + C, CTRL + V

Přestože by nadpis tohoto příspěvku mohl mást a budit dojmu vhodnějšího zařazení do sekce autorskoprávní, bude pojednávat čistě o možných procesních praktikách orgánů činných v trestním řízení. Tím je míněno zejména technické kopírování textu protokolu o výslechu svědka, který může být tázán k jedné věci i vícekrát, vícero odlišnými úkony s…