Málokdo si z laické veřejnosti plně uvědomuje, že vedle přísné občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou zvířetem (§ 2933 a násl. o. z.) může vlastník odpovídat za útok zvířete také v režimu trestního práva. O tom se mohla přesvědčit kupř. majitelka psa (slovenského čuvače Aldouse) ve věci, která byla řešena Nejvyšším soudem pod sp. zn. 7…
Trestně právní odpovědnost právnických osob zavedl zák. č. 418/2011 Sb., již v roce 2012. Protiprávní jednání statutárního orgánu, osoby ve vedoucím postavení, nebo osoby ovládající, či protiprávní jednání zaměstnance (či osoby v obdobném postavení) právnické osoby (zejména obchodní společnosti), jež naplňuje znaky určitých trestných činů a jež je…
Dnešní doba, která umožnila společnosti možnost volného pohybu v důsledku omezení vnitřních kontrol na hranicích, přinesla v tomto ohledu i negativní dopad tohoto privilegia v usnadnění páchání trestné činnosti pachatelům. V průběhu let narůstá kriminalita ve společnosti, proto je nezbytné v souvislosti s tím na tuto skutečnost aktivně reagovat a…
Od roku 2010 bylo zahájeno množství trestních stíhání proti provozovatelům solárních elektráren (FVE) a dalším osobám, které s jejich výstavbou byly spojeny. Orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) tvrdí, že tyto osoby jednaly protiprávně. Relevantní právní předpisy však nebyly jednoznačné. Jak lze tuto skutečnost využít při obhajobě? A kde jsou…
Ke konci září tohoto roku informovala česká media[1] o rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, kterým byl pachateli trestného činu krádeže uložen trest dle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Odvolací Krajský soud v Ostravě toto rozhodnutí potvrdil.[2] Stejný postoj k ukládání trestů za krádež spáchanou v době vyhlášeného nouzového stavu…
Co přináší třetí přepracované vydání metodiky Nejvyššího státního zastupitelství a soudní rozhodnutí z poslední doby k možnosti právnických osob zprostit se trestní odpovědnosti?
Svědek je fakultativním subjektem trestního řízení. Je to osoba podávající vlastními slovy zprávu o určité události. Pro orgány činné v trestním řízení je nejdůležitější především očitý svědek, tedy osoba, jež se události nějakým způsobem zúčastnila, či jí byla přítomna a vypovídá tedy o skutečnostech, které sama svými smysly vnímala. Tento svědek…
Přestupkové právo[1] se stále více blíží klasickému trestnímu právu. Jak připomenul mj. Josef Vedral: pro trestnost správních deliktů musí platit obdobné principy a pravidla jako pro trestnost trestných činů“. [2] Ze stále narůstajícího objemu a významnosti přestupkového práva a s tím do jisté míry zákonitě související stoupající jeho složitosti…
Nenechme se ukolébat falešným pocitem bezpečí: zombie existují!
Otázka, zda podat či nepodat trestní oznámení se po spáchání trestného činu objeví v mysli nejedné oběti. Důvody vedoucí oběť k tomuto rozhodování jsou mnohé a svědčí jak v oznámení, tak v rozhodnutí se delikt neoznámit, jak je zřejmé i z výzkumů chování obětí trestných činů.
Poslední velká novelizace trestního zákoníku, trestního řádu a dalších trestněprávních předpisů mimo jiné od 1.10.2020 přinesla novou možnost procesního postupu při hlavním líčení, díky které lze ve věci rozhodnout rychleji a efektivněji. Tato úprava slibuje snížení počtu řízení, kdy bude věc samotná před soudem projednávána a bude probíhat…
Dnem 1. 10. 2020 vstoupil v účinnost zákon č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o poměrně významnou novelizaci trestních předpisů, jejímž hlavním…
1. října 2020 nabyla účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Novela je vstřícná vůči právnickým osobám, neboť významně zkracuje dobu, po kterou trvají negativní následky jejich odsouzení. V případě některých uložených trestů jako je zákaz činnosti nebo zákaz plnění veřejných zakázek dovoluje odsouzeným právnickým osobám…
Trestný čin podvodu je jedním z nejrozšířenějších majetkových trestných činů. Nezřídka se stává, že k jednání naplňujícímu znaky podvodu dojde v rámci soukromoprávního vztahu. Typicky se jedná o situaci, kdy jeden z účastníků tohoto vztahu poskytne druhému peněžní prostředky, aniž by pak následně obdržel adekvátní protiplnění, případně mu nejsou…
V roce 2013 vstoupil v platnost zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (dále též „zákon o obětech trestných činů“). Přestože pojem oběť trestného činu náš právní řád znal již ze zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, zákon o obětech trestných činů přinesl podstatné změny…
Obhájci ustanovení obviněnému v trestním řízení z důvodu nutné obhajoby[1] a zmocněnci poškozených, kteří mají nárok na obhajobu poskytovanou bezplatně[2], ve svých návrzích na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů[3] nezřídka navyšují svoji odměnu z důvodu mimořádné obtížnosti. Ta v souvislosti s trestním řízením tkví zejména v časové…
Poslední dobou začíná být v právní obci diskutované téma tzv. prostorových odposlechů v rámci trestního řízení a jejich souvislostí. Pojednává se např. o nedostatečnosti, resp. dokonce o absenci právní úpravy daného institutu[1], o míře zásahu do základních lidských práv, o analogii s odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, ale zejména o…
Ústavní soud sice často opakuje, že se náhradou nákladů řízení nezabývá, ale přesto tak často činí. Nakolik tak činí ku prospěchu věci, ponechám na úvaze laskavého čtenáře. Většinou se jedná o řízení civilní, ale dnes přináším jedno takové rozhodnutí týkající se řízení trestního. A to konkrétně práva poškozeného na náhradu nákladů řízení…
Dovolání v trestním řízení představuje do jisté míry kontroverzní právní institut. Někteří aplikátoři práva dokonce tento mimořádný opravný prostředek, a to především díky restriktivnímu výkladu dovolacích důvodů Nejvyšším soudem,[1] považují za takřka „bezzubý“, neboť prakticky nepřipouští nápravu případných skutkových…
Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je účinná od 1. 1. 2012. Přestože se zdá, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim [1] (dále jen „ZTOPO“) je součástí našeho právního řádu již relativně dlouhou dobu, zatím to nestačilo k vytvoření jakékoliv rozhodovací praxe spojené s nároky na náhradu škody za…
Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...
Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...
Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...
Při rozhodování o nákladech účastníků exekučního řízení lze při zohlednění skutkových okolností věci zvážit aplikaci § 150 o. s. ř., tj. využít moderačního práva jako...
Snížení jedné z odměn zastupiteli územního samosprávného celku při souběhu funkcí v rámci územní samosprávy nezasahuje do jádra žádného základního práva chráněného Listinou...
