Od roku 2010 bylo zahájeno množství trestních stíhání proti provozovatelům solárních elektráren (FVE) a dalším osobám, které s jejich výstavbou byly spojeny. Orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) tvrdí, že tyto osoby jednaly protiprávně. Relevantní právní předpisy však nebyly jednoznačné. Jak lze tuto skutečnost využít při obhajobě? A kde jsou…
Ke konci září tohoto roku informovala česká media[1] o rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně, kterým byl pachateli trestného činu krádeže uložen trest dle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Odvolací Krajský soud v Ostravě toto rozhodnutí potvrdil.[2] Stejný postoj k ukládání trestů za krádež spáchanou v době vyhlášeného nouzového stavu…
Co přináší třetí přepracované vydání metodiky Nejvyššího státního zastupitelství a soudní rozhodnutí z poslední doby k možnosti právnických osob zprostit se trestní odpovědnosti?
Svědek je fakultativním subjektem trestního řízení. Je to osoba podávající vlastními slovy zprávu o určité události. Pro orgány činné v trestním řízení je nejdůležitější především očitý svědek, tedy osoba, jež se události nějakým způsobem zúčastnila, či jí byla přítomna a vypovídá tedy o skutečnostech, které sama svými smysly vnímala. Tento svědek…
Přestupkové právo[1] se stále více blíží klasickému trestnímu právu. Jak připomenul mj. Josef Vedral: pro trestnost správních deliktů musí platit obdobné principy a pravidla jako pro trestnost trestných činů“. [2] Ze stále narůstajícího objemu a významnosti přestupkového práva a s tím do jisté míry zákonitě související stoupající jeho složitosti…
Nenechme se ukolébat falešným pocitem bezpečí: zombie existují!
Otázka, zda podat či nepodat trestní oznámení se po spáchání trestného činu objeví v mysli nejedné oběti. Důvody vedoucí oběť k tomuto rozhodování jsou mnohé a svědčí jak v oznámení, tak v rozhodnutí se delikt neoznámit, jak je zřejmé i z výzkumů chování obětí trestných činů.
Poslední velká novelizace trestního zákoníku, trestního řádu a dalších trestněprávních předpisů mimo jiné od 1.10.2020 přinesla novou možnost procesního postupu při hlavním líčení, díky které lze ve věci rozhodnout rychleji a efektivněji. Tato úprava slibuje snížení počtu řízení, kdy bude věc samotná před soudem projednávána a bude probíhat…
Dnem 1. 10. 2020 vstoupil v účinnost zákon č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jedná se o poměrně významnou novelizaci trestních předpisů, jejímž hlavním…
1. října 2020 nabyla účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Novela je vstřícná vůči právnickým osobám, neboť významně zkracuje dobu, po kterou trvají negativní následky jejich odsouzení. V případě některých uložených trestů jako je zákaz činnosti nebo zákaz plnění veřejných zakázek dovoluje odsouzeným právnickým osobám…
Trestný čin podvodu je jedním z nejrozšířenějších majetkových trestných činů. Nezřídka se stává, že k jednání naplňujícímu znaky podvodu dojde v rámci soukromoprávního vztahu. Typicky se jedná o situaci, kdy jeden z účastníků tohoto vztahu poskytne druhému peněžní prostředky, aniž by pak následně obdržel adekvátní protiplnění, případně mu nejsou…
V roce 2013 vstoupil v platnost zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (dále též „zákon o obětech trestných činů“). Přestože pojem oběť trestného činu náš právní řád znal již ze zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, zákon o obětech trestných činů přinesl podstatné změny…
Obhájci ustanovení obviněnému v trestním řízení z důvodu nutné obhajoby[1] a zmocněnci poškozených, kteří mají nárok na obhajobu poskytovanou bezplatně[2], ve svých návrzích na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů[3] nezřídka navyšují svoji odměnu z důvodu mimořádné obtížnosti. Ta v souvislosti s trestním řízením tkví zejména v časové…
Poslední dobou začíná být v právní obci diskutované téma tzv. prostorových odposlechů v rámci trestního řízení a jejich souvislostí. Pojednává se např. o nedostatečnosti, resp. dokonce o absenci právní úpravy daného institutu[1], o míře zásahu do základních lidských práv, o analogii s odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, ale zejména o…
Ústavní soud sice často opakuje, že se náhradou nákladů řízení nezabývá, ale přesto tak často činí. Nakolik tak činí ku prospěchu věci, ponechám na úvaze laskavého čtenáře. Většinou se jedná o řízení civilní, ale dnes přináším jedno takové rozhodnutí týkající se řízení trestního. A to konkrétně práva poškozeného na náhradu nákladů řízení…
Dovolání v trestním řízení představuje do jisté míry kontroverzní právní institut. Někteří aplikátoři práva dokonce tento mimořádný opravný prostředek, a to především díky restriktivnímu výkladu dovolacích důvodů Nejvyšším soudem,[1] považují za takřka „bezzubý“, neboť prakticky nepřipouští nápravu případných skutkových…
Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je účinná od 1. 1. 2012. Přestože se zdá, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim [1] (dále jen „ZTOPO“) je součástí našeho právního řádu již relativně dlouhou dobu, zatím to nestačilo k vytvoření jakékoliv rozhodovací praxe spojené s nároky na náhradu škody za…
Mnohost obhájců není dnes v tuzemských trestních řízeních žádnou raritou. Obvinění si volí dva nebo i více obhájců nejčastěji z důvodu jejich odlišné specializace; sami obhájci pak využívají především synergického efektu, kdy s dalším obhájcem mohou úkony obhajoby konzultovat a koordinovat. Výjimkou není ani výslovná a obviněným schválená domluva…
Málokteré téma natolik rezonuje trestněprávní obcí jako použití prostorových odposlechů spadajících pod sledování osob a věcí dle ustanovení § 158d zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“). Důvodem je především otázka, zda prostorový odposlech zasahující do nedotknutelnosti obydlí, ke kterým je za potřebí předchozího…
Tímto příspěvkem si dovolíme krátkou vsuvku do trestního práva a malý návrat do léta, jelikož s ohledem na všechna vládní opatření a zákony vydané v průběhu tohoto léta, především v důsledku COVID 19, máme pocit, že možná mohlo dojít k nechtěnému opomenutí jednoho z nálezů vydaných Ústavním soudem.
Funkce soudce je veřejnou funkcí, jejíž výkon se neomezuje jen na stanovenou pracovní dobu, ale spočívá i v činnostech konaných mimo ni a neomezuje se ani na pouhý pracovní vztah. Kromě...
Oprávněný nepokračuje řádně v zahájeném exekučním řízení, jestliže souhlasí se zastavením exekuce, popřípadě nepodá odvolání proti usnesení, kterým je exekuce zastavena podle...
Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky významné pro posouzení odpovědnosti odesílatele za škodu způsobenou osobám, na provozních prostředcích nebo na jiných zásilkách...
Fyzická osoba, která v minulosti (v době, kdy se udály okolnosti, o nichž má být vyslýchána) byla statutárním orgánem nebo členem kolektivního statutárního orgánu právnické osoby...
Rozhodnutí o vypořádání pozůstalosti nebrání tomu, kdo nebyl jeho účastníkem, aby uplatnil své právo k věci vypořádané v pozůstalostním řízení u soudu (§ 189 odst. 2 z. ř....
