Pro připomenutí sluší se na úvod uvést, že v citovaném nálezu plénum Ústavního soudu judikovalo, že ústavně konformním výkladem § 26 trestního řádu, souladným s čl. 38 odst. 1 Listiny, je nutno dospět k takovému závěru, že pokud příslušný návrh v přípravném řízení podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba…
Hodnocení účinnosti právní úpravy a její smysluplnosti či naplňování "ducha zákona" patří zejména do rukou politikům. Avšak je nepochybně nutné, aby i právníci zaujímali při nalézání práva svůj názor na věc. Někdy totiž v rámci snahy o vyřešení problémů, berouce věc tak, že zákonodárce před nás postavil hotovou právní normu, zapomínáme na to, že i…
Prvního dne posledního desetiletí tohoto století nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb. shora jmenovaný (dále jen „ZTOPO“), který znamenal nejvážnější zásah do novodobého systému českého trestního práva. Pro komplexní pochopení, pojetí a aplikaci tohoto vpravdě revolučního legislativního počinu je třeba vycházet ze společenské situace…
Již více než čtyři roky je účinný zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon“). Rodil se dlouho a těžce, neboť proti jeho vzniku byly vznášeny závažné námitky.
Když byla s účinností od 1. ledna 2012 zavedena v České republice trestní odpovědnost právnických osob jakožto zcela nová forma korporátní odpovědnosti, vyvolal tento zásadní legislativní krok celou řadu otázek a pochybností. Ačkoliv od té doby již bylo zahájeno a vedeno trestní stíhání několika stovek právnických osob, neobjevila se prakticky…
Ještě tento rok, konkrétně 1. prosince, vstoupí v účinnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“), která byla ve sbírce zákonů vyhlášena pod č. 183/2006 Sb. Textace novely vychází z více než dva roky starého vládního návrhu, který zpracovalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením tehdejší…
Dne 1. 12. 2016 nabude účinnosti novela[1] zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), která přináší zásadní změny (dále jen „novela TOPO“), a to především ve vztahu k využitelnosti tzv. criminal compliance, kterým se má na mysli ucelený systém interních firemních opatření a postupů pro…
Institut podmíněného propuštění je zakotvený v § 89 a § 90 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Podmíněné propuštění má samozřejmě také svůj odraz v procesním právu, které tento institut uvádí v život, a to v §§ 331 až 333a zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní…
Není patrně pochyb o tom, že největší událostí posledních let v oboru trestního práva je přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim č. 418/2011 Sb. Tento zákon bude brzo účinný již pět let a i přes občasné procesní klopýtání orgánů činných v trestním řízení se zdá, že jeho aplikace je na…
Zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob (dále též ZTOPO) má v sobě, tak říkajíc vrozeně, problémy, které zatím praxe neřešila. Nebude to ale trvat dlouho a bude muset. Zejména, když novela ZTOPO, provedená zákonem č. 135/2016 Sb. s účinností od 1. 12. 2016 (dále novela) dost citelně rozšířila okruh trestných činů, pro něž…
Zdravotnická dokumentace musí být v souladu se zákonem vedena o každém pacientovi. Obsahuje údaje o zdravotním stavu pacienta a skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. Ačkoliv občanský zákoník č. 89/2012 Sb. se sféry zdravotnictví dotýká poměrně podrobně, požadavky na vedení nalezneme zejména ve specializovaném zákoně č.
Institut vazby představuje nejzávažnější a bezesporu nejdiskutovanější zajišťovací prostředek upravený trestním řádem. Právě s ohledem na povahu institutu vazby, kdy se jedná o institut fakultativní a subsidiární, by vazba měla být užita jako opatření pouze tehdy, jestliže nejlépe povede k dosažení účelu trestního řízení a zároveň nelze toho…
V souvislosti s připravovanou reformou právní úpravy činnosti a organizace státního zastupitelství se stále častěji skloňuje pojem „prokuratura“. Nelze ovšem tvrdit, že by jej bylo užíváno v kladném slova smyslu, právě naopak. Pojmy „prokuratura“ a „prokurátor“ mají převážně pejorativní nádech a symbolizují zejména dozor nad zachováváním…
Dnes předkládám ctěným čtenářům plenární nález Ústavního soudu ze dne 19. dubna 2016 sp. zn. Pl. 4/14. Přestože se jedná o nález zamítavý, je jeho význam pro trestní řízení značný.
Na konci května letošního roku byla schválena parlamentem vládní novela měnící zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), mezi jejíž hlavní body patří koncepční změna vymezení trestných činů dopadajících na právnické osoby a úprava jejich…
Mezi často diskutovanou problematiku v trestním právu patří i zákonem zakotvená možnost promlčení trestní odpovědnosti, tj. nemožnosti postihnout – potrestat pachatele za spáchaný trestný čin po uplynutí určité zákonem stanovené doby.
Čtvrtý senát Ústavního soudu přijal v březnu 2016 velmi důležitý nález, který pojmenovává podmínky použití pachových stop jako důkazu v trestním řízení. Soudcem zpravodajem byl nesporný odborník na trestní právo Jaroslav Fenyk, čemuž odpovídá vysoká úroveň odůvodnění. V nálezu je věnována pozornost vývoji používání metody pachové identifikace v…
V posledních měsících vláda České republiky projednávala novelu trestního práva, konkrétně pak typů věznic. Navrhuje se, aby místo dosavadních čtyř typů věznic, jež jsou upraveny v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákon a zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, zbyly pouze dva. Poslední informace říkají, že novela byla schválena.
Ústavní stížnost je v mnoha případech poslední možností, kterou lze zvrátit rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem ke všeobecnému povědomí o existenci tohoto institutu jsme se však ocitli v situaci, kdy jsou na Ústavní soud podávány tisíce stížností ročně. Není pak žádným překvapením, že Ústavní soud coby vrcholný orgán ochrany…
Název tohoto článku může sice vyvolat dojem, že jeho autor patrně vynechal medikaci, nicméně odráží pouze fakt, že časy se mění. Pokud by tato myšlenka měla být pokládána za naprosto bizarní, je třeba si položit otázku, jestli není poněkud bizarní i samotné trestní stíhání právnických osob? A nemůže se snad i stíhaná právnická osoba ocitnout v…
Porušení ochranného účelu normy ze strany škůdce zpravidla předpokládá existenci příčinné souvislosti i navazující vznik jeho odpovědnosti za škodu či újmu tehdy, spočívá-li...
Účelnost nového návrhu na uložení psychiatrického ochranného léčení nelze odvozovat jen od toho, že jde o návrh směřující k uložení téhož druhu ochranného léčení. Nelze...
Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle § 250 odst. 1 zák. práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná...
Věřitel, jehož přihlášenou pohledávku popřel insolvenční správce nebo dlužník jako „nevykonatelnou“, a který zmeškal lhůtu k podání žaloby o určení pravosti nebo výše...
Třídenní lhůta ke splnění povinnosti, uložené v rozsudku, je stanovena zákonem a proto její uplatnění v rozhodnutí soudu není třeba zdůvodňovat a zjišťovat její přiměřenost v...
