Poslední dobou začíná být v právní obci diskutované téma tzv. prostorových odposlechů v rámci trestního řízení a jejich souvislostí. Pojednává se např. o nedostatečnosti, resp. dokonce o absenci právní úpravy daného institutu[1], o míře zásahu do základních lidských práv, o analogii s odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, ale zejména o…
Ústavní soud sice často opakuje, že se náhradou nákladů řízení nezabývá, ale přesto tak často činí. Nakolik tak činí ku prospěchu věci, ponechám na úvaze laskavého čtenáře. Většinou se jedná o řízení civilní, ale dnes přináším jedno takové rozhodnutí týkající se řízení trestního. A to konkrétně práva poškozeného na náhradu nákladů řízení…
Dovolání v trestním řízení představuje do jisté míry kontroverzní právní institut. Někteří aplikátoři práva dokonce tento mimořádný opravný prostředek, a to především díky restriktivnímu výkladu dovolacích důvodů Nejvyšším soudem,[1] považují za takřka „bezzubý“, neboť prakticky nepřipouští nápravu případných skutkových…
Právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob je účinná od 1. 1. 2012. Přestože se zdá, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim [1] (dále jen „ZTOPO“) je součástí našeho právního řádu již relativně dlouhou dobu, zatím to nestačilo k vytvoření jakékoliv rozhodovací praxe spojené s nároky na náhradu škody za…
Mnohost obhájců není dnes v tuzemských trestních řízeních žádnou raritou. Obvinění si volí dva nebo i více obhájců nejčastěji z důvodu jejich odlišné specializace; sami obhájci pak využívají především synergického efektu, kdy s dalším obhájcem mohou úkony obhajoby konzultovat a koordinovat. Výjimkou není ani výslovná a obviněným schválená domluva…
Málokteré téma natolik rezonuje trestněprávní obcí jako použití prostorových odposlechů spadajících pod sledování osob a věcí dle ustanovení § 158d zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“). Důvodem je především otázka, zda prostorový odposlech zasahující do nedotknutelnosti obydlí, ke kterým je za potřebí předchozího…
Tímto příspěvkem si dovolíme krátkou vsuvku do trestního práva a malý návrat do léta, jelikož s ohledem na všechna vládní opatření a zákony vydané v průběhu tohoto léta, především v důsledku COVID 19, máme pocit, že možná mohlo dojít k nechtěnému opomenutí jednoho z nálezů vydaných Ústavním soudem.
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), zavedl do českého práva poprvé trestní odpovědnost právnických osob a řeší řadu specifických otázek ve vztahu k trestné činnosti páchané těmito subjekty. S ohledem na zvláštní povahu právnických osob umožňuje i speciální případ vyvinění se z…
Do českého právního řádu byl zákonem č. 287/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přidán nový trestný čin maření spravedlnosti. Přijetí této právní úpravy bylo nutné v návaznosti na mezinárodní závazky, které se Česká republika zavázala…
Cyklistika je bezpochyby oblíbený sport, avšak málokterý cyklista si uvědomuje, že se při vjetí na pozemní komunikaci stává účastníkem jejího provozu a může se velmi často pohybovat na hraně zákona, či ho dokonce porušit. Stačí na pozemní komunikaci spadnout z jízdního kola a způsobit si zranění. Cyklista nemusí zranit či ohrozit jinou osobu nebo…
Představte si situaci, jste cizinec nebo cizinka, zamilujete se do Čecha, a ať Váš vztah zpečetíte svatbou nebo ne, následuje dítě. Váš český protějšek Vás přemluví ať se, pokud žijete v cizině, přestěhujete do Čech, kde je porod, zdravotní péče zdarma, školky stojí minimum, jsou zde levnější náklady na život. Dohoda je, že dítě povyroste a Vy se…
Novela trestních předpisů účinná od 1. 10. 2020, provedená zákonem č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s sebou přináší velké…
V předcházející části článku jsem se věnovala přiblížení podmínek, jež je nutno naplnit ke spáchání trestného činu křivého obvinění dle ustanovení § 345 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v platném znění (dále jen „trestní zákoník“) a také okolnostem upraveným kvalifikovanými skutkovými podstatami s vyšší hrozící sazbou trestu odnětí…
Orgány činné v trestním řízení mají často tendenci stavět obviněného (často právního laika) do pozice profesionála, který nejenže zná dokonale veškeré právní předpisy, ale dokonce umí předvídat i její výklad, který přinese teprve budoucí judikatura. Na základě těchto domnělých znalostí presumují úmysl obviněného spáchat vybrané trestné činy.
S jednáním zdánlivě podobným skutkové podstatě trestného činu křivého obvinění se v běžném životě lze setkat velmi často. Dnes, v době de facto volné možnosti vyjadřování na sociálních sítích a rychlé elektronické komunikace, narážíme na veřejná obvinění ostatních z různých trestných činů téměř na každém rohu. Oblíbená jsou nařčení politiků či…
Některé oběti trestných činů mají nárok na poskytnutí peněžité pomoci. Jde o státem poskytovaný finanční příspěvek určený k překlenutí zhoršené sociální situace oběti anebo k úhradě nákladů spojených s poskytnutím odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy. Vzhledem k účelu této podpory je příspěvek často poskytován již v průběhu…
Trestní odpovědnost právnických osob zavedl zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“). Na základě tohoto zákona je umožněno stíhat, odsoudit a potrestat právnickou osobu, která spáchala trestný čin.
Svým nálezem ze dne 7. července 2020 sp. zn. III. ÚS 84/20 Ústavní soud „přiznal“ postavení zúčastněné osoby podle § 42 odst. 1 trestního řádu zástavnímu věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zástavním právem na nemovitostech zajištěných podle § 79a trestního řádu.
Velkou kontroverzi vyvolal návrh, aby se legalizovalo použití informací od zpravodajských služeb jako důkazů v trestním řízení [1]. Zde však ukážeme, že přinejmenším část kritiky nemá pravdu.
Nejvyšší soud se v případu řešeném pod sp. zn. 8 Tdo 785/2019, ze dne 24. 3. 2020 zabýval na podkladě trestného činu podvodu s akciemi výkladem smlouvy o koupi akcií (SPA) sepsané v anglickém jazyce a řídící se českým právem uzavřené mezi americkou společností a českými manažery, přitom zde dospěl k celé řadě pro praxi klíčových závěrů, např. že…
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními...
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu...
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na...
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního...
