epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 6. 2020
    ID: 111416upozornění pro uživatele

    Když svědek tuší, aneb problematika zásady veřejnosti hlavního líčení

    Zásada veřejnosti hlavního líčení je bezesporu jeden z nejzásadnějších principů trestního práva, které demokratická společnost má. Poskytuje mimo jiné občanům možnost kontrolovat, že trestní řízení probíhá podle zákonných pravidel. V úloze rovněž napomáhají media, která o sledovaných trestních kauzách informují tak detailně, až má člověk pocit, jak kdyby seděl v soudní síni osobně spolu s účastníky trestního řízení.

    Nicméně toto může přinášet úskalí a komplikace spočívající v tom, že osoby, jejichž výslech je v pozdější fázi trestního řízení naplánován, budou informovány o tom, co bylo řečeno, a to téměř doslovně, což může znatelným způsobem jejich svědeckou výpověď ovlivnit. Neměla by tedy být zásada veřejnosti hlavního líčení v těchto případech omezena, jak ostatně zákon ve výslovně vymezených případech připouští? Pojďme se na to podívat v tomto článku.

    Zásada veřejnosti

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Úvodem bych krátce zrekapituloval, kde všude je zásada veřejnosti upravena a co vlastně konkrétně znamená. Jedná se o tolik významnou zásadu, že ústavodárcem byla zakotvena v Ústavě České republiky: „Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.“  [1] a rovněž i v Listině základních práv a svobod: „Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.“ [2] Toto je pak následně rozvíjeno i v dalších právních předpisech, kdy nás nejvíce bude zajímat úprava v zákonu 141/1961 Sb., trestním řádu (dále jen „trestní řád“). Zde je upravena již na začátku v základních zásadách trestního řízení, kde je uvedeno: „Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat. Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být veřejnost vyloučena jen v případech výslovně stanovených v tomto nebo zvláštním zákoně.“ [3], aby následně byla rozvinuta v hlavě třinácté věnující se Hlavnímu líčení, konkrétně oddílu druhém Veřejnost hlavního líčení. Jedná se sice jen o tři paragrafy, nicméně jejich význam je natolik zásadní, že si je dovolím zde odcitovat.

    § 199

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    (1) Hlavní líčení koná soud zásadně veřejně.

    (2) Má přitom na zřeteli, aby občanům byla poskytnuta v nejširší míře příležitost sledovat projednávání věci soudem a aby se co nejúčinněji projevilo výchovné působení trestního řízení na širokou veřejnost ve smyslu jejího aktivního zapojení do úsilí trestnou činnost zamezovat a jí předcházet. Ve vhodných případech provádí proto hlavní líčení přímo v místě, kde byl trestný čin spáchán, anebo na pracovišti, popřípadě v bydlišti obžalovaného. V tom případě o konání hlavního líčení vyrozumí zájmové sdružení, jež může účast občanů zajistit a účinně přispět ke splnění účelu sledovaného veřejným konáním hlavního líčení. [4]

    § 200

    (1) Při hlavním líčení může být veřejnost vyloučena, jestliže by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků; k témuž účelu může předseda senátu učinit i jiná přiměřená opatření. Veřejnost lze vyloučit také jen pro část hlavního líčení. Vystupuje-li před soudem osoba uvedená v § 102a odst. 1 bez utajení totožnosti nebo podoby, veřejnost se vyloučí vždy.

    (2) Rozsudek musí být vyhlášen vždy veřejně.

    (3) O vyloučení veřejnosti rozhodne soud po slyšení stran usnesením, které veřejně vyhlásí. [5]

    § 201

    (1) I když veřejnost nebyla vyloučena podle § 200, může soud odepřít přístup k hlavnímu líčení nezletilým a těm, u nichž je obava, že by mohli rušit důstojný průběh hlavního líčení. Může také učinit nezbytná opatření proti přeplňování jednací síně.

    (2) I když veřejnost byla vyloučena podle § 200, může soud z důležitých důvodů povolit jednotlivým osobám k hlavnímu líčení přístup. Na žádost obžalovaného musí být povolen přístup dvěma jeho důvěrníkům. Je-li obžalovaných více, má právo na volbu důvěrníků každý z nich. Jestliže by tak celkový počet důvěrníků vzrostl na více než šest a obžalovaní se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr soud. Obdobně se v případě vyloučení veřejnosti postupuje u důvěrníků poškozeného. Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, případně bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu svědků, mohou být za důvěrníky zvoleny jen takové osoby, proti nimž nemá soud námitek.

    (3) Byla-li veřejnost vyloučena pro ohrožení utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, upozorní předseda senátu přítomné na trestní následky toho, kdyby nepovolaným osobám vyjevili informace, o nichž se při jednání dovědí; může též zakázat, aby si přítomní činili písemné poznámky. [6]

    Z výše uvedeného lze dovozovat, že zásada veřejnosti hlavního líčení má umožnit občanům, resp. veřejnosti kontrolovat výkon trestní spravedlnosti a zároveň díky této možnosti kontrolovat, rovněž poskytuje obviněnému záruku, že trestní řízení bude probíhat řádně a v souladu se zákonem. Nelze ani opominout, že tato zásada může fungovat jako významný instrument obecné prevence kriminality. [7]

    Zároveň je však nutno podotknout, že jsou dané zákonné důvody, kdy při jejich splnění lze veřejnost z konaného hlavního líčení vyloučit či jí přístup k hlavnímu líčení omezit. V některých případech je to tedy nezbytností, kdy lze namátkou jmenovat případy, ve kterých se projednávají utajované informace, nebo informace na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti (např. pokud se jedná o obchodní tajemství), dále pak případy, kdy by veřejným projednáním došlo k ohrožení mravnosti (např. u trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti), dále případy kdy vypovídají svědci, kterým by s podáním svědecké výpovědi hrozila újma na zdraví či jiné závažné nebezpečí, a je tedy žádoucí, aby jejich totožnost zůstala veřejnosti utajena a dále pokud veřejnost narušuje průběh jednání, za předpokladu, že nepostačuje vykázání soudem za součinnosti justiční stráže osob/osoby, které jednání narušují. [8]

    Role medií při hlavním líčení

    Samostatnou kapitolu pak tvoří role zástupců mediální sféry, kteří se účastní hlavního líčení, aby o tomto následně mohli informovat širokou veřejnost. V souvislosti s tímto je potřeba upozornit, že možnost pořizování zvukových a obrazových přenosů a obrazových záznamů nelze automaticky presumovat v každém případě, kdy je hlavní líčení veřejné a veřejnost se jej účastní. Naopak je k tomuto zapotřebí předchozí souhlas předsedy senátu či samosoudce, který má rovněž ve své pravomoci, za předpokladu, že žádosti vyhoví, aby určil podmínky přenosu či záznamu (tj. místo, ze kterého se bude nahrávat, počet kamerových zařízení, atd.), tak aby průběh jednání byl co nejméně narušen. Odlišná situace je u zvukových záznamů, kdy není potřeba souhlasu předsedy senátu nebo samosoudce, ovšem ten o tom musí být vyrozuměn. Pořizováním zvukového záznamu však nesmí dojít k narušení důstojnosti a průběhu jednání, za této situace by jej mohl předseda senátu či samosoudce zakázat. [9]

    Problémy vyvstávající z informování o hlavním líčení ze strany medií

    V návaznosti na roli medií při hlavním líčení bych však chtěl upozornit na skutečnost, která dle mého názoru může ovlivnit zásadním způsobem průběh hlavního líčení. Nemám teď na mysli skutečnost, že média mohou svou činností vyvíjet nátlak na orgány justice, aby bylo rozhodnuto určitým způsobem a tím defacto zasahovat do jejich činnosti. [10] Toto je samozřejmě problém, ačkoliv lze namítnout, že každý představitel justice by měl disponovat určitým druhem psychické odolnosti proti podobnému nátlaku. Mám teď na mysli skutečnost, kdy média při velkých, veřejností podrobně sledovaných kauzách, informují tak doslovným přepisem toho, co je při hlavním líčení řečeno, že s trochou nadsázky lze říct, že nelze rozeznat protokol z hlavního líčení od novinářské zprávy. Toto však zapříčiňuje jeden zásadní problém, neboť dle trestního řádu „předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků.“ [11] Pokud však zná osoba, která má v hlavním líčení být vyslechnuta jako svědek, obsah výslechu obžalovaného či jiných svědků právě z výše zmíněných mediálních zpráv, jen stěží lze předpokládat, že bude naplněn smysl zákonného ustanovení, kdy nejde toliko o přítomnost svědka, ale především o požadavek, aby se s obsahem výslechu ostatních osob neseznámila, a to následně neovlivnilo její výpověď.

    Závěr

    V této úvaze jsem přednesl střet dvou skutečností trestního práva, které se mohou při trestním řízení potkávat. Jedná se o požadavek veřejnosti hlavního líčení, který je bezpochyby žádoucí, a měl by fungovat jako pojistka určité transparentnosti, že soudy nerozhodují mimo své zákonné mantinely a dále pak „zneužití“ této zásady, kdy za jejího využití mohou být svědci spraveni o tom, co by jejich vědomí mělo být utajeno, čímž dojde k potencionálnímu ovlivnění jejich budoucí výpovědi. Nelze však požadovat po soudech a soudcích, aby vystupovali v roli absolutního cenzora a automaticky zakazovali veškerým zástupcům mediální obce účast na důležitých trestních kauzách. Nicméně drobné poučení ze strany soudu jejich směrem o tom, aby si vždy pečlivě zvážili, co zveřejní široké veřejnosti, nemusí být nikdy na škodu.

    Mgr. Filip Shrbený,
    advokátní koncipient

     

    Langmeier & Co., advokátní kancelář s.r.o.

    Na Bělidle 997/15
    150 00 Praha 5

    Tel.: +420 222 200 250
    Email: info@langmeier.cz

    [1] čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky

    [2] čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod

    [3] ust. § 2 odst. 10 zákona 141/1961 Sb., trestního řádu

    [4] ust. § 199 zákona 141/1961 Sb., trestního řádu

    [5] ust. § 200 zákona 141/1961 Sb., trestního řádu

    [6] ust. § 201 zákona 141/1961 Sb., trestního řádu

    [7] DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluver čr, a.s., 2017, str. 17

    [8] DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluver čr, a.s., 2017, str. 157-160

    [9] DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluver čr, a.s., 2017, str. 155

    [10] DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluver čr, a.s., 2017, str. 154

    [11] ust. § 209 zákona 141/1961 Sb., trestního řádu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Filip Shrbený (Langmeier & Co.)
    30. 6. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.