Obvodní soud o vzetí stěžovatele do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. b) a c) trestního řádu. Tzv. koluzní vazba byla odůvodněna obavou z ovlivňování svědka, který nebyl doposud vyslechnut. Podle obvodního soudu byly dány i důvody tzv. předstižné vazby, neboť podle zjištěných skutečností stěžovatel neměl stabilní legální příjem a prodej drog byl jeho hlavní výdělečnou činností. Proti usnesení obvodního soudu podal stěžovatel ihned při vazebním zasedání tzv. blanketní stížnost. Tuto stížnost zamítl městský soud napadeným usnesením ze dne 6. 2. 2020. V jeho odůvodnění se ztotožnil se všemi závěry obvodního soudu.

Usnesení obou soudů napadl stěžovatel ústavní stížností. Namítal, že městský soud nevyčkal na to, až stěžovatel odůvodní svoji stížnost proti usnesení obvodního soudu. Dokonce městský soud rozhodl o den dříve, než bylo stěžovateli doručeno písemné znění usnesení obvodního soudu. Soudy tak svým „bleskovým“ postupem zmařily právo stěžovatele vznést proti usnesení obvodního soudu námitky. Dále stěžovatel namítal, že odůvodnění napadených rozhodnutí je založeno na spekulacích a neúplně zjištěném skutkovém stavu. Svědek, kterého měl stěžovatel ovlivňovat, se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Obava z jeho ovlivňování je tedy nesmyslná. Ohledně předstižné vazby soudy ignorovaly skutečnost, že stěžovatel řádně podniká.

Ve vztahu k usnesení městského soudu shledal Ústavní soud stížnost důvodnou a toto rozhodnutí zrušil z následujících nosných důvodů:

Zájem na urychleném projednání stížnosti proti rozhodnutí o uvalení vazby jako záruka ochrany osobní svobody podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je třeba sladit se zájmem obviněného na přístup k soudu a na odůvodnění stížnosti proti takovému rozhodnutí; nevzdá-li se obviněný práva stížnost podat, je rozhodnutí stížnostního soudu, vydané dříve, než bylo obviněnému doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí o uvalení vazby, porušením jeho základních práv na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 a na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 ve spojení s čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Rychlost vazebního řízení je z hlediska svého účelu stanovena ve prospěch toho, kdo je omezován v osobní svobodě podle čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Stanoví-li proto čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů, je třeba toto ustanovení vykládat in favorem rei, tedy ve prospěch toho, kdo žádá soudní ochranu před takovým zásahem.

Městský soud se tedy bude stížností stěžovatele opět zabývat a musí se vypořádat s argumenty předloženými stěžovatelem. Protože usnesení obvodního soudu bude podrobeno přezkumu městského soudu, Ústavní soud ústavní stížnost proti tomuto usnesení odmítl.

V této souvislosti považuji za vhodné upozornit na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 445/20 rovněž ze dne 12. května 2020, kde prakticky stejné závěry učinil ve vztahu k rozhodnutí o přeměně podmíněného trestu na trest nepodmíněný. I zde se totiž jedná o omezení osobní svobody jednotlivce.

Úplné znění nálezu je k dispozici zde.

JUDr. Tomáš Lichovník,
soudce Ústavního soudu