epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 9. 2024
    ID: 118535upozornění pro uživatele

    Bílý kůň a krácení daně

    Při vyšetřování majetkové trestné činnosti, zejména pak ve vztahu ke státu při plnění zákonných povinností subjektu daně je ze strany orgánů činných v trestním řízení (dále jen „OČvTŘ“) zpravidla postupováno značně formálně. Pokud není účelné trestně postihnout samotnou právnickou osobu[1], bývá zpravidla primárně postupováno proti jejímu statutárnímu orgánu. Subjekt daně a subjekt trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby[2] však nemusí být vždy totožný.

    K trestnému činu zkrácení daně

    Ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) upravuje tři skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, základní v odstavci 1 a dvě kvalifikované v odstavcích 2 a 3, postavených zejména na okolnostech podmiňujících použití vyšší trestní sazby spočívajících ve spáchání daného trestného činu ve značném rozsahu a ve velkém rozsahu. Fakticky se jedná o zvláštní případ podvodu spočívající ve zkreslování, předstírání nebo zamlčování určité skutečnosti v zájmu zastření povinnosti k úhradě daně, poplatku a podobné povinné platby, jejího snížení nebo vylákání určité výhody ve spojitosti s ní.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Ustanovení § 240 trestního zákoníku poskytuje ochranu fiskálnímu zájmu státu (nebo jiných příjemců uvedených povinných plateb). Rozsah zkrácení daně představuje rozdíl mezi daní, kterou má poplatník podle příslušného daňového zákona zaplatit, a nižší daní, která byla v důsledku zkrácení vyměřena, přičemž v případě, že v důsledku zkrácení nebyla daň vůbec vyměřena, je rozsah zkrácení dán celou výší daně podle příslušného daňového zákona. Trestný čin lze spáchat jak konáním (aktivní zkreslování údajů, resp. vylákávání výhody), tak i opomenutím (nepřiznání skutečností zakládajících povinnost k určité dani, poplatku nebo jiné podobné povinné platby).

    Prokazování spáchání tohoto trestného činu se zpravidla jeví pro OČvTŘ jako velmi obtížné, a to z důvodu absence důkazní materie, zejména pak účetnictví dané společnosti jako subjektu trestného činu. Absence důkazní materie je zpravidla nahrazována činností samotného správce daně jako typického oznamovatele této trestné činnosti, a to formou určení daňové povinnosti náhradním způsobem, tzv. podle pomůcek. Tato skutečnost však nezbavuje OČvTŘ povinnosti náležitě spáchání skutku prokázat. Nesplněná povinnost tvrzení daňového subjektu je nahrazována pomocí výpisů z bankovních účtů daňového subjektu, identifikace jednotlivých plnění podléhajících povinnosti odvést daň, jakož i řadou výslechů a znaleckých posudků.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Subjektivní stránka

    Z pohledu subjektivní stránky spáchání trestného činu je implicitně vyžadován úmysl, jak však bylo uvedeno výše, spáchat tento trestný čin lze i opomenutím – úmysl pachatele pak směřuje k vyhnutí se povinnosti přiznat, resp. odvést daň, a tím i zatajení zdanitelného plnění, účelovým snižováním základu daně, neoprávněným uplatněním odpočtu daně apod. Úmyslné zavinění ovšem nelze dovodit s poukazem na (pravou) lhostejnost obviněného, který jako plátce (poplatník) daně důvodně spoléhal na řádné vedení svého účetnictví jinou osobou a v důsledku toho nezjistil nesrovnalosti v účetních dokladech a v daňových přiznáních, které vedly ke zkrácení daně (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1101/2018)[3].

    Subjekt - osoba pachatele

    Podstatným z pohledu tohoto článku je však subjekt trestného činu zkrácení daně, tedy osoba pachatele. Pachatelem trestného činu krácení daně, poplatku nebo jiné podobné povinné platby totiž může být kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že daň nebyla jemu nebo i jinému subjektu takové povinné platby vyměřena buď vůbec anebo nikoliv v zákonné výši. V úvodu zmíněný formální postup OČvTŘ tedy nemusí být vždy správný.

    Jak se ve své rozhodovací činnosti vyslovil Nejvyšší soud, nelze zaměňovat daňovou odpovědnost, tedy povinnost přiznat a zaplatit na straně jedné a trestní odpovědnost za zkrácení daně na straně druhé. Uvedený závěr se uplatní typicky tam, kde plátcem nebo poplatníkem daně je právnická osoba, za niž je v daňovém řízení oprávněna a povinna jednat, zejména podat daňové přiznání příslušná fyzická osoba, která by pak nesla trestní odpovědnost za zkrácení daně, jestliže úmyslně zatajila anebo zkreslila daňovou povinnost takové právnické osoby.[4]

    V citovaném případě byla potvrzena předchozí rozhodnutí soudů obou stupňů, že obviněný naplnil znaky skutkové podstaty přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, přestože nejednal z pozice statutára společnosti – daňového subjektu, ale „pouze“ na základě plné moci udělené jednatelem společnosti. Pachatelem trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákoníku může být kdokoliv, a proto neobstojí námitka obviněného, že neměl povinnost vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ale že tuto povinnost měla jednatelka společnosti.

    Bílý kůň

    Uvedená situace v praxi nastává zpravidla v případě, kdy trestná činnost konkrétního pachatele je formálně kryta za osoby ustanovené do pozice statutárního orgánu zcela formálně, fakticky tak plní roli tzv. „bílého koně“ a o trestné činnosti konané jménem společnosti tak nemají zpravidla žádnou vědomost. Často lze úspěšně pochybovat i samotné existenci těchto osob. U těchto osob pak zcela absentuje subjektivní stránka trestného činu a o naplnění skutkové podstaty trestného činu tak nemůže být řeč. Uvedená konstrukce s využitím bílého koně však neznamená beztrestnost dalších osob, které fakticky za společnost – daňový subjekt jednají, ať už z pozice zplnomocněného zástupce, nebo např. zaměstnance společnosti. Vystupuje-li jménem společnosti – subjektu daně jiná osoba a je možné jí prokázat úmysl a jednání považovat za způsobilé spáchat trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, její trestní odpovědnost není vyloučena, byť z formálního pohledu není povinnou osobou vůči konkrétnímu správci daně nebo jinému příjemci poplatku či obdobné povinné platby.

    Pro úplnost je třeba konstatovat, že v souladu s odbornou literaturou může být pachatelem trestného činu zkrácení daně také daňový poradce společnosti, který byl zmocněn, aby za společnost zpracoval a správci daně odevzdal daňové přiznání, pokud by daňový poradce v daňovém přiznání úmyslně zkreslil výši daňové povinnosti společnosti způsobem, který by bylo možné hodnotit jako zkrácení daně ve výše zmíněném smyslu. Myslitelné jsou i další možnosti trestné součinnosti, ať už spolupachatelství, tak i účastenství, a to zejména ve formě návodu či pomoci.

    Závěr

    V trestněprávní praxi se často setkáváme s formálním přístupem při vyšetřování a stíhání trestné činnosti ze strany OČvTŘ. V oblasti majetkových trestných činů je vůle k postihování této trestné činnosti zejména s ohledem na svou značnou složitost poměrně malá. To se však netýká trestné činnosti směřované vůči fisku, natož pak vůči finančním prostředkům unijním.

    Primárním pachatelem, vůči kterému je koncentrována pozornost OČvTŘ, je pak zpravidla statutár jako osoba odpovědná za právní jednání právnické osoby. Při vyšetřování zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je však třeba náležitě zohlednit samotnou osobu pachatele a jeho úmyslu, který je ke spáchání této trestné činnosti vyžadován. Pachatelem tohoto trestného činu může být v případě podnikání právnické osoby i osoba odlišná od statutára a nelze automaticky činit rovnítko mezi subjektem daně a subjektem trestného činu zkrácení daně. Judikatura Nejvyššího soudu ustáleně mezi těmito subjekty rozlišuje. Spoléhat se na domnělou beztrestnost zaměstnanců či jiných osob podílejících se na podnikání daňového subjektu se tedy nemusí vyplatit.


    Mgr. Vladimír Nováček
    ,
    advokát


    Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.

    Lazarská 11/6
    120 00  Praha 2

    Tel.:    +420 222 517 466
    Fax:    +420 222 517 478
    e-mail:    office@ak-vych.cz

     

    [1] § 7 zákona 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

    [2] § 240 zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“)

    [3] § 240 [Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 3122, marg. č. 13

    [4] shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016,sp. zn. 7 Tdo 313/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 5 Tdo 1219/2019


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vladimír Nováček (Vych & Partners)
    9. 9. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.