Kdy rezignuje někdo z MSZ?

Kódovala lidem mysl, psali slovenští prokurátoři o novinářce v příkazu

Slovenská prokuratura „jde“ po reportérce Seznam Zpráv. Kvůli článkům o sektách

Kódovala vraj ľuďom myseľ. Žilinskí prokurátori vinili českú novinárku Cirokovú aj z násilia na školách

Seznam otázek pro výslech je místy bizarní. Švejkovsky působí dotazování „jak to že noviny pořád píší o zásadní události“:

(str. 5 příkazu)

(str. 6 příkazu)

Reklama

Aktuální judikatura k otázkám rodinného práva (online - živé vysílání) - 27.3.2026

27.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Nejdůležitější však je popis řízení a stíhaného skutku v evropském vyšetřovacím příkazu, protože ten uvede vše do kontextu. Žilinská prokuratura je přesvědčená, že někteří novináři:

• používají slovo sekta „s cílem rozšířit nenávist ve společnosti“;
• „píší stále dokola obdobné články“ v konspiraci se skupinou „antikultovních hnutí“;
• postupují „těmito metodami dehumanizace“, mají za cíl zničit demokracii a „využívají informačních teroristických útoků“ (=píší články);
• v důsledku jejich jednání dochází ke „zničení demokracie, chaosu (řízenému antikultisty), což může vyústit v občanské války a nastolení totality“, jakož se pokouší o „vyvolávání nálad ve společnosti směřujících ke změně vlády“;
• využívají za tím účelem případy střelby na školách, neboť „znají metodu psychologického ovlivňování vědomí lidí“, v rámci čehož „dlouhodobě ve zvýšené míře“ píší o střelbě na FF UK „ač už dávno nemají proč“. A tím jsme se konečně dostali od konspirace s antikultisty k podivnému zájmu o konkrétní články: jde o „informační útok vůči skupině, z které se má vytvořit budoucí pachatel“. Představuji si něco jako MKUltra nebo Mandžuský kandidát.

Žilinská prokuratura vypozorovala „paralelu s rétorikou antikultistů“ a má důvodné podezření, že to vše nějak souvisí i s atentátem na premiéra. Nejvíce je podezřelá „činnost novinářky Kristíny Cirokové (Seznam Zprávy), která je aktivní i na Slovensku a v poslední období opět bezdůvodně vydala 5 článků o střelbě na Karlově univerzitě v Praze, v kterých jsou nepochybně identifikovatelné všechny znaky informačního terorizmu“. Všechny tyto citace skutečně pocházejí z evropského vyšetřovacího příkazu, který dorazil Městskému státnímu zastupitelství v Praze a byl zde ochotně proveden!

Podle textu příkazu dotyčným novinářům-konspirátorům hrozí trestní sazba až 8 let vězení, ale žilinská krajská prokuratura nevylučuje ani přísnější právní kvalifikaci. Z různých narážek hádáme, že patrně má jít o přípravu vraždy nebo teroristického útoku.

Tady uvádíme jen velmi stručné shrnutí skutku; originální popis antikultistického spiknutí čítá několik stran, nepočítaje přílohy. Není mi známo, jak by se tento stav tituloval ve slovenštině. Čeština nabízí různá slova; „mašíbl“ by mohl být vnímán neuctivě, proto doporučíme pozapomenuté označení „obzvláštníci“.

Není divu, že po veřejném provalení této ostudy dva slovenští prokurátoři rezignovali na své manažerské funkce uvnitř úřadu (zřejmě však ne na samotnou pozici prokurátora). Prokurátorka podílející se na případu měla údajně sama vztah k dotyčné sektě, což dokáže dobře vysvětlit fantastický obsah evropského vyšetřovacího příkazu.

Tedy pardon – „sekta“ se nesmí říkat, protože to vede ke zničení demokracie, k chaosu a k občanské válce. Však víte …

Domnívám se, že role českého státního zastupitelství je neprávem upozaděna, ač se na celém skandálu aktivně podílelo. Stačí letmé nahlédnutí do příslušné směrnice nebo do zákona, aby bylo jasné, že nebylo v žádném případě povinností českých orgánů popsané frašce vyhovět:

zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

§ 365

Důvody pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu

(1) Justiční orgán může odmítnout vykonat evropský vyšetřovací příkaz, pokud

a) jeho výkon by byl v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté,

b) by skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky a nejde o jednání uvedená v § 363; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze výkon evropského vyšetřovacího příkazu odmítnout pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu,

c) jeho výkonu brání výsada nebo imunita podle zákona nebo mezinárodního práva, pro kterou je osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení,

d) byl vydán v jiném než v trestním řízení a v obdobném vnitrostátním případě by v trestním řízení vedeném v České republice nebylo možné úkon právní pomoci v něm uvedený provést,

e) skutek byl spáchán mimo území členského státu, který evropský vyšetřovací příkaz vydal, byl zcela nebo zčásti spáchán na území České republiky a nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky,

f) jeho výkon by mohl poškodit bezpečnostní zájmy České republiky, ohrozit zdroj informací nebo by mohl ohrozit nebo narušit činnost zpravodajských služeb, nebo

g) lze mít důvodně za to, že provedení úkonu právní pomoci by bylo neslučitelné s povinnostmi vyplývajícími pro Českou republiku z článku 6 Smlouvy o Evropské unii nebo z Listiny základních práv Evropské unie.

(2) [...]

Jestliže cizí stát chce stíhat novináře za normální výkon novinářské práce ve zjevně vykonstruovaném procesu, nabízí se odmítnout výkon příkazu s odkazem na důvod podle písmene g). Odpovídající ustanovení nalezneme v čl. 11 odst. 1 písm. f) směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.

Přesto takovému příkazu česká strana vyhověla. Proč?

Jak se ke své odpovědnosti staví Městské státní zastupitelství v Praze, jemuž byl evropský vyšetřovací příkaz adresován, uvádí článek na Seznam Zprávy:

A proč slovenské žádosti o výslech, která obsahovala konspiraci, že reportérka používá techniku „puzzle codingu“, vyhovělo Městské státní zastupitelství v Praze? Jeho mluvčí Aleš Cimbala pro média už dříve řekl, že slovenské prokuratuře věřili. „Mezinárodní justiční spolupráce je založena na principu důvěry v justiční orgán vyžadujícího státu, obzvlášť jde-li o členský stát,“ uvedl Cimbala.

Toto zdůvodnění má jednu vadu: není pravdivé. Pravdivé by bylo, kdyby české orgány nevěděly, co a proč slovenská prokuratura chce vyšetřovat. Jenže evropský vyšetřovací příkaz obsahuje jednak popis řízení ve vydávajícím státě, jednak přesné uvedení toho, co má vykonávající stát učinit. Takže Městské státní zastupitelství v Praze od počátku velmi dobře vědělo, že slovenské řízení i s požadovanými otázkami při výslechu jsou úplně nesmyslné a nezákonné.

Výše uvedené citace dokládají, že již v okamžiku, kdy se rozhodovalo o výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, Městské státní zastupitelství v Praze vědělo, na čem se podílí.

Až příště slovenská prokuratura znovu zešílí a pošle evropský vyšetřovací příkaz třeba kvůli tomu, že obviněný uhranul dobytek černou magií, také budou české orgány tvrdit, že takovému řízení musely důvěřovat? Také pan mluvčí řekne, že na podobné žádosti nebylo českým státním zástupcům vůbec, ale vůbec nic divného?

Jestliže české orgány dávají od problému ruce pryč a dělají, že závada je výhradně na slovenské straně, pak mi přijde, že se snaží zamést českou stranu skandálu pod koberec.

Není sporu o tom, že slovenské vyšetřování bylo bláznovství. Není sporu o tom, že české orgány to věděly, a přesto se na tom aktivně podílely, místo aby to odmítly. Pak ale nemohou říkat, že oni za nic nemohou – trestněprávní terminologií nejsou české orgány hlavním pachatelem, ale dopustily se účastenství.

Potom je na místě se ptát, kdy také české orgány ponesou svou odpovědnost. Komu u nás to prošlo přes stůl a kdo tento bizár odsouhlasil?