epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    16. 8. 2021
    ID: 113425upozornění pro uživatele

    Problematika ukládání peněžitého trestu právnickým osobám

    V dnešní době je otázka trestní odpovědnosti právnických osobo a ruku v ruce s ní i ukládání trestů těmto PO stále kontroverzní otázkou. Mnoho teoretiků, jako například Planque, Leigh či Roxin, jsou toho názoru, že právnickou osobu nelze hnát k odpovědnosti za trestné činy, a to z důvodu fiktivnosti osoby, absence vůle osoby a v návaznosti také absenci zavinění. V České republice byl i přes tento problém přijat zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), který zavádí institut přičitatelnosti jednání fyzických osob osobám právnickým z čehož je poté vyvozována trestní odpovědnost PO. [1]

    Je nutné poznamenat, že ZTOPO není jediným zákonem, který trestní odpovědnost a následné trestání právnických osob upravuje. Mimo ZTOPO je to trestní zákoník a trestní řád, které jsou vůči ZTOPO v postavení obecných právních předpisů a užijí se subsidiárně v případě, kdy ZTOPO danou problematiku nijak neupravuje, resp. ji upravuje pouze z části. Trestní zákoník obecně upravuje peněžitý trest ve svých ustanoveních§ 67 – § 69. V případě tohoto trestu normuje ZTOPO v určitých případech odlišně od TZ, ale to neznamená, že celá úprava obsažená v TZ je na právnickou osobu nepoužitelná. Například stanovení počtu denních sazeb není v ZTOPO nijak upraveno, a proto je nutné s ohledem na ust. § 1 odst. 2 ZTOPO aplikovat ust. § 68 odst. 1 TZ, které již počet denních sazeb, resp. jejich rozmezí stanoví. S ust. § 1 odst. 2 ZTOPO souvisí i usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13.3.2019, sp. zn. 9 To 37/2018, kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o uložení peněžitého trestu z důvodu nesplnění zákonných podmínek pro jeho uložení dle ust. § 68 odst. 6 TZ, a to z následujících důvodů:

    • Právnická osoba 6 let nevykazovala žádnou podnikatelskou činnost
    • Nepodařilo se dohledat jakýkoliv majetek PO

    Z tohoto usnesení je patrné, že pravidla uvedená v obecném zákoně, trestním zákoníku, se na trestání právnických osob užijí v souladu s ust. § 1 odst. 2 ZTOPO. Pokud by korektiv nedobytnosti nebyl užit, vytvářelo by to absurdní situace, kdy by právnická osoba fakticky potrestána vůbec nebyla, a to právě vzhledem ke svým majetkovým poměrům. [2]

    Peněžitý trest, jako jedna z forem trestněprávní sankce vůči právnické osobě, lze uložit toliko trestně odpovědné právnické osobě, a to pouze na základě zákona. Dle ust. § 18 ZTOPO může soud uložit právnické osobě peněžitý trest jak za dolózní, tak i culpózní trestný čin. Jinou podmínku ZTOPO na rozdíl od TZ nestanoví. Pro užití této trestní sankce není ani rozhodné, zda právnická osoba spáchala zločin či přečin nebo zda tento trestný čin sledoval získání majetkového prospěchu. Trestní zákoník naopak vyžaduje zavinění formou úmyslu ve vztahu ke spáchanému činu, a tento úmysl se zároveň musí vztahovat k získání majetkového prospěchu. Právnickým osobám může být tento druh trestu ukládán jak samostatně, tak i vedle trestu jiného. Vyloučeno je však uložení peněžitého trestu vedle trestu propadnutí majetku (srov. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.11.2016, sp. zn. 4 To 40/2016).

    Vzhledem k minimálnímu omezení ukládání peněžitého trestu se tento trest jeví jako trest univerzální, který lze ukládat téměř za každé situace. Soud však při ukládání tohoto trestu musí brát zřetel na práva poškozeného, kterému takto uložený peněžitý trest nesmí být na újmu. Toto ustanovení je konkretizací obecného pravidla v ust. § 14 odst. 3 ZTOPO, které normuje, že „Při ukládání trestních sankcí soud přihlédne i k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby, zejména přihlédne k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem...“ Vzhledem ke skutečnosti, že soud musí brát zřetel na práva poškozených, musí ve výsledku zohlednit výměru peněžitého trestu, aby nezasáhl do práv poškozeného nebo musí zvážit, zda peněžitý trest vůbec uloží, aby tato práva nebyla poškozena. Peněžitým trestem nesmí být ztíženo právo poškozeného domáhat se náhrady škody na pachateli, právnické osobě. [3]

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Výše peněžitého trestu je dle ZTOPO stanovena podle majetkových poměrů právnické osoby a také podle obecných kritérií pro ukládání trestu dle ust. § 14 ZTOPO. Soud ukládá peněžitý trest tak, že určí počet denních sazeb a zároveň i výši jedné denní sazby. Dle ust. § 18 odst. 2 ZTOPO činí výše jedné denní sazby nejméně 1.000,- Kč a nejvíce 2.000.000,- Kč. Zde si musíme všimnou rozdílu ve výši jedné denní sazby u právnických a fyzických osob, kdy u právnických osob je výše denní sazby násobně vyšší než u osob fyzických. Zákonodárce zde respektuje odlišné majetkové poměry FO i PO. Soud při stanovení výše této sazby bere do úvahy zejména majetkové poměry právnické osoby, jelikož od těchto se poté odvíjí schopnost PO peněžitý trest splnit. Pod pojmem majetkové poměry je nutné si představit příjmy právnické́ osoby, její́ majetek, výnosy z něj a případně i jiné ukazatele. „Při zjišťování majetkových poměrů právnické osoby by se měl soud opírat o její účetní závěrku, o výroční zprávu, o přiznání k daním placeným z majetku a příjmů, o závěry auditora, o výpisy z bankovního účtu apod., a bude-li to nezbytné, i o posudek znalce v tomto směru.“ [4] Soud může majetkové poměry PO určit i odhadem v souladu s ust. § 1 odst. 2 ZTOPO ve spojení s ust. § 68 odst. 4.

    Vzhledem ke skutečnosti, že speciální úprava ZTOPO o počtu denních sazeb mlčí, je třeba užít ustanovení o počtu denních sazeb obsažené v TZ, a to v souladu s ust. § 1 odst. 2 ZTOPO. Dle ust. § 68 odst. 1 TZ činí počet denních sazeb minimálně 20 a nejvýše 730 celých denních sazeb. Při stanovení konkrétního počtu denních sazeb přihlédne soud zejm. k povaze spáchaného skutku a dalším obecným kritériím pro ukládání trestů dle ust. § 14 ZTOPO. „Povahu a závažnost spáchaného trestného činu určují hlediska demonstrativně vyjmenovaná v § 39 odst. 2 TrZ, která se uplatní i zde (§ 1 odst. 2 TOPO) a promítnou se právě do počtu denních sazeb...“[5]

    Zjednodušeně lze tedy říci, že čím závažnější trestný čin byl spáchán, tím více denních sazeb bude stanoveno. Výše jedné denní sazby se pak řídí kritérii, která byla nastíněna v předchozím odstavci.

    Při ukládání peněžitého trestu jsou soudy nuceny důkladně zvažovat, jaká výše tohoto trestu bude přiměřená. Pokud bude trest příliš vysoký, povede to k faktickému zániku PO. Pokud bude trest příliš nízký, nemusí mít takový výchovný vliv, jaký by mít měl.

    JUDr. David Řezníček

    JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D., 
    advokát
     
    Jakub Souhrada
     
     
    Řezníček & Co. s.r.o., advokátní kancelář
     
    Krajinská 281/44
    370 01 České Budějovice
     
    Tel.:     +420 386 323 247
    e-mail:  reznicek@reznicek.com

     

     

    1. JELÍNEK, J. Trestní odpovědnost právnických osob v České republice: problémy a perspektivy. Praha: Leges, 2019. Teoretik. ISBN 978-80-7502-351-3, s. 76-79
    2. SMEJKAL, L. a Tomáš SYROVÝ. Vybraná judikatura z oblasti trestní odpovědnosti právnických osob. Praha: Wolters Kluwer, 2020. Vybraná judikatura. ISBN 978-80-7598-771-6., s. 28-29
    3. ŠÁMAL, P., Dědič, J., Gřivna, T., Púry, F., Říha, J.Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, 930 s. 410-423
    4. ŠÁMAL, P., Dědič, J., Gřivna, T., Púry, F., Říha, J.Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, 930 s. 410-423 odst. 5
    5. ŠÁMAL, P., Dědič, J., Gřivna, T., Púry, F., Říha, J.Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 2. vydání. Praha C. H. Beck, 2018, 930 s. 410-423 odst. 4


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. David Řezníček, LL.M., Ph.D., Jakub Souhrada (Řezníček & Co.)
    16. 8. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Problematické aspekty zákonné úpravy odběru a uchovávání biologických vzorků pro účely budoucí identifikace
    • Důkazní přípustnost výslechů zasahujících příslušníků policejního orgánu
    • Pachová stopa v trestním řízení
    • Od 1.1.2022 již nelze přeměnit trest odnětí svobody v trest domácího vězení
    • Limity svobody projevu v kontextu války na Ukrajině
    • Správní právo trestní - práva oznamovatele přestupku
    • Ústavní soud České republiky se vyjádřil k možné trestnosti závažných nenávistných projevů
    • Obhajoba při zahájení trestního stíhání
    • Práva zajatců a televizní doznání
    • Řešení problémů trestně stíhané právnické osoby s volbou obhájce
    • Popis skutku vykazujícího znaky přestupku i trestného činu

    Související produkty

    Online kurzy

    • Trestní odpovědnost ve zdravotnictví
    • Problematika aktuálních trestních stíhání advokátů
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nezabavitelná částka
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.