Novela ECRIS-TCN: zvýšení bezpečnosti v EU – hlavní přínosy?
ECRIS nebo-li Evropský informační systém rejstříku trestů (dále jen „ECRIS“) je elektronický informační systém, který umožňuje snadnou a rychlou výměnu informací o případech odsouzení v trestních věcech v jednotlivých členských státech Evropské unie (dále jen „EU“). V červnu tohoto roku vstoupil v platnost evropský legislativní „balíček“, který obsahuje nové nařízení a směrnici, jež do budoucna rozšiřují kompetence celého systému ECRIS. Jaká bude právní úprava a jaké důsledky s sebou přinese nový balíček, vám odpoví tento článek.
ECRIS: Platná právní úprava
Myšlenka zavedení tohoto informačního systému souvisí s rozšiřováním prostoru svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii. V soudní praxi vyvstala potřeba zjištění informací o pachateli, který byl odsouzen i v jiné členské zemi EU. Tento systém umožňuje soudům, státním zástupcům a příslušným správním orgánům prostřednictvím určeného ústředního orgánu v každém státě dosáhnout potřebných informací o odsouzení konkrétního občana EU bez ohledu na to, ve kterém státě byl pachatel odsouzen. Již od roku 2012 je rejstřík trestů jakožto ústřední národní orgán v České republice pověřený spoluprací s ECRIS a odpovídá za výměnu informací o odsouzených. Ústřední orgány členských států nemají přímý přistup k databázím rejstříku trestů jiných států, nicméně pouze zasílají na základě žádosti požadované informace jiným členským státům EU. Laicky lze tento systém chápat jako propojení databází rejstříků trestů ze všech členských států EU.
 |
Soustava ECRIS je decentralizovaná, tedy veškeré údaje z rejstříků trestů jsou uloženy výhradně ve vnitrostátních databázích členských států. Členský stát, jehož je odsouzený státním občanem, je archivem pro všechny odsouzení dané osoby. Odsoudí-li členský stát osobu nemající jeho státní příslušnost, je povinen co nejdříve zaslat informace o tomto odsouzení členskému státu, jehož je pachatel státním občanem. Veškeré předávání informací se provádí elektronicky ve standardizovaném evropském formátu s využitím tabulek. Členský stát v nich vždy vyznačí kategorii trestného činu a trestu nebo sankce.
V současné době jsou do tohoto systému zapojeny všechny členské státy, nicméně ne všechny státy jsou navzájem propojené.[1] Většina vyměněných informací se týká pouze občanů EU, přičemž každý členský stát EU vede evidenci pouze o svých státních občanech.
ECRIS-TCN: Nová právní úprava
Stávající právní úprava se řídila rámcovým rozhodnutím Rady 2009/315/SVV ze dne 26.2.2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy a rozhodnutím Rady 2009/316/SVV ze dne 6.4.2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříku trestů. Dne 11.6.2019 vstoupilo v platnost nařízení EP a Rady EU 2019/816 ze dne 17.4.2019 (dále jen „Nařízení“) a poté dne 27.6.2019 směrnice EP a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17.4.2019, která má být členskými státy provedena do 28.6.2022.
Důvodem pro přijetí těchto nových předpisů byla skutečnost, že ačkoliv stávající právní úprava umožňuje evidenci odsouzených, kteří jsou příslušníky třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, neexistuje nicméně společný jednotný evropský postup nebo mechanismus, jakým způsobem tuto výměnu informací o nich účinně provádět. Proto bude zapotřebí zavést nový systém, tzv. ECRIS-TCN.
Nový balíček zavádí možnost požadovat informace z rejstříku trestů o odsouzeních vydaných vůči státnímu příslušníkovi třetí země, a to pro účely trestního řízení. Dožadovaný stát poté předá informace o všech odsouzeních vydaných v dožadovaném státě, ale i ve třetích zemích zanesených v jejich rejstříku trestů. Nový systém ECRIS-TCN by měl obsahovat informace o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených trestním soudem v Unii – alfanumerické údaje (příjmení, jméno, přezdívky atd.), zobrazení obličeje odsouzeného (bude na členském státu, zda uchovávání tohoto údaje ve svém právním systému zakotví) a údaje o otiscích prstů[2] (pouze za předpokladu, že byly získány v rámci trestního řízení). Postup bude takový, že v případě každého odsouzeného státního příslušníka třetí země ústřední orgány odsuzujícího členského státu pořídí datový záznam v centrálním systému, který bude obsahovat všechny náležitosti dle čl. 5 odst. 1 Nařízení (např. jméno, příjmení, státní příslušnost, otisky prstů aj.).
ECRIS-TCN také předpokládá, že bude spolupracovat za účelem identifikace členských států také s Eurojustem, Europolem či Úřadem evropského veřejného žalobce.[3]
Nařízení také stanoví oprávnění příslušníků třetích zemí zažádat o přístup do ECRISU-TCN k osobním údajům, na jejich opravu a vymazání a na omezení jejich zpracování podle platných pravidel EU. Žádost bude možné podat u ústředního orgánu kteréhokoli členského státu. Bude-li však podána žádost u jiného než odsuzujícího státu, tento ji neprodleně postoupí odsuzujícímu členskému státu.[4]
Závěr
Od roku 2017 již stabilně funguje elektronický informační systém ECRIS, prostřednictvím kterého si členské státy EU předávají informace o odsouzení státních občanů EU. Nový legislativní balíček vydaný evropskými orgány přináší nová opatření v souvislosti s monitoringem odsouzení státních příslušníků zemí mimo EU. Domníváme se, že v nynější době migrace osob rozšíření pravomocí systému ECRIS má skutečně schopnost napomoci lepšímu zabezpečení bezpečnosti a práva na území Evropské unie. Na druhou stranu se tím „papírově“ více zatíží soudní systém jednotlivých členských států a může sloužit na úkor běžné činnosti těchto institucí. Další nevýhodou budou zvýšené náklady na technické úpravy k zajištění řádného fungování celého informačního systému.
Mgr. Kateřina Holubová,
advokátní koncipientka
Kateřina Vášová,
asistentka
Hartmanová&Steininger, advokáti
Kaprova 15/11
110 00 Praha 1
[2] K rozšíření mimořádnou Radou ministrů spravedlnosti a vnitra o údaje o otiscích prstů došlo v r. 2015 po množství teroristických útoků v Paříži
[3] Čl. 14 a 15 Nařízení
[4] Čl. 25 Nařízení
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
