epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 7. 2019
    ID: 109625upozornění pro uživatele

    Vybrané aspekty limitů nutné obrany

    Skutečnost, že nutná obrana je institutem vylučujícím protiprávnost činu jinak trestného, je každému velmi dobře známá. Nicméně pro důkladné pochopení jeho obsahu a limitů je zapotřebí seznámit se s pohledem právní doktríny a zejména pak rozhodovací praxe. Jaké jsou základní zákonné a skutkové limity pro jednání obránce v rámci nutné obrany, uvedu v tomto článku, a to s přihlédnutím k rozhodovací praxi.

    Nutnou obranou se rozumí čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, přičemž nejde o nutnou obranu, pokud byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.[1] Smyslem nutné obrany je odvrátit nebezpečí, které hrozí nebo vzniká útokem směřujícím proti chráněnému zájmu trestním zákoníkem, a to činem namířeným proti útočníkovi, který by byl činem jinak trestným. Vzhledem k tomu, že obránce chrání tytéž zájmy, které chrání trestní zákoník (například život, zdraví, majetek), nejedná obránce proti účelu trestního zákoníku, ale v souladu s ním. Nutnou obranu lze proto považovat za obranu proti aktuálnímu bezpráví a ochranu společenských hodnot, kde svépomoc obránce nahrazuje zásah orgánu veřejné moci.[2] Nutnou obranu lze za splnění podmínek použít bez ohledu na intenzitu hrozby, tj. nezáleží, zda je ohrožen život jako takový nebo „pouze“ zdraví v podobě těžkého nebo lehkého ublížení. Nutná obrana tak bez ohledu na intenzitu hájí veškeré zájmy chráněné trestním zákoníkem, tedy jak ty společenské, tak individuální.

    Obranu lze vést i proti domnělému útoku, tzv. putativní obrana, která je vedena proti takovému útoku, který ve skutečnosti není způsobilý ke vzniku škodlivého následku, nicméně obránce je přesvědčen o opaku, respektive útok jako skutečný vnímá. O putativní obranu se jednalo například v případě, kdy obžaloba kladla obžalovanému za vinu spáchání trestného činu vraždy dle § 140 odst. 1 trestného zákoníku ve stadiu pokusu: „kterého se měl dopustit tak, že dne 10. 12. 2013 v době kolem 6:00 hodin ve svém rodinném domě v hale vystřelil ze své legálně držené zbraně přes neprůhledné vstupní dveře směrem ven, kde stáli příslušníci Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky („URNA“), kteří se v rámci nařízené domovní prohlídky snažili vstoupit do stěžovatelova domu a za tím účelem naráželi beranidlem do vstupních dveří; stěžovatelem vystřelená střela zasáhla a zranila jednoho policistu v oblasti kosti kyčelní.“ Až Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. I ÚS 3235/15[3] zrušil předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Praze, Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu České republiky, protože došel k závěru, že stěžovateli se situace jevila tak, že jemu a jeho rodině hrozí bezprostřední nebezpečí života a zdraví vzhledem k tomu, že jej v noci doma s rodinou vzbudili silné nárazy na dveře, křik, před domem stála černá dodávka a nikdo z osob za dveřmi jim nic nesdělil. Stěžovatel nabyl dojmu, že se jedná o zloděje, kteří mu na dveře buší beranidlem, a to o to spíše, když měl čistý trestní rejstřík, při domovní prohlídce policie dále nic nenašla (jednalo se o mylné podezření) a ani následně nebyl stěžovatel policií pro žádný trestný čin stíhán.     

    Podstatou putativní nutné obrany je ta skutečnost, že obránce mylně předpokládá útok na zájem chráněný trestním zákonem, vůči němuž zaměřil své jednání. Uvedené počínání se hodnotí podle zásad o skutkovém omylu pozitivním[4], který vylučuje úmyslné zavinění. K tomu pak musí být zjištěny takové skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit, že obránce se mohl důvodně – byť ve skutečnosti mylně – domnívat, že jsou splněny podmínky nutné obrany. V souvislosti s tím se Nejvyšší soud ČR musel ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 938/2012 vypořádat s dovolací podmínkou, zda úmyslný útok pachatele na život fyzické osoby není trestným činem vraždy, ale pouze mírnějším trestným činem zabití. Soud uzavřel, že: „K naplnění privilegované skutkové podstaty trestného činu  zabití podle § 141 TrZ v případě úmyslného útoku pachatele na život jiného, který jinak vykazuje znaky trestného činu vraždy podle§ 140 TrZ, se vyžaduje mimořádně intenzivní podnět, který vyvolá silné rozrušení pachatele (viz rozhodnutí pod č. 14/2011 Sb. rozh. tr.). Nestačí k tomu ovšem pouhé obtěžující jednání poškozeného, např. v podobě verbálních útoků vůči pachateli, na něž pachatel reagoval střelbou ze střelné zbraně do těla poškozeného[5].“ V takovém případě nelze o putativní obraně hovořit, ba ani o zabití, ale jednalo se o záměrné použití zbraně proti osobám, které na pachatele „útočili“ pouze slovně, a které pachatel postřelil do břicha zbraní, kterou měl již delší dobu v ruce.  

    Nyní k jednotlivým limitům nutné obrany. Pro jednání obránce v rámci nutné obrany je zapotřebí, aby odvracel přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákoníkem a současně taková obrana nebyla zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Nutná obrana se posuzuje z pohledu ryze subjektivního, tedy z pohledu obránce tak, jak se mu jevila v době hrozícího nebo trvajícího útoku, a nikoli, jak by se mohla jevit dalším osobám. Nutnou obranu může využít kdokoli, tedy jak ten, kdo je bezprostředně útokem ohrožen, tak osoba neohrožená, nezúčastněná, která brání život a zdraví jiné osoby, které takové nebezpečí bezprostředně hrozí, nebo proti které takový útok probíhá. Je zapotřebí uvést, že nelze jednat v nutné obraně proti osobě, která sama jedná v rámci nutné obrany. Pokud takové jednání není nutnou obranou, jedná se o pokračování v útoku bez přihlédnutí k tomu, zda útok byl od počátku namířený proti osobě, která jedná v nutné obraně, anebo proti jiné osobě. Na druhou stranu osoba jednající v nutné obraně je oprávněna přemoci i tento pokračující útok proti své nebo další osobě způsobem, který není zjevně nepřiměřený vedenému útoku.

    Podobný závěr z opačné pozice konstatoval i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 4 Tdo 527/2015[6], že: „Proti jednání v nutné obraně není nutná obrana přípustná. Pokud se imobilní poškozený přiměřeně svým možnostem pokusil odvrátit stupňovanou agresi ze strany obviněného, který útok započal, stupňoval a opakoval (jeho jednání spočívalo v prodlužovaném a gradovaném násilí směřujícím ke zmocnění jeho věci, kdy po vyhrůžkách zabitím, vulgárních nadávkách následovalo držení poškozeného pod krkem, stržení klíčů, které měl poškozený na šňůrce kolem krku), další násilné jednání obviněného vůči poškozenému, které bylo reakcí na úder holí ze strany poškozeného, nelze pokládat za jednání v nutné obraně ve smyslu § 29 trestního zákoníku.“

    Důležitým principem, který zde platí je, že obrana musí být zásadně tak intenzivní, aby útok jistě a bez rizika pro napadeného odvrátila, což znamená, že musí být silnější než útok, ale nesmí zase být přehnaná. U nutné obrany se nevyžaduje proporcionalita mezi útokem a obranou, ale posuzuje se, zda obrana nezasahuje do mezí zjevné nepřiměřenosti. Proto by měl obránce útok odvracet tak, aby bylo dosaženo účelu, zamezení dalšího útoku a hrozby, ale obrana by neměla dosahovat intenzity zpětného útoku na pachatele. Obrana by měla být účelná, nikoli však účelová, kdy by obránce například následně chtěl způsobit útočníkovi zranění a nedbal by mírnějších způsobů, byť pro zastavení útoku stejně efektivních.       

    Pro posouzení, zda osoba jedná v režimu nutné obrany nebo nikoli, je důležitý okamžik trvání útoku nebo bezprostřednost hrozby, přičemž z takové hrozby musí být jasné, že útok by bez prodlení následoval po takové hrozbě útoku, přitom ovšem nemusí být neočekávaný. Hrozbu útoku lze seznat z okolností případu, kdy například útočník sahá po zbrani, běží s křikem vstříc obránci, napřahuje se k úderu, apod. Pokud útočník v útoku nepokračuje nebo útok ukončí a další nebezpečí obránci již nehrozí, nelze následně nutnou obranu užít. V takovém případě by se jednalo o samostatný útok. Na druhou stranu přestávku v útoku při upadnutí útočníka na zem bez omezení bojeschopnosti, nelze považovat za přerušení útoku. Vše je zapotřebí posuzovat ke konkrétním okolnostem případu.

    Právní doktrína vzhledem k výše uvedenému rozlišuje tzv. exces intenzivní, kdy obrana nebyla zcela zjevně přiměřená způsobu útoku, a je dán zjevný nepoměr mezi intenzitou obrany nebo způsobenou škodou v porovnání s intenzitou odvraceného útoku. Dále doktrína rozlišuje tzv. exces intenzivní, u kterého obrana nepřichází již v době, kdy nebezpečí bezprostředně hrozí nebo útok trvá, ale jedná se již o nový samostatný útok. Stejně tak se za tento exces považuje, pokud je obrana předčasná.  

    V souvislosti s nutnou obranou souvisí i otázka tzv. preventivní nutné obrany a použití automatických obranných mechanismů. Nejvyšší soud ČR se dne 30. 9. 2009 v rámci stanoviska trestního kolegia sp. zn. Tpjn 303/2008[7] v této souvislosti zabýval otázkou, zda použití automatických obranných zařízení, jejichž účelem je odvrácení předpokládaného nebo budoucího útoku bez součinnosti obránce (např. nástražné systémy, samostříly, elektrické oplocení, apod.), samo o sobě nevylučuje naplnění podmínek nutné obrany. Soud ve svém stanovisku uzavřel s tím, že samo o sobě tímto užitím splnění podmínek vyloučeno není. Zapotřebí je ovšem zkoumat okolnosti parametrů, použití a provedení takových obranných zařízení, které by se měla uvést v činnost až po vniknutí útočníka do chráněného objektu, kde musí být bezpodmínečně zabezpečeno, aby se aktivovalo jen proti přímo hrozícímu či trvajícímu útoku na zájem chráněný trestním zákoníkem a aby jeho účinnost nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Z toho důvodu nemohl Nejvyšší soud ČR v řízení sp. zn. 6 Tdo 66/2007[8] konstatovat, že obviněný jednal v rámci nutné obrany, když pod podlahu dřevěné kůlny vložil výbušný nástražný systém, který poškozenému, jenž šel do místa odcizit nějaký hliník, způsobil těžkou újmu na zdraví vzhledem k tomu, že kůlna byla každému volně přístupná, užitý prostředek byl zjevně nepřiměřený míře narušení, a důvod umístění zařízení se spíše jevil jako odveta vůči předchozím narušitelům.            

    Na závěr uvádím, že u posuzování situace, zda se jedná o nutnou obranu je zapotřebí mít na mysli smysl institutu nutné obrany jako takový. Institut slouží k předejití nebezpečí nebo zabránění přímo hrozícímu útoku nebo již probíhajícímu útoku a to tak, aby obrana a hrozící následek nebyly nepřiměřené způsobu útoku. Bránící se osoba by proto měla zvolit nejméně invazivní postup ze všech možných účinných postupů.

    Mgr. Bc. Jindřich Jílek
     
     
    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice
     
    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové
     
    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:        +420 466 310 691
    Fax:        +420 466 310 691
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     
    PFR 2018
    _____________________
    [1] § 29 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník
    [2] ŠÁMAL a kol. Trestní zákoník. Komentář. 2. Vydání, 2012, K dispozici >>> zde. (28. 5. 2019)
    [3] rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3235/15
    [4] § 18 odst. 4 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník
    [5] rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 938/2012
    [6] rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 527/2015
    [7] K dispozici >>> zde.
    [8] rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Tdo 66/2007
     
     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Bc. Jindřich Jílek (JELÍNEK & Partneři )
    22. 7. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.