epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 8. 2019
    ID: 109784upozornění pro uživatele

    Zmrazená data – zatím s otazníky

    Z pohledu laické veřejnosti, nejspíš ale i z pohledu veřejnosti odborné se zcela nepozorovaně v trestním řádu ocitlo ustanovení, které významně rozšiřuje to, čemu se obecně říká povinné ukládání dat, jinak též data retention. Stalo se tak novelou trestního řádu, realizovanou zákonem 287/2018 Sb., která nabyla účinnosti 1.2.2019.

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

     

    Odstavec 1 nově instalovaného § 7b tr. řádu, umožňuje v případě, kdy je zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací policii, státnímu zástupci či předsedovi senátu nařídit osobě, která uvedená data drží, nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu. A učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. Jak patrno, oproti úpravě povinného ukládání provozních a lokalizačních údajů u poskytovatelů telekomunikačních služeb, lze příkazem dle § 7b odst. 1 tr. řádu „dosáhnout“ na jakákoliv data a u kohokoliv. S tím rozdílem, že poskytovatel telekomunikačních služeb je povinen data uchovávat po dobu šesti měsíců automaticky, ale příkaz se může týkat jen dat, které ke dni jeho doručení povinná osoba (dále držitel dat) skutečně drží, nebo je má pod svojí kontrolou. Data, na které se příkaz vztahuje, musí být v příkazu označena a musí být uveden důvod jejich uchování. Doba, po kterou musí držitel data uchovávat je maximálně 90 dnů. Otázkou je, zda tuto lhůtu lze dalším příkazem prodloužit. Ustanovení § 7b odst. 1 tr. řádu stanoví i další povinnost. Na jednu stranu, podle mne zcela logickou, na stranu druhou, vzhledem k tomu, že uchování dat může být uloženo komukoliv, tedy i naprostému laikovi, dost problematickou. Jde o povinnost učinit potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Odstavec 2 § 7b tr. řádu umožňuje za obdobných formálních podmínek vydání příkazu, aby držitel dat znemožnil přístup jiných osob k takovým datům. Zákonným důvodem je potřeba zabránit pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování.

    I když rámcově je vcelku srozumitelné oč navrhovateli zákona a po něm i zákonodárcům šlo, a je tedy třeba aby každý, kdo provozuje počítačový systém nebo nosič informací počítal s možností, že jedna nebo druhá povinnost mu bude uložena, několik nejasností, pokud jde o interpretaci obou norem, existuje. Začnu-li od toho, co mne jako advokáta může zajímat nejvíce, pak je to odpověď na otázku, zda se tato povinnost a to co po ní následuje, týká také těch, kteří mají ze zákona uloženou povinnou mlčenlivost, tedy například advokátů. K tomu se ještě vrátím.

    Dost zásadní je, že ustanovení § 7b odst. 1 tr. řádu nedává odpověď na otázku, co s uchovanými daty poté, kdy uplyne stanovená doba, ale v podstatě i kdykoliv před ní. Přitom norma jasně deklaruje, dokonce jako zákonnou podmínku, že musí jít o data důležitá pro trestní řízení. Tedy jak se dostanou do rukou těch, kteří realizují trestní řízení? Praxe, pokud je mi známo, řeší další krok aplikací různých ustanovení tr. řádu. Policejní orgán nárokuje vydání uložených dat s poukazem na § 8 tr. řádu a povolení  soudu  k sledování osob a věcí  dle § 158d odst. 3 tr. řádu. Konkrétně jsem viděl formulaci, podle níž policejní orgán žádá o provedení úkonu sledování osob a věcí dle § 158d odst. 1 3 tr. řádu, za podmínek § 88 odst. 1 tr.řádu, a to „…vydání obsahu e-mailové schránky, uchované na základě dřívějšího příkazu policejního orgánu.“ Tento postup není příliš přesvědčivý. Striktně vzato, policie přikázala zmrazit data a nyní soud povoluje držiteli uchovaných dat, aby je vydal policii. Naprosto samozřejmá je otázka, a co když držitel dat je nebude chtít vydat? Povolení přeci není příkaz! A povinnosti lze ukládat toliko zákonem.

    Obě ustanovení, § 7b odst. 1 i § 7b odst. 2 tr. řádu  používají pojmy „data“, „počítačový systém“ či „nosič informací“, případně hovoří o „opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat“ anebo o „znemožnění přístupu jiných osob k takovým datům“. Všechny tyto pojmy či popisy povinností ale nemají jednoznačný obsah a lze je vykládat různými způsoby.

    Jediným zdrojem odpovědí na interpretační problémy, je v současné době důvodová zpráva k návrhu zákona, takto parlamentního tisku 79. Problém je v tom, že důvodová zpráva vychází z Úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě, což by jistě byl dostatečný důvod pro zákonnou úpravu, ovšem naprosto to nestačí k větší srozumitelnosti obou norem. A to, i kdybychom obsah důvodové zprávy akceptovali jako podklad k výkladu právní normy.

    V důvodové zprávě je kupříkladu vysvětleno, jak rozumí předkladatel návrhu pojmu „uchovávání dat“, „počítačový systém“ a „nosič informací“. Nemohu se ale zbavit pocitu, že tyto pojmy by měly být definovány v zákoně a nikoliv v důvodové zprávě.   

    Jak se má zacházet z uchovanými daty podle odst. 1 § 7b tr. řádu se nepokouší důvodová zpráva ani naznačit.  Tím spíše, jak, byla-li data uchována pro trestní řízení, mohou být legálně pro tento účel využita. Jak se s problémem pokouší vypořádat praxe,  jsem popsal výše. Rozhodně ale nemohu tvrdit, že nedochází i k jiným právním kreacím.  Zmíněný mix tří nebo čtyř právních norem, na nichž stojí konstrukce povinnosti vydat uložená data je, jak také výše zmíněno, dost nepřesvědčivý. Jde o kombinaci povinnosti ukládané § 8 tr. řádu, tedy povinnosti kohokoliv, vyhovět  dožádání orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů, což by v tomto případě zřejmě byla povinnost vydat držená data. Ovšem dle současné praxe, až to povolí soud postupem dle  § 158d tr. řádu. Podmínka povolení soudu, jakkoliv problematická, neboť fakticky nejde o souhlas, ten držitel dat k dispozici se svými daty většinou nepotřebuje, by svědčila o určité nejistotě, pokud jde o právní legitimaci požadavku na vydání zmrazených dat. K čemuž ještě v případě, který jsem měl možnost zkoumat, přibývá odkaz na ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu. Tedy aplikace ustanovení, které upravuje podmínky odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Nicméně jedním dechem je třeba současně říci, že podřízení požadavku na vydání dat souhlasu soudu je jistě k právům právnických a fyzických osob šetrnější forma, než prostá aplikace § 8 tr. řádu.

    V případě osob, které mají zákonem uloženou, případně státem uznanou mlčenlivost, ovšem není jasné, do jaké míry lze tato ustanovení aplikovat. Z mého pohledu nejde o meritum tohoto článku, takže pouze zmíním, že v případě advokáta může být problémem realizace příkazu, nařizujícího kromě retence dat i utajení tohoto opatření. Znamená to i utajení před klientem, pokud jde o fakticky o data, která klient předal anebo souvisí s právní službou, která mu je poskytována?  A pokud jde o případné vydání těchto uchovaných dat, pak typicky v případě advokáta by zřejmě nepřicházel v úvahu jiný postup, než ten, jaký pro prohlídku prostor v nichž je vykonávána advokacie a pro seznamování se s obsahem zajištěných listin, jak ji upravuje § 85 b tr. řádu. Na takovou možnost přijatá úprava vůbec nepamatuje. Přitom zákonů, ukládajících mimo jiné svým adresátům povinnou mlčenlivost je celá řada.

    Výkladový problém působí i požadavek na opatření, jež mají zabránit zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. Podobně i požadavek na znemožnění přístupu jiných osob k určitým datům v počítači. Jaká opatření to mají být a jací lidé mají být vyloučeni z přístupu k datům? Všichni, včetně zaměstnanců držitele dat?

    Aby toho nebylo málo, důvodová zpráva uvádí k návrhu § 7b tr. řádu, že nařízení uchování dat může být významné zejména při vyšetřování počítačové kriminality páchané prostřednictvím internetu. Počítačová data lze podle důvodové zprávy snadno změnit a významný důkazní prostředek pro trestní řízení může být zničen z důvodu nedbalého nakládání nebo uchování dat, záměrné manipulace s nimi, nebo jejich smazání ať už záměrného nebo rutinního. To je nesporné. Podle důvodové zprávy mají orgány činné v trestním řízení možnost zajistit data na místě, nicméně pokud je správce dat[1] důvěryhodný, integrita dat může být zajištěna rychleji prostřednictvím příkazu k uchování dat a příkaz k uchování dat může být pro takového správce méně invazivním zásahem do jeho legitimní činnosti a šetrnější pro jeho reputaci. Jinými slovy zde předkladatel návrhu říká, že v případě přátelsky naladěného, důvěryhodného správce dat není třeba přistupovat k takovým postupům jako je výzva k předložení věci nebo vydání věci, odnětí věci případně domovní prohlídka. Z čehož lze dovodit, že podle předkladatele, by při úvaze o zvoleném postupu měl hrát podstatnou roli i předpokládaný či předpokládatelný přístup držitele dat.  Konkrétně důvodová zpráva uvádí, že: „...pokud je správce nedůvěryhodný, bude vhodnější data rovnou zajistit, než se spolehnout na jejich uchovávání na základě příkazu, který lze neuposlechnout (obejít)“. Při takovémto členění ovšem automaticky vyvstává otázka, proč by zmíněný držitel dat měl činit opatření, aby o uložení dat nebyl informován někdo další,  když jde o jednorázové opatření, vycházeje z důvodové zprávy, jehož alternativou je prostě okamžité zajištění dat aplikací jiných ustanovení trestního řádu. Které asi přehlédnout nelze a nelze ani požadovat jeho utajení.

    Prakticky automaticky hned vyvstává další otázka. K čemu jsou data, která jsou uchovávána na základě příkazu, o kterém již navrhovatel zákona hovoří jako o něčem, co lze obejít. Tedy nerespektovat. Z navrhovatelova komentáře by se dalo usuzovat, že při rozhodování o dalším postupu k uchování důležitých dat  nehraje  zásadní roli naprostá jistota autentičnosti posléze vydaných dat, ale důvěra v to, že držitel zmíněných dat s těmito daty nemanipuloval. Lze si snad představit, že budou existovat držitelé dat, které bude možné současně označit za etalon poctivosti a důvěryhodnosti a jimi vydaná data budou vnímána jako data absolutně nezkreslená. Naproti tomu lze z  aplikace § 7b tr. řádu vyloučit a priori nedůvěryhodné správce dat. A mezi těmito krajními body spektra bude nepochybně existovat rozsáhlá skupina správců dat, u kterých bude možné hovořit o jakési obecné důvěryhodnosti, ovšem zpochybnitelné například vztahem k věci, k podezřelým osobám atd.

    Co tedy s případnou procesní námitkou, že důvěryhodný držitel dat nebyl zase až tak důvěryhodný a s uchovanými daty manipuloval. Jak bude prokazován opak a kdy bude mít držitel dat takříkajíc certifikát důvěryhodnosti?

    Tuto nejistotu ale vyvolává i předpokládatelné ne zcela jasné určení dat, která mají být uchována zejména, půjde-li o méně rutinní, nebo dokonce neprofesionální správce dat. A bude  každá osoba, jíž bude určen příkaz dle § 7b odst. 1 tr. řádu schopna jednak data v příkazu uvedená bezpečně uchovat a k tomu ještě učinit potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat? V případě provozovatele portálu či webové stránky to pravděpodobně bude znamenat vytvoření paralelního webu či portálu a archivaci původního. Zda lze takovou operaci požadovat na komkoliv je minimálně velmi nejasné.

    Jak již bylo naznačeno, podobně problematická bude aplikace § 7b odst. 2 tr. řádu, dle něhož má správce dat znemožnit přístup jiných osob k takovým datům. Tyto osoby nejsou nijak definovány, a není ani v zákoně požadavek na jejich definici. Ať již individuální, tedy konkretizaci těchto osob anebo obecnější. Například určitý okruh osob atd. Formulace, kterou zákonodárce posléze akceptoval, v podstatě ukládá správci dat, je-li jím fyzická osoba, aby jen a výhradně tento správce nadále obsluhoval počítačový systém nebo nosič informací, v němž jsou uložena konkretizovaná data, a znemožnil přístup jakékoliv jiné osobě, včetně svých zaměstnanců. Jak si s takovýmto příkazem poradí právnická osoba, pak už logicky vůbec není jasné. Při tom hrou náhody může pochopitelně dojít i k situaci, že právnická osoba pověří konkrétní fyzickou osobu, aby obsluhovala systém, v němž jsou data uložena a vyloučí z možnosti přístupu jiné osoby. Ovšem bez jistoty, že právě tato pověřená osoba není přesně tím, komu by přístup k počítačovému systému nebo nosiči informací měl být znemožněn.

    Při porovnání § 7b tr. řádu s úpravou ukládání provozních a lokalizačních údajů u poskytovatelů telekomunikačních služeb dle zákona 127/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, se objevuje další problém. Je zjevné, že případný přístup k datům, dle tohoto zákona, se děje na náklady přistupujícího a podle § 97 odst. 7 tohoto zákona, za plnění povinností v této souvislosti uložených náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Trestní řád, jak je dlouhodobě známo, s žádnou takovou formou refundace nepočítá. Doposud se to týkalo zejména nákladů vynaložených v souvislosti s vyhověním dožádání orgánů činných v tr. řízení právnickými či fyzickými osobami podle § 8 odst. 1 tr. řádu. Nyní přibyl i příkaz  podle § 7b odst. 1 a 2 tr. řádu, který nepochybně je mutací zákona 127/2005 Sb.   Předkladatel návrhu zákona ale viditelně, vycházeje z důvodové zprávy, vůbec neřešil, jak takové uchovávání dat po dobu max. 90 dnů za současného opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat, může být nákladné. A zřejmě totéž lze říct i na adresu příkazu podle odst. 2 § 7b tr. řádu, kdy plnění takového příkazu může být také spojeno s relativně značnými výdaji.

    Je patrné, že článek je převážně inventurou nejasností, plynoucích z nové úpravy povinnosti uchovat, chránit a případně znepřístupnit příkazem určená data. To ostatně deklaruje už jeho nadpis. Hledání technicky i právně schůdných řešení by si vyžádalo mnohem hlubší analýzu a též i větší publikační prostor. Pro tuto chvíli mi ale šlo jen o upozornění na novou povinnost, která se fakticky týká kohokoliv, kdo má nejen počítač, ale i jakýkoliv nosič informací. Tedy například mobilní telefon nebo flash disk.


    JUDr. Tomáš Sokol,
    advokát


    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

    Sokolská třída 60
    120 00  Praha 2

    Tel.:    +420 224 941 946
    Fax:    +420 224 941 940
    e-mail:    advokati@akbsn.eu

    ___________________________________________
    [1] Jde o ne zrovna šťastně zvolený termín vzhledem k jeho významu v oblasti úpravy ochrany osobních údajů, a proto užívám v článku označení „držitel dat“.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Tomáš Sokol (Brož & Sokol & Novák)
    16. 8. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.