epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 11. 2019
    ID: 110281upozornění pro uživatele

    K nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným trestním stíháním osobě blízké obviněnému

    Je zcela nezpochybnitelné, že každé trestní řízení zásadně ovlivní soukromý a osobní život trestně stíhané osoby a negativně zasahuje i do její cti a dobré pověsti. Tento zásah je o to závažnější, ukáže-li se trestní stíhání, a to v kterékoliv fázi trestního řízení, jako nezákonné. Probíhající trestní řízení se pak bezpochyby velmi často dotkne i rodiny obviněného a jeho blízkých. Mají však tyto osoby blízké obviněnému nárok na náhradu újmy způsobené jeho nezákonným trestním stíháním, případně jak se mají a mohou bránit?

    Odpověď na tyto otázky přináší nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, v němž byla posuzována oprávněnost a vůbec charakter nároku na poskytnutí nemajetkové újmy, kterou uplatňoval příbuzný obviněného právě v důsledku jeho nezákonného trestního stíhání.

    Ke skutkovým okolnostem případu, který Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2287/18, posuzoval, se z odůvodnění nálezu podává následující.   

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Usnesením policejního orgánu bylo proti rodičům stěžovatelky dne 1. 5. 2008 zahájeno trestní stíhání, a to pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužívání její nezletilé sestry. Dne 3. 5. 2008 byli oba obvinění vzati do vazby a dne 9. 7. 2008 byla podána obžaloba. Stěžovatelka a její sestra byly nejprve dne 1. 5. 2008 umístěny do ústavní výchovy a dne 2. 5. 2008 svěřeny do péče babičky. Následným odborným posouzením soudní znalkyní z oboru dětské psychologie bylo zjištěno, že nezletilá sestra stěžovatelky nerozlišuje pravdu a lež a že její výpověď mohla být ovlivněna neodborným dotazováním ze strany chůvy. Obvinění tak byli dne 25. 7. 2008 propuštěni z vazby a dne 11. 11. 2008 zproštěni viny rozsudkem prvostupňového soudu. Trestní stíhání bylo definitivně ukončeno zamítnutím odvolání státního zástupce ze strany odvolacího soudu dne 16. 4. 2009. Dne 6. 5. 2009 byly pak obě nezletilé svěřeny zpět do péče rodičů.
     


     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Stěžovatelka (a její sestra, která byla v původním řízení rovněž žalobkyní) v řízení před nalézacími soudy neuspěla se svou žalobou, kterou se vůči České republice - Ministerstvu spravedlnosti domáhala přiznání nemajetkové újmy. Stěžovatelka přitom svůj žalobní nárok dovozovala ze zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen jako „ZoŠ“). Poté, co byla soudem, k němuž žalobu podala (Obvodní soud pro Prahu 2), poučena o tom, že bylo-li ve věci vydáno rozhodnutí, nelze v postupu, který rozhodnutí předcházel a odrazil se v obsahu vydaného rozhodnutí, spatřovat nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 ZoŠ, svou žalobní argumentaci doplnila i o nárok z titulu zásahu do svých osobnostních práv. Vznik odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu, která měla stěžovatelce vzniknout nezákonným trestním stíháním jejích rodičů, tato přitom dovodila z ustanovení § 11 a § 13 zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „dřívější OZ“). V důsledku tohoto následně došlo k přenesení věcné příslušnosti k rozhodnutí žaloby stěžovatelky na krajské soudy, respektive Městský soud v Praze.  

    Nalézací soudy věc posoudily dle zmíněných ustanovení § 11 a § 13 dřívějšího OZ a uzavřely, že uplatněný nárok stěžovatelky není po právu. Konstatovaly, že ustanovení § 11 a násl. dřívějšího OZ poskytuje ochranu pouze proti nedovoleným zásahům do osobnosti fyzické osoby. V trestním řízení vedeném vůči rodičům stěžovatelky nicméně nedošlo k žádnému vybočení ze zákonných mezí, nešlo z tohoto důvodu o neoprávněný zásah ve smyslu § 11 dřívějšího OZ. K právu na náhradu škody dle ustanovení § 31a ZoŠ pak nalézací soudy uvedly, že ustanovení § 7 odst. 1 ZoŠ nepřipouští rozšiřovat okruh aktivně legitimovaných na jiné osoby než na obviněné samotné.

    Nejvyšší soud následně podané dovolání odmítl. Stěžovatelka totiž založila přípustnost dovolání na vyřešení otázky - zda osoba obžalovanému blízká, která v důsledku nezákonného stíhání utrpěla újmu, odlišná od účastníka řízení, se může domáhat náhrady nemajetkové újmy ve smyslu ustanovení § 11 a § 13 dřívějšího OZ, popřípadě ZoŠ - o které tvrdila, že nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena. Tak tomu ovšem není, neboť soudní judikatura již jednoznačně vyřešila, že nároky dle ZoŠ nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti, neboť úprava odpovědnosti státu za škodu dle ZoŠ je úpravou speciální. Na této praxi neviděl dovolací soud důvod cokoliv měnit.

    Stěžovatelka se obrátila na Ústavní soud. Namítala, jak vyplývá z odůvodnění referovaného nálezu, že obecné soudy vůbec neposuzovaly otázku, zda lze státu přičítat odpovědnost (v rovině ZoŠ anebo v rovině obecné občanskoprávní úpravy) za újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním osobám, které sice nebyly v postavení obviněného, avšak do jejichž subjektivních práv bylo zasaženo. V důsledku nezákonného postupu orgánů činných v trestním řízení došlo k odloučení stěžovatelky od rodiny a od domova, k jejímu umístění do ústavního zařízení a ke změně jejích výchovných poměrů. Stěžovatelka byla dále podrobena řadě lékařských vyšetření, včetně vyšetření gynekologického a psychiatrického. Z důvodu vedeného trestního stíhání a veřejného projednání věci byla stěžovatelka vyčleněna z dětského kolektivu. Uvedené představovalo se zřetelem k jejímu nízkému věku zásadní zásah do práv, zejména do práva na ochranu soukromí a lidské důstojnosti, práva na nerušený rodinný život a zdravý duševní vývoj v péči rodičů a práva na zdraví. Postup obecných soudů, které náhradu újmy přiznávají pouze obviněnému, zakládá dle názoru stěžovatelky neodůvodněnou nerovnost v právech.

    Ústavní soud podané ústavní stížnosti nevyhověl, vycházeje z následující argumentace.

    Osoby blízké osobě, proti které je vedeno trestní řízení, nejsou samy o sobě aktivně legitimovány k uplatnění nároku na náhradu újmy, neboť svou újmu neodvozují od rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, nýbrž od újmy, která v souvislosti s ním vznikla obviněnému. Újmu z trestního stíhání z tohoto důvodu osoby blízké obviněnému prožívají zprostředkovaně, skrze újmu vzniklou obviněnému. Nebýt totiž jejich vztahu k primárnímu poškozenému (tj. obviněnému), újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním by vůbec nepociťovaly. Uvedené ostatně plyne i z jednoznačného znění ustanovení § 7 ZoŠ, dle jehož odst. 1 platí, že „právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.“

    Ústavní soud v žádném případě nesporoval, že trestní stíhání se prakticky vždy mimo samotného obviněného dotkne i jeho blízkých a tato zprostředkovaná újma může být dokonce velmi intenzivní. Na druhou stranu ani tak výjimečná situace, jaká byla řešena v projednávané věci, nemůže nepřípustně rozšiřovat okruh aktivně legitimovaných osob. V této souvislosti Ústavní soud připomněl, že nárok na náhradu újmy způsobené zahájením trestního stíhání nemá výslovný základ v ZoŠ, nýbrž byl v minulosti dotvořen soudní judikaturou. Tato tedy dospěla k závěru, že stát odpovídá i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, přičemž právě proto, že takový nárok zákon výslovně neupravuje, vychází se analogicky z úpravy nejbližší, jíž je § 8 ZoŠ, upravující odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí. Za nezákonné rozhodnutí je přitom považováno rozhodnutí, kterým se trestní stíhání zahajuje. Dále Ústavní soud doplnil, že rozšíření nároku na náhradu újmy i na osoby obviněnému blízké by nadto nepřípustně zasáhlo veřejný zájem na efektivním výkonu veřejné moci, tedy konkrétně zjevný zájem na řádném stíhání trestné činnosti.

    Ústavní soud tudíž uzavřel, že stěžovatelka nemůže žádat náhradu újmy za vedení trestního řízení vůči jejím rodičům, neboť takové právo jednoduše nemá. Právo stěžovatelky, garantované článkem 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, dle něhož platí, že „každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem“, nicméně zůstává zachováno. Osoby dotčené trestním stíháním jiné osoby totiž mají ze zákona možnost se domáhat náhrady za jednotlivé nezákonné úkony trestního řízení (jako například nezákonná domovní prohlídka) postupem dle ustanovení § 13 ZoŠ, upravujícího důsledky nesprávného úředního postupu státu a jeho orgánů. Toto je právní prostředek, kterým mohou osoby blízké dosáhnout reparace.

    V neposlední řadě se Ústavní soud vypořádal s argumentací stěžovatelky ohledně možnosti uplatnění nároku dle obecných ustanovení o ochraně osobnosti. V tomto směru zcela přisvědčil Nejvyššímu soudu s tím, že k této otázce existuje ustálená soudní judikatura. ZoŠ přitom obsahuje s ohledem na ustanovení § 31a úpravu odškodňování rovněž nemajetkové újmy, z tohoto důvodu (ZoŠ je k občanskému zákoníku ve vztahu speciality) nelze náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup přiznat dle ustanovení § 11 a násl. dřívějšího OZ. Na základě totožných skutkových tvrzení nelze uplatnit dva samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby. Postup dle obecné právní úpravy zde není možný, a to právě proto, že nárok na náhradu nemajetkové újmy za trestní řízení vyplývá ze zvláštního zákona, tj. ZoŠ, konkrétně z jeho ustanovení § 8.

    Ústavní soud tak svým rozhodnutím a prezentovanými závěry jednoznačně vymezil právní rámec možných nároků osoby dotčené trestním stíháním jiného a dal současně jasné vodítko k tomu, „pouze“ jakým směrem se může ochrana takto dotčených osob ubírat.

    Mgr. Ester Šamajová,
    spolupracující advokátka
     

    HSP Partners advokátní kancelář v.o.s.
     
    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:    ak@akhsp.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ester Šamajová (HSP Partners )
    27. 11. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.