epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 8. 2019
    ID: 109798upozornění pro uživatele

    Podmíněné zastavení trestního stíhání v případě, že si pachatel ničeho nepamatuje

    Podmíněné zastavení trestního stíhání je typem odklonu upraveného v ustanovení § 307 a § 308 z. 141/1961 Sb., trestní řád. Základním principem zastavení trestního stíhání je dočasné zastavení trestního stíhání obviněného na zkušební dobu pro spáchaný konkrétní trestný čin, kdy po uplynutí zkušební doby se rozhoduje o pokračování v trestním řízení či o jeho úplném zastavení. Orgán, příslušný soud či státní zástupce, během zkušební doby zkoumá, zda obviněný dodržuje zákonné ale i uložené podmínky pro zastavení trestního stíhání.

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

     

    Podmíněné zastavení trestního stíhání je založeno zejména na odškodnění osoby poškozené, ale taktéž na tom, aby pachatel převzal odpovědnost za svůj protiprávní čin a uvědomil si následky svého jednání.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Dle zákonných podmínek lze trestní stíhání zastavit pokud:

    • se jedná o přečin,
    • obviněný se k činu doznal
    • obviněný nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě
    • obviněný vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání
    • vzhledem k osobě obviněného s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

    V ustanovení § 307 odst. 2 trestního řádu je uvedeno, že pokud je to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného muže soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání pouze tehdy, pokud obviněný splní podmínky uvedené v § 307 odst. 1 a zároveň se zaváže, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, v souvislosti, s níž se dopustil přečinu.

    Jednou z podmínek je i souhlas obviněného s podmíněným zastavením trestního stíhání, a to z toho důvodu, že jsou vůči němu uplatňované povinnosti či sankce, a to bez toho, aniž by soud pravomocně rozhodl o vině a trestu odsuzujícím rozsudkem.

    Podmíněným zastavením trestního řízení dochází především k nápravě způsobené škody poškozenému a vyhnutí se možnosti uložení trestu a dalších následků odsuzujícího rozsudku. Pachatel dostává tzv. „druhou šanci“, což se domnívám posiluje jeho možnost resocializace. I pro poškozeného je výhodné zastavení trestního stíhání, jelikož zde snáze dojde k nápravě újmy, která mu vznikla. Existuje tu vysoká pravděpodobnost pro poškozeného, že jeho újma bude odškodněna oproti uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, kdy se poškozený často nedočká odškodnění od pachatele.

    Nyní se přesuneme k našemu případu. V pozdních večerních hodinách při akci v obecním domě, kde se konal ples, když většina účastníků plesu byla již v podnapilém stavu, došlo k nedorozumění, které vyvolala s největší pravděpodobností třetí osoba, které vyvrcholilo tím, že obviněný udeřil ránou do obličeje poškozeného. Dle svědeckých výpovědí se nejednalo o silnou ráno, avšak poškozený, jak uvádějí svědci, tzv. „vypnul“ a skácel se na zem jako „poleno“ a bylo mu způsobeno zranění v oblasti lebeční. Tímto byl kladen obviněnému za vinu přečin ublížení na zdraví dle ust. § 146 odst. 1 z. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

    Při šetření události si však v zejména důsledku podnapilého stavu pan poškozený ani pan obviněný ničeho nepamatovali, ničeho si nepamatoval ani svědek, který měl být taktéž účastníkem při začínajícím konfliktu.

    Pan obviněný se poškozenému přišel omluvit do nemocnice a snažil se celkovou věc napravit. Přihlásil se dobrovolně i policejnímu orgánu a podal mu vysvětlení, avšak v intencích toho, čeho si pamatoval, jelikož nechtěl lhát. Obviněný s poškozeným uzavřeli i dohodu o náhradě škody, kde se dohodli na finančním odškodnění poškozeného, které obviněný obratem uhradil. Obviněný i přesto, že si z incidentu nic nepamatoval tak ze spisového materiálu, zejména z podání vysvětlení svědků dospěl k jednoznačnému závěru, že to nemohl být nikdo jiný a že on uštědřil ránu do obličeje poškozenému.

    Avšak celý případ se dostal až před soud, jelikož obviněný s poškozeným nestačili uzavřít dohodu dříve, než bylo nařízeno hlavní líčení. A za těchto okolností byl tedy před soudem podán návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání. Jak obviněný, tak poškozený s podmíněným zastavením trestního stíhání souhlasili, taktéž byly naplněny i další zákonné podmínky, obviněný se k činu doznal na základě svědeckých výpovědí, avšak nedokázal průběh skutku popsat, jelikož si ho nepamatoval a před soudem nechtěl lhát. V tuto chvíli soud byl skeptický k možnému podmíněnému zastavení trestního stíhání, jelikož měl za to, že pokud obviněný si nepamatuje, co se v osudnou noc stalo, tak jeho doznání nelze považovat zas úplné doznání, ani státní zástupce s podmíněným zastavením trestního stíhání nesouhlasil. Hlavní líčení však bylo odročeno za účelem výslechu dalších svědků.

    K odročenému hlavnímu líčení se dostavila jiná státní zástupkyně, která byla v údivu, že trestní stíhaní nebylo prozatím podmíněně zastaveno a že s tím její kolega nesouhlasil. Tato ihned po začátku jednání sdělila soudu, že souhlasí s podmíněným zastavením trestního stíhání, kdy taktéž odkázala na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tz 41/2014-11 ze dne 17. 9. 2014, kdy poukázala na stav, že by se uvedené rozhodnutí mělo použít analogicky na předmětný případ.

    Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tz 41/2014-11 ze dne 17. 9. 2014 pojednává o stížnosti pro porušení zákona, které podala ministryně spravedlnosti v neprospěch obviněných dvou právnických osob, které se měly dopustit přečinu sjednávání výhody při zadávání veřejné zacházky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle ust. § 256 odst. 1 trestního zákoníku.

    Ministryně spravedlnosti poukázala na fakt, že u předmětných právnických osob nebyly splněny podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání, a to především podmínka doznání obviněného. Dle ministryně spravedlnosti se doznání musí vztahovat na celý skutek, na všechny jeho skutkové okolnosti naplňující zákonné znaky stíhaného přečinu, tedy zavinění a protiprávnost. V jednom případě se právnická osoba, kterou zastupoval její jednatel nedoznala, avšak souhlasila s podmíněným zastavením trestního stíhání a v druhém případě právnickou osobu zastupoval druhý jednatel, který však s veřejnou zakázkou neměl nic společného, avšak také souhlasil s podmíněným zastavením trestního stíhání. V prvním případě ministryně spravedlnosti označila postup státního zástupce za sporný, jelikož došlo k nezákonně rozšiřujícímu výkladu podmínky odklonu. Ministryně spravedlnosti taktéž poukázala na to, že zástupci právnických osob se mohli před svým výslechem seznámit s páchanou trestnou činností právnických osob a posléze mohli vyjádřit své srozumění se zaviněním obou obviněných fyzických osob, které jednaly protiprávně jménem obviněných právnických osob.

    Nejvyšší soud ve svém odůvodnění uvedl, že lze použít ust. § 307 trestního řádu i u právnických osob, jelikož zákon o odpovědnosti právnických osob nemá ohledně tzv. odklonů zvláštní ustanovení, proto se použije trestní řád. Taktéž uvedl, že jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, jsou k doznání kladeny požadavky na jeho obsahovou stránku, kdy je vždy nutné, aby se vztahovalo na celý skutek, resp. na všechny skutkové okolnosti naplňující znaky stíhaného trestného činu, tedy i zavinění a protiprávnost… Za doznání lze považovat i výpověď obviněného, ve které dozná skutečnosti umožňující závěr o tom, že se přečinu dopustil i výpověď obviněného, ve které dozná skutečnosti umožňující závěr o tom, že se přečinu dopustil, aniž by výslovně uvedl, že se cítí vinen určitým činem.

    „Samotný charakter doznání určuje jednoznačně osobu, která jej musí učinit, tj. pachatele trestného činu, resp. přečinu. Za pachatele se považuje osoba, jež spáchala protiprávní jednání, ohledně něhož musí alespoň stručně popsat všechny skutkové okolnosti, za nichž byl čin spáchán a jež naplňují znaky skutkové podstaty určitého přečinu. Je proto vyloučeno, aby osoba rozdílná od pachatele mohla tzv. „za něho“ učinit doznání, tzn. přiznala spáchání činu, kterého se sama nedopustila. Smyslem této podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání je mj. též požadavek na to, aby si pachatel „uvědomil“ zpětně, že čin, který spáchal, není z hlediska ochrany společnosti a společenských zájmů akceptovatelný a je postihován trestním právem. Doznání tak přispívá k výchovnému působení na pachatele trestných činů, resp. přečinů, a (vědomě) požadovat od osoby rozdílné od skutečného pachatele, aby přiznala spáchání protiprávního jednání, popsala všechny rozhodné okolnosti, za nichž k činu došlo včetně subjektivní stránky, resp. pohnutky činu, by znamenalo pouze formální naplnění jedné ze zákonných podmínek podmíněného zastavení bez naplnění vlastního účelu, za jakým byl tento institut zařazen do trestního práva procesního.“[1]

    Nejvyšší soud se ztotožnil s výkladem podmínky, tedy s doznáním pachatele, tak jak k tomu přistoupil příslušný státní zástupce, který zdůraznil, že ust. § 307 odst. 1 písm. a) trestní řádu nelze vykládat striktně jazykově, ale naopak s ohledem na účel tohoto ustanovení. Jak se několikrát v předmětném usnesení opakovalo, tak dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je trestní odpovědnost právnické osoby odvozována od jednání fyzické osoby, avšak ze zákona vyplývá, že za právnickou osobu nemůže činit úkony fyzická osoba, která je obviněným, poškozeným nebo svědkem v téže věci. Takto by se však právnická osoba nemohla doznat ke spáchání trestného činu, neboť by jí to zákon s ohledem na uvedené neumožňoval. Nejvyšší soud ve svém odůvodnění taktéž uvádí opačnou situaci, kdy osoba, která je oprávněna činit za právnickou osobu příslušné úkony v trestním řízení, by nemohla být natolik obeznámena s okolnostmi spáchaného přečinu, aby za právnickou osobu mohla učinit doznání, jelikož v takovém případě by tato osoba spadala do vše uvedené kategorie osob vyloučených z možnosti činit úkony za právnickou osobu.

    Dle slov Nejvyššího soudu osoba, která nic neví, nemůže činit doznání a trváním na takové podmínce by byla v podstatě nucena ke lži, neboť na protiprávním jednání jiné osoby se nepodílela a není seznámena s okolnostmi jeho spáchání.     

    Pokud by bylo trváno ryze na formalistickém výkladu ust. § 307 trestního řádu, tak toto by mělo za následek omezení možnosti použít institut podmíněného zastavení trestního stíhání u právnických osob.

    Ve smyslu našeho případu, kdy obviněný si nic nepamatoval, tak soud využil analogie ve prospěch obžalovaného v procesních normách, kdy přiměřeně použil usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tz 41/2014-11, ze dne 17.9.2014, v předmětné věci, jelikož danou situaci nešlo řešit použitím konkrétního ustanovení trestního řádu, avšak obdobný postup s ohledem na další skutečnosti případu byl žádoucí, když lze využít institutu podmíněného zastavení trestního stíhání. Pokud by obviněný učinil doznání, tak by byl v podstatě nucen ke lži, což by nebylo výchovné, ale na druhou stranu by tím splnil do slova veškeré podmínky trestního řádu pro institut podmíněného zastavení trestního stíhání. S ohledem na okolnosti případu a osobu obviněného, která neměla záznam v rejstříku trestů, ani se nedopustila žádného přestupku, a okolnostem konkrétního případu a k jeho závažnosti jak obecné, tak společenské, kdy obviněný připustil, že okolnosti podstatné pro posouzení trestnosti přečinu nastaly a k těmto nikterak nevznášel žádné výhrady, soudu s ohledem na uvedené usnesení postačily k tomu, aby podmíněně zastavil trestní stíhání.


    Mgr. Nikola Senetová


    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.

    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice

    Velké náměstí 1
    500 03  Hradec Králové

    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1

    Tel.:       +420 466 310 691
    Fax:       +420 466 310 691
    gsm:      +420 724 794 986
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz


    ____________________________________________
    [1] Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tz 41/2014-11, ze dne 17.9.2014


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Nikola Senetová (JELÍNEK & Partneři)
    23. 8. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR
    • Co všechno může být poplašná zpráva

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.