epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 11. 2019
    ID: 110179upozornění pro uživatele

    K obnově řízení a podjatosti soudce

    V souvislosti s přípravami nového trestního řádu vyvstala mezi odbornou veřejností i politiky diskuse na téma změny institutu obnovy řízení. Nově by měl o návrhu na povolení obnovy řízení rozhodovat jiný soudce, než který o obžalobě rozhodoval v původním řízení.

    Podle současné právní úpravy se obnova řízení povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi nebo důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu[1]. O návrhu na povolení obnovy řízení potom rozhoduje soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, respektive soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě[2]. V praxi je toto poněkud nejednoznačné ustanovení vykládáno tak, že o návrhu na povolení obnovy řízení většinou rozhoduje přímo stejný soudce nebo senát jako v původním řízení. Tento postup je však dlouhodobě kritizován, a to především z řad obhájců. Důvodem této kritiky je obava z možné podjatosti soudce, který o věci již rozhodoval v původním řízení. Takový soudce může mít na věc již utvořený názor, který v rozporu se zásadou in dubio pro reo nezmění ani poté, co se seznámí s novými skutečnostmi či důkazy. Roli může hrát i určitá profesní hrdost soudce a neochota připustit revizi svého rozhodnutí. V neposlední řadě pak přichází v úvahu pracovní vytíženost či prostá lenost soudce a neochota se věcí znovu zabývat.

    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

    Kriticky se k této problematice vyjádřil rovněž Ústavní soud, který ve svém nálezu ze dne 24. února 2009, sp. zn. I. ÚS 2517/08, zdůraznil, že se mu z hlediska zabezpečení nestrannosti a nepodjatosti soudce nejeví jako nejvhodnější současná právní úprava, která předpokládá, že o povolení obnovy řízení rozhoduje stejný soud, ba stejný předseda senátu, který rozhodoval v původním řízení.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Víceméně tedy panuje shoda na tom, že právní úprava obnovy řízení vyžaduje změnu. Jaké se však nabízejí možnosti?

    Inspirovat se lze při pohledu do právních řádů evropských států, kdy zjistíme, že situace, kdy o návrhu na povolení obnovy řízení rozhoduje tentýž soudce či senát jako v původním řízení, je spíše výjimkou. Kupříkladu na Slovensku sice o tomto návrhu rozhoduje stejný soud jako v původním řízení, ovšem samotný soudce, případně senát, je vždy odlišný[3]. V Německu, na které poukázal Ústavní soud ve výše citovaném nálezu, přikáže soud nadřízený tomu, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni, řízení o povolení obnovy jinému soudu ve svém obvodu, a teprve je-li obnova povolena, pokračuje v obnoveném řízení soud původní[4]. Soudce, který původně rozhodoval, je i v tomto případě vždy vyloučen[5]. Jako třetí příklad lze uvést Polsko, kde o návrhu na povolení obnovy řízení vždy rozhoduje soud nadřízený soudu, který učinil rozhodnutí v původním řízení, a to v senátu složeném ze tří soudců[6].

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Na výše uvedených příkladech ze sousedních zemí je možné vysledovat tři základní varianty, jak rozhodovat o návrhu na povolení obnovy řízení, přičemž vždy je více či méně zabezpečena objektivita rozhodování, a s ní spojené právo na spravedlivý proces:

    • o návrhu na povolení obnovy řízení rozhoduje stejný soud, ale jiný soudce či senát
    • o návrhu na povolení obnovy řízení rozhoduje odlišný soud ve stejném obvodu jako soud původní
    • o návrhu na povolení obnovy řízení rozhoduje nadřízený soud

    Jako nejméně vhodné se přitom v kontextu České republiky jeví varianty číslo dvě a tři, kdy by mohlo docházet k přílišnému přetěžování již tak přetížených odvolacích soudů a s tím souvisejícím průtahům v řízení. Právě z tohoto důvodu je v rámci rekodifikace trestního řádu preferována první možnost, kdy přenesení rozhodování na jiného soudce či senát do jisté míry přináší záruky spravedlivého procesu. V ideálním případě by tak nový soudce či senát neměl být zatížen svým původním názorem na věc a návrh na povolení obnovy řízení by měl posuzovat výhradně z hlediska způsobilosti nově uváděných skutečností nebo důkazů změnit původní rozhodnutí. Opět však nelze zcela vyloučit, že soudce či senát nebude „kopat za svůj tým“ a nepodpoří původní rozhodnutí kolegů ze stejného soudu, takže návrh na povolení řízení zamítne.

    Ať již zákonodárci zvolí jakékoliv řešení, vyloučení původního soudce či senátu z řízení o návrhu na povolení obnovy řízení by zcela jistě posílilo objektivitu rozhodování soudů. V souladu s přáním Ústavního soudu by pak soudci mohli být více otevřeni tomu, že původní rozhodnutí o vině a trestu lze zvrátit také ve prospěch odsouzeného a napomoci tak k dosažení účelu trestního řízení, kterým není nic jiného než zájem na spravedlivém potrestání pachatelů trestných činů na základě řádného zákonného procesu.

    Mgr. Jan Sekret

    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
     
    Sokolská třída 60
    120 00  Praha 2
     
    Tel.:       +420 224 941 946
    Fax:       +420 224 941 940
    e-mail:    advokati@akbsn.eu
     
     

    [1] § 278 odst. 1 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

    [2] § 281 odst. 1 a § 281 odst. 2 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

    [3] § 397 odst. 2 zákona č. 301/2005 Z.z., trestný poriadok

    [4] § 140a německého ústavního zákona o soudech (Gerichtsverfassungsgesetz - GVG)

    [5] § 23 odst. 2 německého trestního řádu (Strafprozeßordnung – StPO)

    [6] čl. 544 polského trestního řádu (Kodeks postępowania karnego)


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Sekret (Brož & Sokol & Novák)
    6. 11. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace
    • Rozvod manželství a úprava poměrů nezletilého dítěte pro dobu rozvodu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.