Bilance a perspektiva trestního práva EU a jeho aplikace v členských státech (online - živé vysílání) - 26.9.2022
Zveme Vás ke sledování konference, která se uskuteční při příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie, a jejímž cílem je výměna vědeckých poznatků a zahraničních aplikačních zkušeností v oblasti stále se rozvíjejícího a na významu narůstajícího trestního práva Evropské unie.
x
Konference bude vysílána živě v pondělí 26.9.2022 od 9:00 hod. a sledovat ji můžete zdarma na odkaze >>> ZDE.
Mezinárodní vědecká konference bude rozdělena do několika tematických bloků, v nichž vystoupí nejen významní právní teoretici a zástupci evropské legislativy, ale především pak vrcholní čeští i zahraniční zástupci evropské aplikační praxe z řad soudců, obhájců i žalobců. Účast na konferenci přislíbili také vrcholní zástupci Úřadu evropského veřejného žalobce, Eurojustu, Rady evropských advokátních komor (CCBE) či soudci vrcholných soudních institucí vybraných evropských států.
Z programového hlediska bude pozornost zaměřena například na aktuální výzvy evropské legislativy v oblasti trestního práva, implementaci práva Evropské unie do českého trestního práva, dále na činnost Úřadu evropského veřejného žalobce či na evropské prvky v trestním právu pohledem soudní praxe. Stranou nebude ponechána ani otázka činnosti Soudního dvora Evropské unie právě v oblasti trestního práva. Ve druhé části konference vystoupí zástupci aplikační praxe z členských států Evropské unie, a to konkrétně z Francie, Německa, Polska, Rakouska, Španělska, Slovenska či Chorvatska.
Oblast bezpečnosti a práva EU prošla v posledním čtvrtstoletí progresivním vývojem reagujícím na stále častější výskyt nadnárodní a sofistikované trestné činnosti přinášející nové otázky, výzvy a problémy celoevropského rozměru. Po inkorporování oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí mezi pravomoci EU Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 zakotvily největší změny především Amsterodamská smlouva z roku 1999, týkající se vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zejména pak Lisabonská smlouva přijatá v říjnu 2007, která zařadila justiční a policejní spolupráci do oblasti sdílených pravomocí EU a členských států. Na základě článků 82 a 83 Smlouvy o fungování EU byla provedena harmonizace v řadě dílčích aspektů týkajících se materie, která spadá do trestního práva hmotného a procesního, a to především formou směrnic stanovujících minimální pravidla ohledně vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádné závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem (např. terorismus, obchod s drogami, korupce, praní špinavých peněz či organizovaná trestná činnost). Na Lisabonskou smlouvu bylo dále navázáno doprovodnými strategickými programy, a to zejména ambiciózním Stockholmským a následně též tzv. PostStockholmským programem. Čl. 86 Smlouvy o fungování EU se poté stal základem pro dlouho diskutované zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Tento úřad – fakticky znamenající vznik evropské prokuratury – napomáhá zejména při ochraně finančních zájmů EU účinnému vymáhání práva v evropském prostoru prostřednictvím přímých represivních pravomocí vůči jedincům. V důsledku postupné europeizace dnes trestní právo EU disponuje mnoha institucemi a nástroji, jež mají ve svém souhrnu zajistit účinné provádění politik EU prostřednictvím trestního práva. Zmínit lze alespoň roli Europolu, Eurojustu, instrumenty jako je evropský zatýkací příkaz, evropský vyšetřovací příkaz či právě Úřad evropského veřejného žalobce.
Období téměř 15ti let od přijetí Lisabonské smlouvy tak vybízí k bilancování toho, čeho bylo dosaženo, kam se bude (či by se mělo) trestní právo EU ubírat dále a s jakými potížemi se členské státy potýkají při aplikaci práva EU v oblasti trestního práva. Přestože by se snad na první pohled mohlo zdát, že trestní právo EU po mnoha letech dosáhlo všech svých vytýčených cílů, a nemá tedy kam dále směřovat, opak je pravdou. Právě v kontextu dnešního dění je nepochybné, že před trestním právem stojí mnohé nové výzvy, jimž bude možno účinně čelit pouze na bázi dalšího zkvalitňování a prohlubování vzájemné kooperace napříč státy EU.
Konferenci pořádají společně Ministerstvo spravedlnosti České republiky, Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Česká advokátní komora, Unie obhájců České republiky.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
