epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      15. 6. 2022
      ID: 114811upozornění pro uživatele

      Důkazní přípustnost výslechů zasahujících příslušníků policejního orgánu

      Při prošetřování trestné činnosti se setkáváme s případy, při nichž jsou mimo osobu pachatele na místě činu při úkonu přítomni pouze zasahující příslušníci policejního orgánu. Za neúčasti dalších svědků a absence jiných přímých důkazů se někdy v rámci trestního řízení přihlíží k informacím uvedeným policisty v úředním záznamu a navazujícím výpovědím í více, než je v souladu s právem. Právě této problematice se budeme věnovat v tomto článku.

      Úřední záznam je stěžejním institutem pro objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu. V projednávání před soudem je nicméně až na výjimky důkazem v podstatě nepřípustným, neboť jeho uplatnění by bylo v rozporu s kogentním ustanovením § 158 odst. 3 a 4 TŘ zákona č.141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) (dále též jako „TŘ“).

      Je nesporné, že u prokazování formy zavinění pachatele, zastávají svědci jednu z nejdůležitějších rolí. Jsou-li zasahující policisté jedinými subjekty, schopnými podat bezprostřední informace o skutečnostech z místa činu, avšak jejich sdělení obsažená v úředních záznamech nemají důkazní hodnotu, mohou se OČTŘ snadno dostat do bezvýchodné situace, v níž nakonec převáží princip in dubio pro reo.

      Nejednoznačně přejímané řešení může představovat provedení výslechu zasahujících policistů, zakládající náhradní důkaz, který v obecné rovině připouští i trestní řád (§ 101 an. TŘ). Vyvstává však otázka, zda je takový výslech přípustný jako důkazní prostředek, případně v jakém rozsahu, jsou-li tím reálně obcházeny záruky práva obviněného na spravedlivý proces. Samotné právní předpisy nám na tyto otázky odpověď nepodávají, respektive o nich spíše mlčí. Ani judikatura není v této problematice jednotná.

      Usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 347/2012 ze dne 27.03.2012 a nálezem Ústavního soudu ze dne 14.05.2008, sp. zn. II. ÚS 2014/07 bylo postaveno na jisto, že již podezřelý má stejná procesní práva jako osoba obviněná, zejména mu nemůže být odepřeno právo nevypovídat. Pokud je úřední záznam sepsán ještě před řádným poučením, nelze jako důkaz použít žádné skutečnosti, ke kterým se podezřelý, byť dobrovolně a svévolně, před příslušníky policejního orgánu vyjádřil. Tato zásada je imanentní a jakékoliv její obcházení, např. prostřednictvím navazujícího výslechu protokolujících policistů, zakládá neodstranitelnou procesní vadu takového postupu. Jinými slovy, sebeobviňující výroky mohou sloužit jako důkaz o vině pachatele jen za předpokladu, že byly činěny osobou v postavení obviněného podle § 169 odst. 1 TŘ a v rámci výslechu podle § 91 an. TŘ, a to pouze po předchozím poučení o právech podle § 33 TŘ ze strany OČTŘ.

      Reklama
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      8.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Obdobný názor vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 09.03.2011, sp. zn. 8 Tdo 238/2011. „Jestliže byli v trestní věci vyslechnuti jako svědci příslušníci policie, kteří prováděli operativní šetření na místě trestného činu, jejich výpovědi lze použít jako důkaz před soudem, jen pokud vypovídali o skutečnostech, o kterých se nedozvěděli z vysvětlení podaných podle § 158 odst. 3 písm. a), odst. 5 TrŘ nebo podle § 61 odst. 1 PolČR.“ Takovými skutečnostmi se rozumí informace objektivně seznatelné, zcela odlišné od těch získaných výhradně na základě vyjádření podezřelé osoby. V souladu s tímto závěrem je tedy v trestním řízení důkazně přípustné vycházet z výpovědí zasahujících policistů pouze o skutečnostech, jako je výška pachatele, barva jeho oblečení, konkrétní pozice, předměty v jeho držení, apod. Naopak se OČTŘ musí vyvarovat svědectví o jakýchkoliv výrocích podezřelého, učiněných před samotným poučením o jeho právech, či spekulacím nad chováním pachatele. 

      V čem se však naše nejvyšší soudní instance rozcházejí, je přístup k procesní využitelnosti výpovědi, která obsahuje jak složku objektivní, tak tu subjektivní. Ústavní soud staví na myšlence (k tomu např. nálezy sp. zn. II. ÚS 268/03 ze dne 03.11.2004 nebo sp. zn. II. ÚS 2014/07 ze dne 14.05.2008), že jakmile sdělení zasahujícího policisty pojímá jakoukoliv informaci nekorespondující se shora představenou diferenciací na subjektivní a objektivní vnímání, není důkazně způsobilé tuto část od zdravého zbytku oddělit a takto redukovanou ji uplatnit jako důkaz.

      Tomu však oponuje Nejvyšší soud v recentně publikovaném usnesení ze dne 09.02.2022, sp. zn. 7 Tdo 61/2022, rozvíjející teorii parciální (ne)přípustnosti. Dle jeho názoru, je-li možné tu část výpovědi, která je postižena vadou, izolovat od ostatních, není důvod, aby byla za důkazně nepoužitelnou považována celá výpověď. Za předpokladu, že žádná z položených nepřípustných otázek významně neovlivnila průběh zbývající části výslechu, je možné dle Nejvyššího soudu tuto část eliminovat a v souladném rozsahu připustit zjištěné informace jako důkaz.

      I pokud bude výslech policistů, prizmatem výše uvedeného, shledán za důkazně přípustný, je stále nutné mít na paměti nález Ústavního soudu ze dne 22.06.2016 I. ÚS 520/16, publikovaný ve Sbírce nálezů a rovněž usnesení pod číslem 119/2016. Jestliže porovnáním výpovědi obviněného a svědecké výpovědi příslušníka policejního orgánu dojde k situaci „tvrzení proti tvrzení“, je tento stav nutno posuzovat s respektem ke stěžejnímu principu rovnosti všech osob před zákonem podle čl. 37 odst. 3 Listiny. Není tedy a priori možné přikládat výpovědím policistů, jako mocenským složkám státu, vyšší váhu než výpovědím jednotlivců, vůči nimž jsou policejní či jiné státní pravomoci vykonávány. Případné nerespektování tohoto stanoviska, by mohlo ohrozit či vést ke zpochybnění nosné konstrukce presumpce neviny zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud v tomto rozhodnutí taktéž neopomněl zdůraznit předpokládanou osobní zainteresovanost policisty na výsledku prošetřovaného případu. K jejímu vyvrácení nepostačuje pouhý odkaz na hrozbu trestního stíhání pro křivou výpověď, nýbrž je nezbytné konkrétně posoudit jednotlivé aspekty, které by příslušníka policejních orgánů mohly motivovat k reprodukování nepravdivých či překroucených tvrzení.

      Cílem a účelem tohoto článku bylo upozornit na závažnost problematiky jedné z oblastí dokazování, která dosud nebyla významně upravena a jež s sebou přináší mnohá úskalí. Rozlišování na subjektivně a objektivně zjistitelné skutečnosti, jakož i rozdíly mezi parciální a absolutní nepřípustností výpovědi, by zasloužili řádnou zákonnou regulaci. Než k tomu dojde, měli bychom alespoň apelovat a dbát na sjednocení přístupu soudů k této problematice a respektování již ustálených závěrů.

      Kristýna Šlitrová,
      praktikantka

      Mgr. Marek Netáhlo,
      advokátní koncipient

       
      Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
       
      Pardubice - Dražkovice 181
      533 33  Pardubice - Dražkovice
       
      Truhlářská 1108/3
      110 00  Praha 1
       
      Tel.:        +420 466 310 691
      e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
       


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      Kristýna Šlitrová, Mgr. Marek Netáhlo (JELÍNEK & Partneři)
      15. 6. 2022
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • Specifika výslechu obětí trestné činnosti
      • Jak se vyslýchá autor odborného vyjádření?
      • Prohlášení oběti o dopadu trestného činu na její život
      • Ústavní soud se zastal zvlášť zranitelných obětí v souvislosti s rozhodováním o jejich nároku v tzv. adhezním řízení
      • Vybraná problematika právní kvalifikace exhibicionismu
      • Nepřípustnost paušálního rozhodování o zabrání nebezpečné věci osobě odlišné od pachatele trestného činu a možnost uložení povinnosti místo zabrání věci
      • Problematika přiznánání náhrady nákladů trestního řízení – pachatel trestného činu v insolvenci
      • Institut vykázání jako preventivní opatření
      • Domácí násilí (ne)rovná se bití oběti
      • K novele zákona o státní službě
      • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám

      Související produkty

      Online kurzy

      • Zvlášť zranitelná oběť „aneb jak jí můžeme z pozice zmocněnce pomoci“
      • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
      • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů v praxi
      • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Evidence skutečných majitelů v roce 2023
      • Trestní právo daňové - Přechod trestní odpovědnosti u právnických osob podle § 10 TOPO
      Lektoři kurzů
      JUDr. Tomáš Sokol
      JUDr. Tomáš Sokol
      Kurzy lektora
      prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
      prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
      Kurzy lektora
      JUDr. Filip Seifert, MBA
      JUDr. Filip Seifert, MBA
      Kurzy lektora
      JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
      JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
      Kurzy lektora
      Mgr. Robert Kabát
      Mgr. Robert Kabát
      Kurzy lektora
      JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
      JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Základy compliance programů ve firmách
      • 10 otázek pro ... Štěpánku Havlíkovou
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Právní základ každého startupu
      • Alternativní fondy a jejich plánovaná regulace
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Fyzická osoba jako poskytovatel zajištění podnikatelského úvěru – jedná jako podnikatel nebo spotřebitel?
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Právnická firma roku 2023
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Stavební zákon

      Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č....

      Mezinárodní ochrana

      Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí...

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Daň z příjmu (exkluzivně pro předplatitele)

      Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program...

      Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

      Závazné stanovisko správního orgánu o možnosti vycestování cizince, tedy o tom, že mu v zemi původu nehrozí skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.