epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 8. 2022
    ID: 115104upozornění pro uživatele

    Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?

    Krajní nouzi i nutnou obranu řadíme v rámci našeho právního řádu mezi okolnosti vylučující protiprávnost, tedy mezi okolnosti, které mohou způsobit, že jednání, které by jinak naplňovalo znaky trestného činu, nebude za splnění specifických podmínek již od počátku trestné. Jaký však je v těchto dvou na první pohled blízkých pojmech rozdíl?

    Aby konkrétní jednání člověka mohlo být označeno jako trestný čin, je zapotřebí, aby toto jednání naplňovalo tzv. pojmové znaky trestného činu, definovaného v § 13 Trestního zákoníku (dále jen „TZ“)[1]. Mezi pojmové znaky trestného činu řadíme znaky obecné (věk, příčetnost a v případě mladistvých také rozumová a volní vyspělost), znaky typové (znaky, které od sebe odlišují jednotlivé druhy trestných činů a které vyjadřují typovou škodlivost daného druhu trestných činů) a protiprávnost. V případě, že by některý z těchto znaků absentoval, není možné dané jednání považovat za trestné.

    Za takové beztrestné jednání považujeme právě jednání za okolností vylučujících protiprávnost, kam kromě krajní nouze (§ 28 TZ) a nutné obrany (§ 29 TZ) trestní zákoník výslovně řadí také svolení poškozeného (§ 30 TZ), přípustné riziko (§ 31 TZ) a oprávněné použití zbraně (§ 32 TZ). V těchto případech danému jednání od počátku schází znak protiprávnosti, kterou lze chápat dvojím způsobem. Z formálního hlediska se jedná o rozpor s právním řádem, z hlediska materiálního zase o určitý stupeň společenské škodlivosti, který vyvolává potřebu na danou situaci reagovat prostředky trestního práva. Trestní právo totiž jako nejpřísnější právní odvětví přichází na řadu až v těch nejzávažnějších případech.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Pokud tedy někdo jedná v krajní nouzi či nutné obraně, dopouští se tzv. činu jinak trestného, a nevzniká mu tak v důsledku jeho jednání trestní odpovědnost.

    Krajní nouzi lze definovat jako čin jinak trestný, kterým je odvraceno nebezpečí, jež bezprostředně hrozí zájmům chráněným trestním zákonem, a za daných okolností ho nelze odvrátit jinak (jedná se o tzv. požadavek subsidiarity), a osoba, jíž toto nebezpečí hrozí, není povinna ho snášet. O krajní nouzi by se však nejednalo, pokud by způsobený následek byl stejně nebo více závažný než ten, který původně hrozil (řeč je o tzv. požadavku proporcionality).[2]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Z výše uvedeného tak lze odvodit, že u krajní nouze dochází ke střetu dvou zájmů chráněných trestním zákonem, kdy jeden z těchto zájmů musí být upřednostněn, a to tak, že hrozící porucha jednoho zájmu může být odvrácena pouze poruchou zájmu druhého. Jedná se v podstatě o trestněprávní aplikaci zásady - „de duobus malis minus est semper eligendum“ neboli „ze dvou zel je vždy třeba zvolit to menší“. Příkladem jednání v krajní nouzi si můžeme představit situaci, kdy při vytahování osoby z hořícího automobilu této osobě nevyhnutelně způsobíme újmu na zdraví (§ 122 TZ), například v podobě zlomené ruky. Za běžných okolností by se takové jednání posuzovalo jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 TZ, nicméně v této specifickém případě bude jednání vnímáno jako odvrácení závažnějšího nebezpečí ohrožujícího život člověka, a tudíž jednání v krajní nouzi.[3]

    V rozmanitosti světa kolem nás však může docházet k situacím, kdy se jednající osoba mylně domnívá, že podmínky krajní nouze byly naplněny, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není. Řeč je tak o tzv. putativní neboli domnělé krajní nouzi, která se jakožto pozitivní omyl o okolnosti vylučující protiprávnost (§ 18 odst. 4 TZ) posuzuje jako skutkový omyl negativní v § 18 odst. 1 TZ. Pachatel je pak odpovědný za trestný čin spáchaný z nedbalosti, nikoli za trestný čin úmyslný.[4]

    Kromě putativní krajní nouze může docházet rovněž k excesům neboli vybočení z mezí krajní nouze. Excesy se dělíme na excesy intenzivní, při nichž dochází k tomu, že následek způsobený v krajní nouzi byl zřejmě stejně závažný či ještě závažnější než ten, který původně hrozil, a excesy extenzivní, jejichž podstatou je, že jednání nebylo provedeno v době, kdy nebezpečí chráněným zájmům bezprostředně hrozilo. Na taková jednání se pak dle ustanovení právního řádu nahlíží jako na polehčující okolnost podle § 41 písm. g) TZ.[5]

    Nutná obrana je naproti výše uvedenému definována jako čin jinak trestný směřující k odvrácení přímo hrozícího či již trvajícího útoku, kterým rozumíme úmyslné protiprávní jednání člověka vůči druhé osobě, přičemž taková obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu již vedeného útoku. Způsob vedení nutné obrany a její přiměřenost je nezbytné vždy posuzovat z hlediska subjektivního stavu obránce, s ohledem na jeho psychický stav a rozpoložení, které v něm útok vyvolal. [6]

    I v případě nutné obrany právní teorie hovoří o možnosti excesů a putativní nutné obraně, pro něž platí stejná pravidla jako u krajní nouze. Exces intenzivní dopadá na situace, kdy nutná obrana nebyla zcela zjevně přiměřená způsobu útoku, a exces extenzivní zase na případy, kdy obrana již nebyla provedena v době, kdy útok přímo hrozil nebo trval. [7]

    Společné mají tyto dvě okolnosti vylučující protiprávnost také to, že k jednání v krajní nouzi či nutné obraně je oprávněn zásadně kdokoliv. Neexistuje jakékoliv omezení, jež by k takovému jednání opravňovalo pouze okruh osob, jejichž zájmy jsou ohroženy, či osoby, proti kterým útok přímo směřuje. Jednají-li v těchto případech osoby jiné než zmíněné v předchozím souvětí, hovoříme o tzv. pomoci v krajní nouzi či o pomoci v nutné obraně.

    Na rozdíl od krajní nouze, není u nutné obrany vyzdvihován či vyžadován požadavek subsidiarity. Není tedy nutné, aby obránce k odvrácení přímo hrozícího útoku či jiného nebezpečí užíval nejprve mírnějších prostředků či mírnějších způsobů obrany, a jejich intenzitu poté stupňoval až podle vývoje útoku. Podstatná je u nutné obrany spíše přiměřenost, která u způsobu odvrácení hrozícího nebezpečí v případě krajní nouze není natolik významná jako u nutné obrany.[8]

    Závěrem můžeme po komparaci předmětných institutů shrnout, že pro jednání v krajní nouzi jsou obecně stanoveny přísnější podmínky než u jednání v nutné obraně. Důvodem je skutečnost, že nutná obrana je ve vztahu ke krajní nouzi zvláštním, speciálním a privilegovaným případem. V případě nutné obrany totiž dochází k odvrácení přímého útoku konkrétního člověka – útočníka, vůči kterému obrana směřuje, a kterému jako jedinému tímto jednáním vzniká újma. Naopak v případě krajní nouze, zájmům chráněným zákonem může hrozit jakékoli nebezpečí a jednáním se tak působí újma i jiným osobám než útočníkovi. Zájmy těchto osob proto musí být chráněny intenzivněji a precizněji. [9]

    Marta Lebdušková

    Mgr. Marek Netáhlo,
    advokátní koncipient

     
    Advokátní kancelář JELÍNEK & Partneři s.r.o.
     
     
    Pardubice - Dražkovice 181
    533 33  Pardubice - Dražkovice
     
    Truhlářská 1108/3
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:        +420 466 310 691
    e-mail:    advokati@advokatijelinek.cz
     

    [1] zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „TZ“)

    [2] JELÍNEK, J. a kol., Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Leges, 2017, 976 s. (s 254. – 261.)

    [3] Citace viz výše.

    [4] Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; JELÍNEK, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 7. vydání. Praha: Leges, 2017, 1312 s. (§ 18)

    [5] JELÍNEK, J. a kol., Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Leges, 2017, 976 s. (s 260.)

    [6] Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. ledna 2011, sp. zn. 8Tdo 1623/2010

    [7] JELÍNEK, J. a kol., Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Leges, 2017, 976 s. (s 267.)

    [8] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 16.08.1971, sp. zn. 3 Tz 54/71, ECLI:CZ:NS:1971:3.TZ.54.1971.1, www.sbirka.nsoud.cz

    [9] JELÍNEK, J. a kol., Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Leges, 2017, 976 s. (s 261.)


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Marta Lebdušková, Mgr. Marek Netáhlo (JELÍNEK & Partneři)
    16. 8. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.