Souhrn významných událostí ze světa práva

Jednání vlády dne 20. dubna 2026 k přípravě na neformální Evropskou radu

Vláda Andreje Babiše na svém zasedání v pondělí 20. dubna 2026 schválila podklad pro předsedu vlády na neformální zasedání hlav států a předsedů vlád členských států Evropské unie, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. dubna 2026 v Nikósii na Kypru. Kabinet současně přijal rámcovou pozici k Aktu o akceleraci průmyslu a přerušil projednávání rámcové pozice k Aktu o kybernetické bezpečnosti 2 (CSA2). Mezi dalšími schválenými body figurovala Strategie rozvoje služeb kooperativních inteligentních dopravních systémů na období 2026-2031 a Smlouva s Německem o společných státních hranicích podepsaná v březnu 2025 v Berlíně.

Senát odmítl vládní zákon o regulaci cen pohonných hmot

Senát ve středu 22. dubna 2026 ve zrychleném režimu projednal a hlasy opozice zamítl vládní návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot, který do horní komory dorazil ze Sněmovny po schválení ve stavu legislativní nouze v noci na 15. dubna. Senátní výbory doporučily normu zamítnout s odůvodněním, že omezí soudní ochranu proti regulaci cenovým výměrem, zakládá příliš obecná kritéria pro roční zásah vlády nařízením a nesplňuje podmínky legislativní nouze. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel kritikům zdůraznil, že hlavním důvodem vládní předlohy je znemožnění soudního přezkumu regulačních kroků a opozice naznačila připravenost případně napadnout zákon u Ústavního soudu. Sněmovna o zákoně rozhodne znovu a podle očekávání senátní veto hlasy koalice ANO, SPD a Motoristů přehlasuje.

Poslanecká sněmovna v úvodním čtení podpořila zrušení nominačního zákona

Poslanecká sněmovna v úterý 21. dubna a ve středu 22. dubna 2026 projednala v prvním čtení návrh skupiny koaličních poslanců na zrušení tzv. nominačního zákona č. 353/2019 Sb. o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu. Předloha odolala opozičním návrhům na zamítnutí i vrácení k dopracování; podle předkladatelů z ANO, SPD a Motoristů zákon nenaplňuje deklarovaný účel a transparentní posuzování nominací bude nadále zajištěno interními pravidly vlády. Opozice označila záměr za krok proti transparentnosti státní správy a vláda již 13. dubna zaslala Sněmovně nesouhlasné stanovisko k souběžnému poslaneckému návrhu Víta Rakušana (STAN) na novelu nominačního zákona.

Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zpřísňující neplacení výživného

Poslanecká sněmovna v úterý 21. dubna 2026 v prvním čtení podpořila novelu koaličních poslanců, která má rozšířit trestnost úmyslného neplacení výživného. Novelu připravilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s poslanci a částečně se vrací k právní úpravě platné do konce roku 2023 - trestným se má stát úmyslné neplacení výživného po dobu delší než čtyři měsíce, přičemž nedbalostní forma jednání nebude nadále postižena. Cílem úpravy je posílit postavení oprávněných, typicky nezletilých dětí, a naplnit programové prohlášení vlády. Předpokládaná účinnost normy je od l. ledna 2027.

Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby vyvolal stávkovou pohotovost

Odbory a pracovníci České televize, Českého rozhlasu a iniciativa Veřejnoprávně vyhlásili ve středu 22. dubna 2026 časově neomezenou stávkovou pohotovost proti vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby, který převádí financování ČT a ČRo z koncesionářských poplatků na přímý valorizovaný příspěvek ze státního rozpočtu. Předlohu předloženou ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé) představitelé obou institucí v desetibodovém stanovisku ostře kritizovali publikovaném 20. dubna, v němž upozornili na rizika právní nejistoty, oslabení redakční autonomie a snížení rozpočtu pro rok 2027 o 1,4 miliardy korun. Po schůzce s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem premiér Andrej Babiš 22. dubna oznámil vznik pracovní skupiny, jež má začít pracovat po skončení připomínkového řízení 15. května 2026, a předseda STAN Vít Rakušan 23. dubna vyzval vládu, aby do ní pozvala i zástupce opozice.

Reklama

Daňové kontroly (online - živé vysílání) - 28.4.2026

28.4.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Ústavní soud zveřejnil nález k subsidiaritě trestní represe

Ústavní soud dne 14. dubna 2026 zveřejnil v databázi NALUS nález sp. zn. IV. ÚS 455/26 (soudce zpravodaj Zdeněk Kiihn) vyhlášený 31. března 2026, v němž čtvrtý senát zdůraznil ústavní princip subsidiarity trestní represe a nezbytnost posouzení společenské škodlivosti jako předpokladu vzniku trestní odpovědnosti. Věc se týkala stěžovatele zadrženého v pražské prodejně konopných produktů, u něhož obecné soudy neposoudily bagatelní povahu skutku optikou ultima ratio trestního práva. Nález posiluje standard ústavního přezkumu trestních věcí s nízkou společenskou škodlivostí a navazuje na konstantní judikaturu k čl. 39 Listiny základních práv a svobod; pro obecné soudy představuje závaznou interpretační normu při úvaze o nasazení prostředků trestního práva.

Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze bývalého náměstka ÚZSI Blahuta

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí zveřejněném 21. dubna 2026 odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové v kauze bývalého náměstka Úřadu pro zahraniční styky a informace Zdeňka Blahuta, jenž čelil obžalobě z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby. Dovolání směřovalo proti loňskému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, které potvrdilo Blahutovo zproštění obžaloby. Nejvyšší soud věc projednal v neveřejném zasedání a dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné, uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Nejvyšší státní zastupitelství obsah dovolání s ohledem na utajovaný režim trestního řízení dlouhodobě nekomentovalo, výsledek řízení je nyní dostupný v justiční databázi.

Nejvyšší správní soud k přezkumu změny územního plánu

Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 2 As 128/2025 - 29 ze dne 22. dubna 2026 upřesnil, že návrhem na zrušení změny územního plánu nelze dodatečně přezkoumávat původní územní plán, proti němuž nebyla včas podána správní žaloba podle § 101a soudního řádu správního. NSS tak potvrdil závěry krajského soudu, podle nichž k dotčení práv stěžovatele došlo již územním plánem z roku 2022, který však stěžovatel ve lhůtě jednoho roku soudně nenapadl. Rozhodnutí posiluje nárok na procesní disciplínu subjektů dotčených územně plánovací dokumentací a omezuje obcházení prekluzivních lhůt prostřednictvím napadání dílčích změn. Judikatura má bezprostřední dopad na obhajobu vlastníků pozemků i na praxi samosprávy při aktualizaci územních plánů.

Ombudsman potvrdil nevhodné chování bývalého předsedy Okresního soudu v Mělníku

Server Česká justice dne 22. dubna 2026 zveřejnil informace o závěrech šetření ombudsmana Petra Dohnala ve věci bývalého předsedy Okresního soudu v Mělníku Oldřicha Kajzra, který podle výpovědí zaměstnankyň narušoval osobní prostor, fyzicky na ně sahal a pronášel sexuálně laděné narážky. Ombudsman jednání označil za nepřípustné a vedení soudu jej označilo za nepřijatelné, avšak bez konkrétních kárných důsledků.  Poškozené zaměstnankyně postup ombudsmana kritizují pro obecnost zjištění a mluví o přetrvávajícím strachu v kolektivu. Případem se v současnosti zabývá Policie ČR, takže otázka kárné a případně trestní odpovědnosti zůstává otevřená.

Představenstvo České advokátní komory projednalo Garanční fond a rozpočet na rok 2027

Představenstvo České advokátní komory zasedalo ve dnech 14. a 15. dubna 2026 a v týdnu od 19. dubna se profiloval další vývoj jeho klíčových agend. Na programu byla valorizace příspěvků na činnost Komory, která od roku 2027 vzroste přibližně o čtyři tisíce korun a dosáhne 14 800 Kč ročně, dále fungování nové verze Elektronické knihy úschov spuštěné k 1. dubnu 2026 a platby do Garančního fondu ČAK. Podle usnesení 9. sněmu ČAK činí odvod 500 Kč za každou nahlášenou úschovu, maximální výše fondu je 150 milionů Kč a náhrady se poskytují do 2,5 milionu Kč na úschovu (respektive do 5 milionů Kč u kupních cen bydlení). Policie ČR dne 15. dubna 2026 současně uzavřela prověřování role ČAK v kauze zpronevěry prostředků advokátkou Hanou Sukovou bez zjištěného pochybení Komory.

Senát schválil novelu o 24hodinové elektronické dálniční známce

Senát na 23. schůzi dne 15. dubna 2026 schválil senátní návrh novely zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, podle níž by jednodenní elektronická dálniční známka nově platila plných 24 hodin od okamžiku jejího zakoupení, nikoli jen do konce kalendářního dne. Navrhovatelem byla skupina senátorů vedená Martinem Bednářem (ANO) a garančním výborem byl hospodářský výbor vedený Miroslavem Plevným. Novela si vyžádá úpravu kontrolního systému Státního fondu dopravní infrastruktury, vůči níž bylo v minulosti Ministerstvo dopravy z technických důvodů zdrženlivé. Senátní tisk nyní zamíří k posouzení vládě a následně k projednání v Poslanecké sněmovně.

ÚOHS povolil spojení NÁŠ OBCHOD a KARA Trutnov a hostil mezinárodní workshop ICN

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dne 21. dubna 2026 povolil spojení soutěžitelů NÁŠ OBCHOD s.r.o. a KARA Trutnov, čímž uzavřel další významnou transakci přezkoumávanou podle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ve stejném týdnu Úřad dokončil třídenní Unilateral Conduct Workshop Mezinárodní soutěžní sítě (ICN), kterého se zúčastnilo přes 140 odborníků ze 47 zemí a který byl největší mezinárodní soutěžní událostí, již český Úřad v posledních letech hostil. Dne 17. dubna 2026 ÚOHS navíc uložil Českým drahám pokutu 200 tisíc korun za nevedení cenové evidence u služeb mycí linky na nádraží v Havlíčkově Brodě podle zákona o cenách.

Nejvyšší soud vydal 3. sešit Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek

Dne 15. dubna 2026 vydal Nejvyšší soud sešit č. 3/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, který přináší zásadní judikáty civilního a trestního kolegia. V trestním úseku je publikováno rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 1123/2023 konstatující, že soud je povinen rozhodnout v adhezním řízení o náhradě škody vzniklé neoprávněně vyplacenou dotací u trestného činu poškození finančních zájmů EU podle § 260 tr. zákoníku, aniž zasahuje do pravomoci finančních úřadů. Dále Nejvyšší soud potvrdil, že pravomocné odsouzení pachatele soudem jiného členského státu EU má význam důkazní i pro posouzení recidivy, aniž se vyžaduje uznání rozhodnutí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci.

Vláda schválila desátou zprávu o realizaci Národního plánu obnovy

Vláda na jednání 13. dubna 2026 přijala pod čj. 253/26 desátou zprávu o realizaci Národního plánu obnovy, kterou předložil 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Z celkové alokace 8,7 miliardy eur z Nástroje pro oživení a odolnost obdržela Česká republika do konce roku 2025 zhruba 6,1 miliardy eur (přibližně 153,7 miliardy Kč), což odpovídá 71 % zasmluvněné alokace. V roce 2026 má být vyplaceno dalších schválených 614 milionů eur, přičemž všechny milníky a cíle musí být splněny nejpozději do 31. srpna 2026. Vláda současně přijala Zprávu o rizicích a opatřeních implementace fondů EU k 31. 12. 2025 (čj. 228/26), na jejíž dokončení navázalo i projednávání v týdnu od 19. dubna 2026.

Setkání právnické obce k přípravám III. sjezdu českých právníků

Dne 17. dubna 2026 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnilo pracovní setkání zástupců právnické obce, které fakticky odstartovalo přípravy III. sjezdu českých právníků plánovaného na rok 2028. Účastníci se věnovali koordinaci stavovských organizací, strategickému postavení justice, advokacie, notářské komory a exekutorské komory a výzvám digitalizace a umělé inteligence v právní praxi. Akci sledoval i Advokátní deník, který ji označil za klíčový krok v organizaci první takto významné celoprávnické konference v samostatné České republice od roku 1991. Paralelně Ministerstvo spravedlnosti v dubnu pokračovalo v pracích na věcném záměru zákona o advokátní úschově a transpoziční agendě plynoucí z návrhu nařízení EU Inc.

Soudní dvůr EU vyhlásil rozsudek ve věci C-590/23 Pelham v. Kraftwerk

Soudní dvůr Evropské unie dne 15. dubna 2026 vyhlásil dlouho očekávaný rozsudek ve věci C-590/23 Pelham, který navazuje na letitý spor o užití dvousekundového hudebního vzorku ze skladby německé skupiny Kraftwerk. Soud upřesnil rozsah autorskoprávní výjimky pro „pastiš" podle směrnice 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů autorského práva v informační společnosti a stanovil, že výjimka umožňuje užití chráněných prvků bez souhlasu nositelů práv za předpokladu přiměřené rovnováhy mezi autorskoprávní ochranou a svobodou umělecké tvorby. Rozhodnutí má bezprostřední interpretační dopad na českou rozhodovací praxi při aplikaci § 38g autorského zákona a představuje závazný výkladový rámec pro české soudy při posuzování žalob nositelů autorských práv.

Soudní dvůr EU k opatřením proti zneužívání smluv na dobu určitou

Soudní dvůr EU dne 14. dubna 2026 vyhlásil rozsudek ve věci C-418/24 Obadal týkající se opatření proti zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve smyslu rámcové dohody připojené ke směrnici Rady 1999/70/ES. Ačkoli byla předběžná otázka položena španělským soudem, výklad rámcové dohody je přímo relevantní pro celou EU a má bezprostřední interpretační dopad na českou transpoziční úpravu obsaženou v § 39 zákoníku práce. Rozsudek zpřesňuje kritéria posuzování objektivních důvodů pro opakované uzavírání smluv na dobu určitou a potvrzuje požadavek, aby členské státy zajistily účinné sankce zabraňující obcházení zákonné ochrany zaměstnanců. České soudy a Státní úřad inspekce práce budou muset závěry promítnout do dohledové a rozhodovací praxe.

Rada pro zahraniční věci a neformální Evropská rada v Nikósii

Ve dnech 21. dubna 2026 (Rada pro zahraniční věci v Lucemburku) a 23. - 24. dubna 2026 (neformální Evropská rada v kyperské Nikósii) se uskutečnila klíčová zasedání, jejichž závěry dopadají na českou legislativní a zahraničněpolitickou agendu. Předseda vlády Andrej Babiš vedl delegaci ČR na Evropské radě, jež projednávala situaci na Blízkém východě, pokračující ruskou agresi proti Ukrajině a přípravu nového víceletého finančního rámce 2028-2034. Paralelně Coreper II dne 22. dubna 2026 pracoval na nařízení k Evropskému fondu pro konkurenceschopnost včetně financování výzkumu a inovací v obraně a na rámcové pozici k Omnibusu VIII. Projednávání obou dokumentů v nejbližších měsících si vyžádá úpravu českých zákonů o veřejném investování a o podpoře výzkumu.

Zmírnění směrnic CSDDD a CSRD a dopad na český průmysl

Orgány Evropské unie v dubnu 2026 finalizovaly zásadní zmírnění směrnic CSDDD (o náležité péči v oblasti udržitelnosti) a CSRD (o podávání zpráv o udržitelnosti) po intenzivním lobbingu ze strany americké administrativy a nadnárodních korporací. Působnost CSDDD se zužuje pouze na společnosti s více než 5 000 zaměstnanci a obratem přesahujícím 1,5 miliardy eur, ruší se harmonizovaný režim občanskoprávní odpovědnosti a maximální sankce klesají z pěti na tři procenta celosvětového obratu. Účinnost hlavních povinností byla odložena až na červenec 2029, což podstatně mění transpoziční kalendář pro český zákon o náležité péči v hodnotových řetězcích připravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Zmírnění vyvolalo rozpolcené reakce českých průmyslových svazů - mezi úlevou z regulační zátěže a obavami z právní nejistoty u již rozběhnutých compliance programů.

Urgentní konzultace Evropské komise k dočasnému krizovému rámci veřejné podpory

Evropská komise ve dnech kolem 14. - 20. dubna 2026 zahájila urgentní konzultaci s členskými státy k návrhu dočasného krizového rámce veřejné podpory reagujícího na hospodářské dopady krize na Blízkém východě, o čemž informoval ÚOHS ve své roli koordinačního orgánu pro oblast veřejné podpory. Návrh míří na sektory nejvíce vystavené růstu nákladů - zemědělství, rybářství a energeticky náročný průmysl - a má umožnit členským státům rychlejší schvalování vyrovnávacích plateb a likviditních nástrojů v režimu slučitelnosti s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU. Pro české poskytovatele i příjemce veřejné podpory jde o zásadní regulatorní signál ovlivňující plánování podpůrných opatření v nadcházejících měsících.