občanské právo

Dvakrát k dohodě o místní příslušnosti soudu

Občanský soudní řád umožňuje podnikatelům, aby si pro případ budoucích sporů z jejich obchodních vztahů sjednali místně příslušný soud, který bude ve věci rozhodovat. Obvykle je přitom tzv. prorogační dohoda obsažena přímo ve smlouvě mezi podnikateli, přičemž určuje konkrétní soud, který bude případné spory rozhodovat. V nedávné době se ovšem…

Změny v zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách

Zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností (tzv. kodeterminace) prodělalo za poslední období několik změn a i v budoucnu se právní úprava v této oblasti může opět měnit. Cílem následujícího článku je přinést stručný přehled změn, které se tohoto institutu dotýkají.

Soukromoprávní vymáhání náhrady škody v oblasti hospodářské soutěže v ČR a nový zákon o náhradě škody

S porušováním pravidel hospodářské soutěže, ať už ve formě kartelových dohod, zneužití dominantního postavení nebo jiné, se setkáváme téměř každodenně. Je v širokém povědomí odborné i laické části veřejnosti, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží nad veřejnoprávním vynucováním soutěžních pravidel a často se uchyluje k ukládání pokut za…

Odstranění vad prohlášení vlastníka bytových jednotek

Jestliže bytové jednotky byly zapsány do katastru nemovitostí (na základě prohlášení vlastníka) a vlastnické právo k nim nabyly další osoby, nelze podle § 1167 o. z. po 1. lednu 2014 prohlášení vlastníka prohlásit za neplatné ani určit, že vlastnické právo dalších osob k bytovým jednotkám nevzniklo, a to bez ohledu na to, že prohlášení vlastníka i…

Zástavní právo k závodu II.

V tomto druhém díle minisérie na téma zástavního práva k obchodnímu závodu pojednáme především o okamžiku vzniku zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zastavovaného obchodního závodu a zápisu takového zástavního práva do katastru nemovitostí. V nedávno publikovaném článku Zástavní právo k závodu I. jsme se zaměřili na řádné vymezení…

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky – skutečně (ne)praktická pomůcka?

Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…

I zloděj má právo na soukromí

Tento článek se zabývá otázkou možnosti poškozeného zveřejnit fotografii pachatele a práva takového pachatele na ochranu soukromí s ohledem na nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 As 118/2015, ze dne 8. 6. 2016.

K otázce možnosti podání odpůrčí žaloby bez existence vykonatelné pohledávky

Institut relativní neúčinnosti umožňuje věřiteli obranu proti jednání dlužníka, kterým dlužník zkracuje uspokojení věřitele, typicky tzv. „vyváděním“ svého majetku na třetí osoby. Tento článek se zabývá problematikou možného postupu věřitele, který má za dlužníkem pohledávku, jež se dosud nestala vykonatelnou (typicky pohledávku vymáhanou v…

Procesní plná moc od právnické osoby

Účastníkem soudního nebo jiného řízení vedeném orgánem veřejné moci může být také právnická osoba. V tomto příspěvku se budu zabývat tím, jak jednotlivé procesní předpisy upravují udělení (podepsání) procesní plné moci za právnickou osobu.

Novela občanského zákoníku přináší právo na úroky z prodlení z dlužného výživného

V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině, od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku, nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, ani podmíněně). Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na…

K některým způsobům prokázání technické kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Účelem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…

O rozhodování o orgánech společností vlastněných obcemi

Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých…

Nepřípustná následná exekuce nezabavitelné části starobního důchodu přikázáním pohledávky

Uspořené částky, jež zbyly povinnému jako nezabavitelné minimum po exekuci srážkami z důchodu, nelze následně zabavit jinou formou exekuce - přikázáním pohledávky z účtu. Nález Ústavního soudu stanovil pravidla pro případ, kdy je uvalena exekuce na důchod a povinný si z nezabavitelného minima, které mu po exekuci zůstane, nějaké peníze uspoří. Pak…

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle nového zákona

Stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových povinností zadavatele. Na základě výše předpokládané hodnoty Zadavatel totiž určí režim veřejné zakázky, tj. zda zadávací řízení proběhne v podlimitním nebo nadlimitním režimu či proběhne výběrové řízení postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 134/2016 Sb., o…

Stanovisko Nejvyššího soudu k určování výše výživného pro nezletilé děti

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo dne 19. 10. 2016 sjednocující stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti sp. zn. Cpjn 204/2012.[1] Obsahuje pokyny nižším soudům především pro určení vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti, k…

Průlom v trestní odpovědnosti právnických osob: Jak projít testem „veškerého úsilí“?

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim: Možnost zproštění trestní odpovědnosti právnických osob zavedením dostatečných preventivních opatření?

Změny v dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2016 aneb dopady novely účinné od 1. listopadu 2016

Dne 1. listopadu 2016 nabyla účinnosti novela č. 254/2016 Sb., kterou se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „ZO“). Příspěvek si klade za cíl podrobněji seznámit čtenáře s možnými dopady novely ZO.

Rozhodnutí NS odmítající dovolání pro nepřípustnost musí být řádně odůvodněno

Nejvyšší soud ČR musí zamítnutí dovolání, jehož přípustnost účastník řízení založil na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, zdůvodnit, nepostačuje odkaz na dosavadní judikaturu významnou pro rozhodnutí posuzované věci, aniž by soud zdůvodnil, proč jsou v ní prezentované závěry správné, resp.

Omluvitelné důvody pro prominutí zmeškání zákonné procesní lhůty ve smyslu občanského soudního řádu

Ustanovení § 58 občanského soudního řádu stanoví, že soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Jelikož zákon bližší vymezení omluvitelných důvodů nestanoví, je nutno hledat výklad tohoto termínu v judikatuře. Jaké důvody lze tedy považovat…

Nezbytná cesta - věcné břemeno nebo obligace?

Institut nezbytné cesty je jedním z nejfrekventovanějších věcněprávních institutů právní praxe v oblasti právních vztahů k nemovitostem. To proto, že se často jeví jako jediná alternativa vlastníka pozemku pro získání přístupu k veřejné cestě, když právě to je účelem jeho existence,[1] a zároveň je invazivní povahy spočívající v omezení…