Rozhodčí doložka jako předpoklad projednání sporu v rozhodčím řízení
Rozhodčí doložka je základním předpokladem pro to, aby spor mezi stranami mohl být rozhodován v rozhodčím řízení. Není-li rozhodčí doložky, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout. Okolnost, že žalovaný byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, neúčastnil se jednání…
Právní postavení stejnopohlavních párů je ve veřejném prostoru dlouhodobě řešenou otázkou. Podstatnou transformaci podoby formalizovaného soužití těchto osob představuje zákon 123/2024 Sb., který byl schválen zákonodárci v únoru 2024.[1] Tato nová právní úprava nabude z převážné části účinnosti 1. 1. 2025 a přinese s sebou zavedení nového…
Jak správně nastavit sponzorské smlouvy v profesionálním sportu? Ve třetím díle seriálu podcastů „Sport, právo a daně“ se Jan Exner a Pavel Šnobl zaměřují na specifika sponzorských smluv, které mohou být pro sportovce nejen složité, ale i klíčové. Zjistěte, jak se orientovat v množství smluv, rozlišovat mezi finančním a naturálním plněním a co…
Právní úprava výživného je obsažena v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v ustanoveních § 910 a.n. občanského zákoníku. Úprava výživného je jedním z klíčových témat rodinného práva, které se neustále vyvíjí a je velmi bohaté na odborná výkladová stanoviska i soudní judikaturu. V…
Ke konci tohoto roku končí osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích ve formě, jak ji známe doposud. Tyto příjmy budou od roku 2025 osvobozené jen do výše 40 milionů korun.
Jako právnická osoba je i obchodní korporace od svého vzniku v mezích právního řádu subjektem práv a povinností, přičemž tyto má jak vůči třetím osobám, tak vůči svým členům, na nichž je z hlediska právní osobnosti nezávislá (jde o oddělené subjekty práva). Stejně tak též členové obchodní korporace mají vůči ní práva a povinnosti, přičemž tento…
Občanský zákoník se k realizaci zadržovacího práva vyjadřuje poměrně stručně v § 1398, a to odkazem na pravidla pro výkon práva zástavního. To může na první pohled vytvářet dojem, že způsoby realizace zástavního a zadržovacího práva se plně překrývají. V praxi však tato hmotněprávní úprava naráží na procesní limity, které odhalují určité…
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] zabýval otázkou náhrady škody, která měla zaměstnanci vzniknout ztrátou na výdělku v důsledku posttraumatické stresové reakce na verbální a fyzický incident s jiným zaměstnancem. Důsledkem konfliktu byla desetiměsíční pracovní neschopnost zaměstnance. Jak je to s předpoklady vzniku odpovědnosti za…
Vrchní soud v Praze se v usnesení sp. zn. 7 Cmo 206/2024, ze dne 13. 8. 2024 zabýval otázkou, zdali zveřejněním osobních údajů skutečného majitele v rozsahu podle § 14 ZESM nedochází k porušení základních práv skutečného majitele zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv, neboť ustanovení § 14 odst.
V souvislosti s povodněmi, které v uplynulých dnech zasáhly různé části naší země, se v médiích i mezi laickou a odbornou veřejností často diskutovalo téma, zda lidé v takovýchto mimořádných situacích musí jít do práce, nebo mají nárok na pracovní volno. Většina debat se však omezovala pouze na konstatování, že by zaměstnavatel měl pracovní volno…
Jak správně chápat a vyjednávat smlouvy v profesionálním sportu? Ve druhém díle seriálu podcastů „Sport, právo a daně“ se Jan Exner a Pavel Šnobl zaměřují na klíčové aspekty smluv mezi sportovci a kluby, svazy či sponzory. Zjistěte, proč je důležité věnovat pozornost každému detailu smlouvy a jak rozdíly mezi individuálními a kolektivními sporty…
Zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů ukládá tzv. povinným subjektům právní povinnost vést vnitřní oznamovací systém a v tomto rámci určit příslušnou osobu nebo příslušné osoby k výkonu činnosti podle § 11 zákona. V případě, kdy je podané oznámení vyhodnoceno jako důvodné, tak příslušná osoba ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona o…
Občanský zákoník zavedl nový institut označený jako mimořádné vydržení vlastnického práva. Jedná se o krátké a jednoduché ustanovení, ale vyvolává určité právní pochybnosti. Zejména vyvstávala otázka, zda lze mimořádně vydržet vlastnické právo, aniž je držba poctivá. Tuto otázku Nejvyšší soud České republiky zodpověděl tak, že poctivá držba není…
Jednoduchým a srozumitelný titulkem navozujícím situaci, která se může přihodit komukoliv, zřejmě přilákáme k našemu článku více čtenářů než odkazem na příslušný občanskoprávní institut. Právníkům však už naznačme, že pojednává o zproštění se provozovatele prodejny povinnosti k náhradě škody způsobené provozní činností, mezi níž patří i…
Jak se v české legislativě orientuje profesionální sportovec? V prvním díle seriálu „Sport, právo a daně“ se advokát Jan Exner a daňový expert Pavel Šnobl věnují komplexnímu tématu právního a daňového postavení sportovců. Jsou sportovci spíše zaměstnanci nebo podnikatelé? Jak právní nejistota v této oblasti ovlivňuje jejich profesní život?…
V právním systému České republiky představuje institut soudního znalectví naprosto klíčovou roli při objasňování skutkových okolností v různých typech řízení. Soudy se v praxi setkávají velmi často s komplexními skutkovými otázkami (například v oblasti stavebnictví, ekonomie či medicíny), které je potřeba postavit najisto a k jejichž zodpovězení…
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) se poprvé pustil do akce v rámci vymáhání nařízení P2B (Platform to Business), které má zajistit spravedlivé a transparentní podmínky pro podnikatele využívající online platformy jako jsou tržiště, vyhledávače a další digitální zprostředkovatelé. Po více než roce dohledu úřad dokončil deset kontrol a v pěti…
Tento článek se pokusí přiblížit možné nároky tzv. sekundárních obětí, zejména rodinných příslušníků v případě usmrcení osoby blízké. Nároky tzv. sekundárních oběti jsou upraveny v ustanovení § 2595 - §2968 zákona 89/2012 Sb. Podle ustanovení § 2959 zákona 89/2012 Sb. platí, že: Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní…
Ústavní soud nedávno rozhodoval o dvou samostatných ústavních stížnostech týkajících se zpětného přiznání výživného pro nezletilé dítě ve věcech, kde obecné soudy zamítly zpětné zvýšení výživného navzdory prokázané změně poměrů. Nálezy pod sp. zn. I. ÚS 871/24 a I. ÚS 1760/24 ze dne 25. 9. 2024 Ústavní soud přispěl ke sjednocení dosavadní…
Standardy kvality sociálních služeb obsahují požadavek prokazatelného seznámení ve dvou případech. Prvním případem je prokazatelné seznámení zaměstnanců poskytovatele s pravidly pro podávání a vyřizování stížností osob na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby. Druhým případem je prokazatelné seznámení zaměstnanců, ale i osob, kterým jsou…
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...
