občanské právo

Změna poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí

Dne 1. 11. 2016 nabývá účinnosti zákon č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Citovaný zákon přináší zcela zásadní změny, které zasáhnou do každodenního života osob podnikajících na realitním trhu, ale i těch, které pouze kupují, či prodávají nemovitou…

Úprava předběžného opatření v o. s. ř.: kdy je nutno informovat ostatní účastníky odlišné od navrhovatele?

Občanský soudní řád (z. č.99/1963 Sb.) obsahuje úpravu předběžných opatření v ust. § 74 – 78g, resp. § 102. Postup soudu při rozhodování o nařízení předběžných opatření je zde poměrně jasně stanoven. Zajímavou otázkou však může být, kdy se mají ostatní účastníci odlišní od navrhovatele dozvědět o tom, že navrhovatel podal návrh na vydání…

Postoupení smlouvy – obecně i prakticky

Postoupení smlouvy je novým institutem civilního práva, který v právním řádu, respektive v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (OZ), drží své místo v části závazkového práva, konkrétně pak v dílu o změně závazků. Úprava tohoto institutu je obsažena v šesti paragrafech (§1895 – §1900) a nezdá se, že by dikce zákona měla v tomto případě činit…

Příliš konkrétní obecně závazná vyhláška a náhrada škody

Obce občas vydají obecně závazné vyhlášky, které tak úplně „obecné“ nejsou - např. určují omezení provozní doby několika málo (problémových) barů. Jsou to však stále ještě obecně závazné vyhlášky, když postrádají obecnost? A jak se domoci náhrady škody způsobené takovou vyhláškou?

Vstup pronajímatele do nájemního bytu

Touha mít pravidelný příjem, zajistit se na stáří a vidina růstu hodnoty majetku láká snad každého. Tyto výhody pronájem bytů bezpochyby nabízí a není proto divu, že tento trend v současné době stále roste. S tím však souvisí otázka, na kolik se pronajímatel bytu jakožto jeho vlastník musí omezit ve svém vlastnickém právu. Pronajímatelé totiž…

O praktických dopadech nového právního vymezení prostor v nemovité věci

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“)[1] vnesl podstatné změny i do oblasti uzavírání nájemních vztahů k prostorům v nemovité věci, jejichž účelem není bydlení. Především došlo ke zrušení zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a zakotvení právní úpravy všech typů nájmů pouze do NOZ. Zákonodárce se však také rozhodl opustit…

Zdravotnické právo, nebo zdravotnictví a právo

Zdravotnictví a právo jsou dvě disciplíny, které se doplňují, resp. jedno naplňuje druhé. Právo i v oboru zdravotnictví stojí jako forma, která upravuje vše, co se zdravotnictvím souvisí. Poskytování zdravotních služeb a odpovědnost s tím spojenou, vztahy mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty, případně i postavení jiných subjektů…

Srovnání platnosti konkurenční doložky podle obchodního zákoníku (z. č. 513/1991 Sb.) a občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.)

Mezi četně užívané doložky v různých obchodních smlouvách patří i konkurenční doložka. Oproti předchozí právní úpravě, která neobsahovala obecné ustanovení o konkurenční doložce, obsahuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 2975 vymezení zakázaných konkurenčních doložek. V odstavci 1 tohoto ustanovení se obsah konkurenční doložky vymezuje…

Interpretační úskalí ohledně přijímání rozhodnutí o změně společenské smlouvy per rollam ve společnosti s ručením omezeným

Již od nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích panuje spor o interpretaci pravidel pro přijetí rozhodnutí ve společnosti s ručením omezeným při rozhodování mimo valnou hromadu (přesněji mimo zasedání valné hromady), neboli při rozhodování per rollam. Je v případech, ve kterých zákon vyžaduje osvědčení veřejnou listinou, postačující úředně…

Milník v otázce obchodní firmy?

V únoru 2016 potvrdil vrchní soud[1] jako věcně správné rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým nebyl povolen zápis obchodní firmy David Petroni, s.r.o. do obchodního rejstříku. Rozhodnutí blíže vyjasňuje otázku, do jaké míry je nutná věcná či logická spojitost s podnikatelem zapisujícím svou firmu.

Vracení příplatku mimo základní kapitál v akciové společnosti

Institut příplatku mimo základní kapitál v dnešní době představuje relativně běžný prostředek k financování provozu kapitálových společností, včetně akciových společností. O podmínkách vrácení takového příplatku v akciové společnosti toho však bylo v odborné literatuře napsáno spíše poskrovnu. Cílem tohoto článku je předestřít základní podmínky…

Uplatnění smluvní pokuty a zásady poctivého obchodního styku

Nejvyšší soud ČR nedávno řešil otázku, zda je či není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když objednatel díla požaduje po jeho zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla, pokud se strany v průběhu plnění smlouvy dohodly na změně jejího předmětu, aniž by však upravily též lhůtu k dokončení…

K formě změny stanov SVJ vzniklých před 1. 1. 2014

Řada společenství vlastníků jednotek (SVJ) se rozhodla po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) přizpůsobit své stanovy donucujícím ustanovením NOZu (případně měnily stanovy z jiných důvodů). V praxi však vznikl problém, v jaké formě musí ke změně stanov dojít. Tento problém se zdá býti již konečně vyřešen, viz rozhodnutí…

Odměna soudního exekutora a insolvenční řízení

Ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 6. 9. 2016 vyhlášeném 27. 9. 2016 Ústavní soud významným způsobem promluvil do otázky kolize exekuce a insolvenčního řízení a zkritizoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ve věci rozsahu, v jakém je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty částku vymoženou v exekuci, tj. zda je oprávněn…

Podle občanského zákoníku nebo zákoníku práce?

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) nemá speciální ustanovení, která by obecně po obsahové i formální stránce charakterizovala smlouvy a dohody. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které jsou charakteristické pro pracovněprávní vztahy a nelze je nahradit dvoustranným právním jednáním podle zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník - dále…

Jaká rizika mohou potkat dodavatele podávající společnou nabídku na veřejnou zakázku?

Dodavatel, který podává společnou nabídku do veřejné zakázky, čelí riziku „nestandardního“ chování svého partnera. To může spočívat v odmítnutí uzavření dohody o konkrétním rozdělení prací v rámci společného plnění předmětu veřejné zakázky. K tomuto plnění je přitom se svým partnerem zavázán společně a nerozdílně. Závazek k uzavření dohody o…

Náhrada újmy za usmrcení blízké osoby při dopravní nehodě – minulost a budoucnost

S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku („NOZ“) došlo ke změně právní úpravy náhrady újmy pozůstalým v případě usmrcení jejich blízkých osob. Opuštění předchozích paušálních náhrad podle starého občanského zákoníku („OZ“)[1] potenciálně otevírá širší prostor při rozhodování o výši náhrady újmy pozůstalým. Pozůstalým by se tak mohlo dostat…

Veřejné zakázky v novém kabátě

V tomto roce nás bez nadsázky čeká revoluce v oblasti zadávání veřejných zakázek, průběhu vyhodnocování nabídek dodavatelů a následného uzavírání dodavatelských smluv. Předložme si nyní před významným datem stručný a přehledný (nikoliv úplný) seznam zásadních změn, které přináší zákon o zadávání veřejných zakázek(ZZVZ),[1] který s účinností od 1.

Revoluce v souběhu funkcí?

V průběhu včerejšího dne Ústavní soud vydal nález,[1] který významně dopadá na doposud zastávaný názor soudů na tzv. souběh funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu obchodní společnosti (tedy například jednatel nebo člen představenstva) má s touto společností uzavřen souběžný pracovní poměr na vedoucí manažerskou funkci, typicky zejména…

Zaměstnanec zadavatele na straně uchazeče o veřejnou zakázku porušuje pracovní kázeň

Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…