epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 12. 2024
    ID: 118900upozornění pro uživatele

    Proč? Protože proto

    Může se Ústavní soud s ústavní stížností vypořádat pouze s odkazem na své vlastní plenární stanovisko? Tuto otázku aktuálně řeší Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") ve věci Šperlich a ostatní proti České republice[1]. Stěžovatelům se nelíbí, že Ústavní soud odmítnutí jejich ústavních stížností postavil téměř výhradně na stanovisku pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a bez dalšího uzavřel, že stěžovatelé nedostatečně vymezili důvody přípustnosti svých dovolání a Nejvyšší soud dovolání správně odmítl.

    Podle uvedeného stanoviska Ústavního soudu je na místě a v souladu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod dovolání odmítnout, neobsahuje-li v souladu s § 241a odst. 2 o.s.ř. zákonem vyžadované náležitosti, včetně vymezení předpokladů přípustnosti dovolání; nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná.

    Vraťme se ale zpět k Ústavnímu soudu a stížnostem ležícím u ESLP. Zejména v případě prvních dvou stěžovatelů, pánů Luďka Šperlicha a Bernarda Hanuse, Ústavní soud – právě s odkazem na stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 – dospěl k závěru, že stěžovatelé v dovolání nevymezili předpoklady přípustnosti, tedy jeho obligatorních náležitostí. Ústavní soud byl proto s postupem Nejvyššího soudu spokojen a stížnost bez jakéhokoli bližšího vysvětlení odmítl jako dílem zjevně neopodstatněnou (ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu) a dílem nepřípustnou.[2]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Podíváme-li se ovšem detailněji na jednotlivá rozhodnutí Nejvyššího soudu, konkrétně usnesení ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1173/2020, a usnesení ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3022/2020), zjistíme, že řešení není tak jednoduché, jak by se z podání Ústavního soudu mohlo zdát. Nejvyšší soud se totiž v obou případech zcela zjevně dovolacími námitkami věcně zabýval a ve vztahu ke stěžovatelům posuzoval samotnou přípustnost obou dovolání. Ze závěrů Nejvyššího soudu je zřejmé, že stěžovatelé otázky zakládající přípustnostdovolání vymezili – pokud by tak neučinili, neměl by Nejvyšší soud co posuzovat a dovolání by odmítl pro absenci zákonných náležitostí. To ovšem Nejvyšší soud neučinil, a že bylo dovolání v konečném důsledku odmítnuto jako nepřípustné, je věc jiná. 

    Sám Ústavní soud přitom ve své judikatuře i stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 formalistický výklad § 237 a § 241a o.s.ř. odmítá, s tím, že postačí, jsou-li předpoklady přípustnosti dovolání dostatečně zřejmé z právní argumentace obsažené v dovolání.[3] Stejně tak Ústavní soud apeluje na Nejvyšší soud v tom smyslu, že i rozhodnutí o odmítnutí dovolání musí splňovat přiměřeně požadavky na odůvodnění soudních rozhodnutí, tj. musí z něj být zřejmé, na základě jakých konkrétních důvodů se soud dovoláním nebude meritorně zabývat.[4]

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Ve světle shora uvedeného se tak závěr Ústavního soudu ve věci Šperlich, že stěžovatelé neplnili své povinnosti a podali vadné dovolání, zdá být učiněn bez ohledu na obsah rozhodnutí Nejvyššího soudu a v rozporu s vlastní rozhodovací praxí. To vše navíc bez řádného odůvodnění a s pouhým odkazem na stanovisko Ústavního soudu, což však přímo koliduje se závěry Ústavního soudu v jiných věcech.

    Nicméně i pokud by stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 v případě Šperlich bez dalšího aplikovatelné bylo, máme za to, že taková rozhodnutí Ústavního soudu nemohou obstát z hlediska jejich odůvodnění. Jak připomíná ESLP, a ostatně i sám Ústavní soud, nárok na podání mimořádného opravného prostředku z ústavního pořádku nevyplývá. Pokud ale právní řád takové prostředky připouští, nemůže se rozhodování o nich ocitnout mimo ochranu základních práv jednotlivce, a to zejména práva na spravedlivý proces. Rozhodnutí soudu, a to včetně rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku, se tak nesmí omezit na pouhou citaci zákona či odkaz na judikaturu bez jakékoli individualizace projednávané věci.[5] Soudy na odůvodnění svých rozhodnutí zkrátka nesmí rezignovat. Neexistuje přitom jediný důvod, proč by se tyto závěry neměly aplikovat i ve vztahu k Ústavnímu soudu. Lze odkázat na čl. 88 odst. 2 ústavy ve spojení s § 63 zákona o ústavním soudu a § 169 o.s.ř., což je sice možná krkolomná kombinace několika ustanovení, ale jasně z ní plyne, že i odmítavá usnesení Ústavního soudu se odůvodňovat prostě musí. Ústavní soud však v diskutovaném případě zašel ještě dál, a vytvořil si vlastní plenární stanovisko, s jehož pomocí se pokouší odůvodnění svých rozhodnutí nahrazovat pouhým odkazem na něj a tím nedodržet požadavek na individualizaci konkrétních okolností případu.

    Tyto tendence jsou obdobou jiného oblíbeného způsobu, jak se rychle vypořádat s nápadem věcí. Novelou z roku 2017 zákonodárce v § 238 odst. 1 písm. h) o.s.ř. omezil přípustnost dovolání ve vztahu k výrokům o nákladech řízení. Břemeno těchto věcí tak bylo přeneseno na Ústavní soud a v současné době je pro účastníky jedinou možnou cestou obrany proti rozhodnutím odvolacích soudů o nákladech řízení ústavní stížnost. V praxi se přitom velmi často stává, že spolu s ústavní stížností proti nákladům řízení jeden či druhý z účastníků řízení podá i dovolání, a řízení u Ústavního a Nejvyššího soudu tak běží současně. Z hlediska § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu se takový postup jeví nezbytný, neboť předmětné ustanovení jasně uvádí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Stěžovatelům tak nezbývá než ústavní stížnost podat, neboť jiný opravný prostředek proti výroku odvolacího soudu o nákladech řízení zákon k jejich ochraně neposkytuje. Ústavní soud ale takové stížnosti systematicky odmítá pro předčasnost, s tím, že nemůže zasahovat do rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, a stěžovatelé budou mít po skončení dovolacího řízení možnost podat novou ústavní stížnost.

    Ústavním soudem zaručená možnost podat ústavní stížnost opětovně po skončení dovolacího řízení pramení z judikatury ESLP[6], který ve vztahu k Ústavnímu soudu porušení výkladu pravidel při souběhu ústavní stížnosti a dovolání v některých případech konstatoval ještě před účinností současného znění § 238 o.s.ř. To však nic nemění na tom, že současný postup Ústavního soudu je zjevně v rozporu se zněním zákona o Ústavním soudu, a zpravidla vede k tomu, že ústavní stížnosti jsou podávány nadvakrát. Pro Ústavní soud ale tato cesta představuje efektivní způsob, jak se s ústavní stížností vypořádat (a zlepšit si statistiky počtu rozhodnutých věcí).

    Shrneme-li však případ Šperlich, způsob vypořádání věci ze strany Ústavního soudu působí sice tristně, ale zřejmě se nejedná o systémovou chybu. Obecně sílící tendence odůvodnění rozhodnutí omezovat však zůstává, což potvrzuje samotná existence stanoviska, na které Ústavní soud ve svých rozhodnutích pravidelně odkazuje.

    Vše se nadto děje v situaci, kdy Poslanecká sněmovna projednává pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění občanský zákoník (sněmovní tisk 728). Původní návrh obsahuje plánovanou novelu rozvodového řízení, avšak prostřednictvím pozměňovacího návrhu po prvním čtení v Poslanecké sněmovně je navrhována nesouvisející změna § 236 a násl. o.s.ř., která má výrazným způsobem změnit  rozsah a posouzení přípustnosti dovolání v civilním řízení. Podle návrhu by se sice rozšířila přípustnost dovolání na některé věci, mj. i na věci rodinného práva a náklady řízení. Ale přípustnost dovolání by na druhou stranu musel vlastním rozhodnutím výslovně připustit sám Nejvyšší soud, a to pouze v situaci, vyžadovala-li by to potřeba sjednocení judikatury soudů. Rozhodnutí o nepřípustnosti by pak Nejvyšší soud nemusel žádným způsobem odůvodnit. Bylo by tak fakticky zcela na libovolném uvážení Nejvyššího soudu, jakým nápadem se bude zabývat. Přidáváme se tedy k závěru, že Nejvyšší soud si ve výsledku bude vybírat a většinu dovolání bez jakéhokoli odůvodnění odmítat s argumentací, že řešená otázka není zásadní z hlediska soudní judikatury.[7] Nechme stranou, že lze pochybovat i o tom, zda návrh náhodou nepředstavuje tzv. legislativní přílepek, kterým je obcházen řádný legislativní proces.

    Pozadu ostatně nezůstává ani Nejvyšší správní soud. V Poslanecké sněmovně leží i návrh zákona, kterým se mění zákon 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 777), ve kterém se pro změnu navrhuje změna § 110 odst. 6 s.ř.s. umožňující Nejvyššímu správnímu soudu rozhodnutí o kasační stížnosti odůvodnit pouze odkazem na svá dřívější rozhodnutí s uvedením jejich převzaté části[8].

    Lze tedy shrnout, že stěžovatelům k Ústavnímu i Nejvyššímu správnímu soudu a dovolatelům k soudu Nejvyššímu, se přestane vysvětlovat, proč je tyto soudu odmítly. Pokud by projednávané novely o.s.ř. a s.ř.s. byly přijaty, v konečném důsledku by to znamenalo ještě větší zatížení Ústavního soudu, u kterého by většina negativních rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu skončila podáním ústavní stížnosti. Pro něj se stane věcné odůvodnění již prakticky nemožným, protože z odůvodnění obou nejvyšších soudů nepozná, proč nebyl účastník úspěšný. Přitom právě nad Ústavním soudem visí Damoklův meč ESLP a po pravdě, i kdyby nevisel, mají autoři článku za to, že takový pokles standardu soudnictví (a ochrany práva na spravedlivý proces) v jeho nejvšších patrech není nezbytný.

    Situace je tedy poněkud zacyklená a jediní, kdo ve výsledku na postupných plánovaných novinkách mohou tratit, jsou účastníci řízení a jejich právo na přístup k soudu. Neměli bychom přitom zapomínat, že na vytváření legislativních změn se podílejí i sami soudci. Mnohdy s odůvodněním, že legislativců je málo. Ani vrcholným soudům ale ústavní pořádek nedovoluje si vybírat, jaké věci se jim líbí rozhodovat a v jakých případech jsou ochotny ochranu právům účastníkům řízení poskytovat. Potřebu legislativní změny ostatně neodůvodňují ani statistiky nápadu, který je u nejvyšších soudů i Ústavního soudu v posledních letech relativně stabilní, či má spíše sestupnou tendenci[9]. Nezbývá tak než doufat, že výsledek parlamentních diskuzí žádné legislativní novinky v tomto směru nepřinese, a nová generace Ústavního soudu tento negativní trend udrží v ústavněprávní a také rozumné rovině.

    Mgr. Michal Sylla
    Mgr. Michal Sylla
    ,
    advokát
     


    Mgr. Adéla Šmahelová
    ,
    advokátní koncipientka

    logo_PRK

    PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
     
    Jáchymova 2
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 221 430 111
    Fax:    +420 224 235 450
    e-mail:    prague@prkpartners.com
     

    [1] K dispozici >>> zde.

    [2] Viz usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 2892/20, a usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 83/23.

    [3] Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. I. ÚS 1585/23, nález Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. I. ÚS 1564/23, či nález Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. II. ÚS 2545/17.

    [4] Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 202/05 či nález Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. II. ÚS 1257/15.

    [5] Srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. II. ÚS 1257/15; rozsudek ESLP ve věci  H.A.L. proti Finsku ze dne 27. 1. 2004 č. 38267/97

    [6] Srov. rozsudky ESLP ve věcech Vodárenská akciová společnost, a. s. proti České republice ze dne 24. 2. 2004 č. 73577/01, Běleš a ostatní proti České republice ze dne 12. 11. 2002 č. 47273/99, Zvolský a Zvolská proti České republice ze dne 12. 11. 2002 č. 46129/99.

    [7] JANOŠEK, Vladimír. Omezení přístupu k Nejvyššímu soudu v rámci dovolání, cui bono? In: epravo.cz [online]. 6. 11. 2024 [cit. 2024-11-14]. Dostupné >>> zde.

    [8] V původním návrhu bylo dokonce uvažováno o změně § 104a s.ř.s. a úpravy nepřijatelnosti kasační stížnosti.

    [9] Jednotlivé statistiky zde: Nejvyšší soud; Ústavní soud; Nevyšší správní soud.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Michal Sylla, Mgr. Adéla Šmahelová (PRK Partners)
    5. 12. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Soudní ombudsman jako most mezi soudy, advokacií a veřejností
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Insolvence
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Bezdůvodné obohacení
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.