V současné době se mnoho cest využívaných veřejností, přesněji účelových komunikacích nachází na pozemcích vlastníků, kteří nemusí mít vždy právní zájem na zachování cesty. Tento článek se zabývá tím, kdy a do jaké míry je nutný jejich souhlas se vznikem a užíváním účelové komunikace, respektive s jejím veřejným užíváním. Článek je tedy zaměřen na…
V červnu 2025 vstoupí v účinnost zákon 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který má zajistit, že určité výrobky a služby budou přístupné pro všechny osoby se zdravotním postižením nebo jiným funkčním omezením. Nová právní úprava odstraňuje některé překážky, s nimiž se v řadě životních situací musí tyto osoby…
Naprostá většina digitálních platforem spolupracuje se svými pracovníky formou OSVČ. Podle Evropské komise by však část těchto pracovníků měla být správně klasifikována jako zaměstnanci. Po letech vyjednávání EU v říjnu schválila směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy.[1] Směrnice vedle švarcsystému u…
Jaké právní a daňové výzvy čekají na sportovce na mezinárodní scéně? V závěrečném díle seriálu podcastů „Sport, právo a daně“ se Jan Exner a Pavel Šnobl zaměřují na složité aspekty, které přináší účast na mezinárodních soutěžích. Objevte, jak zamezit dvojímu zdanění, jak řešit střet zájmů mezi osobními a svazovými sponzory a proč je důležité znát…
Zajímavou, přitom poměrně frekventovaně řešenou problematiku v oblasti společného jmění manželů představují tzv. vnosy a zápočty. Jde o situaci, kdy za dobu trvání manželství vynaloží některý z manželů své výhradní prostředky do majetku společného (tzv. vnos) nebo naopak jsou společné prostředky manželů vyhrazeny na výlučný majetek některého z…
Může se Ústavní soud s ústavní stížností vypořádat pouze s odkazem na své vlastní plenární stanovisko? Tuto otázku aktuálně řeší Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") ve věci Šperlich a ostatní proti České republice[1]. Stěžovatelům se nelíbí, že Ústavní soud odmítnutí jejich ústavních stížností postavil téměř výhradně na stanovisku pléna…
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2024, čj. 4 Ads 129/2024-23 odmítl názor Ministerstva práce a sociálních věcí, dle kterého osoby bydlící v domovech pro seniory či domovech se zvláštním režimem nemají možnost požádat o příspěvek na bydlení. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka, která na základě smlouvy o…
V rámci řešení sporů týkajících se ochrany know-how a obchodního tajemství (nezávisle na tom, zda jsou spory řešeny soudně či mimosoudně, tj. např. prostřednictvím ip mediace) se lze v praxi poměrně často setkat s tím, že strany sporu nemají jasnou představu o tom, jak je přesně upravena ochrana know-how a obchodního tajemství a jaké jsou jejich…
Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 22 Cdo 654/2024, ze dne 30. 9. 2024, řeší otázku, zda se oprávnění ze služebnosti stezky zřízené za účinnosti zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, (o. z.) ve prospěch osoby, která je vlastníkem budovy, vztahuje i na nájemce takové budovy. Kdo ostatně může využívat osobní služebnost stezky vedle samotného…
Bohužel i v rámci výkonu profesionální sportovní činnosti nezřídkakdy dochází k situacím, kdy již smluvní strany, tj. v převážné většině případů sportovní klub či asociace na straně jedné a profesionální sportovec na straně druhé, nejsou schopny vyřešit konkrétní sporné otázky smírnou mimosoudní cestou a na řadu tak přichází řízení před nezávislým…
Nový stavební zákon je účinný již několik měsíců, ale diskuse kolem něj neutichají. Jeden z výkladových problémů v praxi činí i přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím obsažené v § 329 zákona 283/2021 Sb., stavební zákon („NSZ“). Důležitost tohoto ustanovení neradno podceňovat – cesta ke každé stavbě vyžadující povolení…
Rozhodčí doložka jako předpoklad projednání sporu v rozhodčím řízení
Rozhodčí doložka je základním předpokladem pro to, aby spor mezi stranami mohl být rozhodován v rozhodčím řízení. Není-li rozhodčí doložky, není rozhodce oprávněn o majetkovém sporu rozhodnout. Okolnost, že žalovaný byl v rozhodčím řízení zcela pasivní, neúčastnil se jednání…
Právní postavení stejnopohlavních párů je ve veřejném prostoru dlouhodobě řešenou otázkou. Podstatnou transformaci podoby formalizovaného soužití těchto osob představuje zákon 123/2024 Sb., který byl schválen zákonodárci v únoru 2024.[1] Tato nová právní úprava nabude z převážné části účinnosti 1. 1. 2025 a přinese s sebou zavedení nového…
Jak správně nastavit sponzorské smlouvy v profesionálním sportu? Ve třetím díle seriálu podcastů „Sport, právo a daně“ se Jan Exner a Pavel Šnobl zaměřují na specifika sponzorských smluv, které mohou být pro sportovce nejen složité, ale i klíčové. Zjistěte, jak se orientovat v množství smluv, rozlišovat mezi finančním a naturálním plněním a co…
Právní úprava výživného je obsažena v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), a to konkrétně v ustanoveních § 910 a.n. občanského zákoníku. Úprava výživného je jedním z klíčových témat rodinného práva, které se neustále vyvíjí a je velmi bohaté na odborná výkladová stanoviska i soudní judikaturu. V…
Ke konci tohoto roku končí osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních korporacích ve formě, jak ji známe doposud. Tyto příjmy budou od roku 2025 osvobozené jen do výše 40 milionů korun.
Jako právnická osoba je i obchodní korporace od svého vzniku v mezích právního řádu subjektem práv a povinností, přičemž tyto má jak vůči třetím osobám, tak vůči svým členům, na nichž je z hlediska právní osobnosti nezávislá (jde o oddělené subjekty práva). Stejně tak též členové obchodní korporace mají vůči ní práva a povinnosti, přičemž tento…
Občanský zákoník se k realizaci zadržovacího práva vyjadřuje poměrně stručně v § 1398, a to odkazem na pravidla pro výkon práva zástavního. To může na první pohled vytvářet dojem, že způsoby realizace zástavního a zadržovacího práva se plně překrývají. V praxi však tato hmotněprávní úprava naráží na procesní limity, které odhalují určité…
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] zabýval otázkou náhrady škody, která měla zaměstnanci vzniknout ztrátou na výdělku v důsledku posttraumatické stresové reakce na verbální a fyzický incident s jiným zaměstnancem. Důsledkem konfliktu byla desetiměsíční pracovní neschopnost zaměstnance. Jak je to s předpoklady vzniku odpovědnosti za…
Vrchní soud v Praze se v usnesení sp. zn. 7 Cmo 206/2024, ze dne 13. 8. 2024 zabýval otázkou, zdali zveřejněním osobních údajů skutečného majitele v rozsahu podle § 14 ZESM nedochází k porušení základních práv skutečného majitele zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv, neboť ustanovení § 14 odst.
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
