Zveřejňování dopingových sankcí vs. GDPR ve světle stanoviska generálního advokáta SDEU

Čtyři sportovci napadli u rakouského soudu skutečnost, že jejich jména, sportovní disciplína, délka zákazu činnosti a důvody sankce byly či měly být zveřejněny na webových stránkách rakouské antidopingové agentury (NADA Austria) a antidopingové právní komise (ÖADR).

V Rakousku je povinnost zveřejňování těchto údajů stanovena zákonem a má dva hlavní cíle:

• odradit sportovce od porušování antidopingových pravidel; a
• zamezit obcházení antidopingových pravidel tím, že se všichni potenciální sponzoři či zaměstnavatelé sportovce dozvědí o jeho suspendaci.

Obdobnou povinnost uvádí také Světový antidopingový Kodex WADA i národní antidopingové předpisy (s určitými výjimkami – nezletilí sportovci, chráněné osoby nebo rekreační sportovci).

Podle rakouských antidopingových předpisů se sankce, o níž rozhodla ÖADR nebo USK (nezávislá rozhodčí komise, která je příslušná k přezkumu rozhodnutí ÖADR), zveřejňuje formou seznamu na internetových stránkách NADA Austria. Po dobu trvání pozastavení činnosti tento seznam obsahuje jméno a příjmení sportovce, druh sportu, porušení konkrétních antidopingových pravidel, uloženou sankci a její začátek a konec. Stejné informace spolu s případnými zakázanými látkami zveřejňuje ÖADR také v tiskové zprávě na svých internetových stránkách.

Reklama

Chystaná velká novela stavebního zákona (online – živé vysílání) - 27.1.2026

27.1.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

V říjnu 2021 požádali dotčení sportovci NADA Austria a ÖADR, aby jejich jména a příslušné sportovní disciplíny nebyly dále zveřejňovány. Obě organizace však těmto žádostem nevyhověly.

Sportovci tvrdí, že zveřejňování uvedených údajů je v rozporu s ochranou dle GDPR. V souvislosti s výkladem GDPR rakouský spolkový správní soud, u kterého je aktuálně vedeno vnitrostátní řízení, předložil předběžnou otázku SDEU.

Původní řízení

Aktuální řízení ve věci C-474/24 přímo navazuje na řízení ve věci C-115/22, ve kterém SDEU v roce 2024 odmítl původní žádost o rozhodnutí o předběžné otázce jako nepřípustnou z procesních důvodů (předkládající orgán nesplnil kritéria „soudu či tribunálu“ podle čl. 267 SFEU) a k posouzení meritu tedy nedošlo.

V původním řízení předložila generální advokátka SDEU Tamara Ćapeta své stanovisko, ve kterém uvedla, že (i) GDPR se na dané okolnosti neuplatní, protože antidopingová pravidla primárně regulují sport jako takový a (ii) i kdyby se GDPR aplikovalo, zákonem stanovená plošná veřejná publikace jmen a sankcí je legitimní a nevyžaduje individuální test přiměřenosti; internetové zveřejnění je podle ní adekvátní a (po dobu zákazu činnosti) i nezbytné, přičemž nejde o údaje o zdravotním stavu dle čl. 9 GDPR, nicméně může jít o údaje dle čl. 10 GDPR.

Aktuální stanovisko generálního advokáta SDEU

Generální advokát Dean Spielmann se ve svém stanovisku ve věci C-474/24 odchýlil od předchozích závěrů a uvedl, že antidopingová pravidla spadají do působnosti práva EU a že se GDPR aplikuje na veřejné zveřejňování sankcí za doping, jelikož uvedení zakázané látky může „odhalit“ zdravotní údaje sportovce podle čl. 9 GDPR.

Ve svém stanovisku současně uvedl, že automatická a neomezená publicita může představovat nepřiměřený zásah do soukromí a práv na ochranu osobních údajů sportovců. Sankce za doping mohou být rovněž považovány za rozsudky v trestních věcech a trestných činů podle čl. 10 GDPR.

Spielmann dále uvedl, že článek 9 odst. 1 GDPR musí být vykládán v tom smyslu, že zveřejnění jména sportovce, doby pozastavení jeho činnosti a důvodů tohoto pozastavení nepředstavuje zpracování údajů o zdravotním stavu ve smyslu tohoto ustanovení, ledaže tyto důvody zahrnují název zakázané látky nebo zakázaných látek, jejichž přítomnost byla zjištěna v těle sportovce, neboť tento údaj může, byť nepřímo, odhalit informace o zdravotním stavu, a to i budoucím, dotyčného sportovce.

Ve svém stanovisku také zpochybnil nutnost plošného online zveřejňování jmen a sankcí sportovců vzhledem ke sledovaným cílům (odrazování sportovců a prevence dopingu). Klíčová je dle něj proporcionalita, přičemž povinnost zveřejnění osobních údajů je přípustná jen tehdy, pokud je přiměřená rozsahem i dobou trvání. Antidopingové organizace by tedy měly provádět individuální posouzení v každém jednotlivém případě.

Současně neshledává zveřejňování nezbytným pro „odstrašení“ sportovců od užívání zakázaných látek ani pro zabránění obcházení sankcí. Online zveřejňování podle něj staví sportovce na digitální pranýř a kombinace uvedení jména, neomezeného dosahu a automatického systémového zveřejňování působí nepřiměřeně.

Deklarovaného cíle lze dle generálního advokáta dosáhnout i méně „invazivním“ způsobem, například sdílením jmen sportovců pouze se sportovními orgány a zveřejňováním anonymizovaných údajů pro účely veřejnosti.

Stanovisko není právně závazné, nicméně může napovědět, jakým směrem se SDEU „vydá“ ve svém rozhodnutí. Pokud potvrdí závěry generálního advokáta, rakouský soud bude povinen při svém rozhodování respektovat toto rozhodnutí.

Zveřejňování sankcí je současně jedním z principů globálního boje proti dopingu. Pokud by SDEU shledal, že se na tuto problematiku aplikuje GDPR a dosavadní praxe je s GDPR v rozporu, WADA i antidopingové organizace by musely odpovídajícím způsobem upravit svá pravidla. Vzhledem k tomu, že WADA bude koncem letošního roku schvalovat nové znění Světového antidopingového Kodexu, může mít rozsudek přímý dopad na revizi Kodexu a jeho účinky tak mohou přesáhnout i evropské hranice.

JUDr. Jan Štúr
Advokátní koncipient