JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - KVĚTEN 2026
Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přináší stále přísnější pohled na chyby v nabídkách, transparentnost hodnocení i určování hodnoty veřejných zakázek. Advokát Jiří Harnach ve své odborné přednášce upozornil na aktuální rozhodnutí, která mohou zásadně ovlivnit každodenní praxi zadavatelů i dodavatelů. „I něco, co může na první pohled vypadat naprosto jasné a jednoduše vysvětlitelné, může vést k vyloučení dodavatele,“ uvedl Jiří Harnach. Celou analýzu aktuální judikatury přináší další díl Veřejných zakázek LIVE.
Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se v oblasti veřejných zakázek dál vyvíjí a zadavatelé i dodavatelé musí stále pečlivěji sledovat její dopady do každodenní praxe. Na to upozornil advokát Jiří Harnach v dalším dílu odborného pořadu Veřejné zakázky LIVE, ve kterém shrnul nejdůležitější rozhodnutí posledních měsíců i statistiky z výroční zprávy ÚOHS za rok 2025. „I něco, co může na první pohled vypadat naprosto jasné a jednoduše vysvětlitelné, může vést k vyloučení dodavatele,“ uvedl Jiří Harnach. Celá přednáška přináší praktický pohled na aktuální trendy i konkrétní doporučení pro zadavatele a dodavatele veřejných zakázek.
Jedním z hlavních témat byly statistické údaje z výroční zprávy ÚOHS za rok 2025. Úřad řešil celkem 573 zahájených správních řízení, což představuje pokles oproti předchozím letům. Výrazně se snížil zejména počet řízení zahajovaných z moci úřední. Podle Jiřího Harnacha jde o zajímavý trend, který může naznačovat změnu priorit kontrolní činnosti úřadu. „Dochází k nárůstu návrhových řízení a naopak ke snížení řízení z moci úřední,“ upozornil Jiří Harnach. Statistiky podle něj ukazují i to, že zadavatelé a dodavatelé stále častěji aktivně využívají procesních prostředků obrany.
Významnou pozornost věnoval Jiří Harnach také délce správních řízení. Průměrná délka prvoinstančního řízení dosáhla téměř 50 dnů, což odpovídá praktickým zkušenostem z trhu. „Standardní návrh, který není nijak zvlášť složitý, bude v prvním stupni vyřízen zhruba do dvou měsíců,“ uvedl Jiří Harnach. Současně připomněl, že statistiky z minulých let byly částečně zkresleny zahrnováním platebních příkazů, které jsou z podstaty výrazně rychlejší. Novější metodika proto podle něj poskytuje mnohem přesnější obrázek o skutečné délce přezkumných řízení.
Zajímavé závěry přinesla i data týkající se rozkladových řízení. Předseda ÚOHS rozhodoval v roce 2025 o 171 rozkladech, přičemž ve více než 31 procentech případů došlo ke změně nebo zrušení prvoinstančního rozhodnutí. „Zhruba třicet jedna procent případů mělo nějaký efekt, vyplatilo se rozklad podat,“ zdůraznil Jiří Harnach. Podle něj jde o důležitý signál pro účastníky zadávacích řízení, že druhostupňová obrana má stále význam a nelze ji podceňovat. Úspěšnost rozkladů zároveň potvrzuje, že rozhodovací praxe není zcela rigidní a v některých případech dochází k významným korekcím právního názoru.
Dalším důležitým tématem byla úspěšnost ÚOHS ve správním soudnictví. Krajský soud v Brně rozhodl ve prospěch úřadu ve 43 z 46 případů, zatímco u Nejvyššího správního soudu byla situace vyrovnanější. „Třicet devět procent případů u Nejvyššího správního soudu je poměrně vysoká úspěšnost stran protilehlých k úřadu,“ upozornil Jiří Harnach. Podle něj tato čísla potvrzují, že kasační stížnosti mohou mít reálný význam, zejména pokud existují pochybnosti o správnosti právního posouzení věci. Vývoj soudní judikatury proto zůstává pro oblast veřejných zakázek mimořádně důležitý.
Největší pozornost posluchačů však vzbudilo rozhodnutí týkající se opravy chyby v nabídkové ceně. V konkrétním případě dodavatel opomněl započítat jeden z položkových rozpočtů do celkové nabídkové ceny. Chyba představovala přibližně dvě procenta ceny zakázky. Přesto ÚOHS potvrdil jeho vyloučení ze zadávacího řízení. „Pokud by se změna měla dotknout hodnocení, pak je tato změna nepřípustná,“ vysvětlil Jiří Harnach. Rozhodnutí podle něj ukazuje mimořádně přísný přístup k jakýmkoliv úpravám hodnocených parametrů nabídky.
Jiří Harnach zdůraznil, že rozhodovací praxe dlouhodobě připouští opravy zjevných administrativních chyb. V tomto případě však problém spočíval v tom, že oprava zasahovala přímo do hodnocené nabídkové ceny. „Úřad zdůrazňuje to, co je jádro zadávacího řízení, a to je cena,“ uvedl Jiří Harnach. Podle něj právě skutečnost, že šlo o hodnotící kritérium, vedla k závěru o nepřípustné změně nabídky po uplynutí lhůty pro její podání. Rozhodnutí tak představuje důležité varování pro všechny dodavatele připravující cenové nabídky.
Úřad navíc upozornil na možné spekulativní jednání dodavatele. Ten totiž znal ceny konkurence a věděl, že i po navýšení své nabídky zůstane nejlevnější. „Ta spekulace tam byla možná, tedy jakýsi netransparentní prvek tam byl přítomen,“ uvedl Jiří Harnach při vysvětlování závěrů rozhodnutí. Právě možnost volby mezi různými způsoby opravy nabídky podle ÚOHS vytvářela prostor pro netransparentní postup. Zadavatelé proto podle Jiřího Harnacha musí podobné situace hodnotit velmi obezřetně.
Další rozebírané rozhodnutí se týkalo sektorových veřejných zakázek v oblasti vodárenství. Spor vznikl kvůli otázce, zda vlastník vodovodu, který jej sám neprovozuje, může využít režim sektorové zakázky. ÚOHS dospěl k závěru, že ano. „Aby byl výkon činnosti považován za výkon relevantní činnosti v odvětví vodárenství, postačuje, aby šlo samostatně o poskytování vodovodu,“ citoval Jiří Harnach z rozhodnutí úřadu. Výklad podle něj potvrzuje nutnost číst zákon o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s dalšími oborovými předpisy.
Podle Jiřího Harnacha je právě propojení různých právních regulací jedním z největších praktických problémů sektorových zakázek. „Je vždy potřeba zákon číst s plnou znalostí těchto jiných oborových právních předpisů,“ zdůraznil. V konkrétním případě sehrál zásadní roli zákon o vodovodech a kanalizacích, který detailně vymezuje práva a povinnosti vlastníků vodovodní infrastruktury. Rozhodnutí tak potvrzuje, že při posuzování sektorových zakázek nelze vycházet pouze z úzkého jazykového výkladu zadávací legislativy.
Velmi praktickou částí přednášky byla také otázka stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Posuzovaný případ řešil situaci, kdy smlouva obsahovala i rámcové činnosti, které zadavatel mohl, ale nemusel objednat. Navrhovatel tvrdil, že jejich potenciální využití může zvýšit hodnotu zakázky nad zákonný limit. ÚOHS však takový výklad odmítl. „Hypotetickým budoucím platbám nad rámec sjednané ceny nelze nyní přihlédnout,“ citoval Jiří Harnach z rozhodnutí úřadu.
Podle Jiřího Harnacha jde o závěr s výrazným praktickým dopadem. Zadavatelé totiž často pracují s rámcovými nebo opčními plněními, jejichž skutečný rozsah není předem jistý. „Pokud ze smlouvy nevyplývá povinnost, že opravdu budou nakoupeny, nemusíte je zohlednit při stanovování druhu zadávacího řízení,“ vysvětlil Jiří Harnach. Současně ale upozornil, že pokud by následné čerpání limit překročilo, mohlo by dojít k porušení zákona a zpětnému zpochybnění celé konstrukce zakázky.
Poslední rozebírané rozhodnutí se týkalo zadávání právních služeb ve zjednodušeném režimu. Hlavní město Praha odmítlo jednomu z účastníků sdělit podrobnosti o hodnocení nabídek, konkrétně informace o referencích a členech realizačního týmu. ÚOHS však rozhodl, že zadavatel musí tyto údaje poskytnout. „Pokud mají dodavatelé něco namítat, musí mít informace pro to, na základě čeho byly body přiděleny,“ uvedl Jiří Harnach. Rozhodnutí podle něj výrazně posiluje princip transparentnosti.
Úřad zdůraznil, že i ve zjednodušeném režimu musí být zachovány základní zásady zadávání veřejných zakázek. Dodavatelé proto musí mít možnost seznámit se s informacemi, které zadavatel při hodnocení porovnával. „Úkon zadavatele by se stal de facto nerozporovatelným, pokud by účastníci neměli možnost seznámit se s hodnocenými údaji,“ připomněl Jiří Harnach závěry rozhodnutí. Transparentnost podle něj nesmí být oslabena jen proto, že zákon v konkrétním typu řízení neukládá povinnost vypracovat podrobnou zprávu o hodnocení.
Přednáška Jiřího Harnacha znovu ukázala, že oblast veřejných zakázek zůstává mimořádně dynamická a že i zdánlivě drobné procesní detaily mohou mít zásadní dopad na výsledek soutěže. Rozhodovací praxe ÚOHS i správních soudů zároveň stále více akcentuje transparentnost, předvídatelnost a důsledné dodržování pravidel hospodářské soutěže. „Je potřeba domýšlet ty věci do důsledků,“ uzavřel Jiří Harnach. Praktické dopady aktuálních rozhodnutí tak budou zadavatelé i dodavatelé promítat do své činnosti ještě dlouhé měsíce.
Nenechte si ujít další díly.
Podívejte se na video
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
