veřejné zakázky

veřejné zakázky

Partnerem sekce Veřejné zakázky je advokátní kancelář MT Legal. Kancelář MT Legal je držitelem ocenění "Právnická firma roku 2018, 2015 a 2014" pro oblast Veřejných zakázek a "Právnická firma roku 2012" v kategorii Regionální kancelář.

Neoznačení obálky s nabídkou uchazeče z pohledu aktuální rozhodovací praxe

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), umožňuje uchazečům podávat své nabídky buď v listinné, nebo v elektronické podobě. Rozhodne-li se uchazeč podat nabídku v listinné podobě, pak musí být taková nabídka podána v řádné uzavřené obálce, která je označená názvem veřejné zakázky tak, aby bylo…

Změna v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek – Správní delikty zadavatelů v oblasti veřejných zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie

V dnešním článku bychom chtěli upozornit na jednu – na pohled drobnou – novinku v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“)[1], která by však mohla přinést významné změny.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek – myšlenka dobrá, provedení zatím o dost horší

V průběhu dubna 2015 byl ministerstvem pro místní rozvoj ČR předložen do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Po ukončení mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání se s početnými připomínkami vznesenými ze strany oslovených připomínkových míst byl v průběhu července 2015 předložen vládě…

Alternativní způsoby ochrany uchazečů o veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb.

Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům odpovědi na některé otázky související s přezkoumáváním úkonů zadavatele v zadávacím řízením v případě, že uchazeč o veřejnou zakázku nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení. V souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vykonává…

Jakým způsobem stanovit předpokládanou hodnotu koncesního projektu

Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…

Moderace smluvní pokuty jako zapovězený institut pro oblast veřejných zakázek

Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?

Příznivější právní úprava v oblasti veřejných zakázek

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.

Jaký subdodavatelský závazek ve vztahu k prokazování kvalifikace v zadávacím řízení obstojí?

Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…

Praktické problémy se zvýhodněním dodavatelů zaměstnávající osoby se zdravotním postižením v rámci procesu posouzení a hodnocení nabídek

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje, že zadavatel by měl při postupu dle ZVZ dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně v aktuálním znění ZVZ je možné najít z této obecně stanovené doktríny určitou…

Lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám ve „dvoufázovém“ zadávacím řízení

Od jakého okamžiku je třeba počítat lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám v případě „dvoufázových“ zadávacích řízení, typicky v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu? Cílem tohoto článku je upozornit na nové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), které určitým…

Prodloužení lhůty pro podání nabídek při změně zadávacích podmínek

Lhůta pro podání nabídek ve veřejné zakázce vymezuje mimo jiné časový úsek, po který je zadavatel za určitých podmínek oprávněn měnit zadávací podmínky. Jedná se o lhůtu, po kterou jsou všem potenciálním dodavatelům známy podmínky stanovené zadavatelem pro zadávací řízení, přičemž konec lhůty pro podání nabídek znamená v celém řízení významný…

Do jaké míry je veřejný zadavatel povinen před odesláním výzev k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zjišťovat schopnost osloveného dodavatele skutečně zakázku splnit?

Na stránkách epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek zabývající se otázkou, jaká kvalitativní kritéria musí splňovat veřejným zadavatelem[1],[2] oslovovaní dodavatelé ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a do jaké míry je zadavatel…

Řízení o inovačním partnerství

Legislativní rada vlády obdržela v polovině července roku 2015 očekávaný návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který byl připravován ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU (dále jen „směrnice 2014/24/EU“). Podle deklarovaného harmonogramu by…

K otázce zajištění platnosti nepeněžních forem jistoty v průběhu zadávací lhůty

Nejednoznačná právní úprava institutu jistoty v § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a existence jen velmi skromné relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“ nebo „Úřad“) k tomuto tématu zanechávají v aplikační praxi některé otazníky, a to i…

Doručování stejnopisu návrhu do datové schránky zadavatele v optice rozhodovací praxe

Snad každý zadavatel se dostal do situace, kdy musel v rámci zadávacího řízení posoudit včasnost doručení určitého podání uchazeče či zájemce. Jelikož je v současné době většina podání uchazečů či zájemců přijímána zadavatelem do datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění…

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky u zadavatele s tzv. „samostatnou provozní jednotkou“

Správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatelem je jedním z důležitých předpokladů, aby mohlo být zadávací řízení zahájeno. Při určování předpokládané hodnoty zadavatel vychází z údajů a informací o zakázkách stejného či obdobného plnění, přičemž nedisponuje-li zadavatel těmito údaji či informacemi, stanoví se předpokládaná…

Právo veřejných zakázek aneb K jednomu otazníku z oblasti zjednodušeného podlimitního řízení

Následující článek je zaměřen na oblast veřejných zakázek. Jak známo, problematice veřejných zakázek se věnuje stále více právníků, tudíž by následující text mohl být pro ně užitečným. In concreto - věnuje se jednomu aktuálnímu problému souvisejícího s tématikou tzv. zjednodušeného podlimitního řízení.

Dynamický nákupní systém - jak jej známe dnes a jaký by mohl být

Právní úprava dynamického nákupního systému je v současném zákoně o zadávání veřejných zakázek velmi rámcová a v mnohém nejasná, poskytující různé možnosti výkladu. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je takřka nulová a tudíž chybí i judikatura soudní. Přitom lze konstatovat, že se dynamický nákupní systém mnoha zadavatelům…

Uzavírání Dohody o narovnání z hlediska povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře

Uzavření dohody o narovnání je jedním z možných způsobů řešení sporů nebo potencionálních sporů v obchodní praxi. Každá dohoda o narovnání musí být vždy revidována, mimo jiné, i v kontextu povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Omezení požadovaného rozsahu referenčních stavebních prací

Psáti obsáhlá pojednání o problematice vymezování technických kvalifikačních předpokladů v rámci veřejných zakázek se může v současné době – po téměř 9 letech účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) – jevit jako nošení dříví do lesa. Přesto bychom rádi v tomto článku upozornili na dvě…