veřejné zakázky

Ust. § 36 odst. 3 věta druhá zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), stanoví: „Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.“ Kde je hranice této odpovědnosti? A bude z porušení této povinnosti dovozovat…

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky definitivně podřadilo akvizice pod režim veřejných zakázek. Podrobení korporátních akvizic pravidlům pro zadávání veřejných zakázek tak potvrdilo povinnost zadavatelů v této souvislosti postupovat podle zákona č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek (dále jen…

Základní způsobilost je upravena v § 74 a násl. zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Jedná se o souhrn kritérií tvořících dodavatelům první možnou a vskutku základní překážku v přístupu do zadávacího řízení. Veřejný zadavatel je s výjimkou zjednodušeného podlimitního řízení povinen…

Zadavatelé se běžně dostávají do situace, že těsně před koncem lhůty pro podání nabídek obdrží od některého z dodavatelů námitky proti zadávacím podmínkám ve smyslu ust. § 241 odst. 2 písm. a) zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“). Jak v takové situaci má…

V minulém roce jsem publikovala dva články[1] reagující na relativně novou právní úpravu dynamického nákupního systému (dále jen „DNS“) v zákoně 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). V těchto článcích jsem poukázala na flexibilitu DNS a poměrně velký potenciál využití tohoto institutu v…

V praxi se běžně střetáváme s postoupením pohledávky; lze se přitom setkat i s tzv. fiduciárním postoupením pohledávky, které má určitá specifika. Toto specifické postoupení pohledávky bude tímto článkem přiblíženo a současně bude posouzeno z pohledu zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…

Přestože „povinná elektronizace“ zadávacího řízení platí pro všechny zadavatele veřejných zakázek již ode dne 18. 10. 2018, stále není všem orgánům dozoru (především pak na úseku kontroly rozpočtové kázně) a ani některým poskytovatelům dotací zřejmé, jak povinnou elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli pojímat. Problémy pak…

Informační technologie jsou v současné době zahrnuty ve většině oblastí činnosti zadavatelů a jejich význam bude i nadále růst[1]. Spolu s rostoucím významem informačních technologií a informací v nich obsažených se zvyšují i nároky na jejich bezpečnost. Roste tedy počet zranitelností a s nimi i rizika, že dané zranitelnosti budou využity…

Stále aktuálním tématem je šíření onemocnění COVID-19 a s tím spojené dopady. Šíření onemocnění COVID-19 je často spojováno s pojmem vyšší moci neboli tzv. vis maior. Je zřejmé, že šíření pandemie výrazně zasáhlo do nejrůznějších oblastí života, oblast smluv na plnění veřejných zakázek nevyjímaje. Soukromoprávní předpisy umožňují změny práv a…

Vyloučení účastníka zadávacího řízení představuje velký zásah do průběhu zadávacího řízení a je nutno dodržet všechny zákonné požadavky, včetně základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Po vyloučení může být účastník vzat zpět pomocí…

Ačkoli od doby přijetí první tuzemské právní úpravy zadávání veřejných zakázek uplynula již dlouhá řada let a dalo by se tudíž očekávat, že v oblasti zadávání veřejných zakázek se ustálí určité standardy týkající se elementárních požadavků na úroveň a vyváženost smlouvy na veřejnou zakázku, každodenní zkušenost ukazuje, že tomu tak pohříchu vždy…

Porušení povinnosti zadavatele stanovené zákonem 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ZZVZ“), může vést ke vzniku škody na straně dodavatelů, resp. účastníků zadávacího řízení[1] a odpovědnosti zadavatele za takovou škodu. Problematika náhrady škody způsobené nezákonným postupem zadavatele při…

Ačkoliv se může zdát, že zákon o zadávaní veřejných zakázek upravuje tzv. „in-house“ výjimku opravňující zadavatele postupovat mimo režim zákona poměrně jednoznačně, i v tomto případě v praxi dochází k nejasnostem, jak vyplývá například z aktuálního rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci města Dobříš[1]. Proto nebude od věci…

Zásady zadávání veřejných zakázek mají bezpochyby zásadní vliv na průběh celého zadávacího i výběrového řízení (veřejné zakázky malého rozsahu). Ve výběrovém řízení jsou o to důležitější s ohledem na výjimku stanovenou v § 31 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), podle které zadavatel veřejné…

V první části článku jsme dospěli k dílčímu závěru, že v případě smluv na plnění veřejných zakázek mohou být všechny podmínky pro aplikaci ochranných ustanovení podle § 1798 a násl. OZ[1] o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem naplněny současně a nelze tedy bez dalšího vyloučit možnost jejich aplikace.

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 79 odst. 1 (druhá věta) stanoví, že „zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné…

Potřeba vybudování přeložky sítě (zejména v elektroenergetice, ale i dalších oblastech, např. plynárenství, teplárenství, či u vodovodů nebo kanalizací) vzniká z mnoha důvodů, nejčastějšími je změna infrastruktury či realizace nových staveb.

V praxi mnohých zadavatelů při zadávání veřejných zakázek na opakující se dodávky nebo služby, které jsou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele a účtovány na základě jednotkových cen, bývá celková nabídková cena někdy chápána jako maximální strop, který nesmí být při plnění veřejné zakázky překročen. To vede tyto zadavatele k tomu, že do…

Formalistický přístup opět překvapuje aneb nenechme se zmást selským rozumem. I takto by mohl znít název článku zabývajícího se časovým aspektem možnosti uznávání referencí účastníků zadávacího řízení v rámci požadované technické kvalifikace podle zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů…

Předkládání dokladů vybraným dodavatelem postupem podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je jedním ze zásadních posunů oproti předchozím právním úpravám zadávání veřejných zakázek. Jedná se sice o změnu, která může na první pohled působit jako zjednodušení…