Dodavatel, který podává společnou nabídku do veřejné zakázky, čelí riziku „nestandardního“ chování svého partnera. To může spočívat v odmítnutí uzavření dohody o konkrétním rozdělení prací v rámci společného plnění předmětu veřejné zakázky. K tomuto plnění je přitom se svým partnerem zavázán společně a nerozdílně. Závazek k uzavření dohody o…

V tomto roce nás bez nadsázky čeká revoluce v oblasti zadávání veřejných zakázek, průběhu vyhodnocování nabídek dodavatelů a následného uzavírání dodavatelských smluv. Předložme si nyní před významným datem stručný a přehledný (nikoliv úplný) seznam zásadních změn, které přináší zákon o zadávání veřejných zakázek(ZZVZ),[1] který s účinností od 1.

Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…

Poměrně aktuálním tématem nejen veřejnoprávních subjektů (potenciálních zadavatelů) ale i subjektů soukromoprávních (potenciálních uchazečů) je v současnosti mj. problematika nového zadávání veřejných zakázek, což se samozřejmě odvíjí od faktu, že se zcela nevyhnutelně blíží termín, kdy nabude účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání…

Už jen několik týdnů bude účinný dosavadní zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) vstupuje v účinnost od prvního října tohoto roku, téměř půl roku po uplynutí lhůty stanovené Evropskou komisí.

Šťastnější čtenáři situaci „mít hluboko do kapsy“ neznají nebo si ji vybaví z období života studentského.[1]

Zadavatel ale situaci, kdy si určité plnění pořídit chce, avšak zjistí nedostatek prostředků na jeho úhradu, může zažít nejednou.[2] Pokud k uvedenému dojde až po zahájení zadávacího řízení, není pozice zadavatele…

Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…

Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který je výsledkem implementace evropských zadávacích směrnic z roku 2014.[1] Nová právní úprava představuje jak na evropské, tak i národní úrovni nejvýznamnější posun v oblasti veřejného zadávání za více než deset let.

Zadávací řízení je zvláštním typem kontraktačního procesu vedoucí k uzavření písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, kterým je fyzická nebo právnická osoba poskytující služby, provádějící stavební práce či dodávající zboží. Obchodní podmínky jsou dle ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění…

Ve Sbírce zákonů byl dne 29. 4. 2016 zveřejněn nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ohledně kvality zákona a jeho koncepci se vede rozsáhlá odborná diskuze, ale to není téma tohoto článku.

Čitatelé článku jistě již zaslechli v různých rozhlasových stanicích[1] živé hlášení ostatních posluchačů upozorňující na provádění policejní kontroly či měření rychlosti. Uvedené informace jsou totiž většinou posluchačů žádány.[2] Autor článku se tak táže, proč s nabytím účinnosti[3] zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen…

Nový zákon o veřejných zakázkách nově usiluje také o podnícení inovací skrze veřejné zakázky. Abychom pochopili, co se skrývá za tímto zákonem vyplývajícím z dva roky starých Směrnic Evropské unie (Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU), je nutné se podívat také na širší vývoj tohoto ustanovení v rámci debat v Evropské unii a vyjádření Evropské komise.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. („ZZVZ“), který bude účinný od 1. 10. 2016 a transponuje nové evropské zadávací směrnice, je bezesporu obrovským současným tématem v oblasti práva veřejných zakázek.

Subodvětví práva veřejných zakázek má za úkol (již ze své prapodstaty) zejména regulovat problematiku veřejných zakázek. Za jeho kruciální úlohu můžeme pokládat úpravu efektivity, transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá akciovým společnostem, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky, povinnost mít zaknihované akcie. Jaké dopady bude mít nová právní úprava na zadávání veřejných zakázek, dotčené akciové společnosti a jejich akcionáře? A jakým způsobem lze přeměnu listinných akcií na zaknihované akcie…

Od počátku účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…

Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.

Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…

979,221 miliónů korun – pokutu v této výši uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roce 2007 za bid-rigging[1]. O co jde? Článek se věnuje problematice bid-riggingu v kontextu evropského, českého a slovenského práva.

Každého účastníka obchodní veřejné soutěže či jakéhokoli výběrového řízení jistě zajímá, zda a jak se může bránit proti výběru jiného účastníka, který dle jeho názoru uspět neměl. Jednou z možností je domáhat se určení neplatnosti smlouvy, jež byla na základě soutěže uzavřena, která však stejně jako každá určovací žaloba vyvolává otázku aktivní…