veřejné zakázky

V době, kdy každý nákup dodávek, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací je pro zadavatele podmíněno realizací administrativně náročného zadávacího řízení, jistou záchranu představuje možnost využít možnost vertikální spolupráce neboli tzv. in-house zadání podle § 11 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění…

Proces zadávání veřejných zakázek má svůj rámec nově upravený v zákoně 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Tato nová právní úprava umožňuje hodnotit jednotlivé nabídky nejen z hlediska nabídkové ceny, ale umožňuje zadavateli stanovit i jiná hodnotící kritéria, která zajistí, že nabídka, která bude v zadávacím řízení…

Minimálně od roku 2017 lze vysledovat větší snahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jakož i dalších orgánů s dohledovou funkcí, zaměřit se v rámci své činnosti na tzv. vendor lock-in situace, v nichž se zadavatel svým předchozím postupem při zadávání veřejné zakázky v oblasti IT dostal do pozice, kdy se při potřebě změny či…

Uznávání veřejných listin vydaných orgány jednoho státu ve státu druhém je dlouhodobý právní problém. Velké množství „papírování“ má za následek jednak průtahy v soudních řízeních, zvýšení finančních nákladů nebo i časové prodlevy spojené s opatřováním si razítek či úředního překladu. Evropská unie se již od roku 2010 intenzivně zabývá…

Zákon 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje základní zásady, které musí být ze strany zadavatelů veřejných zakázek dodržovány. Jednou z těchto zásad je také zásada zákazu diskriminace, které je věnován tento článek.

Obecně k institutu self-cleaningu

Self-cleaning, neboli opatření vedoucí k obnovení základní způsobilosti účastníka zadávacího řízení (viz § 76 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]), je institut, který do českého právního řádu přinesla až novelizace práva veřejných zakázek, resp. jejich zadávání, v reakci na novou směrnici…

Ačkoli po přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek („zákon“) zadavatelé očekávali podstatné zjednodušení zadávacích procesů a celkové snížení formalismu, zákon stále obsahuje nejedno ustanovení, které nepřiměřeně administrativně zatěžuje zadavatele, přičemž rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) rozvolnění výkladu…

Již více než dva roky platí povinnost uveřejňovat smlouvy uzavírané vybranými subjekty v registru smluv a již více než rok je porušení této povinnosti sankcionováno neúčinností smlouvy, popř. jejím zrušením. Přesto se i dnes lze setkat s případy, kdy k uveřejnění smlouvy nedojde buď vůbec, nebo až poté, co si strany dle smlouvy již plnily. Tyto…

Následkem zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku je zabránění plnění takové smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), tj. situace, kdy se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou (§ 264 odst. 1 zákona ZZVZ). Vyvstává však…

Ačkoliv český zákonodárce zakotvil institut vysvětlení zadávací dokumentace v rámci zákonné úpravy na první pohled přehledně v jednom ustanovení, v souvislosti s aplikací tohoto ustanovení v praxi zadavatelé naráží na řadu sporných výkladových otázek. Cílem tohoto článku je základní sporné výkladové otázky identifikovat, analyzovat možné způsoby…

Článek se zabývá výkladem ustanovení § 252 odst. 3 zák. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zj. se soustředí na výklad pojmu „datová zpráva“.

V rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může vyvstat potřeba účastníka zadávacího řízení (dále jen „uchazeč“) nahlédnout do správního spisu vedeného ve věci konkrétní veřejné zakázky.

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), dává zadavatelům možnost stanovit zadávací lhůtu, jejíž běh však není ovlivněn pouze zadavatelem stanoveným časovým úsekem. Na její skutečnou délku má vliv i doba, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, neboť v této „blokační…

S účinností zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), došlo k významné změně vztahující se k otázce vymezení hodnotících kritérii. Hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoveno způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a aby zadavatel mohl v…

Zásada zákazu diskriminace je jedna z nejdůležitějších zásad a spolu se zásadou transparentností, přiměřeností a rovného zacházení tvoří čtveřici základních zásad při interpretaci a aplikaci zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ“). Bližší vymezení obsahu těchto zásad, které se dovozují z pravidel a zásad primárního…

K problematice povahy řízení a z nich vzniklých škod dle již neplatného zákona 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, dále jen „ZVZ“, se v minulosti již několikrát vyjadřoval Nejvyšší soud České republiky[1], dále jen „NSS“, naposledy ve svém rozsudku ze dne 31. Března 2015, č. j. 4 As 249/2014-43, dále jen…

V souvislosti s novou úpravou veřejných zakázek obsaženou v zákoně 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ 2016“), došlo mimo jiné i ke změnám v úpravě podávání námitek proti zadávací dokumentaci. Konkrétně již neplatí, že tyto námitky lze podat nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, tak jako tomu bylo v…

V praxi často dochází k situaci, kdy předmětem veřejné zakázky je více plnění, které jsou ve svém souhrnu splnitelné jen pro omezený okruh potenciálních dodavatelů, avšak při rozdělení zakázky na více části (jednotlivá plnění) by došlo ke zvýšení počtu uchazečů a pravděpodobně též k výběru výhodnější nabídky. K této otázce se vyjadřoval Nejvyšší…

S tím, jak v českém prostředí vzrůstá množství veřejných zakázek, stoupá i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem se zadáváním veřejných zakázek spojeným, případně uložené povinnosti zmírnit.

V praxi se lze často setkat s případy, kdy součástí nájemní smlouvy pozemků je také povinnost nájemce provést určitou činnost (např. demolici objektu na pozemku se nacházející) výměnou za snížení nájemného. Vyvstává tak otázka, zdali povinnost k této činnosti, která je ujednaná v nájemní smlouvě, je možné považovat za veřejnou zakázku na stavební…