veřejné zakázky

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Článek si klade za cíl odpovědět na otázku, zda se změnily přijetím zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1] (dále jen „ZZVZ“), podmínky pro výjimku nahodilého nákupu a jak na výjimku nahodilého nákupu nahlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) a…

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…

Mnozí zadavatelé se při vymezování zadávacích podmínek veřejných zakázek řídí vnitrostátními právními předpisy, aniž by náležitě zohledňovali pravidla Evropské unie (EU) upravující zadávání veřejných zakázek a fungování jednotného vnitřního trhu. V praxi přitom nezřídka může nastat situace, že určitá vnitrostátní norma odporuje právu EU. V případě…

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“), který nabyl účinnosti teprve dne 1. 10. 2016 a jež plně nahrazuje zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přináší do zadávacího řízení vedle celé řady změn také několik zcela nových institutů. Jednou z novinek v zadávacím řízení je možnost využití tzv. „předsunutého…

Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává…

Zadavatel může dále dle § 48 odst. 5 ZZVZ vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení. Anebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím…

Zadavatel dále může dle ZZVZ vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné…

Navazujeme na první díl našeho mini-seriálu k ZZVZ a vyloučení účastníka zadávacího řízení. Dále pak každý zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla dodavatelem zdůvodněna. Co z právního hlediska rozumíme mimořádně nízkou nabídkovou…

Na samý úvod si připomeňme, že (sub)právo veřejných zakázek má velmi specifické postavení. V systému českého práva ho řadíme de facto na pomezí soukromého a veřejného práva. Pakliže zejména proces zadávání zakázky je spíše soukromoprávního charakteru, avšak následný přezkum zadávacího řízení má veřejnoprávní…

Smlouva uzavřená v rámci veřejné zakázky je smlouvou, jež by měla být z hlediska zadavatele nejlepší volbou z předložených nabídek. Jde tedy o vítěze soutěže, jež se pak samozřejmě koná z důvodů efektivního nakládání s veřejnými zdroji, jimiž zadavatel disponuje. Z tohoto pohledu by snad taková smlouva měla být Pareto-efektivní, jinak by neměla…

Dne 6.3.2017 nabylo právní moci rozhodnutí [1] předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), které se zabývalo otázkou doručování písemností prostřednictvím datové schránky od uchazeče zadavateli, a to konkrétně doručováním námitek proti zadávacím podmínkám (dále jen „Rozhodnutí“).

Tento článek se věnuje problematice vysvětlení, resp. problematice změn a doplnění zadávací dokumentace ve smyslu nového zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako ZZVZ), která je obsažena v ustanoveních § 98 a § 99 ZZVZ, a která navazuje na předchozí právní úpravu nacházející se v ustanoveních § 40 a § 49 zákona č.

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je v mnohém odlišný od předchozí právní úpravy obsažené v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Změnám se nevyhnula ani právní úprava vylučování účastníků zadávacího řízení.

Zákon o zadávání veřejných zakázek[1] vstoupil v účinnost již před více než šesti měsíci. Dodavatelům přitom od počátku činil obtíže nový, fakultativní důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, resp. obligatorní důvod v případě vybraného dodavatele, který přinesl na počátku účinnosti tohoto zákona značné množství emocí. Byly však s…

Jednou z novinek, kterou nový zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“) oproti předchozímu zákonu 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“), přinesl, je výslovná možnost zadavatele využít před zahájením zadávacího řízení institutu předběžné tržní…

Ustanovení § 39 odst. 4 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) označované jako tzv. flexibilita kroků je novinkou právní úpravy ZZVZ. Toto ustanovení dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U…

Nabytí účinnosti nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), s sebou přineslo velké množství změn týkajících se jak procesu zadávání veřejných zakázek, tak oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. K zásadní změně došlo i v oblasti podávání podnětů k zahájení…

Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…

V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…