16. 6. 2017
ID: 105972upozornění pro uživatele

Vysvětlení a změna zadávací dokumentace dle nového zákona o zadávání veřejných zakázek

Zdroj: shutterstock.com

Tento článek se věnuje problematice vysvětlení, resp. problematice změn a doplnění zadávací dokumentace ve smyslu nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako ZZVZ), která je obsažena v ustanoveních § 98 a § 99 ZZVZ, a která navazuje na předchozí právní úpravu nacházející se v ustanoveních § 40 a § 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako ZVZ).

Na první pohled je patrné, že oproti předchozí právní úpravě došlo ke změně terminologie, kdy zákon nově nepoužívá pojmu dodatečná informace k zadávacím podmínkám, nýbrž pojmu vysvětlení zadávací dokumentace.

Pro úplnost dodávám, že zadávacími podmínkami se dle předchozí právní úpravy dle ustanovení § 17 písm. l) ZVZ rozuměly veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky, resp. zadávací dokumentací dle účinné právní úpravy se ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle ustanovení § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ.

Předmět, ke kterému se váže poskytování vysvětlení / dodatečné informace, tedy zůstává prakticky nezměněn a stejně tak zůstává nezměněn účel jejich poskytování, tj. vysvětlení některých nejasných ustanovení zadávací dokumentace tak, aby dodavatelé nemohli být v pochybnostech nad tím, co tím kterým ustanovením bylo zadavatelem zamýšleno.

Ihned v úvodu je pak vhodné také dodat, že institut vysvětlení zadávací dokumentace se neuplatňuje ex lege u veřejných zakázek malého rozsahu, jestliže se je zadavatel rozhodne ve smyslu ustanovení § 31 ZZVZ nezadat v zadávacím řízení. V takovém případě je zadavatel povinen pouze dodržovat zásady podle ustanovení § 6 ZZVZ a jestliže v zadávací dokumentaci nestanoví právo dodavatelů vysvětlení zadávací dokumentace požadovat, pak toto právo dodavatelům nesvědčí. I přesto se ovšem domnívám, že i v těchto případech by zadavatel měl vysvětlení zadávací dokumentace poskytnout, a to s ohledem na zásadu transparentnosti.

Stejně tak se u veřejných zakázek malého rozsahu ex lege nepoužijí pravidla pro změnu či doplnění zadávací dokumentace, která stanovují v určitých případech obligatorní prodloužení lhůty pro podání nabídek, resp. způsob jejich uskutečnění, nicméně v těchto případech by se měla uplatnit zásada obsažená v ustanovení § 6 ZZVZ, a to zásada přiměřenosti, tudíž i v těchto případech by měl zadavatel přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby nebyli poškozováni dodavatelé, resp. aby nebyla omezena hospodářská soutěž.

Shora uvedeným nicméně není dotčena možnost upravit i pro veřejné zakázky malého rozsahu obligatorní poskytování vysvětlení či přesná pravidla změn a doplnění zadávací dokumentace např. v dotačních pravidlech poskytovatele dotace či v jiných obdobných interních předpisech.

První část textu tohoto článku se věnuje nejdříve poskytování vysvětlení zadávací dokumentace z vlastního rozhodnutí zadavatele veřejné zakázky, část následující pak vysvětlení zadávací dokumentace zadavatelem veřejné zakázky na základě žádosti dodavatele veřejné zakázky. Poslední část tohoto článku se pak zabývá situací, kdy zadavatel vedle vysvětlení zadávací dokumentace provede i změnu zadávacích podmínek.

Vysvětlení zadávací dokumentace z rozhodnutí zadavatele

Zadavatel se může rozhodnout z vlastní iniciativy poskytnout dodavatelům vysvětlení zadávací dokumentace, nicméně může tak učinit pouze s dostatečným předstihem, aby podané vysvětlení ještě mělo reálný význam pro dodavatele, tzn., aby dodavatelé byli schopni případně přizpůsobit své nabídky obsahu podaného vysvětlení.

Zákon tak umožňuje dle ustanovení § 99 odst. 1 ZZVZ zadavateli vysvětlit zadávací dokumentaci nejméně pět pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, resp. v případech kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle ustanovení § 57 odst. 2 písm. b) ZZVZ[1] nebo ustanovení § 59 odst. 5 ZZVZ[2] nejméně čtyři pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky jsou pak upraveny ve speciální úpravě v ustanovení § 54 ZZVZ, kdy dle odst. 5 tohoto ustanovení platí, že vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uveřejní u podlimitní veřejné zakázky nejméně čtyři pracovní dny před skončením lhůty pro podání nabídek.

Za splnění shora uvedených lhůt tedy zadavatel může z vlastní iniciativy poskytnout vysvětlení zadávací dokumentace, a to jejím uveřejněním na profilu zadavatele[3], resp. v případě, že by se vysvětlení zadávací dokumentace týkalo pouze částí zadávací dokumentace, které se neuveřejňují podle ustanovení § 96 odst. 2 ZZVZ, odešle je nebo předá zadavatel všem dodavatelům, kteří podali žádost o příslušné části zadávací dokumentace.

Vysvětlení zadávací dokumentace na žádost dodavatele

Potřebu vysvětlit některé nejasné pasáže zadávací dokumentace mají především samotní dodavatelé, kteří jsou za tímto účelem vybaveni oprávněním písemně požádat zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace. Samotná žádost je pak součástí případného poskytnutého vysvětlení, a to za současného zajištění anonymizace žadatele.

Nárok na její vysvětlení mají dodavatelé ovšem pouze tehdy, jestliže žádost o vysvětlení doručí zadavateli alespoň tří pracovní dny před uplynutím lhůt podle ustanovení § 98 odst. 1 ZZVZ (viz lhůty pro poskytnutí vysvětlení ze strany zadavatele). V opačném případě je taková žádost nenároková a zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout.

Jestliže pak dodavatel stihne doručit žádost v zákonem stanovené lhůtě, zadavatel je povinen podat vysvětlení nejpozději do třech pracovních dnů. Může ovšem nastat také situace, že žádost sice bude dodavatelem doručena včas, nicméně bude to zadavatel, kdo nepodá vysvětlení v zákonem stanovené lhůtě. V takovém případě se prodlužuje lhůta pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace lhůtu pro podání vysvětlení.

Změna nebo doplnění zadávací dokumentace

Před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek může zadavatel vedle vysvětlení zadávací dokumentace také změnit nebo doplnit její samotný obsah, a to v souladu s ustanovením § 99 ZZVZ, které navazuje na obdobné ustanovení § 40 odst. 3 ZVZ. Dále pak platí, že zde uvedené oprávnění zadavatele je výjimkou z obecného zákazu dle ustanovení § 36 odst. 7 ZZVZ měnit či doplňovat zadávací podmínky.

Byť Nejvyšší správní soud ve vztahu k ZVZ ve svém rozhodnutí ze 12. 5. 2008, č. j. 5 Afs 131/2007-131 dovodil, že prostřednictvím poskytování dodatečných informací (pozn. dle ZZVZ poskytování vysvětlení) lze pouze vyjasňovat, upřesňovat nebo konkretizovat údaje, které jsou již v zadávací dokumentaci obsaženy, a že není přípustné, aby zadavatel prostřednictvím poskytnutí dodatečné informace měnil zadávací dokumentaci, dle ustanovení § 98 odst. 5 ZZVZ již naopak platí, že společně s poskytnutím vysvětlení zadávací dokumentace lze provést i změnu zadávacích podmínek.[4]

Samotná změna nebo doplnění zadávací dokumentace pak závisí čistě na rozhodnutí zadavatele a dodavatelé na její změnu či doplnění nemají nárok, byť se mohou obracet přímo na zadavatele s žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace či jinými podněty, které by případně měly přimět zadavatele k nápravě zadávací dokumentace, jestliže by měla obsahovat jakákoliv pochybení.

Jestliže se zadavatel rozhodne zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit, pak taková změna nebo doplnění musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna, tzn. uveřejněním na profilu zadavatele, popř. jejím zasláním písemně přímo dodavatelům.

Změny a doplnění zadávací dokumentace pak lze rozlišovat na ty, které nemají podstatný vliv na její obsah a dále na ty, které již podstatný vliv mají. V druhém případě je zadavatel povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

Za třetí kategorii změn a doplnění zadávací dokumentace pak lze považovat ty změny a doplnění, které mohou rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. U těchto změn a doplnění je pak zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace tato lhůta činila nejméně celou svou původní délku.

Současně pak je zadavatel povinen v případě, že zveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, zveřejnit také opravný formulář oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek.

Obecně tedy platí, že změny a doplnění zadávací dokumentace jsou sice přípustné, ale to pouze za předpokladu, že budou chráněny také zájmy dodavatelů, kteří musí být v zadavatelem poskytnuté lhůtě schopni řádně připravit své nabídky a rozhodnout se, zda do zadávacího řízení podají své nabídky či nikoliv.

Také ovšem souhlasím s názorem, že jestliže by změny či doplnění zadávací dokumentace měly mít za následek fakticky zadání nové veřejné zakázky, pak by bylo namístě spíše zahájit nové zadávací řízení, popř. by bylo nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, jak již bylo uvedeno výše.

Samozřejmostí pak je, že zadavatel je povinen při svém postupu dodržovat zásady dle ustanovení § 6 ZZVZ, tj. zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, se kterými souvisí zejména povinnost oznámit transparentně případnou změnu či doplnění zadávací dokumentace všem potenciálním účastníkům stejným způsobem tak, aby žádný z nich nemohl být zvýhodněn.

Závěrem si lze položit otázku, zda možnost změny či doplnění zadávací dokumentace musí mít zadavatel v zadávací dokumentaci vyhrazenou či nikoliv, jelikož dle odborné literatury či judikatury k ZVZ tomuto tak bylo.[5]

Osobně se domnívám, že si tuto možnost zadavatel vyhrazovat nemusí, a to zejména s přihlédnutím k systematickému a gramatickému výkladu ZZVZ, ve kterém zákonodárce na několika místech explicitně uvádí možnost zadavatele si určité právo vyhradit, a jelikož tak zákonodárce v ustanovení § 99 ZZVZ výslovně nečiní, pak se domnívám, že zadavatel si toto právo vyhrazovat nemusí, nýbrž mu je dáno přímo ex lege bez dalšího.

Tento výklad dle mého názoru odpovídá i předchozí judikatuře, která podmiňovala možnost změny v zadávací dokumentaci dodržením předem daných pravidel, tzn. předem vyhrazenou možností změny zadávací dokumentace, kdy jelikož ZZVZ v ustanovení § 99 jednoznačně tuto možnost zadavateli dává předem bez dalšího, tak by pro dodavatele měla platit zásada ignorantia legis non excusat, a takto zákonem stanovená pravidla jsou dle mého názoru dostatečně předem určitá a pro dodavatele předvídatelná.


JUDr. Lukáš Zárybnický,
advokátní koncipient

e-mail:     zarybnickylukas@gmail.cz

 
_________________________________________________
[1] Lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení může být zkrácena, jestliže zadavatel uveřejnil předběžné oznámení, které bylo odesláno k uveřejnění nejméně 35 dnů a nejvýše 12 měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo jestliže naléhavé okolnosti, které zadavatel nemohl předvídat, ani je nezpůsobil, znemožňují použití lhůty podle odstavce 1; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.
[2] Lhůtu pro podání žádosti o účast v užším řízení lze zkrátit, jestliže naléhavé okolnosti znemožňují použití lhůty podle ustanovení § 59 odst. 1 ZZVZ. V takovém případě může být lhůta pro podání žádosti o účast zkrácena tak, aby činila nejméně 15 dnů od zahájení zadávacího řízení a lhůta pro podání nabídek nejméně 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídky; naléhavost okolností zadavatel odůvodní v zadávací dokumentaci.
[3] K profilu zadavatele srovnej ustanovení § 214 ZZVZ.
[4] K obdobnému závěru dospěl i ve vztahu k ZVZ docent Jurčík, viz JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 427 (§ 40 ZZVZ).
[5] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č. j. 5 Afs 131/2007-131 nebo JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 428 (§ 40 ZZVZ).


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz