JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ČERVEN 2025
Dostavba jaderné elektrárny Dukovany, rekonstrukce Libeňského mostu nebo prodlužování lhůt na poslední chvíli – i taková témata hýbou rozhodovací praxí. V červnovém díle "Veřejné zakázky Live" advokát Jiří Harnach upozorňuje: „Bezpečnostní výjimky vyžadují jiný právní přístup než běžné zakázky.“ Sledujte celý záznam a získejte cenné vhledy do aktuálních právních trendů.
Dostavba Dukovan: precedentní využití bezpečnostní výjimky
Jiří Harnach zahájil přednášku rozborem případu dostavby jaderné elektrárny Dukovany II, který považuje za zásadní z hlediska právního výkladu výjimek ze zákona o veřejných zakázkách. „Výstavba jaderné elektrárny je krásným příkladem, kdy by zveřejnění technické dokumentace mohlo ohrozit bezpečnost státu,“ vysvětlil Harnach. Klíčovou roli zde sehrála výjimka podle § 29 písm. a), která umožňuje zadat zakázku mimo režim zákona, pokud by jiný postup ohrozil základní bezpečnostní zájmy ČR.
Správní přezkum výjimky: co může a nemůže úřad posuzovat
Podle Jiřího Harnacha Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v tomto případě rozhodoval jen o tom, zda zadavatel mohl výjimku využít – nikoliv o jednotlivých krocích v rámci následného postupu. „Jakmile je výjimka aplikována řádně, úřad se dál nezabývá konkrétními úkony zadavatele,“ shrnul Harnach. Přestože neúspěšný uchazeč – francouzská společnost – podal tři námitky, všechny byly zamítnuty.
Soudní pokračování: předběžné opatření, které dlouho nevydrželo
Francouzská firma se následně obrátila na soud, který rychle nařídil předběžné opatření zakazující uzavření smlouvy. „Krajský soud v Brně rozhodl přes víkend a připustil, že by přezkum mohl být možný i u zakázky mimo režim,“ popsal vývoj Harnach. Jenže Nejvyšší správní soud následně rozhodnutí krajského soudu zrušil a potvrdil výklad ÚOHS – že přezkum je možný jen tehdy, pokud byly podány námitky proti samotnému použití výjimky.
Libeňský most: může být ústní dohoda důkazem?
Druhá rozebíraná kauza se týkala rekonstrukce Libeňského mostu. Zadavatel údajně uzavřel ústní dohodu o změně plnění, kterou však navrhovatel nemohl při podání návrhu prokázat. Předseda ÚOHS přesto přijal extenzivní výklad zákona: „Důkazy, které vznikly po podání návrhu a které navrhovatel nemohl předložit dříve, lze připustit,“ zdůraznil Jiří Harnach a doplnil, že tento postup platí zejména v řízeních o zákazu plnění smlouvy.
Koncentrace řízení a hranice důkazní povinnosti
Případ Libeňského mostu zároveň nastolil otázku, kdy a za jakých okolností lze předložit nové důkazy. Jiří Harnach upozornil, že zákon o veřejných zakázkách je v tomto ohledu velmi přísný. „Zásada koncentrace řízení musí být dodržena, pokud má navrhovatel důkaz již v době podání návrhu. Výjimku tvoří pouze situace, kdy důkaz vznikl později bez jeho zavinění,“ vysvětlil. Tím se podle něj zajišťuje rovnováha mezi efektivitou řízení a právem na ochranu.
Prodloužení lhůty na poslední chvíli: minuta rozhoduje
Třetí diskutovaný případ se týkal zakázky na údržbu zeleně v Praze 6, kde zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek doslova minutu a půl před jejím skončením. „Navrhovatel tvrdil, že změna nebyla platná, protože nebyla oznámena na všech platformách současně,“ uvedl Harnach. ÚOHS však potvrdil, že zákon tuto povinnost nestanoví a že samotné prodloužení bylo učiněno řádně.
Časová tíseň a přiměřenost jako klíčové faktory
Úřad přihlédl k časové tísni, v níž se zadavatel nacházel. „Zveřejnění informací o prodloužení až o několik hodin později bylo s ohledem na okolnosti akceptovatelné,“ konstatoval Jiří Harnach. Dodal, že i když je žádoucí maximální transparentnost, právní předpisy umožňují určitý prostor pro flexibilitu v mimořádných situacích.
Bezpečnostní výjimky versus standardní režim
Jedním z hlavních závěrů celé přednášky je ostré rozlišení mezi zakázkami v běžném režimu a těmi, kde je využita bezpečnostní výjimka. „Nelze aplikovat stejná pravidla a očekávání,“ upozorňuje Harnach. Podle něj je třeba brát v potaz ústavní hodnoty, které stojí za jednotlivými výjimkami a úpravami.
Evropské právo a jeho limity v přezkumu
U případu Dukovany se objevila i námitka porušení evropského práva. Úřad však jasně deklaroval, že „neexistuje právní předpis EU, který by ukládal povinnost přezkumu zakázek vyloučených z působnosti směrnic.“ Tento postoj potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Praktické dopady na zadavatele i dodavatele
Přednáška přinesla nejen výklad jednotlivých právních otázek, ale i praktické ponaučení pro zadavatele. „Je nutné dbát na správné načasování úkonů, konzistentní dokumentaci a uvědomit si, kdy lze očekávat přezkum ze strany úřadu a kdy už nikoliv,“ shrnul Jiří Harnach.
Rovnováha mezi formálností a realitou
V případech, kdy jsou změny realizovány neformálně či bez písemného potvrzení, se zadavatelé i dodavatelé dostávají do právně složité situace. „Ústavně konformní výklad je nezbytný pro zachování práva na obranu i v těchto případech,“ konstatoval Harnach.
Soudy hrají klíčovou roli při interpretaci zákona
Rozdílné závěry krajského a nejvyššího soudu ukázaly, jak proměnlivá může být interpretace zákona. „Soudní přezkum je v těchto sporech nezastupitelný, ale musí respektovat meze vymezené zákonem,“ uzavírá Jiří Harnach.
Závěr: Právo veřejných zakázek zůstává dynamické
Celá přednáška potvrdila, že oblast veřejných zakázek je nejen technicky náročná, ale i silně ovlivněná bezpečnostními a politickými aspekty. Pro účastníky trhu i právníky je nezbytné sledovat aktuální rozhodnutí a reagovat na vývoj judikatury.
Nenechte si ujít další díly.
Podívejte se na video
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
