Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
V tomto roce nás bez nadsázky čeká revoluce v oblasti zadávání veřejných zakázek, průběhu vyhodnocování nabídek dodavatelů a následného uzavírání dodavatelských smluv. Předložme si nyní před významným datem stručný a přehledný (nikoliv úplný) seznam zásadních změn, které přináší zákon o zadávání veřejných zakázek(ZZVZ),[1] který s účinností od 1.
Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…
Poměrně aktuálním tématem nejen veřejnoprávních subjektů (potenciálních zadavatelů) ale i subjektů soukromoprávních (potenciálních uchazečů) je v současnosti mj. problematika nového zadávání veřejných zakázek, což se samozřejmě odvíjí od faktu, že se zcela nevyhnutelně blíží termín, kdy nabude účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání…
Šťastnější čtenáři situaci „mít hluboko do kapsy“ neznají nebo si ji vybaví z období života studentského.[1]
Zadavatel ale situaci, kdy si určité plnění pořídit chce, avšak zjistí nedostatek prostředků na jeho úhradu, může zažít nejednou.[2] Pokud k uvedenému dojde až po zahájení zadávacího řízení, není pozice zadavatele…
Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…
Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který je výsledkem implementace evropských zadávacích směrnic z roku 2014.[1] Nová právní úprava představuje jak na evropské, tak i národní úrovni nejvýznamnější posun v oblasti veřejného zadávání za více než deset let.
Zadávací řízení je zvláštním typem kontraktačního procesu vedoucí k uzavření písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, kterým je fyzická nebo právnická osoba poskytující služby, provádějící stavební práce či dodávající zboží. Obchodní podmínky jsou dle ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění…
Ve Sbírce zákonů byl dne 29. 4. 2016 zveřejněn nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ohledně kvality zákona a jeho koncepci se vede rozsáhlá odborná diskuze, ale to není téma tohoto článku.
Čitatelé článku jistě již zaslechli v různých rozhlasových stanicích[1] živé hlášení ostatních posluchačů upozorňující na provádění policejní kontroly či měření rychlosti. Uvedené informace jsou totiž většinou posluchačů žádány.[2] Autor článku se tak táže, proč s nabytím účinnosti[3] zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen…
Nový zákon o veřejných zakázkách nově usiluje také o podnícení inovací skrze veřejné zakázky. Abychom pochopili, co se skrývá za tímto zákonem vyplývajícím z dva roky starých Směrnic Evropské unie (Směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU), je nutné se podívat také na širší vývoj tohoto ustanovení v rámci debat v Evropské unii a vyjádření Evropské komise.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. („ZZVZ“), který bude účinný od 1. 10. 2016 a transponuje nové evropské zadávací směrnice, je bezesporu obrovským současným tématem v oblasti práva veřejných zakázek.
Subodvětví práva veřejných zakázek má za úkol (již ze své prapodstaty) zejména regulovat problematiku veřejných zakázek. Za jeho kruciální úlohu můžeme pokládat úpravu efektivity, transparentnosti a kontroly nakládání s veřejnými prostředky.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek ukládá akciovým společnostem, které se chtějí ucházet o veřejné zakázky, povinnost mít zaknihované akcie. Jaké dopady bude mít nová právní úprava na zadávání veřejných zakázek, dotčené akciové společnosti a jejich akcionáře? A jakým způsobem lze přeměnu listinných akcií na zaknihované akcie…
Od počátku účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…
Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.
Koncesní projekt představuje výchozí dokument pro zpracování koncesní dokumentace v řízeních, jejichž cílem je uzavření významné koncesní smlouvy[1]. Koncesním projektem je dle § 21 odst. 2 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „KZ“), míněno „základní vymezení…
979,221 miliónů korun – pokutu v této výši uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roce 2007 za bid-rigging[1]. O co jde? Článek se věnuje problematice bid-riggingu v kontextu evropského, českého a slovenského práva.
Každého účastníka obchodní veřejné soutěže či jakéhokoli výběrového řízení jistě zajímá, zda a jak se může bránit proti výběru jiného účastníka, který dle jeho názoru uspět neměl. Jednou z možností je domáhat se určení neplatnosti smlouvy, jež byla na základě soutěže uzavřena, která však stejně jako každá určovací žaloba vyvolává otázku aktivní…
S ohledem na připravovanou změnu v oblasti veřejných zakázek, kterou přinese zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) poskytují autoři čtenářům stručný přehled možností skončení zadávacího řízení (dále jen „ZŘ“) včetně rozboru důvodů, které k nim mohou vést, a povinností, jež s nimi…
V případě, kdy úplata za řádně poskytnuté plnění ujednaná ve smlouvě zrušené podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv představuje nehospodárné nakládání s veřejnými...
Prohlášení vlastníka má věcněprávní povahu, a proto odstranění jeho případných vad podle § 1168 o. z. nepodléhá (stejně jako vlastnická práva) promlčení.
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
