veřejné zakázky

V dřívějším článku na epravo.cz[1] jsme zmínili, že tzv. postoupení práva výkonu majetkových práv autorských k počítačovému programu dle § 58 odst. 1 zák. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“) je částečně opomíjeným…

Tématem tohoto článku je přiblížení institutu změny závazku z uzavřené smlouvy z pohledu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“)[1].

Vládní návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) přináší opětovný pokus o zvýšení transparentnosti vlastnické struktury subjektů, jimž je veřejná zakázka zadávána. Přestože je snaha předkladatele zákona nanejvýš bohulibá, způsob jak zvýšit transparentnost dodavatelů zakázek se dosud jeví jako přinejmenším nešťastný. V některých…

Tématem tohoto článku je situace, kdy uchazeč podává návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jehož součástí musí být rovněž doklad o opětovném složení jistoty, přičemž jistotu uchazeč složil formou bankovní záruky a tato (resp. originál záruční listiny) mu byla zadavatelem v souladu s § 67…

Na úvod nechť je uvedeno, že účelem tohoto pojednání není popis nebo vytvoření nevyvratitelného právního závěru, už vůbec ne návodu, ale příspěvek do diskuse o možnostech zadavatele pořídit v soutěži o návrh komplexní informační systém.

Nová úprava „vyjasňování nabídek“ v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) rozšiřuje možnosti vysvětlení nesrovnalostí v nabídkách uchazečů rovněž o objasnění nebo i doplnění chybějících dokladů, údajů, vzorků nebo modelů nemajících vliv na hodnocení, v důsledku čehož by se mělo zamezit zbytečnému vyřazení často i…

Předmětem tohoto článku je srovnání institutu kvalifikace v dosud platném zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), a to v rámci otevřeného řízení. Vzhledem k tomu, že se ZZVZ v době sepisu tohoto článku nachází ve fázi před…

Nová úprava pojmu „zadávací dokumentace“ v připravovaném zákonu o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“) by měla zjednodušit administraci zadávacího řízení a svým způsobem i odstranit jeden z bodů zadávacího řízení, který vykazoval velkou chybovost, resp. mohl být při ne úplně bdělém postupu zadavatele v zadávacím řízení zdrojem nezákonného…

Specifickou oblastí z hlediska sjednávání odměny advokátů jsou veřejné zakázky. Současná právní úprava zadávání veřejných zakázek totiž dopadá i na poskytování právních služeb. Zadavatelé dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“) jsou tudíž povinni v případě uzavírání smluv na právní služby tuto právní úpravu respektovat…

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie k důvodům pro vyloučení dodavatele pro nepředložení prohlášení, že (i) není ve vztahu ovládání nebo propojení s ostatními soutěžícími a že s ostatními účastníky zadávacího řízení neuzavřel nebo neuzavře žádnou dohodu; že (ii) nezadá formou subdodávky žádný druh práce ostatním podnikům, které se zúčastnily…

Cílem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z připravovaného zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zcela nového institutu, kterým je tzv. zjednodušený režim.

Předmětem tohoto článku je upozornit na změny vyplývající z návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) týkající se zjednodušeného podlimitního řízení (dále jen „ZPŘ“) oproti stávající úpravě v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…

Nynější právní úprava veřejných zakázek neumožňuje zadavatelům jakýmkoliv způsobem reagovat na skutečnost, že se do zadávacího řízení přihlásil uchazeč, se kterým má tento zadavatel z minulosti špatné zkušenosti s plněním předchozích veřejných zakázek. Na tuto problematiku by měl poskytnout jistý „nástroj“ připravovaný zákon o zadávání veřejných…

Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), umožňuje uchazečům podávat své nabídky buď v listinné, nebo v elektronické podobě. Rozhodne-li se uchazeč podat nabídku v listinné podobě, pak musí být taková nabídka podána v řádné uzavřené obálce, která je označená názvem veřejné zakázky tak, aby bylo…

V dnešním článku bychom chtěli upozornit na jednu – na pohled drobnou – novinku v připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“)[1], která by však mohla přinést významné změny.

V průběhu dubna 2015 byl ministerstvem pro místní rozvoj ČR předložen do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Po ukončení mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání se s početnými připomínkami vznesenými ze strany oslovených připomínkových míst byl v průběhu července 2015 předložen vládě…

Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům odpovědi na některé otázky související s přezkoumáváním úkonů zadavatele v zadávacím řízením v případě, že uchazeč o veřejnou zakázku nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení. V souladu se zákonem 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vykonává…

Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…

Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.