veřejné zakázky

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“), v ustanovení § 51 odst. 7, který ošetřuje prokazování kvalifikace zahraničních dodavatelů, operuje s pojmem „úředně ověřený překlad“. Cílem tohoto článku je poskytnout, s využitím dostupných pramenů, definici tohoto na první pohled…

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ), může zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele požadovat mimo jiné přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dotčený dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Kam až…

Poslanecká sněmovna schválila v úterý 10. 2. 2015 novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Mimo novinek, jako je posuzování nabídek nejen podle ceny nebo možnosti vyhlásit vítěze i při jednom uchazeči, akceptovali poslanci senátní návrh na zvýšení limitu přímého zadávání víceprací z 20% na 30%. Poslaneckou sněmovnou…

Úprava zjednodušeného podlimitního řízení vychází vstříc dodavatelům i zadavatelům, neboť v tomto řízení není nutné předkládat jednotlivé doklady prokazující splnění kvalifikace již při podání nabídky, ale dodavatelé prokazují splnění kvalifikace pouze předložením čestného prohlášení, jímž k datu podání nabídky deklarují, že zadavatelem…

Dne 10. února 2015 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR další tzv. technickou novelu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění schváleném Senátem Parlamentu ČR. Níže bude věnována pozornost vybraným změnám, které tato technická novela přináší.

Tento článek má za cíl poskytnout krátkou názorovou reflexi zabývající se tím, zda zadavatel může v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo jen „zákon o veřejných zakázkách“), tudíž při zadávání veřejných zakázek…

Zadavatelé často v praxi řeší otázku, jakým způsobem rozšířit pořízené vybavení v situaci, kdy potřebují zajistit plnou kompatibilitu mezi původně dodaným a nové pořízeným vybavením. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na jednu z možností pořízení dodatečných dodávek, a to s využitím postupu popsaného v § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006…

V předchozím článku jsme se věnovali otázce odpovědnosti zadavatele za škodu, která v důsledku jeho činnosti vznikla uchazečům[1]. Cílem tohoto článku je zprostředkovat základní vhled do problematiky odpovědnosti státu za škodu způsobenou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).

Slovní spojení „veřejné zakázky“ je v dnešní době se často opakující v různých souvislostech. Co jsou to veřejné zakázky a kdy jde o veřejnou zakázku, ale není ve všech případech zřejmé. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou financovány z veřejných zdrojů, je potřebné, aby bylo dodržováno zásad stanovených pro veřejné zakázky, aby bylo možné…

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) měl v loňském roce příležitost rozhodnout zajímavý případ, který se týkal uzavření koncesní smlouvy, aniž by zadavatel postupoval v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), a tedy…

V současné době je proces zadávání veřejných zakázek koncipován tak, že po podání nabídek dodavatelů dojde nejprve ke kontrole jejich věcné správnosti a zda tyto nabídky odpovídají zadávacím podmínkám a zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ), současně dojde k posouzení kvalifikace, teprve pak…

Právní úprava veřejného zadávání je velmi specifická, když se do ní různým způsobem promítají normy práva soukromého i veřejného. Uvedená dichotomie se projevuje mimo jiné i v řešení otázky odpovědnosti za škodu. Cílem předkládaného článku je konfrontovat některé obecně rozšířené názory a domněnky, týkající se odpovědnosti za škodu v oblasti…

Pokud dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nesplňuje některou z kvalifikačních podmínek stanovených zadavatelem, má možnost zbylou část prokázat ve spojení s jiným dodavatelem či dodavateli a předmět plnění veřejné zakázky tak realizovat společně. Při přípravě nabídky však řada dodavatelů netuší, jak správně formulovat text závazku…

Jedno z aktuálních rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se věnuje podstatné změně smlouvy založené několikátým dodatkem ke smlouvě a vytýká prvostupňovému orgánu ÚOHS, že nevzal při testu podstatnosti změny původní smlouvy v potaz předchozí dodatky k uzavřené smlouvě. Jedná se o ojedinělý exces či o posun v rozhodovací…

Může zadavatel vyřídit podané námitky v případě, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vydá předběžné opatření, kterým nařídí zadavateli pozastavit zadávací řízení podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)? Zde předestíráme krátkou…

Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nabídky nijak měnit či doplňovat. Pro všechny, kteří se zabývají problematikou veřejných zakázek, je připomenutí tohoto pravidla nošením dříví do lesa. Uvedené pravidlo je vyjádřením jedné ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, jež stojí na principu, aby „na příslušnou…

V jedné z reakcí na článek autorů týkající se kolize použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) a výběrového řízení pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) v případě veřejných zakázek na vícepráce bylo uvedeno, že si sice veřejný zadavatel při nesplnění podmínky spočívající ve 20% limitu původní veřejné zakázky vybere z…

V jednacím řízení bez uveřejnění dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) mohou, nikoliv výjimečně, nastat situace, kdy zadavatel po podání nabídky na plnění veřejné zakázky v rámci jednacího řízení bez uveřejnění zjistí, že v důsledku uplynutí delšího časového úseku od zpracování projektu do…

Možnost využít výjimku in-house při zadávání veřejných zakázek má v současnosti svá pravidla koncipována především rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie, která se při pohledu na aktuální rozhodovací praxi této instituce neustále vyvíjí. Částečná změna této problematiky je však úzce spojena rovněž s nově schválenými směrnicemi Evropského…

Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) je terčem časté kritiky. Nejinak tomu je i v nedávné době medializovaném případu „polobotek“ pro příslušníky Policie ČR (rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 25. 7. 2014, č. j. ÚOHS-R30/2014/VZ-15744/2014/310/MLr; dále jen „Rozhodnutí o polobotkách“), na jehož základě se opětovně…