epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 6. 2015
    ID: 98076upozornění pro uživatele

    Beztrestnost podle návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek

    Smyslem základní způsobilosti jako kritéria kvalifikace je prokázat spolehlivost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Alespoň takto hovoří důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZZVZ“), která byla spolu s vlastním textem ZZVZ vložena do Knihovny připravované legislativy ve druhé polovině dubna 2015. Proklamované zmírnění právní úpravy základních kvalifikačních předpokladů, které jsou nově označovány jako „základní způsobilost“, nejenže nepředstavuje krok správným směrem, ale v určitých situacích může být rovněž v rozporu s úpravou evropských směrnic[1], k jejichž transpozici má sloužit. V tomto článku se zaměříme na jeden z aspektů základní způsobilosti, a to na beztrestnost[2].

    Obsah podmínky beztrestnosti

    Podle § 72 odst. 1 ZZVZ podmínku beztrestnosti nesplňuje dodavatel, který byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k ZZVZ, a to i v případě jeho přípravy, pokusu nebo účastenství na něm. Oproti stávající úpravě obsažené v § 53 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZVZ“), dochází ke zmírnění hned v několika směrech:

    • (i) splnění podmínky beztrestnosti se počítá pouze za dobu 5 let předcházejících dni podání nabídky (žádosti o účast) či jiného obdobného úkonu dodavatele;
    • (ii) nově není výslovně řešena situace zahlazení odsouzení. V praxi se tak bude uplatňovat § 106 trestního zákoníku, podle něhož bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen;
    • (iii) jde-li o trestné činy spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, stávají se tyto pro účely posouzení beztrestnosti relevantními teprve tehdy, pokud za ně lze uložit trest odnětí svobody nebo opatření s horní hranicí trestní sazby nejméně 4 roky. Jakkoli je spáchání trestného činu nežádoucí samo o sobě, a to tím spíše je-li spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny, zmírněním právní úpravy se teoreticky otevírá prostor pro zadání veřejné zakázky nejen osobám trestaným, ale i těm, které se trestného činu dopustily „organizovaně“. Ponovu tak dodavatele nebude možné vyloučit bez dalšího proto, že se dopustil trestného činu ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Naopak se zvýší požadavky na zadavatele, kteří při posuzování splnění podmínky beztrestnosti budou v takovém případě muset být znalí trestních sazeb, což jim může způsobovat komplikace zejména u eventuálně odsouzených zahraničních dodavatelů;
    • (iv) do přílohy č. 3 není promítnuta přísná úprava § 53 odst. 1 písm. b) ZVZ, podle něhož nesměl být dodavatel odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele.

    Kdo musí být beztrestný?

    Podle § 72 odst. 1 ZZVZ, je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku beztrestnosti splňovat jak tato právnická osoba, tak zároveň i její statutární nebo kontrolní orgán[3]  nebo každý člen statutárního, kontrolního orgánu nebo jiná osoba, která má v rámci struktury dodavatele práva spojená se zastupováním, rozhodováním nebo kontrolou. Mám za to, že takováto úprava bude kontraproduktivní, když:

    • (i) popírá účel požadování beztrestnosti a naopak umožňuje, aby veřejné zakázky byly zadávány i právnickým osobám, jejichž statutární či kontrolní orgány zdaleka nejsou beztrestné. Dodavatel, jehož statutární či kontrolní orgán nesplňuje podmínku beztrestnosti, si totiž může k prokázání splnění této podmínky zvolit v podstatě kohokoli, s nímž uzavře např. pracovní smlouvu na pozici ředitele či jinou obdobnou pozici (dále jen „ředitel“). Při posuzování splnění této podmínky ředitelem se zadavatelé budou dostávat do nesnází plynoucích z nemožnosti fakticky ověřit, zda v průběhu zadávacího řízení nedošlo ke změně na straně ředitele (např. ukončení pracovní smlouvy nebo jeho odsouzení). Dodavatel je navíc nově oprávněn i přes nesplnění základní způsobilosti tuto svou způsobilost obnovit (§ 74 ZZVZ), tedy pravděpodobně i v případě odsouzení ředitele si může určit ředitele nového;
    • (ii) se za určitých okolností může jevit jako rozporná s evropskou úpravou, konkrétně s článkem 57 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, z něhož vyplývá povinnost vyloučit hospodářský subjekt vždy, když je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu tohoto subjektu osoba pravomocně odsouzená nebo v něm taková osoba má práva spojená se zastupováním rozhodováním nebo kontrolou.

    Beztrestnost při řetězení právnických osob v pozici orgánů jiných právnických osob

    Jak se bude postupovat v případě, kdy dochází k navazujícímu řetězení právnických osob v pozicích statutárních či kontrolních orgánů, není zcela zřejmé. Při prvním řetězení se uplatní § 72 odst. 2 ZZVZ, podle něhož je-li členem statutárního či kontrolního orgánu právnická osoba, podmínku beztrestnosti musí splňovat jak tato právnická osoba, tak i její statutární a kontrolní orgán (každý člen těchto orgánů, jsou-li zřízeny). Navazující řetězení však ZZVZ neřeší a ani z důvodové zprávy není zřejmý úmysl navrhovatele, když se zde uvádí, že „je-li jejím statutárním orgánem nebo kontrolním orgánem tohoto statutárního orgánu nebo kontrolního orgánu opět právnická osoba, není již dodavatel povinen prokazovat jeho splnění podmínky neexistence zápisu v evidenci rejstříku trestů.“

    Vycházejme z předpokladu, že navrhovatel ZZVZ měl v úmyslu zajistit, aby za situace následného řetězení neměla právnická osoba, která je statutárním či kontrolním orgánem (nikoli tedy samotný dodavatel, jak by případně mohlo vyplývat z výkladu důvodové zprávy), povinnost splnit podmínku beztrestnosti. Takovýto přístup však může umožnit účast osob relevantně[4] trestaných na veřejném zadávání. V podstatě totiž postačí, pokud si takto trestaná osoba založí další dvě „čisté“ společnosti. V tom nejjednodušším modelovém případě tedy máme společnosti A, B a C. Ve společnosti A je statutárním orgánem osoba relevantně trestaná. Společnost A je statutárním orgánem B a B je statutárním orgánem C. Pro splnění podmínky beztrestnosti postačí, je-li beztrestnou společnost C a B, přičemž A zůstává zcela stranou.

    S ohledem na výše uvedené je tedy otázkou, zda je limitace povinnosti splnit podmínku beztrestnosti pouze na případ jediného řetězení vůbec na místě. To i vzhledem k tomu, že prokazování splnění podmínky beztrestnosti jde k tíži dodavatele (ten dokládá příslušné výpisy či obdobné doklady, případně čestná prohlášení). Zakotvení povinnosti splnit podmínku beztrestnosti i při navazujícím řetězení přitom dodavatele s jednoduchou strukturou zatíží jen minimálně. Čím však bude struktura dodavatele komplikovanější, tím více povinností mu v této souvislosti bude vyplývat. V rozporu s návrhem ZZVZ se tak domnívám, že dodavatelé s komplikovanou strukturou by neměli mít jakoukoli „úlevu“ právě z titulu takové – do jisté míry netransparentní – struktury.

    Beztrestnost zahraničního dodavatele

    Zde dochází ke zmírnění právní úpravy, když nově bude muset podle § 72 odst. 4 ZZVZ zahraniční dodavatel podmínku beztrestnosti splňovat pouze ve vztahu k zemi svého sídla nebo bydliště, nikoli také ve vztahu k území České republiky, jak tomu bylo doposud. Důvodová zpráva dále toto pravidlo rozvádí i ve vztahu ke statutárním či kontrolním orgánům, které rovněž tuto podmínku musejí splňovat ve vztahu „k domicilu samotného dodavatele jako právnické osoby, nikoliv jednotlivých fyzických osob, které jsou členy orgánů dodavatele.“[5] Rozumím-li tomu správně, pak např. francouzský jednatel slovenské společnosti, která se uchází o veřejnou zakázku v České republice, respektive u českého zadavatele, je povinen splnit podmínku beztrestnosti pouze ve vztahu ke Slovenské republice. To, zda se dopustil relevantního trestného činu ve Francii nebo v České republice je v této souvislosti nepodstatné.

    V případě zahraničních osob může být zajímavou také otázka výše popsaného navazujícího řetězení, kterou se však ve vztahu k zahraničním osobám s ohledem na rozsah článku zabývat nelze.

    Prokazování beztrestnosti

    Splnění podmínky beztrestnosti se ve vztahu k České republice bude jako doposud prokazovat výpisem z evidence Rejstříku trestů (§ 73 odst. 1 písm. a) ZZVZ).

    V případě zahraničních osob se pak uplatní § 45 odst. 2 ZZVZ, z něhož by pravděpodobně[6] mělo plynout, že zahraniční osoba může předložit k prokázání splnění podmínky beztrestnosti ve vztahu k zemi svého sídla nebo bydliště i doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo tento nahradit čestným prohlášením, pokud se takový doklad v dané zemi nevydává. 

    Závěr

    Cílem tohoto článku bylo upozornit na praktická úskalí nového pojetí beztrestnosti v návrhu ZZVZ. Smyslem podmínky beztrestnosti mimo jiné je, aby veřejné prostředky nebyly poskytovány osobám, které byly v určitém časovém období odsouzeny za spáchání relevantního trestného činu. Je přitom logické, že z pohledu veřejného zadávání nebude relevantní každý trestný čin, nýbrž jen takový, o němž tak stanoví ZZVZ.

    Jelikož se návrh ZZVZ aktuálně nachází teprve na počátku legislativního procesu, je na místě, aby jím zaváděná pravidla ohledně podmínky beztrestnosti byla odbornou veřejností podrobována kritice. Čím širší bude platforma diskutujících, tím spíše vstoupí v účinnost ZZVZ v alespoň částečně pro praxi přijatelné podobě. Ačkoli tedy vítám snahu navrhovatele o zmírnění právní úpravy veřejného zadávání, mám za to, že by pod heslem „zmírňování“ nemělo docházet k popření smyslu a účelu základních instrumentů používaných v oblasti veřejného zadávání.  


    Mgr. Adela Riegerová

    Mgr. Adela Riegerová,
    právník 

    email: a.riegerova@gmail.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Směrnice 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2014/18/EU, 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/EU, a 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.
    [2] Ačkoli se v důvodové zprávě hovoří o „kritériu bezúhonnosti“, tedy nikoli o „beztrestnosti“, tak s ohledem na skutečnost, že obsah pojmu „bezúhonnost“ je v právním prostředí vymezen v rámci živnostenského zákona odlišně od ZZVZ, autorka zavádí pro účely tohoto článku pojem „beztrestnost“.
    [3] Respektive každý člen těchto orgánů, jsou-li zřízeny.
    [4] Splnění podmínky beztrestnosti nebrání odsouzení za spáchání jakéhokoli trestného činu, nýbrž pouze toho, který je relevantní z hlediska ZZVZ, tedy toho který je uveden v příloze č. 3 k ZZVZ.
    [5] K osobám, které mají v rámci struktury dodavatele práva spojená se zastupováním, rozhodováním nebo kontrolou v této souvislosti ZZVZ i důvodová zpráva mlčí. Lze však usuzovat na to, že se na ně vztáhnou stejné podmínky jako na statutární či kontrolní orgány nebo jejich členy.
    [6] Věřím, že navrhovaná podoba § 45 odst. 2 věty první ZZVZ bude ještě upravena tak, aby z něj bylo zřejmé, ve vztahu k právnímu řádu jaké země může dodavatel předložit i obdobné doklady, respektive co je příslušným právním řádem (zda je to stát sídla, bydliště nebo jiný stát).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Adela Riegerová
    15. 6. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • Dílo s nehmotným výsledkem
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.