epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 7. 2015
    ID: 98142upozornění pro uživatele

    Uzavírání Dohody o narovnání z hlediska povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře

    Uzavření dohody o narovnání je jedním z možných způsobů řešení sporů nebo potencionálních sporů v obchodní praxi. Každá dohoda o narovnání musí být vždy revidována, mimo jiné, i v kontextu povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

     
     Achour & Hájek s.r.o.
     
    Dohodu o narovnání (dále jen "Dohoda o narovnání") je nezbytné posuzovat ze všech úhlů pohledu, a to nejen čistě z pohledu narovnávaného sporu nebo sporných otázek. Při analýze jednání členů představenstva při uzavírání Dohody o narovnání je nezbytné aplikovat zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen "ObchZ"); zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "NOZ"); zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen "ZOK"); a zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen "ZVZ").

    Obecně k narovnání

    Narovnání je dohoda účastníků závazkového právního vztahu, kterou účastníci odstraňují spornost nebo pochybnost vzájemných práv a povinností tím, že je ruší a nahrazují je novými právy a povinnostmi. Dosavadní závazek tak zaniká a je nahrazen závazkem novým, který vyplývá z narovnání. Narovnáním lze mezi účastníky upravit jakákoliv sporná práva, kterými mohou disponovat.

    Sporností práv se nemíní soudní spory, nýbrž rozdílný názor účastníků na otázku existence, platnosti závazku, jeho kauzy či obsahu (co, popř. v jakém rozsahu, má být plněno, kdy apod.) Stačí, že jedné ze stran se určité právo, které je součástí jejich vzájemného právního vztahu, jeví sporným bez ohledu na to, zda spor objektivně existuje. Může jít o pochybnost subjektivní povahy, jejíž příčinou může být i omyl. Pochybnosti se mohou týkat otázek skutkových i právních. Podmínkou platnosti narovnání přitom není existence původního (narovnávaného) právního vztahu mezi účastníky dohody.

    Účelem institutu narovnání přitom není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že původní závazek, v němž se sporné právo vyskytlo, se zruší a nahradí se závazkem novým. Právě takový stav je s ohledem na shora uvedené okolnosti případu nutné navodit, což by mělo být předmětem Dohody o narovnání (pokud dojde k jejímu uzavření).

    Dohoda o narovnání by měla obsahovat takovou úpravu práv a povinností smluvních stran, aby nedošlo ke zhoršení právního postavení akciové společnosti oproti tomu, jak by (za předpokladu nejhoršího možného scénáře pro akciovou společnost) mohl být spor soudem rozhodnut. Obsah Dohody o narovnání by měl (alespoň přibližným způsobem) odpovídat skutečné právní situaci, tedy objektivnímu právnímu postavení smluvních stran ve sporu a objektivně předpokládanému výsledku sporu. Uzavřením Dohody o narovnání by přitom akciová společnost mohla získat i určité další ústupky z pozice druhé smluvní strany.[1]

    Obsah Dohody o narovnání by se tak měl v zásadě shodovat s realistickým předpokladem ukončení sporu ze strany soudu, popřípadě určitým ústupkům ze strany druhé smluvní strany. Jinými slovy, Dohoda o narovnání by měla být mezi smluvními stranami dostatečně vyvážená a odpovídat (alespoň přibližným způsobem) objektivnímu právnímu stavu, popřípadě (v konečném důsledku) oproti takovémuto objektivnímu právnímu stavu naopak i do jisté míry zvýhodňovat.

    Obecně k péči řádného hospodáře

    Uzavření či neuzavření Dohody o narovnání je nezbytné zvažovat z různých úhlů pohledu, a to vždy zejména při zachování povinnosti členů představenstva jednat (v rámci rozhodování o uzavření Dohody o narovnání) s péčí řádného hospodáře. Obecně platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Člen statutárního orgánu určité společnosti je proto povinen jednat (i) s nezbytnou loajalitou; (ii) s potřebnými znalostmi; a (iii) s pečlivostí. Takovýmto způsobem je tedy povinen jednat také statutární orgán při (případném) uzavírání Dohody o narovnání, jakož i při jiném postupu v rámci vedení Sporu.

    Péče řádného hospodáře se projevuje na dvou úrovních. V té první řádný hospodář plní veškeré povinnosti, které na něj klade právní řád, stanovy, smlouva o výkonu funkce apod. V té druhé potom plní tyto povinnosti v určité kvalitě (tj. v takové kvalitě, v jaké by je plnil řádný hospodář). Pokud tedy chce člen představenstva jednat s péčí řádného hospodáře, tak musí nejen plnit veškeré povinnosti na něj kladené, ale zároveň je musí plnit i v určité kvalitě.

    Řádný hospodář v obchodní společnosti (a tudíž i člen představenstva) je odborníkem na správu a řízení společností, nemusí mít odborné znalosti ve všech oblastech, v rámci kterých činí rozhodnutí. Měl by vždy mít alespoň znalosti základní, aby byl schopen rozpoznat, že danou otázku není schopen bez odborné pomoci kvalifikovaně rozhodnout - a následně odbornou pomoc vyhledat.[2] Pokud tedy např. zvažuje, zda v konkrétním případě vymáhat škodu či nikoliv a přitom není odborníkem na právo, tak je povinen nechat u osoby s potřebnými znalostmi a zkušenostmi posoudit, jaké jsou reálné šance na úspěch a podle toho se rozhodnout. Pokud se následně tento odborník dopustí pochybení ve své analýze, v důsledku čehož vznikne společnosti škoda, člen představenstva za takovou škodu odpovídat nebude, neboť udělal vše, co se po něm dalo spravedlivě požadovat.

    Povinností členů představenstva je "zabezpečit" obchodní vedení. Z toho vyplývá, že ne všechny činnosti musí členové představenstva vykonávat osobně, ale mohou je delegovat i na třetí osoby. Problém ovšem nastává v případě, kdy třetí osoba pochybí a v důsledku toho vznikne společnosti škoda. Lze náhradu této škody požadovat po členech představenstva, kteří činnost delegovali? Tuto otázku musela řešit judikatura, která stanovila určitá pravidla delegace, při jejichž splnění se členové představenstva odpovědnosti zprostí. V prvé řadě musí třetí osobu řádně vybrat, tj. musí zvolit takovou osobu, která má pro danou činnost potřebné vzdělání či zkušenosti. Následně musí vytvořit podmínky pro to, aby tato osoba mohla svou činnost řádně provádět a poskytnout jí k tomu potřebnou součinnost (např. sdělit jí potřebné informace, poskytnout nezbytné dokumenty apod.). V průběhu provádění činnosti musí takovou osobu konečně také kontrolovat, tj. sledovat, zda činnost vykonává a jakým způsobem. Pokud budou tyto předpoklady naplněny, členové představenstva nemohou nést za pochybení třetích osob odpovědnost. V praxi se tato pravidla projevují např. tak, že členové představenstva nejsou odpovědní za škodu, která vznikla v důsledku neplatnosti smlouvy, kterou připravila externí advokátní kancelář, pokud jí poskytli veškerou nutnou součinnost a informace.

    Představenstvo je při rozhodování o uzavření či neuzavření určité smlouvy (včetně Dohody o narovnání) chráněno tzv. pravidlem podnikatelského rozhodování (pravidlo podnikatelského úsudku) (business judgment rule). Toto pravidlo vychází ze skutečnosti, že podnikání je ze své povahy činnost, která s sebou nese riziko neúspěchu. Jedná se přitom o riziko, které ani při sebelepším výkonu funkce nelze úplně odstranit, neboť to, zda bude určitá investice úspěšná, závisí na mnoha okolnostech, které zpravidla nejsou pod kontrolou podnikatele. Podstupování rizika je přitom žádoucí, protože obecně platí, že právě riziková rozhodnutí jsou ta, která přináší společnostem nejvyšší zisky. Dosahování zisku je přitom účelem založení a existence obchodních společností. Odpovědnost za výkon funkce člena představenstva se váže k průběhu činnosti, nikoli primárně k výsledku této činnosti.

    Pokud vznikne z uzavřeného obchodu (nebo rozhodnutí) ztráta či škoda, neznamená to samo o sobě automaticky, že člen představenstva bude za tuto ztrátu či škodu odpovědný. Člen představenstva odpovídá pouze v případě, pokud by nejednal s péčí řádného hospodáře. Jestliže jednal s péčí řádného hospodáře a společnosti přesto vznikla škoda, nebude za takové jednání odpovědný.

    Rozhodování se pro uzavření či neuzavření konkrétní smlouvy je vždy rozhodová­ním v reálném čase, a to pouze na základě reálně získatelných informací. Každá smlouva a každý obchod v sobě představují potenciální riziko. Při posuzování jednotlivých obchodních případů je nemožné nebrat v úvahu, že v podstatě při jakékoli podnikatelské činnosti je každý obchod do určité míry smlouvou odváž­nou, neboť je zde vždy přítomen prvek podnikatelského rizika.

    Platí zásada, že v podnikatelských aktivitách lze požadovat jen takovou míru opatrnosti, která počítá s normálními poměry, a nikoli mimořádnými těžko předvídatelnými okol­nostmi.[3] Koncepce přípustného rizika byla v minulosti uznávána i naukou trestního práva za jednu z okolností vylučujících protiprávnost.[4]

    Vzhledem k tomu, že činění rizikových rozhodnutí (rizikových z hlediska návratnosti investice) může být pro společnost prospěšné, zahraniční právní řády motivují vrcholové manažery, aby se nebáli taková rozhodnutí činit. Jinými slovy, pokud manažeři dodrží zákonem stanovený postup a investice nebude přesto úspěšná, právo jim poskytne ochranu před nároky společnosti. V zahraničí se také někdy hovoří o doktríně "bezpečného přístavu".

    Podle zahraničních úprav[5] jsou manažeři pod ochranou pravidla podnikatelského rozhodování při dodržení určitého postupu při přijímání rozhodnutí, zpravidla musí tedy rozhodovat informovaně a v dobré víře, že jednají v zájmu společnosti. Soud pak následně pouze zkoumá, zda byly tyto předpoklady naplněny či nikoliv, tj. zkoumá samotný proces přijetí rozhodnutí, nikoliv jeho obsah. To vychází z předpokladu, že soud je odborníkem na právo a nikoliv na ekonomické rozhodování. Přezkum z obsahového hlediska by byl nad rámec možností soudu, a to nehledě na skutečnost, že zpětné posuzování investic (se znalostí toho, jak dopadly) je zpravidla ne příliš objektivní. Výjimku tvoří případy, kdy rozhodnutí je zjevným excesem, tj. rozhodnutím, které naprosto vybočuje z toho, jak šlo v dané chvíli rozhodnout – v takovém případě by soudy nejspíš přezkoumaly i obsahovou stránku rozhodnutí. Nicméně obecně lze shrnout, že podle zahraničních úprav vrcholoví manažeři odpovídají pouze za řádný proces přijetí rozhodnutí, nikoliv za jeho výsledek.

    Předchozí česká právní úprava pravidlo podnikatelského rozhodování neobsahovala. ZOK v tomto ohledu přináší změnu, když podle ustanovení § 51 odst. 1 ZOK platí, že "pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou."

    Je nezbytné zdůraznit, že pravidlo podnikatelského rozhodování je ochranným štítem pouze pro podnikatelská rozhodnutí, tedy taková rozhodnutí, která s sebou nesou riziko (např. zda investovat či nikoliv). Pro jiné jednání členů představenstva pravidlo podnikatelského rozhodování neplatí. Stejně tak z povahy věci platí pravidlo podnikatelského rozhodování pouze pro obchodní společnosti a družstva (nikoliv např. spolky).

    Jak bylo uvedeno výše, podle NOZ s péčí řádného hospodáře jedná ten, kdo jedná pečlivě a s potřebnými znalostmi. ZOK potom stanoví, jak se toto pravidlo má vykládat pro potřeby obchodních společností a družstev. Zjednodušeně řečeno, člen představenstva bude muset prokázat, že si obstaral dostatečné informace, vyhodnotil je a na jejich základě se rozhodl, a to v upřímném přesvědčení, že jedná s dostatečnou znalostí věci a v zájmu společnosti. Pokud se mu toto podaří prokázat, bude jednat loajálně, pečlivě a s potřebnými znalostmi, tedy s péčí řádného hospodáře.

    Povinnost péče řádného hospodáře při uzavření Dohody o narovnání

    Při uplatňování či neuplatňování určitých nároků u soudu je třeba, aby příslušné osoby posoudily mimo jiné i eventuální úspěšnost postupu v daném sporu, který může být závislý například na možnosti prokázat vznik, výši či trvání uplatňovaných pohledávek a také reálnost jejich (alespoň částečného) vymožení.[6]

    Za jistých okolností tedy může být v rozporu s náležitou péčí (péčí řádného hospodáře) i vedení určitého soudního řízení a vynakládání souvisejících nákladů, když se zdá úspěšnost takového jednání společnosti jako příliš nízká. Jinými slovy to, zda budou určité nároky společností vymáhány, je věcí úvahy v rámci obchodního vedení, která musí být učiněna s ohledem na všechny okolnosti.[7]

    V souladu s péčí řádného hospodáře tedy může být (a zpravidla je) narovnání určitého sporu, v němž je úspěch obchodní společnosti nejistý.

    Přestože nelze najisto předjímat konečné rozhodnutí soudu v rámci sporu, je možné (s ohledem na konstantní judikaturu a rozhodovací praxi soudů České republiky) konstatovat, že narovnání sporu lze považovat jako jednání odpovídající péči řádného hospodáře, a to za předpokladu, že obsah Dohody o narovnání bude reflektovat připomínky uvedené v tomto Stanovisku.

    Otázka, zda uzavřít či neuzavřít Dohodu o narovnání a v jakém znění, přitom není závislá na skutečném (konečném) rozhodnutí soudu ve sporu, ale pouze na předpokládaném výsledku (odhadu konečného rozhodnutí) soudu, které je třeba ze strany orgánů akciové společnosti (zejména představenstva) předjímat s ohledem na potřebnou znalost jednotlivých okolností sporu (včetně právních otázek).

    Smírné ukončení sporu (samo o sobě) neznamená porušení péče řádného hospodáře. Je nezbytné si uvědomit, že po konečném uzavření Dohody o narovnání již nebude v zásadě možné zjistit, jakým způsobem by soud spor rozhodnul, jelikož ten bude již ukončen. Naopak v případě negativního výsledku sporu v rámci rozhodčího řízení vedeného před soudem lze vždy zpochybnit rozhodnutí orgánů akciové společnosti pokračovat v  řízení namísto uzavření Dohody o narovnání, která by byla jinak pro akciovou společnost výhodnější. Pokud by však event. rozhodnutí pokračovat ve sporu bylo podloženo konkrétními právními závěry (ze kterých lze přesvědčivě usuzovat na úspěch ve sporu), pak rozhodnutí pokračovat ve sporu a neuzavřít Dohodu o narovnání je zcela legitimní.

    Výslovně upozorňujeme, že řešení sporů narovnáním je standardním obchodním a právním řešením, ke kterému dochází běžně jak v České republice, tak v zahraničí. Uvést lze například dohodu o narovnání uzavřenou v nedávné době mezi Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky a společností Kapsch, kterou byl vyřešen spor o pokrytí provozních služeb přespočetných palubních jednotek v tuzemském mýtném systému,[8] popřípadě dohodu o narovnání uzavřenou mezi společnostmi Apple a Motorola Mobility (spadající pod společnost Google) ve vztahu ke sporům týkajících se patentů na tzv. chytré telefony (Smart Phones). Nejde o mimořádný či nestandardní postup, naopak -  narovnání je u komplikovaných případů zpravidla vždy lepším řešením, než nejistý výsledek soudního či rozhodčího řízení.

    Obsah Dohody o narovnání by měl být pro akciovou společnost pokud možno co nejvýhodnější (v rámci možného) a nestavět akciovou společnost do horší právní a ekonomické pozice, než která by vznikla akciové společnosti v případě, že by spor byl rozhodnut soudem v celém (nebo v převážném) rozsahu v neprospěch akciové společnosti.

    ZVZ

    V rámci posuzování platnosti jakéhokoli návrhu Dohody o narovnání je nezbytné provést revizi návrhu i z pohledu ZVZ. Je nezbytné konstatovat, že ZVZ obecně postup uzavírání Dohody o narovnání nevylučuje. Je však s ohledem na současnou právní úpravu nutné vždy zohledňovat obsah Dohody o narovnání v kontextu ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ, který upravuje tzv. "podstatné změny smlouvy". Za podstatnou se považuje taková změna, která by podle ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ:

    (a) rozšířila předmět veřejné zakázky;
    (b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů;
    (c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky; nebo
    (d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

    Na základě shora uvedeného lze konstatovat, že změny smluv je možné rozdělit na změny podstatné a nepodstatné.

    Bez zahájení nového zadávacího řízení je možné připustit pouze změny nepodstatné.

    Za nepřípustné změny je možné považovat takové změny, které narušují hospodářskou soutěž a omezují konkurenci ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Případ změny v předmětu či obsahu smlouvy lze rozlišit jednak na rozšíření předmětu smlouvy a další změny. Nelze tedy uzavřít dodatek ke smlouvě, kterým bude smlouva změněna takovým způsobem, že dojde k navýšení ceny, prodloužení smlouvy či změny hospodářské rovnováhy ve prospěch dodavatele. V takových případech je nezbytné zahájit nové zadávací řízení.


    JUDr. Gabriel Achour

    JUDr. Gabriel Achour,
    partner

    Mgr. Martin Pelikán

    Mgr. Martin Pelikán,
    Associate


    Achour & Hájek s.r.o.

    Kaunický palác
    Panská 7
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 270 006 111
    Fax: +420 270 006 122
    e-mail: office@achourhajek.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Upozorňujeme, že např. rozhodování sporů v rozhodčím řízení nebývá vedeno vždy stejnými úvahami, jako je tomu v případech rozhodovaných před obecnými soudy České republiky. Ustanovení ObchZ o závazkových vztazích, jež se týkají uplatnění práva u soudu, soudního řízení nebo soudního rozhodnutí se mají použít pro uplatnění práva v rámci rozhodčího řízení nebo pro rozhodčí nález přiměřeně (§ 760 ObchZ). Teoreticky přichází (pokud s tím účastníci sporu souhlasí) v úvahu i rozhodování sporu podle tzv. zásad spravedlnosti (§ 9 odst. 2 Řádu Rozhodčího soudu). Rozhodci obecně spíše směřují k rozhodování, které je méně formalistické a které více odpovídá obchodním zvyklostem. Lze proto obecně jen velice obtížně předvídat výsledek rozhodčího řízení.
    [2] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2006, sp. zn. 5 Tdo 1224/2006.
    [3] Tento závěr dovodila již předválečná judikatura, viz tr. roz. Vážného sbírky č. 4554 z r. 1932.
    [4] Viz například Šámal, P. in Šámal, P., Púry, F., Rizmann, S. Trestní zákon. Komentář. Praha: C. H.Beck, 1999, s. 16.
    [5] Např. v Anglii, USA nebo Austrálii.
    [6] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4276/2009.
    [7] Tamtéž.
    [8] Informace dostupná na www, k dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Gabriel Achour, Mgr. Martin Pelikán ( Achour & Hájek )
    7. 7. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • 10 otázek pro ... Olgu Kaizar
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.