Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
Může zadavatel vyřídit podané námitky v případě, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vydá předběžné opatření, kterým nařídí zadavateli pozastavit zadávací řízení podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)? Zde předestíráme krátkou…
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nabídky nijak měnit či doplňovat. Pro všechny, kteří se zabývají problematikou veřejných zakázek, je připomenutí tohoto pravidla nošením dříví do lesa. Uvedené pravidlo je vyjádřením jedné ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, jež stojí na principu, aby „na příslušnou…
V jedné z reakcí na článek autorů týkající se kolize použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) a výběrového řízení pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) v případě veřejných zakázek na vícepráce bylo uvedeno, že si sice veřejný zadavatel při nesplnění podmínky spočívající ve 20% limitu původní veřejné zakázky vybere z…
V jednacím řízení bez uveřejnění dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) mohou, nikoliv výjimečně, nastat situace, kdy zadavatel po podání nabídky na plnění veřejné zakázky v rámci jednacího řízení bez uveřejnění zjistí, že v důsledku uplynutí delšího časového úseku od zpracování projektu do…
Možnost využít výjimku in-house při zadávání veřejných zakázek má v současnosti svá pravidla koncipována především rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie, která se při pohledu na aktuální rozhodovací praxi této instituce neustále vyvíjí. Částečná změna této problematiky je však úzce spojena rovněž s nově schválenými směrnicemi Evropského…
Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) je terčem časté kritiky. Nejinak tomu je i v nedávné době medializovaném případu „polobotek“ pro příslušníky Policie ČR (rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 25. 7. 2014, č. j. ÚOHS-R30/2014/VZ-15744/2014/310/MLr; dále jen „Rozhodnutí o polobotkách“), na jehož základě se opětovně…
V souvislosti s šířícími se praktikami dodavatelů, kteří bez formální žádosti o účast v užším řízení zasílají zadavateli doklady, jimiž prokazují část kvalifikace bez toho, aniž by kvalifikační doklady doprovodili podepsanou žádostí o účast, vyvstává otázka správného procesního postupu zadavatele a tedy otázka, zda zákon o veřejných zakázkách…
Hodnotící komise je bezesporu jedním z klíčových institutů rozhodujícím o řádném zadání veřejné zakázky. Hodnotící komise vstupuje do dění zadávacího řízení v jeho druhé fázi, tj. po podání nabídek a otevření obálek a jejím účelem je provedení řádného posouzení a hodnocení podaných nabídek. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na problematiku…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví mimo jiné práva a povinnosti sektorových zadavatelů. Pro tyto zadavatele pak platí zvláštní podmínky zadávání veřejných zakázek, značně mírnější než pro veřejné zadavatele, což může v řadě případů vést k omezování hospodářské soutěže nesprávným…
Kterým dodavatelům má zadavatel odesílat dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)?
V průběhu plnění veřejné zakázky může nastat situace, že zadavatel bude muset nějakým způsobem řešit dodatečné stavební práce (vícepráce) k původní veřejné zakázce, přičemž tyto dodatečné stavební práce mohou být neoddělitelné od původní veřejné zakázky a podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Předkládaná stať se zabývá v krátkém nástinu situací při zadávání veřejných zakázek, kdy po zahájení zadávacího řízení vyvstává situace resp. potřeba vyjasnit či dále ozřejmit konkrétní informace obsažené v zadávacích podmínkách. Podmínky institutu dodatečných informací k zadávacím podmínkám a prohlídky místa plnění jsou upraveny v ustanovení §49…
V rámci posouzení otázky potenciálního dělení, respektive stanovení předpokládané hodnoty při zadávání veřejných zakázek na služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace, autorském dozoru projektanta a výkonu technického dozoru investora stále přetrvávají výkladové spory bránící bezproblémové aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných…
V poslední době se objevují rozporuplné diskuse ohledně současné rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ve vztahu k § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), potažmo § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), v § 115 odst. 1 ZVZ stanoví: V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele nebo že nabídková cena, která je předmětem hodnocení, je při zadávání rámcové smlouvy stanovena pouze jako cena za jednotku plnění nebo v případě návrhu na uložení zákazu…
Základní principy oblasti zadávání veřejných zakázek vycházejí ze tří základních zásad, které se promítají do celého zadávacího procesu. Jedná se o zásadu transparentnosti, zásadu zákazu diskriminace a zásadu rovného zacházení. V tomto článku bychom se chtěli podrobněji zaměřit na poslední dvě uvedené zásady z hlediska jejich zařazení v zadávacím…
Veřejná podpora a veřejné zakázky jsou oblastmi právní úpravy, které stojí zdánlivě samostatně, vedle sebe. Každá z obou oblastí disponuje vlastními pravidly a kompetencemi orgánů na národní a evropské úrovni. Každá s nich je samostatným fenoménem přinášejícím úskalí do každodenního života řady subjektů. Přes značnou samostatnost a oddělenost se…
Jak prodloužit lhůtu pro podání nabídek v případě, kdy tak zadavatel neučiní „současně s provedením úpravy zadávacích podmínek“?
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v ustanovení § 40 odst. 3 uvádí, že provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně…
V praxi se zadavatelé veřejných zakázek někdy potýkají s tím, jak mají správně postupovat v situaci, kdy v zadávacím řízení je podána pouze jedna nabídka, zadávací řízení musí být zrušeno a uchazeč, který nabídku podal, požaduje vrácení záruční listiny banky poskytnuté coby jistoty v zadávacím řízení. Účelem tohoto článku je doporučit možný postup…
Podle § 51 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace, nestanoví-li ZVZ jinak. Prostřednictvím kvalifikace zadavatelé mnohdy oprávněně prosévají kvantum dodavatelů tak, aby mohli vybírat pouze z takových, kteří jsou schopni řádně plnit…
„Pokud soudy paušálně vyloučí odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním...
Rozlišení tarifních hodnot (a v souvislosti s tím i rozdílných sazeb odměny) u řízení vymezených v § 9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách...
Zamítnutím stěžovatelčiny žaloby z rušené držby s odůvodněním, že je třeba poskytnout ochranu vlastnickému právu žalované, krajský soud popřel smysl a účel posesorního...
Dojde-li k ignorování doplnění stížnosti v důsledku administrativního pochybení na straně soudů, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži obviněného, o jehož osobní svobodě se v...
Ačkoliv ani existence nepravomocného povolení stavebního záměru ve spojení s principem kontinuity územního plánování nevylučuje možnost změny územního plánu způsobem omezujícím...
