epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 3. 2015
    ID: 97297upozornění pro uživatele

    Rozšíří nové zadávací směrnice malým a středním podnikům možnost účasti na veřejných zakázkách?

    Myšlenka, aby na veřejné zakázky zadávané různými subjekty a institucemi ze zemí Evropské unie dosáhly rovněž malé a střední podniky, se objevuje v řadě dokumentů publikovaných Evropskou unií opakovaně, avšak v praxi se stále můžeme setkat s množstvím překážek, které malým a středním podnikům zabraňují v účasti v zadávacích řízeních. Některé z nejčastěji se vyskytujících překážek se pokusíme zmínit v tomto článku, přičemž budou uvedena vybraná ustanovení vyplývající z nově schválených směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU a 2014/25/EU, která opětovně proklamují nutnost zpřístupnit rozličné veřejné zakázky širšímu okruhu dodavatelů, což by mělo umožnit realizovat především jeden z cílů společné evropské politiky, kterým je integrované evropské hospodářství a s tím spojený hospodářský růst.

     
    Advokátní kancelář Tinthoferová 
     
    Problematika přístupu k veřejným zakázkám se však netýká pouze malých a středních podniků (Small and Medium Enterprise, dále také jako „SME“), nýbrž rovněž podniků, které mají zkušenosti v jednom ze specifických oborů veřejných zakázek, avšak mají zájem rozšířit své portfolio o další poptávané obory.

    Základní teze v nových evropských směrnicích je zmíněna již v bodě 78. úvodních důvodů pro přijetí směrnice č. 2014/24/EU: „Zadávání veřejných zakázek by mělo být uzpůsobeno potřebám malých a středních podniků. Zadavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby využívali kodex osvědčených postupů stanovený v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „Evropský kodex[1] osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům k veřejným zakázkám“, který obsahuje pokyny, jakým způsobem mohou rámec pro veřejné zakázky uplatňovat, aby účast malých a středních podniků usnadnili. Za tímto účelem a v zájmu posílení hospodářské soutěže by měli být veřejní zadavatelé vybízeni zejména k tomu, aby rozsáhlé veřejné zakázky rozdělovali na části. Toto dělení by mohlo probíhat na množstevním základě, díky čemuž by rozsah jednotlivých veřejných zakázek lépe odpovídal kapacitě malých a středních podniků, nebo na základě kvalitativním a v návaznosti na jednotlivá dotčená odvětví a specializace, aby mohl být obsah jednotlivých veřejných zakázek lépe uzpůsoben specializovaným oborům malých a středních podniků, nebo v návaznosti na různé následné fáze projektů.“

    Z výše uvedeného textu je zřejmé, že daná problematika byla poprvé komplexně popsána již v roce 2008, avšak do konkrétních zákonných ustanovení se promítla jen část z doporučovaných návrhů. V dalším obsahu směrnice však můžeme narazit na již konkrétní ustanovení, která by mohla SME zjednodušit účast v zadávacích řízeních, ale současně i na další ustanovení, jež by mohla možnou účast značně omezit.

    Podstatnou změnou je povinnost rozdělit předmět veřejné zakázky, pokud to povaha předmětu veřejné zakázky umožňuje, což vyplývá především z čl. 46 odst. 4 směrnice č. 2014/24/EU: „Členské státy mohou provést odst. 1 druhý pododstavec stanovením povinnosti rozdělit veřejné zakázky na jednotlivé části za podmínek stanovených v souladu s jejich vnitrostátním právem a s ohledem na právo Unie. Za těchto okolností se použije také odst. 2 první pododstavec a podle okolností i odstavec 3.“ Je zřejmé, že tímto ustanovením není myšleno rozdělení zakázky pod finanční limity stanovené směrnicí či zákonem, aby zadavatel zadával zakázku v méně přísném režimu, nýbrž rozdělení zakázky při zachování stejně přísného postupu pro zadání veřejné zakázky tak, aby se na plnění mohlo podílet více různých dodavatelů. Tento krok zajistí účinnější hospodářskou soutěž mezi subjekty, však může zkomplikovat dohled nad realizací veřejné zakázky pro samotného zadavatele, neboť koordinační činnost s řadou různých dodavatelů na plnění jedné veřejné zakázky bude časově i personálně náročnější.[2]

    Dále by menším dodavatelům mohla usnadnit účast v zadávacích řízeních právní úprava obsažená v čl. 20 směrnice 2014/24/EU, kde se uvádí: „Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.“ Zde však bude nutno při transpozici směrnice, příp. ze strany zadavatelů, zajistit, aby předmět plnění skutečně realizoval dodavatel, jenž díky výše uvedené podmínce v zadávacím řízení uspěl, a nikoliv např. jeho subdodavatel, který v čl. 20 uvedenými zaměstnanci nedisponuje.

    Naopak nově schválená možnost hodnocení kvalifikace[3] osob podílejících se na realizaci veřejných zakázek může menším a začínajícím podnikům přístup na trh veřejných zakázek podstatně zkomplikovat, neboť lze předpokládat, že v rámci hodnocení nabídek zadavatelé při podrobnějším vymezení hodnotících kritérií upřednostní právě délku praxe a objem realizovaných obdobných zakázek v minulosti, což znevýhodňuje menší podniky, jež působí na daném trhu kratší dobu.

    V souvislosti s elektronizací oblasti veřejných zakázek pak již odpadá jedna z klíčových překážek pro SME, a to přístup k informacím ohledně vypisovaných veřejných zakázek. Povinnost uveřejnit výběrové či zadávací řízení na profilu zadavatele, ve spojení s povinností uveřejnění na úřední desce zadavatele či na internetových stránkách poskytovatele dotace, zvýšila informovanost všech subjektů majících zájem na realizaci veřejných zakázek.

    Přeshraniční obchodní transakce

    Pro realizaci podnikatelských cílů vyhledávají SME možnou realizaci svých služeb i v zahraničním obchodě. Dále bychom se tedy mohli zaměřit na situaci, kdy se zahraniční dodavatel pokouší účastnit zadávacího či koncesního řízení v České republice a vice versa.

    V řadě případů je důvod nepodání žádosti či nabídky v zadávacím řízení stejný jako v případě běžných mezinárodních obchodních vztahů, kdy především v případě malých a středních podniků je počet mezinárodních transakcí rovněž poměrně nízký. Důvodů omezujících přeshraniční transakce je pak celá řada. Podle studie Eurobarometru[4] pouze 9,3 % podniků provozujících obchodní činnost v Evropské unii prodává své zboží do zahraničí. Ze studie rovněž vyplývá, že v transakcích mezi podnikateli 49 % společností prodávajících nebo majících zájem prodávat mimo své vnitrostátní trhy uvádí, že jim v této činnosti bránila řada překážek souvisejících se smluvním právem, celkově pak transakční náklady na vývoz do jednoho dalšího státu mohou činit až 7 % obratu SME, při exportování do čtyř členských států se náklady mohou vyšplhat na 26 % ročního obratu.

    V oblasti mezinárodních veřejných zakázek je pozice zahraničních dodavatelů velmi obdobná pozici zahraničních dodavatelů v běžných obchodních transakcích. Situace, kdy je smlouva jako závěrečná fáze řízení uzavírána mezi vybraným uchazečem, jenž má místo sídla ve státě odlišném od místa zadavatele, je dle studie Evropské komise opět jevem velmi výjimečným. Např. dle údajů dostupných z roku 2004 bylo pouze 1,9 % všech smluv ve veřejných zakázkách nebo koncesních smluv uzavřeno se zahraničním dodavatelem. Mezi uváděné důvody patří rozdílná právní úprava smluvního práva a náležitosti související se zadávacím řízením, přičemž vše výše uvedené podstatným způsobem omezuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu Evropské unie, kdy nejsou ve finále spotřebitelům nabízeny takové služby a výrobky, jaké by při zvýšení standardů hospodářské soutěže měly za výhodnějších podmínek zaručeny. Na výše uvedené pak reaguje např. předpis Evropské unie „Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje [KOM(2011) 635]“.

    Zvláště problematickým je pak získání dokladů pro prokázání kvalifikace v zadávacím či koncesním řízení subjektem, jenž má sídlo ve státě, se kterým nemá Česká republika uzavřenu bilaterální dohodu o uznávání dokladů. V takovém případě je nutno spoléhat na Haagskou úmluvu (Československo bylo jedním ze signatářských států), kdy pro uznání dokumentu je vyžadována apostila, jejíž vyřízení může trvat několik týdnů. Pokud je lhůta pro podání žádostí o účast v řízení pro nadlimitní zakázku stanovena v zákonné lhůtě 52 dnů, zahraniční podnikatelé, jež musí pro své jednatele (ředitele) např. výpisy z rejstříku trestů,[5] nejsou schopni požadované dokumenty předložit, což by mohlo být v rozporu se zásadami jednotného vnitřního trhu v rámci Evropské unie. Situace ohledně povinnosti úředního překladu takových dokumentů již byla rovněž obsáhle diskutována a dodavatelům z různých států působí při kompletaci nabídek značné obtíže.

    V předchozím lze spatřovat ambivalentní postoj Evropské unie k dané problematice, kdy na jedné straně jsou maximálně podporovány snahy o propojení jednotlivých národních trhů v oblasti koncesí a veřejných zakázek, avšak tyto snahy jsou podpořeny jen malými kroky, kdy by např. dodavatelé měli jednotný systém pro prokázání kvalifikace v zahraničním státě a nemuseli s maximálním vypětím kapacitních prostředků shánět dokumenty potřebné pro dané koncesní nebo zadávací řízení.[6] Částečnou změnu do budoucna však můžeme spatřovat v systému e-Certis a v čl. 59 směrnice č. 2014/24/EU, který se věnuje právě jednotnému evropskému osvědčení pro veřejné zakázky, přičemž toto ustanovení se v předchozí směrnici 2004/18/ES nevyskytovalo.[7]

    Pro realizaci přeshraničních koncesních řízení si tedy SME musí vyhradit podstatnou část finančních prostředků, které v souvislosti s transakčními náklady na účast v zadávacím či koncesním řízení musí vynaložit. Ačkoliv v oblasti smluvního práva v poslední době došlo k určitému posunu (Nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje, zmíněný systém e-Certis), v oblasti prokazování kvalifikace stále k požadovanému posunu nedošlo a bude nutno jednotlivé systémy stále více rozšiřovat.

    Závěr

    Ačkoliv z textu směrnic č. 2014/24/EU a 2014/25/EU je zřejmý zájem zpřístupnit veřejné zakázky rovněž malým a středním podnikům, po seznámení se s jednotlivými ustanoveními však k výraznému posunu oproti předchozí úpravě nedošlo. Bude tak stále spíše záviset na rozhodnutí zadavatelů, zda budou ochotni předmět veřejné zakázky rozdělit na více částí, i když jim to může způsobit komplikace při samotné realizaci veřejné zakázky a vyjednání s vícero dodavateli místo s jedním generálním dodavatelem. Obdobně další výše popsané oblasti se budou vztahovat spíše k samotnému rozhodnutí zadavatele, než že by přímo ze závazných ustanovení vyplývaly změny ve prospěch či neprospěch malých a středních podniků (tedy stanovení předmětu a rozsahu veřejné zakázky, výběru kvalifikačních kritérií, způsobu hodnocení nabídek, apod.). Naopak díky čl. 59 směrnice č. 2014/24/EU, možnému rozšíření systému e-Certis a Nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje by mohlo v budoucnu dojít k rozšíření možnosti SME v účasti na přeshraničních veřejných zakázkách a koncesních řízeních, což by pomohlo naplnit cíle stanovené Generálním ředitelství pro vnitřní trh Evropské komise. Na konkrétní dopad změn uvedených v evropských směrnicích si však budeme muset počkat do přijetí nového zákona o veřejných zakázkách.


    Mgr. Ing. Ivo Macek,
    advokátní koncipient

    Mgr. Petr Zatloukal,
    advokátní koncipient


    Advokátní kancelář Tinthoferová

    Staňkova 557/18a
    602 00 Brno

    Tel.: +420 538 728 617
    e-mail: tinthoferova@aktap.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Kodex je rovněž v českém jazyce k dispozici na internetových stránkách Evropské komise, k dispozici >>> zde. 
    [2] Jedná se např. o rozhodnutí zadavatele při realizaci veřejné zakázky na stavební práce na opravu náměstí spojenou s dodávkou mobiliáře, kdy okruh možných dodavatelů je odlišný, avšak při úzkém spojení stavebních prací a zabudování mobiliáře je možno celý předmět plnění zadat jako jednu veřejnou zakázku, což má např. vliv i na snadnější uplatnění záruk vůči generálnímu dodavateli apod. Pokud je však možno umístit mobiliář i bez úzké součinnosti se stavební společností, měl by být předmět veřejné zakázky rozdělen do více částí a rozšířit tak možnost účasti i mezi více menších dodavatelů.
    [3] Dle čl. 67 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24/EU Kritéria pro zadání veřejné zakázky: „Mezi tato kritéria může patřit například organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění veřejné zakázky může mít významný dopad kvalita zapojených pracovníků.“ Zajímavým doplněním tohoto ustanovení je pak možnost hodnotit s pevně danou cenou pouze kvalitu nabízeného plnění: „Prvek související s náklady může mít také podobu pevné ceny nebo nákladů, kdy hospodářské subjekty budou soutěžit pouze z hlediska kritérií kvality.“
    [4] Studie je k dispozici na internetových stránkách, k dispozici >>> zde.
    [5] Ustanovení § 16g odst. 2 zákona o Rejstříku trestů: „Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis, požádá Rejstřík trestů příslušný orgán členského státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu.“
    [6] Ustanovení § 51 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách: „Nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace čestným prohlášením. Není-li povinnost, jejíž splnění má být v rámci kvalifikace prokázáno, v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele stanovena, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to platí i v případě, prokazuje-li splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky. Povinnost připojit k dokladům úředně ověřený překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce.“
    [7] Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky spočívá ve formálním prohlášení hospodářského subjektu o tom, že není dán příslušný důvod pro jeho vyloučení nebo že příslušné kvalifikační kritérium pro výběr je splněno, a poskytuje relevantní informace požadované veřejným zadavatelem. Zároveň označuje veřejný orgán nebo třetí stranu, která je odpovědná za vystavení dalších podkladů, a obsahuje formální prohlášení o tom, že bude daný hospodářský subjekt schopen na žádost a bez prodlení tyto další podklady předložit. Dle čl. 59 odst. 5 nemají hospodářské subjekty povinnost předkládat další podklady nebo jiné doklady, pokud má veřejný zadavatel možnost tato osvědčení nebo příslušné informace získat přímo prostřednictvím přístupu do vnitrostátní databáze v některém členském státě, která je bezplatně přístupná, jako například vnitrostátní rejstřík veřejných zakázek, virtuální spis obchodní společnosti, elektronický systém uchovávání dokumentů nebo systém předběžného ověření způsobilosti – v návaznosti na systém e-Certis, kde je však nutno stále čekat na jeho postupné rozšíření, což vyplývá i z textu samotné směrnice: „Komise zajišťuje a spravuje elektronický systém e-Certis, který je v současné době na dobrovolném základě aktualizován a ověřován vnitrostátními orgány. Cílem systému e-Certis je usnadnit výměnu osvědčení a jiných dokladů často vyžadovaných veřejnými zadavateli. Dosavadní zkušenosti ukazují, že dobrovolná aktualizace a ověřování nejsou dostatečné k tomu, aby se zajistilo využití všech možností, jež může e-Certis poskytnout z hlediska zjednodušení a usnadnění výměny dokumentů, zejména ve prospěch malých a středních podniků. Jako první krok by proto měla být stanovena povinná aktualizace systému e-Certis. Jeho povinné využívání bude zavedeno později.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ing. Ivo Macek, Mgr. Petr Zatloukal ( Advokátní kancelář Tinthoferová )
    20. 3. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.