epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 4. 2015
    ID: 97273upozornění pro uživatele

    Je skutečně třeba striktně lpět na formě žádosti o účast v zadávacím řízení?

    Na serveru epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek s názvem „Žádost o účast v užším řízení – pouhá formalita?“.[1] Podle názoru autorů uvedeného článku by zadavatel neměl dodavatele, který v rámci úvodní fáze užšího řízení předložil zadavateli pouze doklady prokazující splnění kvalifikace, aniž by současně k dokladům přiložil podepsanou žádost o účast v užším řízení, považovat za zájemce (tedy dodavatele kvalifikovaného pro účast v další fázi zadávacího řízení). Jelikož tuto otázku považujeme za důležitou nejen pro postupy zadavatelů v užších zadávacích řízeních, ale obdobně pro jednací řízení s uveřejněním, resp. také pro veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění zadávané v soutěžním dialogu, předkládáme dále v textu náš alternativní pohled na danou problematiku.

     
     MT Legal
     
    Stěžejní otázka tedy zní, zda dodavatel musí za každých okolností předložit doklady k prokázání splnění kvalifikace společně s přímo nadepsaným (a řádně podepsaným) dokumentem označeným „žádost o účast“ anebo případně postačí jen dodání předmětných dokumentů prokazujících splnění kvalifikace v plném rozsahu?

    V zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou pro posuzovanou problematiku relevantní následující ustanovení:

    V úvodní části ust. § 17 písm. n) ZVZ je vymezen pojem zájemce tak, že se jedná o dodavatele, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu.

    Další informace o žádosti o účast v zadávacích řízeních veřejných zadavatelů nalezneme v ustanoveních § 28 odst. 2, § 29 odst. 2 a § 35 odst. 3 ZVZ. V těchto ustanoveních je stanoveno, že zájemci o účast v užším řízení (či v jednacím řízení s uveřejněním, resp. v soutěžním dialogu), podávají písemnou žádost o účast a prokazují tak splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě.

    Pokud dodavatel učiní svou žádost o účast telefonickou formou, je dle ustanovení § 148 odst. 4 ZVZ povinen svou žádost potvrdit písemně, přičemž písemnou formu žádosti o účast musí odeslat zadavateli nejpozději v den uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast.

    ZVZ blíže nespecifikuje formální požadavky na obsah žádosti o účast. Představuje-li zadávací řízení specifický kontraktační proces vedoucí k uzavření soukromoprávní smlouvy,[2] je potřeba v tomto kontextu přihlížet i k obecné soukromoprávní úpravě. Konkrétně máme na mysli právní úpravu obsaženou v ust. § 556 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), který stanoví, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, komu je určen. Základním úkolem interpreta / zadavatele je tedy vyložit záměr jednajícího a z jeho perspektivy interpretovat jeho právní jednání. Pokud posuzujeme formu žádosti o účast v zadávacím řízení, musíme mít dále na paměti, že dle ust. § 555 OZ se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Právní jednání, které je vyjádřeno písemně, se vykládá podle toho, co způsob jeho vyjádření obvykle znamená. Dále se přihlíží také k vůli toho, kdo dané právní jednání učinil a je zohledňována dobrá víra toho, komu bylo právní jednání určeno, v našem případě konkrétně zadavatele. Aby bylo právní jednání platné a účinné, musí být učiněno vždy určitě a srozumitelně. K tomu, aby bylo právní jednání učiněno v písemné formě platné, je zapotřebí, aby bylo podepsané jednající osobou.[3] Praktické situace ukazují, že v řadě případů bude v případě „žádostí o účast“ v zadávacím řízení možné dovodit naplnění shora uvedených pravidel, a to i přes absenci dokumentu označeného expressis verbis jako žádost o účast (např. dokumenty k prokázání kvalifikace budou uvozeny úvodní titulní stranou obsahující podepsané vyjádření dodavatele „Předkládáme dokumenty potřebné za účelem prokázání kvalifikace a těšíme se na další spolupráci v zadávacím řízení“ anebo projev vůle účasti v zadávacím řízení bude vyplývat přímo z předložených dokumentů k prokázání splnění kvalifikace. Pokud tedy zadavatel v konkrétním případě může z obsahu předložených dokumentů určených k prokázání splnění kvalifikace, resp. jejich povahy (např. také z obálky či krycího listu, na kterých bude uveden příslušný název veřejné zakázky) dovodit dodavatelův úmysl být účasten zadávacího řízení (což bude pravidlem) a pokud je např. úvodní list či jiný dokument podepsán oprávněnou osobou, dle našeho názoru by se mělo jednat o právní jednání souladné s OZ a ZVZ.

    Jak má tedy zadavatel postupovat v případě, že ve lhůtě pro podání žádostí o účast, obdrží úvodní list bez nápisu „Žádost o účast“, nicméně budou přiloženy doklady k prokázání splnění kvalifikace v předmětném zadávacím řízení? Bude zadavatel shodně postupovat i v případě, že obdrží doklady k prokázání kvalifikace v obálce označené „Kvalifikační dokumentace k předmětné VZ – NEOTEVÍRAT“?

    Jistý směr, kterým se v těchto případech má zadavatel vydat, určil svým rozhodnutím i Úřad na ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“),[4] když zadavateli uložil pokutu za spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ za to, že porušil postup stanovený v ustanovení § 28 odst. 2 ZVZ, když nesprávně posoudil žádosti o účast dvou dodavatelů, které nepovažoval za zájemce a následně je vyloučil i přesto, že předložili písemnou žádost o účast. V tomto případě jeden dodavatel ve lhůtě, kterou zadavatel stanovil, předložil doklady k prokázání kvalifikace v předmětném zadávacím řízení označené jako „nabídka na plnění veřejné zakázky“. Zájemce v úvodním listu označil přesným názvem zadavatele, specifikoval název veřejné zakázky a také uvedl, že zadavateli předává doklady k prokázání splnění kvalifikace v uvedeném zadávacím řízení. Tento úvodní list byl podepsán osobami, které jsou oprávněné jednat za zájemce. Druhý dodavatel také ve lhůtě pro podání žádostí o účast předložil doklady, které prokazují kvalifikaci, s tím, že byly zadavateli poslány v obálce označené názvem předmětné veřejné zakázky a nápisem NEOTEVÍRAT s přesnou identifikací zadavatele. Složka s doklady byla označena jako kvalifikační dokumentace k veřejné zakázce a titulní list s údaji o zájemci byl podepsán osobami oprávněnými jednat za společnost. Na základě posouzení ÚOHS oba dodavatelé dali zadavateli jasně najevo, že mají zájem účastnit se konkrétního užšího řízení. Jak již bylo řečeno výše, ZVZ neupravuje konkrétní obsahové náležitosti žádosti o účast, nicméně z daných právních jednání musí být patrné vyjádření vůle dodavatele ucházet se o konkrétní veřejnou zakázku zadávanou konkrétním zadavatelem. Je důležité, aby byla přesně identifikovaná veřejná zakázka a zadavatel. V těchto případech ÚOHS dospěl k závěru, že podání, které učinili tito dodavatelé, je nutné považovat za žádosti o účast, i přesto, že nebylo v podáních zřetelně napsáno „žádost o účast“, a to s přihlédnutím na zcela jasný projev vůle účastnit se této veřejné zakázky (zadávacího řízení).

    S tímto závěrem ÚOHS se ztotožnili ve svých rozsudích také Krajský soud v Brně[5]  a Nejvyšší správní soud[6] a potvrdili tak přístup preferující praktický postup s nižším stupněm formalismu než výklad až přepjatě formalistický (resp. přístup nehledající zbytečné formální překážky bránící právnímu jednání). V závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu je řečeno, že zadavatel má mít na vědomí, že chybovost v úkonech uchazečů nemusí existovat objektivně a nemusí být protizákonná, ale může být zadavatelem např. jen neadekvátně subjektivně pojata a tím může narušit zásadu rovného zacházení. Pokud se odhlédne od obsahově zjevného a současně i písemného projevu vůle dodavatelů účastnit se zadávacího řízení a bude se striktně přihlížet pouze k terminologickému pochybení, zapříčiní se tím porušení výše uvedené zásady rovného zacházení.  

    Závěrem lze shrnout, že pokud zadavatel bude striktně trvat na konkrétním označení a doložení dokumentu „Žádost o účast“ a nebude ostatní relevantní dokumenty ve vzájemném kontextu považovat za  takovou žádost, může se i dle relevantní rozhodovací praxe a soudní judikatury vystavit riziku postihu za nedodržení postupu při zadávání veřejné zakázky. V takových případech, kdy zadavatel nevyzve zájemce, který prokázal splnění kvalifikace, k podání nabídky, nepřípustně tím zúží okruh potenciálních dodavatelů a ovlivní tak výběr nejvhodnější nabídky, kteří mohli danou zakázku zrealizovat za vhodnějších podmínek. Pokud budou splněny náležitosti daná v ZVZ, tzn. pokud bude podaná písemná forma žádosti, byť konkrétně a přesně nebudou úvodní listy označené jako žádost o účast v zadávacím řízení, a obsahově toto právní jednání bude splňovat určitý projev vůle dodavatele, zadavatel by měl tohoto dodavatele považovat za zájemce o veřejnou zakázku a posuzovat jím předložené kvalifikační dokumenty. Zadavatel by v takových případech neměl hledat „umělé“ překážky pro účast dodavatele v zadávacím řízení a právní úpravu (byť v oblasti veřejných zakázek značně rigidní) aplikovat rozumně a smysluplně (oproti nadmíru formalistické interpretaci ZVZ), tj. podání dodavatele, z něhož je patrný projev vůle dodavatele účastnit se příslušného zadávacího řízení, považovat za žádosti o účast. Aplikace takového přístupu nebude na úkor základních zásad zakotvených v ust. § 6 odst. 1 ZVZ.

    Jsme si vědomi, že lze jistě zčásti argumentovat i tím, že při absolutizování neformálního výkladu by pak některá pravidla ZVZ nemusela mít význam a mohla by být položena otázka, proč ZVZ povinnost podat žádost o účast vůbec vyžaduje,[7] ale výše uvedené má demonstrovat, že ani výklad ZVZ nemá být odtržen od reality obecného výkladu právních jednání a pojímání ZVZ v kontextu soukromého práva.


    Mgr. Darina Loukotová

    Mgr. Darina Loukotová,

    Mgr. Milan Šebesta, LL. M.

    Mgr. Milan Šebesta, LL.M.,
    partner


    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

    Jakubská 121/1
    602 00 Brno 2

    Tel.: +420 542 210 351
    Fax: +420 542 212 518
    e-mail: info@mt-legal.com

    Karoliny Světlé 25
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 866 555 
    Fax: +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com

    Bukovanského 30
    710 00 Ostrava

    Tel: +420 596 629 503
    Fax: +420 596 629 508
    e-mail: info@mt-legal.com

    Právnická firma roku 2014

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 5 Afs 77/2010 – 155, ve kterém bylo explicitně poukázáno na soukromoprávní povahu vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem: „Podstatou veřejných zakázek je plnění na základě soukromoprávních smluv mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejichž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací (§ 7 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách). Veškeré úkony mezi zadavatelem a uchazeči jsou činěny v obchodněprávních vztazích. Zadavatel tedy nevystupuje při zadávání veřejné zakázky a vynakládání veřejných prostředků jako orgán veřejné moci v nadřazeném postavení, nýbrž vystupuje jako subjekt v rovnoprávném postavení s uchazeči.“
    [3] Viz ust. § 561 OZ.
    [4] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 5. 5. 2011, č. j. ÚOHS-S139/2010/VZ-819/2011/530/SWa, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne 5. 12. 2011, č. j. ÚOHS-R118/2011/VZ-18473/2011/310/Jra.
    [5] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2014, č. j. 29 Af 22/2012-106.
    [6] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 7. 2914, č. j. 10 As 111/2014 – 47.
    [7] Kdy jednoduchá odpověď by mohla být „protože to požaduje evropská směrnice“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Darina Loukotová, Mgr. Milan Šebesta, LL.M. ( MT Legal )
    15. 4. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.