veřejné zakázky

Zadavatelé často v praxi řeší otázku, jakým způsobem rozšířit pořízené vybavení v situaci, kdy potřebují zajistit plnou kompatibilitu mezi původně dodaným a nové pořízeným vybavením. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na jednu z možností pořízení dodatečných dodávek, a to s využitím postupu popsaného v § 23 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006…

V předchozím článku jsme se věnovali otázce odpovědnosti zadavatele za škodu, která v důsledku jeho činnosti vznikla uchazečům[1]. Cílem tohoto článku je zprostředkovat základní vhled do problematiky odpovědnosti státu za škodu způsobenou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“).

Slovní spojení „veřejné zakázky“ je v dnešní době se často opakující v různých souvislostech. Co jsou to veřejné zakázky a kdy jde o veřejnou zakázku, ale není ve všech případech zřejmé. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou financovány z veřejných zdrojů, je potřebné, aby bylo dodržováno zásad stanovených pro veřejné zakázky, aby bylo možné…

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) měl v loňském roce příležitost rozhodnout zajímavý případ, který se týkal uzavření koncesní smlouvy, aniž by zadavatel postupoval v souladu se zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), a tedy…

V současné době je proces zadávání veřejných zakázek koncipován tak, že po podání nabídek dodavatelů dojde nejprve ke kontrole jejich věcné správnosti a zda tyto nabídky odpovídají zadávacím podmínkám a zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ), současně dojde k posouzení kvalifikace, teprve pak…

Právní úprava veřejného zadávání je velmi specifická, když se do ní různým způsobem promítají normy práva soukromého i veřejného. Uvedená dichotomie se projevuje mimo jiné i v řešení otázky odpovědnosti za škodu. Cílem předkládaného článku je konfrontovat některé obecně rozšířené názory a domněnky, týkající se odpovědnosti za škodu v oblasti…

Pokud dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nesplňuje některou z kvalifikačních podmínek stanovených zadavatelem, má možnost zbylou část prokázat ve spojení s jiným dodavatelem či dodavateli a předmět plnění veřejné zakázky tak realizovat společně. Při přípravě nabídky však řada dodavatelů netuší, jak správně formulovat text závazku…

Jedno z aktuálních rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se věnuje podstatné změně smlouvy založené několikátým dodatkem ke smlouvě a vytýká prvostupňovému orgánu ÚOHS, že nevzal při testu podstatnosti změny původní smlouvy v potaz předchozí dodatky k uzavřené smlouvě. Jedná se o ojedinělý exces či o posun v rozhodovací…

Může zadavatel vyřídit podané námitky v případě, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vydá předběžné opatření, kterým nařídí zadavateli pozastavit zadávací řízení podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)? Zde předestíráme krátkou…

Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nabídky nijak měnit či doplňovat. Pro všechny, kteří se zabývají problematikou veřejných zakázek, je připomenutí tohoto pravidla nošením dříví do lesa. Uvedené pravidlo je vyjádřením jedné ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, jež stojí na principu, aby „na příslušnou…

V jedné z reakcí na článek autorů týkající se kolize použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) a výběrového řízení pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) v případě veřejných zakázek na vícepráce bylo uvedeno, že si sice veřejný zadavatel při nesplnění podmínky spočívající ve 20% limitu původní veřejné zakázky vybere z…

V jednacím řízení bez uveřejnění dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) mohou, nikoliv výjimečně, nastat situace, kdy zadavatel po podání nabídky na plnění veřejné zakázky v rámci jednacího řízení bez uveřejnění zjistí, že v důsledku uplynutí delšího časového úseku od zpracování projektu do…

Možnost využít výjimku in-house při zadávání veřejných zakázek má v současnosti svá pravidla koncipována především rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie, která se při pohledu na aktuální rozhodovací praxi této instituce neustále vyvíjí. Částečná změna této problematiky je však úzce spojena rovněž s nově schválenými směrnicemi Evropského…

Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) je terčem časté kritiky. Nejinak tomu je i v nedávné době medializovaném případu „polobotek“ pro příslušníky Policie ČR (rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 25. 7. 2014, č. j. ÚOHS-R30/2014/VZ-15744/2014/310/MLr; dále jen „Rozhodnutí o polobotkách“), na jehož základě se opětovně…

V souvislosti s šířícími se praktikami dodavatelů, kteří bez formální žádosti o účast v užším řízení zasílají zadavateli doklady, jimiž prokazují část kvalifikace bez toho, aniž by kvalifikační doklady doprovodili podepsanou žádostí o účast, vyvstává otázka správného procesního postupu zadavatele a tedy otázka, zda zákon o veřejných zakázkách…

Hodnotící komise je bezesporu jedním z klíčových institutů rozhodujícím o řádném zadání veřejné zakázky. Hodnotící komise vstupuje do dění zadávacího řízení v jeho druhé fázi, tj. po podání nabídek a otevření obálek a jejím účelem je provedení řádného posouzení a hodnocení podaných nabídek. V tomto článku bychom se chtěli zaměřit na problematiku…

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoví mimo jiné práva a povinnosti sektorových zadavatelů. Pro tyto zadavatele pak platí zvláštní podmínky zadávání veřejných zakázek, značně mírnější než pro veřejné zadavatele, což může v řadě případů vést k omezování hospodářské soutěže nesprávným…

Kterým dodavatelům má zadavatel odesílat dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)?

V průběhu plnění veřejné zakázky může nastat situace, že zadavatel bude muset nějakým způsobem řešit dodatečné stavební práce (vícepráce) k původní veřejné zakázce, přičemž tyto dodatečné stavební práce mohou být neoddělitelné od původní veřejné zakázky a podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…

Předkládaná stať se zabývá v krátkém nástinu situací při zadávání veřejných zakázek, kdy po zahájení zadávacího řízení vyvstává situace resp. potřeba vyjasnit či dále ozřejmit konkrétní informace obsažené v zadávacích podmínkách. Podmínky institutu dodatečných informací k zadávacím podmínkám a prohlídky místa plnění jsou upraveny v ustanovení §49…