Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
V souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 (dále jen „pandemie COVID-19“), vyhlášením nouzového stavu v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících krizových opatření vlády i ministerstva zdravotnictví, lze…
Dne 17. prosince 2018 vydal NÚKIB varování ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKB“)[1] s konstatováním, že použití technických nebo programových prostředků společností HUAWEI Technologies Co., Ltd., Šen-čen, Čínská lidová republika a ZTE…
Právní rámec pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci
V souladu s § 1764 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), ve znění pozdějších předpisů, platí, že „změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a…
Vláda České republiky vyhlásila na území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru.[1] Zadavatelé musí zajistit razantní opatření a tím i nezbytné zakázky, jako jsou dodávky na dezinfekční prostředky, zdravotnický materiál, bezdotykové vybavení či související služby, a to rychle. Kromě toho vzniká potřeba i dalších…
Dnešní mimořádná situace vyvolává mnoho otázek ohledně aplikace práva veřejných zakázek, proto přinášíme mimořádný příspěvek od Mgr. Jiřího Harnacha z ROWAN LEGAL, advokátní kancelář, kde se dozvíte odpovědi na otázky související právě s tímto tématem.
Pojem „společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek“ není v právní úpravě nikde přímo definován. Přesto se jedná o institut, který nabývá v rámci zadávání veřejných zakázek na stále větším významu. Daný institut lze vymezit jako souhrn činností a postupů zadavatele veřejné zakázky, kterým zadavatel promyšleným postupem zvyšuje užitek z…
Evropský soudní dvůr („ESD“) vydal na konci roku 2018 rozhodnutí ve věci Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato - Antitrust et Coopservice (C-216/07, „Rozhodnutí“), ze kterého vyplývá, že rámcová smlouva má obsahovat informaci o maximálním množství služeb, které může veřejný zadavatel následně v rámci plnění…
Horizontální spolupráce představuje zákonem aprobovanou formu neinstitucializované spolupráce mezi veřejnými zadavateli. Veřejní zadavatelé jsou při splnění zákonem definovaných podmínek oprávněni mezi sebou uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky ve vzájemné spolupráci a vlastními prostředky, bez nutnosti realizovat zadávací řízení za účelem…
Řada subjektů, které mají povinnosti podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZKB“), jsou současně veřejní zadavatelé podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Některá bezpečnostní opatření, která jsou tyto subjekty dle ZKB v…
Smlouvu uzavíranou adhezním způsobem vymezuje § 1798 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OZ“) jako smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek…
Ke dni 9. 2. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela“), na základě kterého bylo do zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), vloženo nové ust. §…
Právní Kocourkov veřejných zakázek trochu vylepšen
V souvislosti s přijetím nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek a odklonem od akcentu na přílišný formalismus při postupu zadavatelů v zadávacích řízeních se v praxi objevila řada otázek, jak novou právní úpravu aplikovat. Jednou z otázek, které aplikační praxe musí řešit, jsou limity povolených změn nabídek ve vazbě na možnosti dané § 46…
V praxi zjevně i nadále činí problém správně vyplnit předběžné oznámení dle § 34 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“) a v návaznosti na to dle ZZVZ zkrátit lhůty pro podání nabídek v otevřeném nadlimitním řízení. Považujeme tedy za vhodné si některé základní principy tímto článkem…
Úvodem je na místě si připomenout, kdo je zadavatelem ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Ustanovení § 4 ZZVZ rozeznává veřejné zadavatele v odst. 1 a zadavatele v odst. 2 až 5. Nauka i veřejnost zadavatele v odst. 2 až 5 člení na „dotované“, „sektorové“ a „dobrovolné“.
Jedním z nejzávažnějších porušení soutěžního práva jsou zakázané dohody soutěžitelů neboli kartely. Jejich zákaz je obsažen v § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOHS“), jakož i v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování…
Zjednodušené podlimitní řízení, nejčastěji známo pod zkratkou ZPŘ, kterou autor využije pro stručnost i v tomto článku, je fenoménem zakázek s nižší hodnotou, spadajících do podlimitního režimu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Takové zakázky nepodléhají díky své hodnotě…
Jednou z nejdůležitějších zásad soukromého práva je zásada, že každý subjekt by měl jednat v právním styku poctivě, která je výslovně zakotvená v ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Tato zásada se kromě jiného i významným způsobem odráží v otázce předsmluvní odpovědnosti…
V prvním díle článku jsem představila DNS a jeho výhody, zejména proti rámcovým dohodám. Zabývala jsem se důsledky právní úpravy, která na zavedení DNS (nikoliv však už na zadávání v něm) ukládá přiměřené použití pravidel pro užší řízení. Řešena byla také otázka zadávacích podmínek veřejné zakázky na zavedení DNS. V tomto díle se budu věnovat…
Neinformoval-li soud obviněného stěžovatele o tom, že bude rozhodováno o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění z vazby na svobodu, aniž by mu tuto stížnost...
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními...
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu...
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na...
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
