veřejné zakázky

Snad nikoho neminuly informace o potřebě zvýšení kybernetické bezpečnosti v IT zakázkách a zejména ve veřejných zakázkách, jejichž předmětem jsou dodávky a služby používající komunikační a informační technologie. Toto téma je podrobněji medializováno zejména v souvislosti s varováním před použitím technických a programových prostředků konkrétních…

S uzavíráním pachtů se zadavatelé uvedení v ustanovení § 4 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ve své praxi ve větší či menší míře setkávají. Identifikování pachtu, který má být uzavřen mezi zadavatelem, jako propachtovatelem, a další osobou, jako pachtýřem, nicméně nemusí být…

Zadavatel má možnost požadovat v zadávacím řízení dle zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) předložení jistoty za nabídku, avšak pouze pokud zároveň stanovil zadávací lhůtu (dobu vázanosti nabídkou) ve smyslu § 40 ZZVZ.

Jakkoliv pro přípravu zadávací dokumentace platí, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace je odpovědný zadavatel a tato by tedy měla být již při jejím uveřejnění při zahájení zadávacího řízení bez případných nedostatků, nelze jistě vyloučit, že v průběhu běhu lhůty pro podání nabídek, resp. předběžných nabídek nebo žádostí o účast (dále jen…

Počínaje dnem 18.10.2018 se stalo účinným ustanovení § 211 odst. 3 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravující povinnou elektronickou formu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, pro poslední skupinu zadavatelů. Od 18.10.2018 se tak povinnost elektronicky komunikovat uplatní…

Zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jako „zákon“) obsahuje mantinely, ve kterých lze přistoupit ke změně již uzavřené smlouvy mezi zadavatelem veřejné zakázky a vybraným uchazečem. Oběma smluvním stranám je tak dána možnost reagovat pružně – do jisté míry – na změny relevantních okolností, aniž by k implementaci takové změny…

Zákonem 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jen “ZZVZ”), došlo ke sjednocení dříve samostatného zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a zákona 139/2006 Sb., o koncesním řízení a koncesních smlouvách, čímž došlo ke sjednocení dříve roztříštěné právní úpravy zadávání veřejných zakázek a koncesí. Zatímco právní úprava…

Má-li veřejný zadavatel zájem o plnění ve formě stavebních prací, dodávek či služeb, zahájí (za splnění zákonem stanovených podmínek) zadávací řízení za účelem zadání příslušné veřejné zakázky vybranému dodavateli. Jak je tomu ale v situaci, kdy je takové plnění možné obstarat i společnou činností veřejných…

Podstatná část firem dodává objednatelům z veřejného sektoru. A čím dál více dodavatelů se poohlíží i po zahraničních zakázkách – výhodu přitom mohou čerpat z toho, že zadávání veřejných zakázek je regulováno směrnicemi Evropské unie, které od roku 2016 výrazně přispěly ke sjednocení pravidel napříč členskými státy EU. V České republice bylo v…

Předmětem tohoto článku by mělo být stručné nastínění možného problému, který se může v průběhu zadávacího řízení vyskytnout a který v drtivé většině případů zadavatele nemile překvapí. Řeč je o situaci, kdy se po hodnocení nabídek umístí na prvním místě dvě nebo více nabídek se shodnou nabídkovou cenou, nebo se stejným počtem získaných…

Není tajemstvím, že počínaje dnem 18. 10. 2018 nabylo účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ“), a to již pro všechny zadavatele, které zákon v ust. § 4 ZVZ vyjmenovává. To v daném případě znamená, že zadavatelé musí až na zákonem stanovené výjimky s dodavatelem písemně komunikovat…

Tento příspěvek reaguje na dvě nedávná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu[1], která se zabývala případy nedůvodného zastavení řízení o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele veřejné zakázky. V obou případech se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „ÚOHS“) vyhnul věcnému přezkumu zadávacího řízení pro absenci dokladu o doručení námitek…

Je možné, že u někoho název článku vyvolal sarkastický úsměv. Jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 3 písm. e) zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je nejkritizovanějším druhem zadávacího řízení a je často označováno za „nadužívané“. Jak lze promítnout zásadu…

Ač společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek není českými zákony přesně definováno, přesto lze v zákoně 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) vyčíst jednoznačnou snahu zákonodárce umožnit zadavatelům maximalizovat užitek za vynaložené prostředky tak, aby dosáhli nejlepšího možného…

Podání společné nabídky sdružením dodavatelů v zadávacím řízení je méně obvyklá praxe, nicméně zejména u rozsáhlejších veřejných zakázek nijak vzácná. Častou formou spolupráce mezi dodavateli podávajícími společnou nabídku je uzavření smlouvy o společnosti bez právní osobnosti dle § 2716 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen…

Pro zadavatele je s ohledem na formálnost zadávacího řízení a nutnost odborných znalostí často nemožné, aby realizovali celý zadávací proces vlastními kapacitami. Za účelem zajištění zákonného zadávacího procesu a minimalizace chyb tedy uzavírají smlouvy s administrátory, kteří mají s realizací veřejných zakázek zkušenosti. Obsahem těchto smluv…

Dne 31. 8. 2018 vydal Ústavní soud nález sp. zn. III. ÚS 3181/17 (dále jen „Nález“) ve věci, jejíž podstatou je spor o tom, zda veřejnoprávní odpovědnost zadavatele veřejné zakázky dle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) u administrátora obecně vylučuje jeho soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou zadavateli při…

V následujícím textu se zaměříme na důležité téma zadávání veřejných zakázek. Text je složen ze dvou částí, v části prvé se budeme věnovat tématu z pohledu kontrolních zjištění ÚOHS, v části druhé z pohledu kontrol NKÚ. Cílem článku je upozornění na časté chyby v této oblasti, abychom se jim do budoucna mohli relevantně…

Každý, kdo se aspoň jednou podílel na zadávání veřejné zakázky, pravděpodobně ví, že největší hrozbou jsou pochybení, která můžou mít nebo měla vliv na výběr dodavatele. Takové pochybení znamená to, že došlo k narušení soutěžního prostředí a zadavatel se dopustil přestupku [1]. Proč je ale zajištění dostatečné soutěže relevantní z hlediska…

Institut zajištění některých povinností účastníků zadávacího řízení formou poskytnutí jistoty (dále jen „jistota“) prošel, ač to nemusí být z úpravy uvedené v ustanovení § 41 zákona.