Otázka uveřejňování skutečně uhrazené ceny ve vztahu k zákonu o registru smluv a zákonu o zadávání veřejných zakázek

Není dnes již žádným tajemstvím, že v rámci antikorupčního tažení celou společností i českým právním řádem spatřil světlo světa i zákon 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), který dne 1. 7. 2016 s výjimkou ustanovení § 6 a § 7 nabyl účinnosti (dále jen „ZRS“). Smyslem a účelem ZRS bylo především usnadnit kontrolu nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím uveřejňování smluv a objednávek nad 50.000 Kč bez DPH vybranými subjekty nakládajícími s těmito prostředky (dále jen "smlouvy").

Nicméně v praxi ZRS vyvolal mnoho aplikačních obtíží i otázek a jednou z nich je vztah povinnosti uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny dle zákona 137/2006 Sb. zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), resp. od 1. 10. 2016 zák. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v účinném znění (dále jen „ZZVZ“), především s ohledem na § 8 odst. 4 ZRS, který stanovuje „Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.“

Na první pohled se tak zdá, že fakticky ustanovení obsažená v ZVZ a ZZVZ týkající se povinnosti uvádět výši skutečně uhrazené ceny pozbyla smyslu u smluv uveřejňovaných v registru smluv způsobem v souladu se ZRS, a to právě s ohledem na zákonnou dikci (zejména obsaženou v ustanovení § 219 ZZVZ), že výše skutečně uhrazené ceny se na profilu zadavatele neuvádí u smluv, na něž se nevztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1, tj. zejména smluv podle písmene d) smlouvy uveřejněné podle jiného právního předpisu (v našem případě tedy ZRS). S tímto závěrem si však dovolím nesouhlasit z následujících důvodů.

Ze všeho nejdříve je nutné si vysvětlit nesoulad cenových údajů dle ZRS uváděné v registru smluv ve srovnání s cenovými údaji uvedenými na profilu zadavatele dle ZVZ a ZZVZ.

ZRS ve svém § 5 odst. 5 písm. c) v rámci uvádění metadat smlouvy počítá s uvedením ceny smlouvy (případně hodnoty předmětu smlouvy, lze-li ji určit), která však nemusí být stranám v okamžiku smlouvy známa, avšak ji musí uveřejnit před plněním ze smlouvy. Tudíž strany pak pouze odhadují, za kolik bude plněno dle různých stanovisek a metodických pokynů.
Strany smlouvy si domluví maximální cenu smlouvy, která se odvíjí od skutečně dodaného plnění. V takovém případě strany obvykle uvádějí v registru smluv tuto maximální cenu, aby si byly jisté, že uveřejnění jejich smlouvy v registru smluv nebude později napadeno. To, že již na začátku je oběma stranám smlouvy zřejmé, že hodnota faktického plnění bude úplně jiná, ZRS neřeší.
Dle ZRS je možné vůbec cenu či hodnotu smlouvy neuveřejnit, protože nejde určit. Zde je nutné si připomenout, že ZRS ve svém § 8 odst. 4 považuje takovéto ne/uveřejnění ceny za druh uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny naplňující v něm obsažené podmínky pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny dle ZVZ a ZZVZ.
Díky nešťastnému provedení registru smluv v praxi nelze do kolonky ceny v registru smluv uvádět jakýkoliv text. Ale ZRS nemluví o tom, že počítá s fixní cenou u všech smluv. Nelze tak uvést, že smlouva obsahuje paušální platby (např. za měsíc), slevu v případě pozdního dodání, inflační doložku a jiné.

Po tomto krátkém exkurzu lze pak při odpovědi na otázku, zdali je nutné uveřejňovat smlouvy již uveřejněné v registru smluv se všemi metadaty dle ZRS také na profilu zadavatele dle ZZVZ a případně ZVZ, dospět k následujícím závěrům.

Výklad, dle kterého není potřeba uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele, vede k poměrně zásadnímu praktickému problému v případě určování předpokládané hodnoty veřejné zakázky různými zadavateli na totožné plnění, protože, jak již bylo zmíněno, cenové údaje dle ZRS jsou pouze jakýmsi odhadem ceny smlouvy před započetím jejího plnění, nikoliv však výše skutečně vynaložených prostředků. Jinými slovy tak dochází k úbytku relevantních cenových údajů pro stanovování výše předpokládané hodnoty u nových veřejných zakázek.

Zde si pro úplnost dovolím zmínit jednu zajímavost. Dle metodických pokynů k ZRS je u smluv na dobu neurčitou potřeba uvádět cenu/hodnotu plnění za 5 let. Dle § 20 písm. b) ZZVZ i § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ se v takovýchto případech jakožto předpokládaná hodnota veřejné zakázky uvádí cena za 48 měsíců.

ZZVZ má být vždy vykládán v souladu se zásadou transparentnosti uvedenou v ustanovení § 6 ZZVZ a výklad vedoucí k omezení transparentnosti spočívající v uvedení cenového odhadu na místo reálně vynaložených finančních prostředků by tak neměl v žádném případě obstát.
Shodneme-li se na závěru, že smyslem ZRS je kontrola vynakládání veřejných prostředků, nemůže obstát výklad, který tuto kontrolu omezuje již nastíněným způsobem.

Závěrem tak lze konstatovat, že existuje-li rozpor mezi cenou uvedenou v registru smluv a cenou, jež by měla být uvedena na profilu zadavatele dle ZVZ či ZZVZ, je nutné výši skutečně uhrazené ceny uvést na profilu zadavatele, přičemž neuveřejnění výše skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele není nikterak sankcionováno.