Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
Je možné, že u někoho název článku vyvolal sarkastický úsměv. Jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 3 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je nejkritizovanějším druhem zadávacího řízení a je často označováno za „nadužívané“. Jak lze promítnout zásadu…
Ač společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek není českými zákony přesně definováno, přesto lze v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) vyčíst jednoznačnou snahu zákonodárce umožnit zadavatelům maximalizovat užitek za vynaložené prostředky tak, aby dosáhli nejlepšího možného…
Podání společné nabídky sdružením dodavatelů v zadávacím řízení je méně obvyklá praxe, nicméně zejména u rozsáhlejších veřejných zakázek nijak vzácná. Častou formou spolupráce mezi dodavateli podávajícími společnou nabídku je uzavření smlouvy o společnosti bez právní osobnosti dle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen…
Pro zadavatele je s ohledem na formálnost zadávacího řízení a nutnost odborných znalostí často nemožné, aby realizovali celý zadávací proces vlastními kapacitami. Za účelem zajištění zákonného zadávacího procesu a minimalizace chyb tedy uzavírají smlouvy s administrátory, kteří mají s realizací veřejných zakázek zkušenosti. Obsahem těchto smluv…
Dne 31. 8. 2018 vydal Ústavní soud nález sp. zn. III. ÚS 3181/17 (dále jen „Nález“) ve věci, jejíž podstatou je spor o tom, zda veřejnoprávní odpovědnost zadavatele veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) u administrátora obecně vylučuje jeho soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou zadavateli při…
V následujícím textu se zaměříme na důležité téma zadávání veřejných zakázek. Text je složen ze dvou částí, v části prvé se budeme věnovat tématu z pohledu kontrolních zjištění ÚOHS, v části druhé z pohledu kontrol NKÚ. Cílem článku je upozornění na časté chyby v této oblasti, abychom se jim do budoucna mohli relevantně…
Každý, kdo se aspoň jednou podílel na zadávání veřejné zakázky, pravděpodobně ví, že největší hrozbou jsou pochybení, která můžou mít nebo měla vliv na výběr dodavatele. Takové pochybení znamená to, že došlo k narušení soutěžního prostředí a zadavatel se dopustil přestupku [1]. Proč je ale zajištění dostatečné soutěže relevantní z hlediska…
Institut zajištění některých povinností účastníků zadávacího řízení formou poskytnutí jistoty (dále jen „jistota“) prošel, ač to nemusí být z úpravy uvedené v ustanovení § 41 zákona.
Jedním z nástrojů zjednodušení administrativy zadávacích řízení v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) je použití tzv. „předběžného hodnocení.“ Jde o postup dle § 39 odst. 4 zákona, který dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po hodnocení…
V praxi se setkáváme s případy, kdy zadavatelé ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) řeší situaci nutného pořízení plnění v návaznosti na již pořízené plnění (vývoj, rozšíření funkcí software v důsledku nových požadavků na systém, aktualizace projektové dokumentace získané v…
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v ust. § 263 odst. 5 zakotvil nový druh nápravného opatření, který předchozí právní úprava neznala. Podle uvedeného ustanovení platí, je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro…
V době, kdy každý nákup dodávek, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací je pro zadavatele podmíněno realizací administrativně náročného zadávacího řízení, jistou záchranu představuje možnost využít možnost vertikální spolupráce neboli tzv. in-house zadání podle § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění…
Proces zadávání veřejných zakázek má svůj rámec nově upravený v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Tato nová právní úprava umožňuje hodnotit jednotlivé nabídky nejen z hlediska nabídkové ceny, ale umožňuje zadavateli stanovit i jiná hodnotící kritéria, která zajistí, že nabídka, která bude v zadávacím řízení…
Minimálně od roku 2017 lze vysledovat větší snahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jakož i dalších orgánů s dohledovou funkcí, zaměřit se v rámci své činnosti na tzv. vendor lock-in situace, v nichž se zadavatel svým předchozím postupem při zadávání veřejné zakázky v oblasti IT dostal do pozice, kdy se při potřebě změny či…
Uznávání veřejných listin vydaných orgány jednoho státu ve státu druhém je dlouhodobý právní problém. Velké množství „papírování“ má za následek jednak průtahy v soudních řízeních, zvýšení finančních nákladů nebo i časové prodlevy spojené s opatřováním si razítek či úředního překladu. Evropská unie se již od roku 2010 intenzivně zabývá…
Zákon č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje základní zásady, které musí být ze strany zadavatelů veřejných zakázek dodržovány. Jednou z těchto zásad je také zásada zákazu diskriminace, které je věnován tento článek.
Obecně k institutu self-cleaningu
Self-cleaning, neboli opatření vedoucí k obnovení základní způsobilosti účastníka zadávacího řízení (viz § 76 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]), je institut, který do českého právního řádu přinesla až novelizace práva veřejných zakázek, resp. jejich zadávání, v reakci na novou směrnici…
Ačkoli po přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek („zákon“) zadavatelé očekávali podstatné zjednodušení zadávacích procesů a celkové snížení formalismu, zákon stále obsahuje nejedno ustanovení, které nepřiměřeně administrativně zatěžuje zadavatele, přičemž rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) rozvolnění výkladu…
Již více než dva roky platí povinnost uveřejňovat smlouvy uzavírané vybranými subjekty v registru smluv a již více než rok je porušení této povinnosti sankcionováno neúčinností smlouvy, popř. jejím zrušením. Přesto se i dnes lze setkat s případy, kdy k uveřejnění smlouvy nedojde buď vůbec, nebo až poté, co si strany dle smlouvy již plnily. Tyto…
Následkem zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku je zabránění plnění takové smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), tj. situace, kdy se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou (§ 264 odst. 1 zákona ZZVZ). Vyvstává však…
Odkáže-li Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku na judikaturu, aniž se vypořádá s novými relevantními argumenty, na které dosavadní judikatura nereaguje, poruší tím...
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
