veřejné zakázky

S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), došlo k významné změně vztahující se k otázce vymezení hodnotících kritérii. Hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoveno způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a aby zadavatel mohl v…

Zásada zákazu diskriminace je jedna z nejdůležitějších zásad a spolu se zásadou transparentností, přiměřeností a rovného zacházení tvoří čtveřici základních zásad při interpretaci a aplikaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ“). Bližší vymezení obsahu těchto zásad, které se dovozují z pravidel a zásad primárního…

K problematice povahy řízení a z nich vzniklých škod dle již neplatného zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, dále jen „ZVZ“, se v minulosti již několikrát vyjadřoval Nejvyšší soud České republiky[1], dále jen „NSS“, naposledy ve svém rozsudku ze dne 31. Března 2015, č. j. 4 As 249/2014-43, dále jen…

V souvislosti s novou úpravou veřejných zakázek obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZ 2016“), došlo mimo jiné i ke změnám v úpravě podávání námitek proti zadávací dokumentaci. Konkrétně již neplatí, že tyto námitky lze podat nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, tak jako tomu bylo v…

V praxi často dochází k situaci, kdy předmětem veřejné zakázky je více plnění, které jsou ve svém souhrnu splnitelné jen pro omezený okruh potenciálních dodavatelů, avšak při rozdělení zakázky na více části (jednotlivá plnění) by došlo ke zvýšení počtu uchazečů a pravděpodobně též k výběru výhodnější nabídky. K této otázce se vyjadřoval Nejvyšší…

S tím, jak v českém prostředí vzrůstá množství veřejných zakázek, stoupá i snaha některých zadavatelů vyhnout se zákonným povinnostem se zadáváním veřejných zakázek spojeným, případně uložené povinnosti zmírnit.

V praxi se lze často setkat s případy, kdy součástí nájemní smlouvy pozemků je také povinnost nájemce provést určitou činnost (např. demolici objektu na pozemku se nacházející) výměnou za snížení nájemného. Vyvstává tak otázka, zdali povinnost k této činnosti, která je ujednaná v nájemní smlouvě, je možné považovat za veřejnou zakázku na stavební…

Článek se zabývá problematickými otázkami účasti poboček závodu v zadávacích řízeních z hlediska možnosti podání nabídky ve vztahu k podání nabídek více pobočkami jedné právnické osoby a z hlediska prokazování kvalifikace.

Nabytím účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek k datu 1. 10. 2017 došlo kromě zrušení celé řady právních předpisů, které souvisely s předchozím zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, rovněž ke zrušení vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu…

Dne 1. 1. 2018 vstoupila v účinnost novela stavebního zákona[1]. Jednou z mnoha změn, které přinesla, je upřesnění a doplnění povinnosti objednatele stavby, která je financovaná z veřejného rozpočtu, zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby[2].

Ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ (dále jen „ZVZ“), stanovila prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti…

Jednací řízení s uveřejněním (dále také jen „JŘSU“) představuje druh zadávacího řízení, které se svými postupy blíží k obecnému a neformálnímu jednání subjektů v obchodním styku. Tomuto pojetí nasvědčuje i právní úprava jednotlivých úkonů a fází v rámci tohoto druhu zadávacího řízení zakotvená v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných…

V praxi se běžně objevují případy, kdy zadavatelé v zadávacích podmínkách podmiňují uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky předložením různých dokumentů. Nejčastěji se jedná o požadavky na předložení pojistné smlouvy, příp. listiny bankovní záruky pro účely zajištění plnění povinností dodavatele z dané smlouvy. Další část tohoto článku se bude…

Při zadávání veřejné zakázky je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž za správnost a úplnost těchto zadávacích podmínek nese zadavatel odpovědnost[1]. Zadávací podmínky nadto nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně…

V poslední době vzbudila velkou mediální pozornost kauza zadavatele Hlavního města Prahy - Opencard. Soudy zde řešily situaci, kdy nastane zaviněné způsobení stavu exkluzivity ze strany zadavatele a zda jej lze později řešit pomocí dalšího zadávání v jednacím řízení bez uveřejnění. Tyto problémy se často týkají zakázek na dodávky informačních…

Autor tohoto textu se v nedávné době setkal s otázkou, zda je nově možné, aby opožděně podávanými námitkami bylo zadavateli zabráněno v řádném dokončení zadávacího řízení veřejné zakázky, tj. v uzavření smlouvy. Byť se po prvním přečtení může jevit, že výše uvedená situace není reálná, tak nelze vyloučit, že někteří zadavatelé se i s takovouto…

Zkratka „GDPR“, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, je v posledních měsících všudypřítomná. Stejně jako samotná oblast ochrany osobních údajů, která rovněž prostupuje v každé organizaci téměř všemi interními procesy. Ne jinak je tomu u zadavatelů veřejných zakázek, kteří by v rámci procesů zadávání měli rovněž zohlednit oblast ochrany…

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), dává účastníkům zadávacího řízení možnost prokázat část kvalifikace požadované zadavatelem prostřednictvím tzv. jiných osob. V tomto příspěvku se autoři zabývají právě problematickými okruhy prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob…

Již více než rok zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) ukládá povinnost prokazovat a ověřovat v zadávacích řízeních[1] u vybraného dodavatele – právnické osoby její skutečné majitele, a to s odkazem na AML zákon[2]. Jedná se tak o povinnost rozklíčovat vlastnickou strukturu právnické osoby až na…

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v rozsudku č.j. 2 Afs 142/2016 – 32 ze dne 30. 4. 2017 věnoval otázce určitosti a jednoznačnosti dotačních pravidel. NSS se vyslovil v tom smyslu, že případný nejednoznačný výklad nelze klást k tíži slabší strany, tj. příjemce dotace, a je to tedy poskytovatel dotace, který musí nést následky případné…