Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…
Článek si klade za cíl odpovědět na otázku, zda se změnily přijetím zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1] (dále jen „ZZVZ“), podmínky pro výjimku nahodilého nákupu a jak na výjimku nahodilého nákupu nahlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) a…
Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…
Mnozí zadavatelé se při vymezování zadávacích podmínek veřejných zakázek řídí vnitrostátními právními předpisy, aniž by náležitě zohledňovali pravidla Evropské unie (EU) upravující zadávání veřejných zakázek a fungování jednotného vnitřního trhu. V praxi přitom nezřídka může nastat situace, že určitá vnitrostátní norma odporuje právu EU. V případě…
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“), který nabyl účinnosti teprve dne 1. 10. 2016 a jež plně nahrazuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přináší do zadávacího řízení vedle celé řady změn také několik zcela nových institutů. Jednou z novinek v zadávacím řízení je možnost využití tzv. „předsunutého…
Dlouho očekávané rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu („NSS“) ve věci kompetencí poskytovatelů dotací podle rozpočtových pravidel bylo vydáno 18. 4. 2017 a je od minulého týdne dostupné na oficielních stránkách NSS pod č. j.: 6 Afs 270/2015 – 48. Tím byl s konečnou platností vyřešen výkladový spor o to, jaká práva dává…
Zadavatel může dále dle § 48 odst. 5 ZZVZ vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení. Anebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím…
Zadavatel dále může dle ZZVZ vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné…
Navazujeme na první díl našeho mini-seriálu k ZZVZ a vyloučení účastníka zadávacího řízení. Dále pak každý zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla dodavatelem zdůvodněna. Co z právního hlediska rozumíme mimořádně nízkou nabídkovou…
Na samý úvod si připomeňme, že (sub)právo veřejných zakázek má velmi specifické postavení. V systému českého práva ho řadíme de facto na pomezí soukromého a veřejného práva. Pakliže zejména proces zadávání zakázky je spíše soukromoprávního charakteru, avšak následný přezkum zadávacího řízení má veřejnoprávní…
Smlouva uzavřená v rámci veřejné zakázky je smlouvou, jež by měla být z hlediska zadavatele nejlepší volbou z předložených nabídek. Jde tedy o vítěze soutěže, jež se pak samozřejmě koná z důvodů efektivního nakládání s veřejnými zdroji, jimiž zadavatel disponuje. Z tohoto pohledu by snad taková smlouva měla být Pareto-efektivní, jinak by neměla…
Dne 6.3.2017 nabylo právní moci rozhodnutí [1] předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), které se zabývalo otázkou doručování písemností prostřednictvím datové schránky od uchazeče zadavateli, a to konkrétně doručováním námitek proti zadávacím podmínkám (dále jen „Rozhodnutí“).
Tento článek se věnuje problematice vysvětlení, resp. problematice změn a doplnění zadávací dokumentace ve smyslu nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako ZZVZ), která je obsažena v ustanoveních § 98 a § 99 ZZVZ, a která navazuje na předchozí právní úpravu nacházející se v ustanoveních § 40 a § 49 zákona č.
Zákon o zadávání veřejných zakázek[1] vstoupil v účinnost již před více než šesti měsíci. Dodavatelům přitom od počátku činil obtíže nový, fakultativní důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, resp. obligatorní důvod v případě vybraného dodavatele, který přinesl na počátku účinnosti tohoto zákona značné množství emocí. Byly však s…
Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) označované jako tzv. flexibilita kroků je novinkou právní úpravy ZZVZ. Toto ustanovení dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U…
Nabytí účinnosti nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), s sebou přineslo velké množství změn týkajících se jak procesu zadávání veřejných zakázek, tak oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. K zásadní změně došlo i v oblasti podávání podnětů k zahájení…
Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…
V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…
Nárok na náhradu újmy za závažné zásahy do lidské důstojnosti (čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a osobní integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) je nedílnou součástí a...
Vyhradí-li si obviněný v blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání lhůtu pro její doplnění, orgán činný v trestním je povinen lhůtu buď akceptovat, anebo...
Ani při posuzování naplnění znaků určité skutkové podstaty, ani při zvažování aplikace zásady subsidiarity trestní represe se nelze spokojit toliko s obecnými frázemi (např. o...
Vazba jako výjimečný zajišťovací nástroj má trvat jen nezbytně nutnou dobu. Platí, že čím déle vazba trvá a čím výrazněji trestní věc pokročí, tím více se snižuje její...
Zákonem stanovená možnost neodůvodnit soudní rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku za současného vyhoštění podle § 327 odst. 1 písm. b) trestního...
