Partnerem sekce Veřejné zakázky je Solkind s.r.o., advokátní kancelář. Advokátní kancelář Solkind vznikla 1. 1. 2026 sloučením advokátních kanceláří MT Legal a Urban & Hejduk s cílem posílení pozic obou kanceláří na trhu pod společnou značkou a dalšího zkvalitnění služeb pro jejich klienty nejen v oblasti veřejných zakázek.
Zadavatel dále může dle ZZVZ vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné…
Navazujeme na první díl našeho mini-seriálu k ZZVZ a vyloučení účastníka zadávacího řízení. Dále pak každý zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla dodavatelem zdůvodněna. Co z právního hlediska rozumíme mimořádně nízkou nabídkovou…
Na samý úvod si připomeňme, že (sub)právo veřejných zakázek má velmi specifické postavení. V systému českého práva ho řadíme de facto na pomezí soukromého a veřejného práva. Pakliže zejména proces zadávání zakázky je spíše soukromoprávního charakteru, avšak následný přezkum zadávacího řízení má veřejnoprávní…
Smlouva uzavřená v rámci veřejné zakázky je smlouvou, jež by měla být z hlediska zadavatele nejlepší volbou z předložených nabídek. Jde tedy o vítěze soutěže, jež se pak samozřejmě koná z důvodů efektivního nakládání s veřejnými zdroji, jimiž zadavatel disponuje. Z tohoto pohledu by snad taková smlouva měla být Pareto-efektivní, jinak by neměla…
Dne 6.3.2017 nabylo právní moci rozhodnutí [1] předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), které se zabývalo otázkou doručování písemností prostřednictvím datové schránky od uchazeče zadavateli, a to konkrétně doručováním námitek proti zadávacím podmínkám (dále jen „Rozhodnutí“).
Tento článek se věnuje problematice vysvětlení, resp. problematice změn a doplnění zadávací dokumentace ve smyslu nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako ZZVZ), která je obsažena v ustanoveních § 98 a § 99 ZZVZ, a která navazuje na předchozí právní úpravu nacházející se v ustanoveních § 40 a § 49 zákona č.
Zákon o zadávání veřejných zakázek[1] vstoupil v účinnost již před více než šesti měsíci. Dodavatelům přitom od počátku činil obtíže nový, fakultativní důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, resp. obligatorní důvod v případě vybraného dodavatele, který přinesl na počátku účinnosti tohoto zákona značné množství emocí. Byly však s…
Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) označované jako tzv. flexibilita kroků je novinkou právní úpravy ZZVZ. Toto ustanovení dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U…
Nabytí účinnosti nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), s sebou přineslo velké množství změn týkajících se jak procesu zadávání veřejných zakázek, tak oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. K zásadní změně došlo i v oblasti podávání podnětů k zahájení…
Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…
V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…
Již několik měsíců účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „zákon o některých opatřeních proti legalizaci“), která mimo jiné přináší i zásadní změny v evidenci takzvaných skutečných majitelů právnických osob, znamená pro zadavatele[1] povinnost…
Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…
V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…
Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „nový zákon“), který nabyl účinnosti k 1. 10. 2016, zrušil znevýhodnění veřejných zadavatelů vykonávajících relevantní činnost v odvětví vodárenství. Tito zadavatelé mohou nově plně využívat výhod sektorových veřejných…
S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…
Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…
Účelem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…
Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a...
Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky,...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 149 odst. 5 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu (on nebo jeho zástupce) „z...
